Skelná vata

tepelně a zvukově izolační materiál

Skelná vata, skleněná vata případně skelná vlna je tepelně a zvukově izolační materiál vyrobený ze skleněných vláken, které patří do skupiny minerálních vat.

Sklo je obvykle pro zvýšení pružnosti a snížení lámavosti upraveno. Úprava spočívá jednak v přidávání hliníku (Al) do taveniny skla, nebo obalením vláken do vinylacetátových disperzí. Skleněná vata se vyrábí z vláken o tloušťce 6–9 µm. Vlákno je odolné vůči vysokým teplotám – do 550 °C.

Vlákna se dělí a stlačeným vzduchem nafoukávají do vrstvy požadované tloušťky, která se následně lisuje do pásu. Ten se řeže na jednotlivé desky.

Vata ať už ve formě desek, rolí nebo volně aplikovaná (foukaná izolace) se používá hlavně jako tepelná izolace.

Chemické složeníEditovat

(přepočítáno na hmotnostní procenta oxidů příslušných prvků)

Zdravotní rizikaEditovat

Hlavní nevýhodou jsou samotná skleněná vlákna, která jsou velmi tenká a ostrá, zabodávají se do lidské pokožky, ze které se těžce odstraňují. Nebezpečné jsou zvlášť pro oči a dýchací cesty. Z dýchacích cest se uvolňují jen postupně hlenem nebo zarůstají do tkání plic, kde je tento materiál poté prakticky nevylučitelný.

Skelná vata (a jí příbuzná minerální vlna) jsou materiály svým charakterem a vlastnostmi blízké azbestu. Některé studie došly k závěru, že na zdraví působí stejným mechanismem jako azbest. Jejich karcinogenní účinky se projevují rovněž zejména na plících. Při dlouhodobém sledování zaměstnanců pracujících se skelnou vatou bylo zjištěno, že mají o 63% vyšší riziko rakoviny plic.[1]

VýhodyEditovat

skelná vlna je:

  • nehořlavá, má nejbezpečnější třídu reakce na oheň A1
  • paropropustná, má velmi nízký faktor difúzního odporu
  • vyrobena z přírodních anorganických surovin, proto je šetrná k životnímu prostředí, odolává plísním, houbám a hnilobě
  • výborná akustická izolace
  • stlačitelná, což usnadňuje její přepravu

NevýhodyEditovat

Minerální izolace (skelná i kamenná) není vhodná do míst s vysokou vlhkostí, např. soklové oblasti domů. Výjimku tvoří lehké hydrofilní minerální vlny, které se používají místo zeminy na tzv. zelené střechy nebo v zemědělství.

ReferenceEditovat

  1. Canada: study finds higher lung cancer rate at fiberglass plant. glassonline.com [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat