Seznam smírčích křížů v Jihočeském kraji

Seznam smírčích křížů v Jihočeském kraji obsahuje kamenné kříže (+), křížové kameny (⊞) a kruhové stély (⊕), které se nacházejí nebo nacházely na území Jihočeského kraje. Položky v seznamech jednotlivých okresů jsou řazené abecedně podle sídel a dále podle evidenčního čísla Centrální evidence kamenných křížů, kterou vede Společnost pro výzkum kamenných křížů. Datace uvádí na kříži vyryté nebo domnělé datum události, ke které se kříž váže, případně datum vzniku. V některých případech obsahuje nápis na kameni více letopočtů, z nichž ne všechny jsou čitelné (např. pokud je zachováno pouze datum narození zemřelého, je kříž až o desítky let mladší než odpovídá datu). V některých případech mohou být nápisy druhotné.

Okres České BudějoviceEditovat

Ev. číslo
Pam. katalog
Obrázek Commons Typ Datace Lokalita
Souřadnice
Poznámka
0507
33672/3-429 (PkMIS)
(Q38044544)
  1577 Ostrolovský Újezd
48°53′11″ s. š., 14°34′52″ v. d.
Podrobnější informace naleznete v článku Smírčí kříž Šimona Nitzky.
V lese u silnice. Připomíná přepadení a vraždu mečíře Šimona Nitzky 3. října 1577, který společně s dalšími obchodníky cestoval na trh do Trhových Svinů.
0283
29838/3-337 (PkMIS)
(Q38044819)
  + Otěvěk
48°51′25″ s. š., 14°37′5″ v. d.
Vedle sloupových kamenných božích muk datovaných rokem 1738.
2092 Štěpánovice Nalezen po roce 2001.
2097 +? Zbudov Nalezen po roce 2001.
0284 + 1848 Žár
48°48′10″ s. š., 14°43′42″ v. d.
Nápis: INRI / 1848 DEN 20 SEPTEMBER BAR ROTTER / AR.

Okres Český KrumlovEditovat

Ev. číslo
Pam. katalog
Obrázek Commons Typ Datace Lokalita
Souřadnice
Poznámka
1868 Besednice
48°48′25″ s. š., 14°35′ v. d.
Označuje místo zabití slovenského dráteníka.[1] Souřadnice dle Mapy.cz.

