Slavík tmavý

druh ptáka rodu Luscinia

Slavík tmavý (Luscinia luscinia) je monotypický tažný pták z čeledi lejskovitých.

Jak číst taxoboxSlavík tmavý
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďlejskovití (Muscicapidae)
Rodslavík (Luscinia)
Binomické jméno
Luscinia luscinia
Linné, 1758
Rozšíření slavíka tmavého
Rozšíření slavíka tmavého
      hnízdiště
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

  • Délka těla: 15–17 cm[2]
  • Rozpětí křídel: 24–26 cm.
  • Hmotnost: 24–30 g[3]

Shora je tmavěji hnědý než velmi podobný slavík obecný. Na ocase je jen nevýrazně rezavohnědý, na prsou i na bocích na šedohnědém podkladu tmavěji nevýrazně skvrnitý a vlnkovaný, na spodní části bělavý. Má velké, tmavě zbarvené oči, kolem nich je nevýrazný oční kroužek.

ZpěvEditovat

Slavík tmavý je výborným zpěvákem, rozhodně ale není lepší než slavík obecný. Ve zpěvu mu totiž chybí úvodní táhlé hvizdy a hlavně typický trylkovitý tlukot slavíka obecného. Charakteristické je závěrečné „srrr“, které je ve zpěvu téměř všech samců slavíka tmavého. Jeho tón hlasu je hlubší a dojem budí vyšší hlasitostí, takže připomíná drozdy. Za klidných nocí je slyšet na několik kilometrů.

RozšířeníEditovat

Slavík tmavý nahrazuje příbuzného slavíka obecného ve východní a severní Evropě. V Čechách a na Moravě slavík tmavý nehnízdí. Jsou známa jen ojedinělá data z hnízdního období. Na Slovensku hnízdí pouze ve východních částech území. Obývá nevelký areál v severovýchodní Evropě a ve střední části Asie. Obývá také východnější oblasti Evropy, zhruba od Dánska a Polska a dál na východ až po západní Sibiř . Tažný druh zimuje v jihovýchodní Africe.

BiotopEditovat

Pobřežní houštiny řek s hustým bylinným patrem, zaplavované porosty vrb kolem potoků a vlhké lesíky v otevřené krajině. Preferuje vlhčí biotopy než slavík obecný[4]. Na tahu se objevují i v dalším prostředí. Našim územím pravidelně protahuje.

Přílet na hnízdiště připadá na duben a květen , odlet na konec srpna až konec září[5].

HnízděníEditovat

Hnízdo slavíka tmavého je dosti neuměle zhotovené. Je spleteno z trávy, kořínků, mechu a suchého listí. Bývá umístěno docela nízko nad zemí, nebo přímo na zemi mezi hustými větvemi keřů, v bylinách, v hromádce roští, v hromadě suchého listí nebo v trsu trávy. Vajíček, snášených v květnu bývá v hnízdě 4 nebo 5, jsou nazelenalá nebo hnědá a vyžadují 13–14denní inkubaci. Samec se na sezení nepodílí, sedí pouze samice. Jakmile se však vylíhnou mláďata, pomáhá samec při jejich krmení. Po 11–12 dnech se mláďata z hnízda rozbíhají, ale létat se naučí až o čtyři dny později. Pohlavně dospívá ve 2. kalendářním roce, nejvyšší zjištěný věk je necelých 9 let[2]. V místech společného výskytu se občas kříží se slavíkem obecným.

PotravaEditovat

Potrava je převážně živočišná, tvořena hmyzem a jeho vývojovými stádii. Na podzim v malé míře požírá různé bobule (černý bez, rybíz)[5].

Význam druhu a příčiny ohroženíEditovat

Je to sekundární konzument drobných bezobratlých živočichů v ekosystémech vlhkých břehových porostů. Esteticky významný je svým zpěvem. Dříve se lovil pro chov v klecích. Je význačný z kulturního hlediska, vědecky je zajímavý svým rozšířením. Dříve byly populace ohroženy odchytem zpívajících samců, dnes jsou ohroženy především likvidací břehových porostů při úpravách vodotečí a změnami prostředí na zimovištích.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8866/
  3. Thrush Nightingale (Luscinia luscinia) - BirdID's Bird Guide - Nord University - Birdid. www.birdid.no [online]. [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. 
  4. http://oldcso.birdlife.cz/index.php?ID=2130
  5. a b http://www.vcpcso.cz/tri-setkani-se-slavikem-tmavym-luscinia-luscinia/

Externí odkazyEditovat