Skalní komín

geomorfologický termín

Skalní komín je geomorfologický termín pro úzký volný prostor, ohraničený svislými skalními stěnami. Shodné pojmenování tohoto geomorfologického tvaru se používá též v horolezecké terminologii.[1] Horolezci tyto skalní komíny zdolávají pomocí speciální lezecké techniky, slangově označované jako "komínování" (anglicky chimneying), případně takzvaně "na rozpor".

"Komínování" ve skalní oblasti Gardom's Edge u obce Baslow, hrabství Derbyshire, Spojené království

VznikEditovat

Skalní komíny jsou vytvářeny postupným rozšiřováním vertikálních puklin ve skalním masívu v důsledku eroze hornin. U tzv. krasových komínů, které se vyskytují zpravidla ve stropech jeskyní, je jejich vznik odlišný - k vytváření těchto svislých dutin dochází ve směru zdola nahoru oddrolováním a odpadáváním méně odolných částí hornin. V případě, že tyto krasové komíny vyústí na povrch, jsou pojmenovány jako krasové studny, je-li jejich ústí zakryto závalem na dně závrtu, jsou označovány jako závrtové komíny.[1] Zatímco výška skalních komínů bývá nejčastěji mezi čtyřmi až deseti metry a větší se vyskytuje jen výjimečně, výška krasových komínů může dosahovat až několik set metrů a jejich šířka bývá od několika centimetrů až po několik metrů.[1]

VýskytEditovat

Skalní komíny se vyskytují nejčastěji při okraji sedimentárních tabulí v důsledku tzv. odsedání skal, na základě kterého se v horninách vytvářejí pukliny a trhliny. Nacházejí se ve všech horských a velehorských oblastech světa a také v oblastech skalních měst a dalších lokalit, tvořených kvádrovými pískovci, vápencem, dolomity a slepenci. Skalní komíny se mohou tvořit také zvětšováním mrazových trhlin v žulových horninách.[1]

FotogalerieEditovat


OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glossary of climbing terms na anglické Wikipedii.

  1. a b c d RUBÍN, Josef; BALATKA, Břetislav. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. 385 s. S. 76 - 77. 

Externí odkazyEditovat