Okres Jindřichův HradecEditovat

Ev. číslo
Pam. katalog
Obrázek Commons Typ Datace Lokalita
Souřadnice
Poznámka
0087 Bednárec Na loučce poblíž božích muk, podle tradice označuje hrob vojáka a ženy.[1]
0376 Bílkov
1890 1797 Budíškovice Nápis: ANDRESDO LESNÍ Z BUDIŠKOVIC 1797. V místě, kdy byl pytláky zavražděn lesní.[1]
1891 Budíškovice Podle pověsti vysekán z pohanské modly za cyrilometodějské mise.[1]
0886 Český Rudolec Dříve stál o 200 metrů blíže centru obce.[1]
0831 Dačice Při revizi 1998 nebyl nalezen.[1]
1892 Dačice Podle pověsti zde byl ubit kat po nezdařené popravě. Při revizi 1999 nebyl nalezen.[1]
0887 Deštná V zahradě domu č. 30.[1]
1709
38900/3-1883 (PkMIS)
(Q37171612)
  16. stol. Deštná
49°16′7″ s. š., 14°55′40″ v. d.
Původně stál dál od komunikace na louce. Podle pověsti v městské kronice se dva bratři zamilovali do jednoho děvčete. Jeden dal druhého odvést na vojnu a s děvčetem se oženil. Po osmnácti letech se druhý vrátil z vojny a bratra na louce Otavnicích zabil. Podle jiných zdrojů[1] a ústní tradice, asi odvozené od symbolu sekery, zde byl zabit řezník.
1894 Dolní Němčice S petroglyfem dýky. Při rekultivaci posunut asi o 150 metrů k vrcholu kopce, v lese Matějků.[1]
1895 Dolní Němčice Nezvěstný. V roce 1956 stál na periferii obce ve směru na Dačice.[1]
1998 Horní Slatina Nález po roce 2001.
2647 Hostkovice Nález po roce 2001.
1937 Hůrky V dolní části nečitelný text.[1]
0795 1709 Jarošov nad Nežárkou
49°11′8″ s. š., 15°3′28″ v. d.
Zarostlý v dubu na lokalitě Jonášova bahna. Souřadnice z mapy.cz.
0366 1699 Jindřichův Hradec Původní stanoviště neznámé. Nápis humanistickou manuskulou: LETA PANIE 1699 F. IVNY SKRZE PAD KONIE DOKONAL ZIWOT MARTIN MICHLU.[1] V expozici muzea.
0367 Jindřichův Hradec Z jedné strany kříž, z druhé německý nápis v humanistické manuskule, jen částečně čitelný: DER… … RISTA… MIER DUZ… SALDATEN ERSOS WORDEN GEORGIVS DES MICHELS WIDER… SCHON. Restaurován a uložen na nádvoří muzea v Jindřichově Hradci, kam se dostal ze Slavonicka.[1] Kolem roku 1989 přesunut do depozitáře muzea.
0368 Jindřichův Hradec Petroglyf kopí. Do roku 1927 stál na Polském vrchu, poté na hřbitově v Pluhově Žďáru, odtud převezen do muzea v Jindřichově Hradci. Byl považován za templářský mezník.[1] Podle vyjádření muzea nikdy v jeho majetku nebyl.
0369 Jindřichův Hradec Pochází z Proboštského lesa u Jindřiše, kde stál u tzv. Čínské zdi. Považován za hraniční kámen značící církevní pozemky. Přesunut na nádvoří muzea v Jindřichově Hradci.[1] Kolem roku 1989 přesunut do depozitáře muzea.
0370 1593 Jindřichův Hradec Nese nečitelný třířádkový nápis začínající letopočtem 1593. Podle akvarelu z roku 1892 stál u mostu přes Nežárku u Pražské silnice. Poté v muzeu v Jindřichově Hradci v chodbě u pokladny.[1] Kolem roku 1989 přesunut do depozitáře muzea.
0371 Jindřichův Hradec S petroglyfem tesáku a meče. Do roku 1885 stál na rozcestí Studnice × Lodhéřov, poté v archivu na zámku Jindřichův Hradec.[1] V současnosti v jedné z místností na trase B na zámku.
0372 1818 Jindřiš Letopočet 18. 9. 1818. Připomíná smrt zedníka, který spadl z lešení při stavbě domu č. 9.[1]
1877
(Q106300733)
  Landštejn
49°1′26″ s. š., 15°13′49″ v. d.
Prostřední na snímku. Podle infotabule v místě pocházejí (1877, 1897, 1898) v neupřesněném pořadí z lokalit Jindřichův Hradec, Lidéřovice a Klášter I.
1897
(Q106300862)
  1624 Landštejn
49°1′26″ s. š., 15°13′49″ v. d.
Vlevo na snímku. Letopočet 1624 na břevnu. Podle infotabule v místě pocházejí (1877, 1897, 1898) v neupřesněném pořadí z lokalit Jindřichův Hradec, Lidéřovice a Klášter I.
