Sikorsky–Boeing SB-1 Defiant

technologický demonstrátor vrtulníku

Boeing-Sikorsky SB-1 Defiant je technologický demonstrátor složeného vrtulníku[pozn. 1] vyvíjený americkými společnostmi BoeingSikorsky (součást koncernu Lockheed Martin) v rámci demonstračního programu americké armády Joint Multi-Role (JMR).

Boeing-Sikorsky SB-1 Defiant
Sikorsky–Boeing SB-1 Defiant
Sikorsky–Boeing SB-1 Defiant
Určenítechnologický demonstrátor složeného vrtulníku
VýrobceBoeing
Sikorsky
První let21. března 2019
Charakterve vývoji
Vyvinuto z typuSikorsky X2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývojEditovat

Americké společnosti Boeing a Sikorski zahájily vývoj vrtulníku SB-1 Defiant pro demonstrační program americké armády Joint Multi-Role. Program JMR slouží k otestování technologií pro připravovanou novou generaci letounů VTOL s větší cestovní rychlostí a doletem.[1] Konkurenční tým společností Bell a Lockheed Martin se do programu JMR zapojil s konvertoplánem Bell V-280 Valor. Naopak neuspěly projekty společností AVX a Karem.[2] Testování demonstrátorů SB-1 Defiant a V-280 Valor (obě společnosti je považují spíše za prototypy) přinese informace o schopnostech nové generace vrtulníků a pomůže vytvořit technické požadavky pro připravovaný akviziční program Future Vertical Lift (FVL). V rámci něj mají být nahrazeny všechny stávající klasické vrtulníky typů UH-60 Black Hawk, AH-64 Apache, CH-47 Chinook a OH-58 Kiowa. Program FVL se přitom dělí do několika podprogramů zaměřených na stroje různých výkonů a určení.[1]

Projekty SB-1 Defiant a V-280 Valor zapadají do připravovaného dílčího programu FLRAA (Future Long-Range Assault Aircraft), jehož cílem je vyvinout nástupce transportních vrtulníků UH-60 Black Hawk.[3] Vrtulník měl původně vzlétnout před koncem roku 2018, zahájení letových zkoušek ale bylo odloženo.[3] První let prototypu SB-1 Defiant proběhl 21. března 2019. Zdržení údajně vzniklo především kvůli problémům s výrobou kompozitních listů koaxiálních rotorů.[4]

Počátkem jara 2022 absolvoval demonstrátor SB-1 let z floridského Palm Beach do NashvilluuTennessee. Absolvoval tak vzdálenost, která odpovídá 700 námořních mil (1 296 km). Při nich posádka absovovala dvě krátká mezipřistání pro doplnění paliva. Demonstrátor se pohyboval rychlostí přibližně 322 km/h (200 mph, 174 uzlů) s motory, které využíval zhruba na polovinu dostupného výkonu.[5][6][7]

KonstrukceEditovat

Vrtulník SB-1 využívá technologii pokročilých rotorů ABS (Advancing Blade Concept) poprvé vyzkoušenou v 70. letech na vrtulníku Sikorsky S-69. Na S-69 v roce 2008 navázal demonstrátor Sikorsky X2 a v roce 2015 prototyp průzkumného vrtulníku Sikorsky S-97.[4] Trup vrtulníku je vyroben z kompozitních materiálů. Je vybaven zatahovacím podvozkem. Má koncepci se dvěma protiběžnými koaxiálními rotory ABC (Advancing Blade Concept) a zadní tlačnou vrtulí.[3]

SB-1 by měl dosahovat cestovní rychlosti až 460 km/h (250 kn), ale bude mít menší dolet díky použití „staršího“ motoru T55. Nový motor Future Affordable Turbine Engine (FATE), má splňovat požadavky na dolet 424 km (229 nmi). V porovnaní s konvenčními helikoptérami, má využití protiběžného hlavního rotoru a tlačné vrtule umožnit zvýšení rychlosti až o 185 km/h (100 kn), bojový akční rádius zvýšit o 60 % a o 50 % lepší výkony při letu ve visu.

Firma Sikorsky prohlásila, že konstrukce X2 není vhodná pro let s těžkým podvěsem. Místo toho navrhuje CH-53K pro přepravu těžkých nákládů v podvěsu.[8] Sikorsky plánuje postaviť technologický demonstrátor programu JMR o hmotnosti až 30 000 liber (14 000 kg).[9]

Sikorsky – Boeing uvádí, že SB-1 bude rychlý, s velkým zrychlením a zpomalením. SB-1 by se měl rovněž rychle pohybovat ze strany na stranu a mít schopnost viset s ocasem nahoru nebo dolů. Demonstrátor Defiant bude poháněn motorem Honeywell T55, který pohání CH-47 Chinook. Bude mírně upraven tak, aby lépe fungoval při nižších rychlostech vrtule, až na 85 % ot/min.[10]

Specifikace (SB-1 Defiant)Editovat

Technické údajeEditovat

  • Osádka: 4 posádka, 12 pasažérů[11]
  • Maximální vzletová hmotnost: 13 600 kg[1]

VýkonyEditovat

  • Maximální rychlost: 463 km/h[11]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Z anglického Compound helicopters. Lze se rovněž setkat s překlady hybridní vrtulník, kombinovaný vrtulník

ReferenceEditovat

  1. a b c Program vrtulníků budoucnosti JMR v plném proudu [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2016-04-29 [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 
  2. SB-1 Defiant: Větší bratr S-97 Raider vstupuje na scénu [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2015-05-25 [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 
  3. a b c Revoluční vrtulník SB>1 Defiant se poprvé ukázal veřejnosti [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2018-12-27 [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 
  4. a b První let přelomového vojenského vrtulníku SB>1 Defiant [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2019-03-24 [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 
  5. Pokrok v projektech vrtulníků nové generace Defiant a Raider X. ATM. 2022-04-22, roč. 54, čís. 5/2022, s. 61. ISSN 1802-4823. 
  6. SB>1 DEFIANT Helicopter Completes Long-Endurance Flight to Nashville [online]. NASHVILLE: Lockheed Martin, 2022-03-31 [cit. 2022-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  7. PALEJA, Ameya. Sikorsky’s Defiant helicopter completes its flight of 700 nautical miles [online]. interestingengineering, 2022-04-01 [cit. 2022-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  8. MAJUMDAR, Dave. X-2 Maxes Out in Medium-Sized Role: Sikorsky Executive | Defense News… [online]. Defense News, 2011-09-14, rev. 2013-10-20 [cit. 2022-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-20. (anglicky) 
  9. Good things come in threes: Boeing-Sikorsky to develop two larger X2 offshoots for JMR and Future Vertical Lift [online]. VerticalMag, 2014 [cit. 2022-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. TRIMBLE, Stephen. Sikorsky-Boeing select T55 to power SB-1 Defiant demonstrator [online]. flightglobal, 2014-06-18 [cit. 2022-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b Boeing-Sikorsky SB>1 DEFIANT [online]. Army-technology.com [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat