Silniční
Silniční (též Silniční Ulice, německy Straßengasse) je bývalá předměstská čtvrť Brna, která byla do roku 1941 také samostatným katastrálním územím. Tvořila ji východní část dnešní ulice Hybešovy. Oblast je dnes součástí Starého Brna a městské části Brno-střed.
| Silniční | |
|---|---|
 Zástavba v Hybešově ulici | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Městská část | Brno-střed |
| Obec | Brno |
| Okres | Brno-město |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°11′21″ s. š., 16°36′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Staré Brno |
| PSČ | 602 00, pošta Brno |
  Silniční | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
V místě pozdější předměstské čtvrti Silniční se nacházely bažinaté louky a protékal tudy Svratecký náhon a Novosadský potok. Kvůli potřebě kvalitněji spojit jižní část Brna a Židovskou bránu se Starým Brnem vznikla mezi lety 1774 a 1776 z prostoru pod Petrovem díky melioracím nová cesta, dnešní Hybešova ulice. Do té doby existovalo spojení v tomto směru pouze Malou Pekařskou (dnešní ulice Kopečná). Podél nové cesty došlo v roce 1782 k založení nového brněnského předměstí Silniční Ulice (později jen Silniční), které spadalo pod působnost městského magistrátu (tzv. magistrátní předměstí). Tvořila jej oboustranná ulicová zástavba v trase dnešní Hybešovy ulice, přibližně mezi křižovatkami s ulice Nové sady a Leitnerovou. Ve stejné době bylo v severním sousedství nové čtvrtě, za náhonem, založeno další předměstí V Jirchářích.[1]
Zástavba Silniční byla silně omezena malým katastrálním územím, které bylo ze severu vymezeno Svrateckým náhonem (v trase dnešní ulice Vodní) a z jihu dnes již zaniklým Novosadským potokem, jenž umožňoval domům po jižní straně cesty pouze velmi malé dvorky. Předměstí se v roce 1850 stalo součástí Brna a během druhé poloviny 19. století zde vyrostla velkoměstská zástavba. V roce 1869 byla cestou přes čtvrť postavena tramvajová trať. Katastrální hranice Silniční doznala změn roku 1879, kdy došlo ke změně hranice s Novými Sady, Městem Brnem a Pekařskou. 2. listopadu 1940 bylo rozhodnuto, že jižní část katastrálního území Silniční, nacházející se jižně od osy dnešní Hybešovy ulice, připadne ke katastrálnímu územi Nové Sady. Katastrální území Silniční bylo zrušeno 10. července 1941, kdy byl zbytek katastru připojen ke katastrálnímu území Město Brno. Od konce 60. let 20. století je celá oblast součástí Starého Brna.[1][2]
Galerie editovat
-
Pohled z východu do Hybešovy ulice, bývalého předměstí Silniční -
Tramvaj projíždějící Hybešovou ulicí v prostoru předměstí Silniční
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 507–508.
- ↑ SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Silniční na Wikimedia Commons