1898
(Q106300916)
  Landštejn
49°1′26″ s. š., 15°13′49″ v. d.
Vpravo na snímku. Podle infotabule v místě pocházejí (1877, 1897, 1898) v neupřesněném pořadí z lokalit Jindřichův Hradec, Lidéřovice a Klášter I.
2074 Lhota Nález po roce 2001. Stával u staré valchovny na hrázi rybníka dříve zvaného Matzkerteich.
0373 Lipnice
49°5′59″ s. š., 15°18′38″ v. d.
Pod pravou částí břevna velkého kříže je vyznačen druhý menší kříž. Podle pověsti označuje místo, kde ve vánici umrzla matka s dítětem.[1]
0374
35560/3-1999 (PkMIS)
(Q37463570)
  18. stol. Lipolec
49°5′8″ s. š., 15°21′14″ v. d.
Obdélná žulová deska, výška 100 cm, šířka 75 cm a tloušťka 18 cm. V čelní straně je vytesán reliéf kříže se sekyrou v levém dolním rohu.[1]
0889 Lodhéřov
0375 1774 Mosty Nad křížem letopočet 1774, pod křížem čtyři řádky textu, z nichž jsou čitelná již jen některá písmena. Připomíná smrt tesaře.
2088 Nový Svět Nález po roce 2001.
1032 Písečné Stál po pravé straně dnes zaniklé lesní cesty z Maříže do Kadolce poblíž již zbořeného loveckého zámečku. Připomínal zastřelení mysliveckého mládence žárlivým sokem. Z původního stanoviště zmizel v létě 1992.[1] Dnes stojí v obci Písečné na soukromém pozemku.
1781 Slavonice Opřen o zeď stodoly u hájenky č. 32. Dříve stál na lokalitě U Věže, odkud byl kolem roku 1990 přenesen na stávající pozici.[1]
Slavonice Dosud neregistrován.
0183
85407/3-2207 (PkMIS)
(Q38136970)
  16. stol. Staré Hobzí
49°0′45″ s. š., 15°27′10″ v. d.
Na snímku vlevo. Petroglyfy dvou hrotů zprava a zleva kříže. Dříve stála trojice 0183, 0184 a 1900 u hřbitova, později vpravo od vchodu do kostela v keřích (jednotlivě),[1] někdy v letech 2018 a 2019 byly seskupeny u jižní zdi kostela.
0184
(Q106301086)
  Staré Hobzí
49°0′45″ s. š., 15°27′10″ v. d.
Na snímku vpravo. Dříve stála trojice 0183, 0184 a 1900 u hřbitova, později vpravo od vchodu do kostela v keřích (jednotlivě),[1] někdy v letech 2018 a 2019 byly seskupeny u jižní zdi kostela.
(Q106301103)   Staré Hobzí
49°0′45″ s. š., 15°27′10″ v. d.
Na snímku uprostřed. Dříve stála trojice 0183, 0184 a 1900 u hřbitova, později vpravo od vchodu do kostela v keřích (jednotlivě), někdy v letech 2018 a 2019 byly seskupeny u jižní zdi kostela. Dosud neregistrován.
1900 Staré Hobzí Silně poškozený kámen s reliéfem letinského kříže (stav v roce 1957) stále za zadním traktem zámku V Šancích. Podle tradice připomínal zabitého francouzského důstojníka. Při revizi roku 1999 nenalezen.[1]
0377
(Q106302308)
  Stráž nad Nežárkou
49°4′11″ s. š., 14°54′32″ v. d.
Zasazen vlevo od vchodu do kostela svatého Petra a Pavla. Může jít o starý náhrobník.[1]
0890 1633 Studená
49°11′52″ s. š., 15°17′41″ v. d.
U kapličky. Letopočet 1633 nemusí časově souhlasit s vyrytým křížem.[1]
0086 1621
1628
Toužín Tzv. Švédský kámen. Petroglyf krátkého meče. Tabulka s letopočty 1621–1628. Traduje se příběh o souboji dvou důstojníků.[1]
1904
(Q106300674)
  1841 Volfířov Nález po roce 2001. Nápis: R 1841 Johan Ssprincl zde jel vuz se mu zkátěl jej ranil a on dussi vypusstil. Původně umístěn na lokalitě zvané V Cihelně.[2]
2075 1887 Volfířov Nález po roce 2001. Nápis: LP 1887 29. 7. / A[ntonín] Dvo[řák] / čís[lo] 14 z Wol[fířova] / svazel mandliky / spadl pod vůz / vůz jej zranil / on duši vypustil. Starosta obce a předseda místní školní rady Antonín Dvořák v roce 1887 tragicky zahynul při pádu pod rozjetý vůz.[2]
2095 + Volfířov Nález po roce 2001. U kostela.

