Sibylle Lewitscharoffová

německá spisovatelka

Sibylle Lewitscharoffová, nepřechýleně Sibylle Lewitscharoff (* 16. dubna 1954 ve Stuttgartu) je německá spisovatelka. Roku 2013 byla vyznamenána prestižní Cenou Georga Büchnera.[1]

Sibylle Lewitscharoffová
Sibylle Lewitscharoff-KS01.jpg
Narození16. dubna 1954 (68 let)
Stuttgart
Povoláníspisovatelka a dramatička
NárodnostNěmci
Alma materSvobodná univerzita Berlín
Žánrromán a divadelní hra
Významná dílaConsummatus
Apostoloff
Blumenberg
OceněníCena Ingeborg Bachmannové (1998)
Kranichsteiner Literaturpreis (2006)
Cena Marie Luisy Kaschnitzové (2008)
Cena Lipského knižního veletrhu za beletrii (2009)
Berlínská literární cena (2010)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sibylle Lewitscharoff na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2011 (Autor: JCS)

ŽivotEditovat

Sibylle Lewitscharoffová je dcerou švábské Němky a bulharského lékaře,[1][2] který ve 40. letech emigroval do Německa. Vyrůstala ve švábské rodině ve Stuttgartu, kde také roku 1972 složila maturitní zkoušku. V té době se intenzivně zajímala o trockismus a četla Karla Marxe.[3][4][5]Později vystudovala religionistiku na Svobodné univerzitě v Berlíně.[1][2][6]

V rámci studií strávila v 70. letech rok v Buenos Aires, roku 1984 pobývala dlouhodobě také v Paříži.

Po studiích pracovala několik let jako účetní v jedné reklamní agentuře. Kromě toho se věnovala psaní her pro rozhlas.

Pozornost širší veřejnosti na sebe strhla už roku 1998 během klagenfurtské literární soutěže Ingeborg Bachmannové (Ingeborg-Bachmann-Wettbewerb), na jejímž závěru byla za svou povídku Pong vyznamenána hlavní cenou.[1]

Roku 2014 došlo ke slovní rozepři mezi ní a Judith Schalansky, lesbicky orientovanou německou spisovatelkou, a to z důvodu zvolení metody jejího těhotenství.[7]

OceněníEditovat

  • 1998: cena Ingeborg Bachmannové[1][6]
  • 2006: kranichsteinská literární cena (Kranichsteiner Literaturpreis)
  • 2007: cena literárních domů (Preis der Literaturhäuser)
  • 2007: členka Německé akademie pro jazyk a poezii
  • 2008: cena Marie Luise Kaschnitzové (Marie-Luise-Kaschnitz-Preis)
  • 2009: cena Lipského knižního veletrhu za román Apostoloff[1][6]
  • 2009: Spycher: literární ocenění Leuk
  • 2009: cena německé hudební kritiky (Preis der deutschen Schallplattenkritik) za autorkou načtenou audioknihu Apostoloff
  • 2010: berlínská literární cena (Berliner Literaturpreis)[6]
  • 2010: členka berlínské Akademie umění
  • 2011: frankfurtské přednášky o poetice
  • 2011: Zweifel am Guten, Wahren, Schönen, curyšské přednášky o poetice
  • 2011: Kleistova cena[6]
  • 2011: cena Ricardy Huchové (Ricarda-Huch-Preis)
  • 2011: cena Marieluise Fleißerové (Marieluise-Fleißer-Preis)
  • 2011: literární cena Wilhelma Raabeho (Wilhelm-Raabe-Literaturpreis) za román Blumenberg[6]
  • 2011: nominace na Německou knižní cenu za román Blumenberg[1][2][8]
  • 2011/2012: stipendistka Internationales Künstlerhaus Villa Concordia v Bambergu
  • 2013: stipendistka ve Villa Massimo v Římě
  • 2013: profesura bratří Grimmů (Brüder-Grimm-Professur)
  • 2013: cena Georga Büchnera[1]
  • 2016: nominace na Německou knižní cenu za román Das Pfingstwunder[9]

