Simeon Stylita starší


Svatý Simeon Stylita starší nebo počeštěně Šimon Stylita starší (také Sloupník či Sloupovník, asi 389459; řecky Συμεών ὁ Στυλίτης čili Symeon Stylités) byl byzantský asketa, poustevník a světec.

Simeon Stylita starší
Simeon Stylites (Syria).jpg
Narození389
Kozan
Úmrtí2. září 459 (ve věku 69–70 let)
Church of Saint Simeon Stylites
Povolánímnich a Stylita
Nábož. vyznánípravoslaví
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Vyrostl jako syn pastevce stád, v mládí vstoupil do kláštera, odkud byl posléze vyhnán pro přílišné sebetrýznění, které zahrnovalo mimo jiné i přísný půst (během 40 dnů před Velikonocemi Simeon údajně nic nejedl ani nepil). Dalších 23 let žil asketickým životem poblíž syrského města Telanissu. Postupem času se stal v okolí populárním, takže za ním chodilo množství lidí, někteří aby jej pouze spatřili, jiní se s ním popřípadě radili.[1] Aby byl vzdálen světské společnosti a mohl se věnovat zbožnému rozjímání, nechal si Symeon postavit sloup.[2] Ten byl časem zvyšován, až dosáhl výšky 16 metrů. Na jeho vrcholu byla postavena malá plošina se zábradlím, na které nepřetržitě stál. Stravu a toaletu mu obstarávali jeho ctitelé pomocí kbelíku na kladce. Takto Simeon prožil dalších 36 let svého života – kázal odtud příchozím poutníkům, případně jim dával rady. Do politického života se takřka nevměšoval, jednou z několika výjimek byl jeho apel na císaře Theodosia II., aby zakázal stavět v syrské oblasti synagogy. Už za svého života byl považován za světce.[1] Po jeho smrti 2. září 459 byly jeho ostatky přeneseny do Antiochie. Velká část relikvií vytvořených z jeho pozůstatků byla zanechána v tomto městě, aby tak byla zaručena jeho ochrana.[2] Kolem sloupu byla vybudovaná impozantní svatyně a při ní klášter.[1] Jeho příkladem se inspirovala řada dalších asketů zvaných stylité.

ÚctaEditovat

 
Simeon Stylita, Onufrius a Stylianos z Paflagonie, albánská ikona ze 16.-17. století
 
Qalʿat Simʿan, ruiny poutního kostela sv. Simeona, postavené kolem zbytku jeho sloupu (vyznačeného balvanem), Sýrie, 5. století, stav z roku 2005
 
Stříbrné ex voto Sv. Simeona s darovacím nápisem, konec 6. století, z pokladu kláštera Ma'aret v Nomanu, Sýrie (Louvre)

Je uctíván jako světec - divotvůrce, a to církvemi jakobitů, řeckou ortodoxní, pravoslavnou, syrskou a koptskou církví. Jeho svátek se většinou slaví 27. července.

Ikonografie a památkyEditovat

Na ikonách bývá vyobrazen jako modlící se poustevník s dlouhými vlasy a plnovousem, stojící na sloupu s košovou hlavicí nebo s ochozem, někdy vybaveném kladkou nebo provazem s konvicí a košíkem. Sloup může být ovinut hadem, symbolem hříchu, který vylézá vzhůru a ohožuje světce. Jindy je vyobrazen v oděvu metropolity východní církve s mitrou nebo homolovitou čepicí a červeným pláštěm. Pod sloupem stojí další poustevníci, často sv. Antonín poustevník, také Onufrius, Stylianos nebo poustevnice Marie Egyptská. Sloup může mít na ikonách podobu věže s vraty a schodištěm, což neodpovídá archeologickým, nálezům. Pod sloupem může být vyobrazeno mrtvé tělo matky, kterou divotvůrce podle legendy vzkřísil, nebo muž posedlý ďáblem, jemuž z úst vyskakuje černá postavička. Na vyobrazeních se dvěma sloupy stojí vedle sebe Simeon starší a Simeon mladší. Z poutních památek raného středověku býval centrem kostel Qalʿat Simʿan v syrské poušti, zbudovaný kolem sloupu a světcova hrobu. Odtud i z tras poutních cest (ze Sinaje, Palestiny, Sýrie a Turecka) se dochovaly hliněné ampule s reliéfem Simeona na sloupu a ex vota.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c VAVŘÍNEK, Vladimír; BALCÁREK, Petr. Encyklopedie Byzance. Praha: Libri ; Slovanský ústav AV ČR, 2011. 550 s. ISBN 978-80-7277-485-2, ISBN 978-80-86420-43-1. 
  2. a b THURSTON, H. St. Simeon Stylites the Elder. In: The Catholic Encyclopedia. New York: Robert Appleton Company, 1912. Dostupné online. (anglicky)
  3. Lexikon der christlichen Ikonographie, díl 8., editor Wolfgang Braunfels, Rom-Freiburg im Breisgau-Basel-Wien 1994, s.362–363

LiteraturaEditovat

  • Život a skutky blahoslaveného Symeóna Sloupovníka, in: Byzantské legendy. Výběr textů ze IV.–XII. století, přel. I. Páclová, Nakladatelství Pavel Mervart, edice Pro Oriente, sv. 1, Červený Kostelec 2007², s. 33-42.
  • FRANKFURTER, David T. M. Stylites and Phallobates: Pillar Religions in Late Antique Syria. Vigiliae Christianae. June 1990, roč. 44, čís. 2, s. 168–198. Dostupné online. ISSN 00426032. 
  • Lexikon der christlichen Ikonographie, díl 8., editor Wolfgang Braunfels, Rom-Freiburg im Breisgau-Basel-Wien 1994, s.362–363.

Externí odkazyEditovat