Okres PísekEditovat

Ev. číslo
Pam. katalog
Obrázek Commons Typ Datace Lokalita
Souřadnice
Poznámka
0109
15267/3-2456 (PkMIS)
(Q37005166)
  + Bernartice
49°21′48″ s. š., 14°22′44″ v. d.
Kříž zvaný Cyrilometodějský.
0230
25946/3-2456 (PkMIS)
(Q37005062)
  + Bernartice
49°21′30″ s. š., 14°23′36″ v. d.
Kříž zvaný Cyrilometodějský.

(Q106255008)
  Bošovice
49°20′53″ s. š., 14°5′2″ v. d.
Novodobý. Je projevem díků za záchranu života otce Josefa Bílka z Bošovic. Byl po srážce s motorkou ve vážném stavu. Ale díky penicilínové léčbě se uzdravil a jeho rodina nechala postavit tento pomník.[3]
+ Březí Podoba neznámá, nenalezen.[1]
0231
(Q106254733)
  + Čížová
49°21′21″ s. š., 14°4′39″ v. d.
Naproti výklenkové kapli[1] svaté Anny.
+ Dobrošov Podoba neznámá, nenalezen.[1]
1641 Hrejkovice Nenalezen. Stál mezi Hrejkovicemi a Zahrádkou, kudy dnes vede komunikace k Orlické přehradě.
1875
(Q106266386)
  + Malčice
49°23′28″ s. š., 14°2′14″ v. d.
+ Malčice Po druhé světové válce stál cca 2 km východně od kříže číslo 1875 druhý podobný kříž. Nenalezen.[1]
0237
(Q106255155)
  + Milevsko
49°27′12″ s. š., 14°22′5″ v. d.
0900 1678 Milevsko
49°27′22″ s. š., 14°22′5″ v. d.
Pozitivní reliéf latinského kříže s čočkovitým zakončením, iniciály WK a letopočet 1678. Původně ve zdi domu klášterního dvora, odtud přenesen do klášterního lapidária.[1]
0901 + 1744 Milevsko
49°27′22″ s. š., 14°22′5″ v. d.
Přesunut ze Staňkova do lapidária premonstrátského kláštera v Milevsku (podobně jako 0900).[1] Původně stál na louce naproti kapličce za tratí v lokalitě Na Braniborkách, kde označoval hrob padlých vojáků z bitvy mezi Francouzi a Uhry z roku 1744. V 60 letech 20. století jej použil místní traktorista při orbě jako zátěž na radlici, poté kříž vysypal nedaleko od Milevska. Zde byl nalezen a odvezen na trakaři do Milevského muzea.[4]
+ 1778 Milevsko
49°27′22″ s. š., 14°22′5″ v. d.
Stál v lese na vrchu Chlum u Velké, na místě, kde zastřelil pytlák Očko hajného Rodlera, kterému chodil za ženou. Nápis: Roku 1778 dne 13. dubna byl v tomto místě zastřelen Josef Rodler od pitlaře G. O.[5] Je uložen v lapidáriu milevského muzea.[4] Možná totožný s 1691?
+ Milevsko Podoba neznámá, nenalezen.[1]
Mirotice Zachovaly se neúplné údaje, nenalezen.[1]
0232
(Q106461376)
  + Nemějice
49°19′10″ s. š., 14°22′8″ v. d.
Poškozený řecký kříž zazděný v podezdívce kapličky.[1]
1876
(Q106257254)
  + Nová Ves Podle tradice se zde zastřelil myslivecký mládenec z nešťastné lásky.[1]
0233
(Q106256233)
  + Olešná
49°20′52″ s. š., 14°18′35″ v. d.
Poškozený patrně klínový kříž se zbytky bílého nátěru (sloužil jako patník).[1]
0236 + Osek Obrys sekery. Před válkou stál o 50 metrů blíže potoku.[1]
0235
(Q106256046)
  Putim
49°16′17″ s. š., 14°7′37″ v. d.
V zatáčce mezi památnou lípou a krucifixem.
0634
(Q106256127)
  + Putim
49°15′47″ s. š., 14°7′13″ v. d.
Jetelový křížek na desce s vyrytým křížkem, lebkou a zkříženými hnáty. Před sýpkou mezi dvojicí konifer. Do roku 1984 stál na soklu z cihel za loukou vpravo u silnice k nádraží u zavodňovací strouhy.[1]
1575
(Q80461686)
  + Ratiboř
49°31′32″ s. š., 14°23′1″ v. d.
Obrys meče, nad bázi nečitelné vrypy, snad pozůstatky letopočtu.[1]
1691 Velká
0281
(Q106258777)
  + 1719 Vlastec
49°22′7″ s. š., 14°11′42″ v. d.
Vyrytý křížek a letopočet 1719.[1]

