Skrýchov u Opařan

část obce Opařany v okrese Tábor

Skrýchov u Opařan (německy Skrejchow)[2] je malá vesnice, část obce Opařany v okrese Tábor. Nachází se asi 3 km na sever od Opařan. Prochází zde silnice II/122. Je zde evidováno 48 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 112 obyvatel.[4]

Skrýchov u Opařan
Venkovská usedlost ve vsi
Venkovská usedlost ve vsi
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Opařany
Okres Tábor
Kraj Jihočeský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 112 (2011)[1]
Katastrální území Skrýchov u Opařan (2,24 km²)
PSČ 391 61
Počet domů 46 (2011)[1]
Skrýchov u Opařan
Skrýchov u Opařan
Další údaje
Kód části obce 148776
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skrýchov u Opařan je také název katastrálního území o rozloze 2,24 km2.[5]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1433.[6] Druhý dříve používaný název vsi byl Krejchov nebo Skrejchov.[7] Skrýchov patřil ke kaplanství v Příběnicích. Od roku 1442 byla ves v majetku opařanského panství. K majetku příběnického hradu patřila v roce 1459. V roce 1596 se Skrýchov uvádí v soupisu majetku Petra Voka z Rožmberka na Bechyni. V stejném roce byla vesnice prodaná rodu Šternberků. V roce 1623 koupil ves Jan de Vitte, který v roce 1628 Skrýchov prodal Anně Hozlaurové z Kalenic. Roku 1656 byla ves prodaná Františce Slavatové. Její syn později 1667 prodal Skrýchov jezuitské koleji v Jindřichově Hradci. Od této koleje koupila Skrýchov o rok později jezuitská kolej sv. Klimenta v Praze. Ves byla připojena k majetku bernartického panství. Během třicetileté války ves utrpěla veliké škody. V roce 1654 z původních 11 gruntů a z obdělávaných polí zde nebylo nic. Ves byla zarostlá lesem. V roce 1673 se za pomoci vrchnosti začalo opět stavět. V roce 1681 zde bylo vedeno 5 sedláků. V roce 1842 30 domů s 214 obyvateli. V roce 1890 zde bylo 45 domů a 242 obyvatel. V roce 1930 zde žilo 204 obyvatel a bylo zde 39 popisných čísel.[7]

20. ledna 1877 se narodily Josefina a Růžena, sestry Blažkovysrostlá dvojčata. Byly srostlé bokem a pohybovaly se tak, že jedna šla dopředu a druhá mírně šikmo za ní. Přičiněním barona Nádherného z Jistebnice se jim záhy dostalo náležité péče a vzdělání. Sestry se naučily hrát na housle a pořádaly koncerty. Na cestách je doprovázeli jejich rodiče. Postupně měly turné nejen po všech evropských zemích, ale hostovaly i v Americe. Velké úspěchy měly v Anglii a v roce 1891 ve Francii. Vystupovaly také ve Varieté v Praze. Při svých návratech domů uspořádaly v roce 1896 vystoupení v nedalekém Milevsku. V roce 1911 si nechaly postavit v Sepekově hostinec Na zastávce, kam se vracely trávit svou dovolenou. Jedna ze sester se provdala[zdroj?] a porodila syna. V roce 1921 opět odjely na turné do Ameriky a jedna z nich těžce onemocněla. Lékaři navrhli operativní zákrok, aby zachránili druhou sestru. Ta ale odmítla a po smrti své sestry také zemřela na otravu krve. Obě byly zpopelněny a jejich popel byl uložený v rodinném hrobu v Sepekově.[7]

PamátkyEditovat

  • Kamenná zvonička v udržovaném parčíku, poblíž návesního rybníka, s datací 1908 je od roku 1963 zapsaná jako kulturní památka, nyní pod rejstříkovým číslem 38716/3-5020.
  • V těsném sousedství zvonice se nalézá kříž na vysokém kamenném podstavci. Na zdobném podstavci kříže je uvedena datace 1813. Nad sochou u paty kříže je umístěná kulatá deska s nápisem: Pochválen buď Ježíš Kristus.

RodáciEditovat

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 215. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 264. 
  7. a b c d KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 183. 

Externí odkazyEditovat