DíloEditovat

RományEditovat

Eseje a proslovyEditovat

  • 36 Gerechte. In: Renatus Deckert (Hrsg.): Das erste Buch. Schriftsteller über ihr literarisches Debüt, Frankfurt, Suhrkamp 2007, ISBN 978-3-518-45864-8
  • Der Dichter als Kind. Ein Essay und fünf szenische Objekte. In: Marbacher Magazin 128, Deutsche Schillergesellschaft, Marbach am Neckar 2009, ISBN 978-3-937384-63-4
  • Der mörderische Kern des Erzählens. Mit einem Nachwort von Gisela Wand. Rede zur Eröffnung des Europäischen Schriftstellerkongresses 2009 in der Stiftskirche St. Arnual, Saarbrücken. Gollenstein, Merzig 2010, ISBN 978-3-938823-66-8
  • Ein Satz als Instrument. Michael Lentz und Sibylle Lewitscharoff im Gespräch. In: Ich liebe Dich. Marbacher Magazin 136, Deutsche Schillergesellschaft, Marbach am Neckar 2011, ISBN 978-3-937384-78-8, S. 5–52
  • Über die Niederlage. Klagenfurter Rede zur Literatur 2011.
  • Vom Guten, Wahren und Schönen: Frankfurter und Zürcher Poetikvorlesungen. Suhrkamp, Berlin 2012, ISBN 978-3-518-12649-3

DramaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sibylle Lewitscharoff na německé Wikipedii.

  1. a b c d e f g h NEŠPOROVÁ, Jitka. Cena Georga Büchnera 2013. iLiteratura.cz [online]. 2013-6-9 [cit. 2014-1-16]. Dostupné online. ISSN 1214-309X. 
  2. a b c BOUČKOVÁ, Kristina. Sibylle Lewitscharoff: Montgomery. iLiteratura.cz [online]. 2012-2-26. Dostupné online. ISSN 1214-309X. 
  3. Sibylle Lewitscharoff: "Ich bin ein Ordnungskasper". Cicero [online]. [cit. 2014-1-21]. Dostupné online. 
  4. http://www.literaturblatt.de/heftarchiv/heftarchiv-2009/32009-inhaltsverzeichnis-der-gedruckten-ausgabe/nickel-mit-der-lizenz-zum-laestern.html
  5. Archivovaná kopie. www.lesungen.net [online]. [cit. 2014-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. 
  6. a b c d e f EHRENBERGER, Jakub. Raabe-Preis: Porotu oslovil román Sibylle Lewitscharoff o filosofu Blumenbergovi. Literární.cz [online]. 2011-10-18 [cit. 2014-1-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-19. 
  7. SCHALANSKY, Judith. Ein Gastbeitrag von Judith: Eklat um Rede von Sibylle Lewitscharoff: Ungeheuerliche Hetze. sueddeutsche.de. 2014-03-08. Dostupné online [cit. 2016-04-05]. ISSN 0174-4917. (německy) 
  8. EHRENBERGER, Jakub. Nominace na Německou knižní cenu ovládly knihy o trpkosti spolkové minulosti. Literární.cz [online]. 2011-9-19 [cit. 2014-1-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-19. 
  9. Die Longlist für den Deutschen Buchpreis 2016 – WELT. DIE WELT [online]. 2016-08-23 [cit. 2016-11-09]. Dostupné online. 
  10. MAGENAU, JÖRG. Lachen in Liebesglut. tagesspiegel.de. 2016-09-10. Dostupné online [cit. 2016-11-09]. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Recenze v českých médiích

Rozhovory

  • (česky) EHRENBERGER, Jakub. Sibylle Lewitscharoff: Dnešní nepřítomnosti knih nerozumím. Literární.cz [online]. 2012-4-25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-19. 
  • (německy) Sibylle Lewitscharoff: "Ich bin ein Ordnungskasper". Cicero [online]. Datum neuvedeno. Dostupné online. 
  • (německy) Sibylle Lewitscharoff: "Bulgarien, das ist die Selbstzerstörung". Der Tagesspiegel [online]. 2009-2-25. Dostupné online. 

Dále o autorce