Okres PrachaticeEditovat

Ev. číslo
Pam. katalog
Obrázek Commons Typ Datace Lokalita
Souřadnice
Poznámka
1398
(Q106237693)
  + 1738 Čábuze
49°6′58″ s. š., 13°43′46″ v. d.
Nápisy: ATS.. KV..ANOS MDESATE JEZDIL WE SVETE POSMRTI NAHLE TVTO, IHS, NARODIL SE ROKU 1738 DNE 23 LISTOPADU.[1] Dle tradice hrob francouzských vojáků umrzlých za Sedmileté války (tj. 1756–1763). Souřadnice dle Mapy.cz.
0578
(Q106237538)
  + Prachatice
49°0′28″ s. š., 13°58′49″ v. d.
Monogram: JW.[1] Souřadnice dle Mapy.cz.
0903 + Prachatice Nalezen v suti při opravě muzejního dvora, kolem roku 1987 umístěn na chodbu muzea.[1]
2093 Volary Nalezen po roce 2001.

Okres StrakoniceEditovat

Ev. číslo
Pam. katalog
Obrázek Commons Typ Datace Lokalita
Souřadnice
Poznámka
2072 Bezdědovice Nalezen po roce 2001.
0672
(Q106238708)
  + Bělčice
49°30′6″ s. š., 13°51′9″ v. d.
Souřadnice dle Mapy.cz, 25 metrů VSV od torza vyšší božích muk z 19. století.[1]
0502
16616/3-4113 (PkMIS)
(Q37006830)
  1520 Blanice
49°6′6″ s. š., 14°3′43″ v. d.
Skupina s kovovým křížem, vlevo. Připomíná přepadení, pobití a okradení kupců rejtary.[1]
0721
16616/3-4113 (PkMIS)
(Q37006830)
  Blanice
49°6′6″ s. š., 14°3′43″ v. d.
Skupina s kovovým křížem, vpravo.
0722
16616/3-4113 (PkMIS)
(Q37006830)
  ⊞? Blanice
49°6′6″ s. š., 14°3′42″ v. d.
Skupina s kovovým křížem, fragment snad křížového kamene,[1] uprostřed (zapadlý v trávě).
0673
23107/3-4042 (PkMIS)
(Q37007899)
  + 1788
1829
Blatná
49°25′42″ s. š., 13°52′41″ v. d.
Letpočet na soklu: 17Wh88.[1] Údajně připomíná utonutí mládka a syna mlynáře za povodně, k čemuž však (podle infotabule v místě) mělo dojít 18. 4. 1829 (sokl však uvádí letopočet 1788).
Buzice Nenalezen.
Cehnice Nenalezen.
0812 + Hajany
49°26′48″ s. š., 13°50′33″ v. d.
Vzájemné zabití pastýřů z Chlumu a Hajan, kteří se nepohodli o pozemek.[1]
2046 Lhota u Svaté Anny Nalezen po roce 2001.
Myštice Nenalezen.
1922 Nišovice [1]
0813 + Radomyšl [1]
0833 + 1810 Radomyšl Nápis: 1810.[1]
1684 Sedlice [1]
1315 + 1737 Střelské Hoštice Šest řádků nečitelného textu a letopočet 1737.[1]
0325 + 1827 Tchořovice
49°25′54″ s. š., 13°49′20″ v. d.
Nápis: ZDE W PANU ZESNUL MATEJ SMRCKA DNE NOWEM 24 BRU RO 1827. Podle blatenské kroniky šlo o zastřelení hajného.[1]
0856 + Velká Turná V soklu jsou patrné prázdné otvory po šroubech, kde patrně dříve byla tabulka.[1]
0504 1563 Volyně Podle záznamů z roku 1901 nesl pozůstatky nápisu: LETHA PAN… 1563. Původně na okraji Nišovic při cestě do Volyně, dnes v muzeu (tvrzi) ve Volyni.[1]

