Skrýchov u Opařan

část obce Opařany v okrese Tábor

Skrýchov u Opařan (německy Skrejchow)[2] je malá vesnice, část obce Opařany v okrese Tábor. Nachází se asi 3 km na sever od Opařan. Prochází zde silnice II/122. Je zde evidováno 48 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 112 obyvatel.[4]

Skrýchov u Opařan
Venkovská usedlost ve vsi
Venkovská usedlost ve vsi
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecOpařany
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel112 (2011)[1]
Katastrální územíSkrýchov u Opařan (2,24 km²)
PSČ391 61
Počet domů46 (2011)[1]
Skrýchov u Opařan
Skrýchov u Opařan
Další údaje
Kód části obce148776
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skrýchov u Opařan je také název katastrálního území o rozloze 2,24 km2.[5]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1433.[6] Druhý dříve používaný název vsi byl Krejchov nebo Skrejchov.[7] Skrýchov patřil ke kaplanství v Příběnicích. Od roku 1442 byla ves v majetku opařanského panství. K majetku příběnického hradu patřila v roce 1459. V roce 1596 se Skrýchov uvádí v soupisu majetku Petra Voka z Rožmberka na Bechyni. V stejném roce byla vesnice prodaná rodu Šternberků. V roce 1623 koupil ves Jan de Vitte, který v roce 1628 Skrýchov prodal Anně Hozlaurové z Kalenic. Roku 1656 byla ves prodaná Františce Slavatové. Její syn později 1667 prodal Skrýchov jezuitské koleji v Jindřichově Hradci. Od této koleje koupila Skrýchov o rok později jezuitská kolej sv. Klimenta v Praze. Ves byla připojena k majetku bernartického panství. Během třicetileté války ves utrpěla veliké škody. V roce 1654 z původních 11 gruntů a z obdělávaných polí zde nebylo nic. Ves byla zarostlá lesem. V roce 1673 se za pomoci vrchnosti začalo opět stavět. V roce 1681 zde bylo vedeno 5 sedláků. V roce 1842 30 domů s 214 obyvateli. V roce 1890 zde bylo 45 domů a 242 obyvatel. V roce 1930 zde žilo 204 obyvatel a bylo zde 39 popisných čísel.[7]

20. ledna 1877 se narodily Josefina a Růžena, sestry Blažkovysrostlá dvojčata. Byly srostlé bokem a pohybovaly se tak, že jedna šla dopředu a druhá mírně šikmo za ní. Přičiněním barona Nádherného z Jistebnice se jim záhy dostalo náležité péče a vzdělání. Sestry se naučily hrát na housle a pořádaly koncerty. Na cestách je doprovázeli jejich rodiče. Postupně měly turné nejen po všech evropských zemích, ale hostovaly i v Americe. Velké úspěchy měly v Anglii a v roce 1891 ve Francii. Vystupovaly také ve Varieté v Praze. Při svých návratech domů uspořádaly v roce 1896 vystoupení v nedalekém Milevsku. V roce 1911 si nechaly postavit v Sepekově hostinec Na zastávce, kam se vracely trávit svou dovolenou. Jedna ze sester se provdala[zdroj?] a porodila syna. V roce 1921 opět odjely na turné do Ameriky a jedna z nich těžce onemocněla. Lékaři navrhli operativní zákrok, aby zachránili druhou sestru. Ta ale odmítla a po smrti své sestry také zemřela na otravu krve. Obě byly zpopelněny a jejich popel byl uložený v rodinném hrobu v Sepekově.[7]

PamátkyEditovat

  • Kamenná zvonička v udržovaném parčíku, poblíž návesního rybníka, s datací 1908 je od roku 1963 zapsaná jako kulturní památka, nyní pod rejstříkovým číslem 38716/3-5020.
  • V těsném sousedství zvonice se nalézá kříž na vysokém kamenném podstavci. Na zdobném podstavci kříže je uvedena datace 1813. Nad sochou u paty kříže je umístěná kulatá deska s nápisem: Pochválen buď Ježíš Kristus.

RodáciEditovat

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 215. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-22. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 264. 
  7. a b c d KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 183. 

Externí odkazyEditovat