Silvestrovské oslavy

předvečer nového roku
Příchod Nového roku doprovázejí také ohňostroje

Silvestrovské oslavy, zkráceně silvestr se konají vždy poslední den v roce – 31. prosince. Často představují veselou oslavu. Protože se nejedná o státem uznaný svátek (v České republice a některých dalších zemích je to běžný všední den), probíhají tyto oslavy vlastně pouze na základě místních zvyklostí a dlouhodobě zažitých tradic často velice neformálním způsobem. Jméno získaly podle sv. Silvestra I., jehož svátek slaví tento den katolická církev.

Velmi často se slaví ve společnosti dalších lidí na večírcích, v restauracích, klubech nebo na ulicích a náměstích. Tyto oslavy mohou trvat někdy až do časných ranních hodin. Obvykle se zde ve zvýšené míře konzumuje alkohol a společně se odpočítávají poslední minuty končícího roku. Nový rok se vítá přípitkem šampaňským vínem nebo sektem.

O půlnoci se odpalují ohňostroje a jiná zábavní pyrotechnika. Mnoho lidí však tyto oslavy stále prožívá i v soukromí buďto doma, nebo u příbuzných či přátel. Část populace tyto oslavy prožívá na dovolené v zahraničí, na horách nebo v rekreačních chatách či chalupách.

V rozhlasu a v televizi obvykle vysílají komedie a různé speciální zábavné silvestrovské pořady víceméně estrádní povahy, často i staršího data.

KritikaEditovat

Používání pyrotechniky je občas kritizováno z několika důvodů. Prvním je nebezpečí požáru. Na přelomu let 2015 a 2016 bylo v České republice způsobeno přes 120 požárů a přes 12 lidí bylo zraněno. Dalším tématem kritiky může být dopad na živočichy, jako jsou psi nebo ptáci. Zvířata jsou obecně citlivější na zvuk než lidé a proto mají níže položený práh bolestivosti. Výbuchy mohou také vyvolat migraci ptactva. Ohňostroje také uvolňují obrovské množství prachu a sloučenin vzniklých po spálení kovů používaných k barvení výbuchů. Řada měst ohňostroje z těchto důvodů zakázala nebo pořádají speciální tiché „ohňostroje“ s absencí hlukové složky.[zdroj?]

Odrazy v kultuřeEditovat

ReferenceEditovat