Okres TáborEditovat

Ev. číslo
Pam. katalog
Obrázek Commons Typ Datace Lokalita
Souřadnice
Poznámka
1127
(Q80462697)
  + Borkovice
49°12′35″ s. š., 14°39′ v. d.
Podle tradice jde o kříž z dob prvního křesťanství, čemuž ale neodpovídá provedení ani stav. Dříve uváděn u obecního velkostatku, přinejmenším od 90. let 20. století stojí na současné pozici u mostu přes Blatskou stoku.[1]
1814 Borotín
1846
(Q106454814)
  + Jistebnice
49°29′13″ s. š., 14°31′31″ v. d.
Zazděný ve hřbitovní zdi (zevnitř) vpravo od náhrobku rodiny Farovy. Uváděn jako dřík kříže, jehož obrys není patrný přes spárování.[1]
1850
(Q106454812)
  + Jistebnice
49°29′13″ s. š., 14°31′31″ v. d.
Zazděný ve hřbitovní zdi (zevnitř) vlevo za náhrobkem rodiny Farovy. Uváděn jako dřík kříže, jehož obrys není patrný přes spárování. Symboly dvojitého kříže, sekery a smyčky. Podle pověsti připomíná tesaře a učně, který nařezal trámy na krov kostela kratší. Tesař učně zabil a sám se oběsil. Pověst podporuje fakt, že podle stavebně–historického průzkumu kostela skutečně některé trámy kratší jsou. Kámen má pocházet ze zaniklého popraviště.[1]
0421
(Q96745353)
  Klenovice
49°16′43″ s. š., 14°42′54″ v. d.
Zbytky nápisu (snad) gotickou minuskulou a symbol sekery. V 19. století se nacházel na lokalitě Na Příčných (vlevo od silnice do Roudné), kde mělo dojít ke středu za Třicetileté války. Počátkem 20. století se kámen ztratil, patrně zapadl. V roce 1977 byl vyorán a v domnění, že jde o mezník, přesunut na muzejní dvůr v Soběslavi, odkud byl 1985 vrácen do Klenovic, ovšem na současné místo u návesního rybníku.[1]
0646 1799
1813
Kozmice
49°23′9″ s. š., 14°52′10″ v. d.
Podle webu obce „pochází z roku 1813 a byl postaven na paměť pobytu části vojsk gen. Suvorova v obci a okolí v roce 1799“.
0282
(Q106462309)
  + ≥1645 Nadějkov
49°30′5″ s. š., 14°28′13″ v. d.
Monogram: IN. Podle tradice jsou zde pohřbeni Švédové, kteří v roce 1645 po bitvě u Jankova neúspěšně zaútočili na nadějkovskou tvrz. Původní kříž byl odcizen roku 1996, na místě stojí replika, kterou nechal zhotovit architekt Jiří Jiroutek.[6]
1977 + 1817 Ostrý
49°31′15″ s. š., 14°31′52″ v. d.
[1]
0422
(Q106247007)
  + Pikov
49°29′24″ s. š., 14°35′37″ v. d.
[1] Souřadnice podle mapy.cz.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn Kolektiv autorů. Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha: Argo, 2001. 475 s. ISBN 80-7203-370-0. 
  2. a b DVOŘÁK, Miloš. Dějiny obce Volfířova do roku 1938. Dačice, 2009 [cit. 2021-04-01]. 167 s. diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Josef Hrdlička. s. 134. Dostupné online.
  3. HLADKÝ, Jiří. Kříže a křížky na Písecku a Milevsku. Milevsko: Svazek obcí Milevska, 2014. ISBN 978-80-260-7297-3. S. 34. 
  4. a b ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 19. 
  5. KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 87. 
  6. Infotabulce v místě, cit. 2021

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat