Seznam slovníků cizích slov v češtině

Slovník cizích slov je typ výkladového slovníku, který se nesnaží pokrýt celou slovní zásobu, ale jen její méně používanou či známou část. Je podobný terminologickým slovníkům, které jsou ale zaměřeny oborově.

Autor Název Rok vydání Počet stran Nakladatel Pozn.
Věra Petráčková a Jiří Kraus Akademický slovník cizích slov 1995 834 Academia 100 000 hesel

Vyšlo i na cd

Vilém Pech Velký slovník cizích slov, rčení a zkratek v jazyce psaném i mluveném ze všech oborů lidského vědění a konání 1948 809 Kvasnička a Hampl 70 000 hesel
Lumír Klimeš Slovník cizích slov 1981 790 SPN Více než 20 000 hesel
Karel Tauš Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin 1946 738 Karel Jelínek 9000
kolektiv autorů Slovník cizích slov 2000 710 Ottovo nakladatelství 30 000 hesel
Roman Mikuláš, překlad Ilona Balkó Školní slovník cizích slov 2007 584 Vydavateľstvo Príroda 24 000 hesel, překlad slovenského Školského slovníku cudzích slov
Jan Kubišta, Ladislav Rejman Slovník cizích slov 1956 505 SPN
Ladislav Šípek Slovník cizích slov: příručná kniha pro veškery třídy společenské 1896 596 Edvard Beaufort
Karel Václavík a kol. Praktický slovník cizích slov / Slovník cizích slov do kapsy 2007, 2011, 2017 461 XYZ
Bedřich Klenot Slovník cizojazyčných slov a úsloví v češtině se vyskytujících s dodatkem jmen osobních a místních 1922, 1930 426 Jindřich Bačkovský (Kramerius)
Ladislav Rejman Slovník cizích slov 1966 416 SPN 24 000 hesel
Otakar Šetka Nový slovník cizích slov v moderní češtině 1935, 1946 415 Jindřich Lorenz
Vilém Pech Slovník cizích slov, rčení a zkratek ve spisovné a hovorové češtině 1937 406 Kvasnička a Hampl
Josef Rank Kapesní slovník novinářský v němž se nacházejí zvláště slova z cizích jazykův 1862 368 I L Kober (Kramerius)
kolektiv autorů Kapesní slovník cizích slov 2009 368 Ottovo nakladatelství 5 000 hesel
Slovník cizích slov 1996, 2006, 2013, ... 367 Encyklopedický dům, Plot, Dialog Vydán vícekrát mj. jako sl. ciz. slov pro nové století.
Jaroslava Staňková Malý slovník cizích slov 1992 360 Montanex takřka kolibří velikost
Jiří Haller Kapesní slovník cizích slov 1954, 1956 316 SPN
Matěj Barták a kol. Kapesní slovník cizích slov pro 21. století 2008 303 Plot 10 000 hesel
Karel Kučera Cizí slova: Výběrový slovník 1978 272 Mladá fronta
František Borovský-Ruth Novinářský slovník: slov cizojazyčných, jež vyskytují se v knihách, listech denních i v obecném hovoru, ze všech odvětví života, věd a umění 1899, ca1910 176, 257 Rudolf Storch (Kramerius)
František V. Pokorný Naučný slovníček příruční knížka vysvětlující význam cizích slov a poučující stručně o vědomostech obecných 1906, 1922, 1937, 1941 232 (3. vyd.) Nový Lid
Karel Vorovka Abecední vyhledavač slov českých i cizích: slovník slov cizojazyčných s jejich českými významy, jakož i slov českých v příčině jejich pravopisu, ohýbání i správného užívání 1894 220 Bursík a Kohout (Kramerius)
Ladislav Rejman Kapesní slovník cizích slov 1971 200 SPN 6000 hesel
Václav Cháb Slovník cizích slov: 10.000 hesel mezinárodních slov ze všech oborů lidského vědění s vystižnými (sic) českými překlady, umožňujícími nahrazovat cizí slova správnými českými výrazy 1940 192 Josef Hokr 10 000 hesel
Julie Šupichová Slovníček cizích slov pro mládež 1944 64 Antonín Dědourek 24. svazek sbírky školských příruček

Další příbuzné slovníkyEditovat

Autor Název Rok vydání Počet stran Nakladatel Pozn.
Jaroslava Staňková Malý slovník cizích slov 2001 Knihovna a tiskárna pro nevidomé Slovník cizích slov v hmatovém písmu v 11 svazcích.
Peter Oravec Obrátený slovník cudzích slov 2007 1060 Epos Slovensky. Pro běžná slova ukazuje jejich cizí ekvivalenty.
Patrik Ouředník Šmírbuch jazyka českého 1988, 1992, 2005, 2016 426, 538
Jan Hugo Slovník nespisovné češtiny 2020 528 Maxdorf

Slovníky odvozenéEditovat

Ve tvorbě slovníků je docela časté přebírání materiálu z předcházejících děl. Tyto slovníky však přidávají jen velmi málo nového materiálu:

Autor Název Rok vydání Počet stran Nakladatelství Pozn.
Kolektiv Velký slovník cizích slov 2008 807 nakladatelství Pali Odvozeno z Akademického slovníku cizích slov. Část hesel je upravena. 20 000 hesel
Jiří Linhart a kolektiv Slovník cizích slov pro nové století 2007, 2013 416 Dialog 30 000 hesel. Odvozeno od Slovníku cizích slov vydaného Encyklopedickým domem
(neuveden) Slovník cizích slov 1992 287 Fin Kolibří velikost. Odvozeno od slovníku Lumíra Klimeše
 
Slovníky na obrázku:
•Jiří Haller, Kapesní slovník cizích slov 1954
•František V. Pokorný, Naučný slovníček 1922 •Slovník cizích slov, nakladatelství Fin 1992
•Kapesní slovník cizích slov, Ottovo nakladatelství 2009
•Jan Kubišta, Ladislav Rejman, Slovník cizích slov 1956
•Josef Rank, Kapesní slovník novinářský 1862
•Slovník cizích slov, Ottovo nakladatelství 2000
•Ladislav Rejman, Slovník cizích slov 1966
•Jitka Vebrová a Tomáš Krajíček, Slovník cizích slov 1998
•Slovník cizích slov pro nové století, Jiří Linhart 2007
•Lumír Klimeš, Slovník cizích slov 1995
•Vilém Pech, Velký slovník cizích slov 1948
•Věra Petráčková a Jiří Kraus, Nový akademický slovník cizích slov 2006


Příklady heselEditovat

Karel Václavík, Slovník cizích slov do kapsy, 2021, XYZ:

  • altruistický nezištný, lidumilný
  • altruismus, altruizmus nesobeckost; nezištný zájem, vztah, láska k lidem
  • buržoazie 1. městské obyvatelstvo v době feudalismu; 2. třetí stav; 3. kapitalisté

Kapesní slovník cizích slov, 2009, Ottovo nakladatelství:

  • altruismus, láska k lidem, nesobeckost

Slovník cizích slov, 2000, Ottovo nakladatelství:

  • (altruismus ani buržoazie nejsou uvedeny)

Roman Mikuláš, Školní slovník cizích slov, 2007, Priroda:

  • altruista -y m (lat) lidumil
  • altruistický (lat) lidumilný, nezištný, nesobecký
  • altruizmus -mu m (lat.) nesobecké, nezištné jednání

Jitka Vebrová a Tomáš Krajíček a kol. Slovník cizích slov 1996. Ukázka z vydání Encyklopedický dům 1998:

  • altruismus →altruizmus
  • altruistický, nezištný, lidumilný
  • altruizmus, altruismus — nesobeckost; nezištný zájem, vztah, láska k lidem
  • buržoazie, buržoasie — městské obyvatelstvo; třetí stav; kapitalisté

Věra Petráčková a Jiří Kraus, Akademický slovník cizích slov 1995. Ukázka z vydání Academia 2006:

  • altruizmus, altruismu, -mu m <l> nesobecký způosb myšlení a cítění, nezištné jednání ve prospěch druhých jako mravní princip (op. egoizumus).
  • buržoazie, -e ž <f> 1. (pův. ve franc. prostředí) sociální vrstva složená ze zámožnějšího městského obyvatelstva, měšťanstvo, měšťanstský stav
    • 2 marx. vládnoucí „třída“ kapit. společnosti vlastnící výr. prostředky; buržoazní příd.: b. revoluce; b. stát; buržoazně přísl.

Lumír Klimeš, Slovník cizích slov 1981, ukázka z 5. přepracovaného vydání 1995:

  • altruismus [-iz-] i altruizmus m. (2. j. -mu) nesobecký způsob myšlení n. cítění, jednání ve prospěch druhých lidí (op. sobectví, egoismus ↓)
  • buržoazie ž. měšťanstvo, zvl. zámožné, tzv. třetí stav; proti aristokratickým výsadým prosazovala b. rovnost všech občanů před zákonem, tj. politický a hospodářský liberalismus; v socialist. ideologii třídní protiklad proletariátu

Karel Kučera, Cizí slova, 1978

  • altruismus /it. altrui „cizí, jiný, druhý“/ nesobecký způsob myšlení n. cítění, jednání ve prospěch jiných lidí | opak: egoismus
  • (buržoazie není uvedena)

Ladislav Rejman, Kapesní slovník cizích slov 1971:

  • altruismus [-trujiz-] m nesobecký, laskavý vztah k druhému člověku; láska k bližnímu
  • buržoazie ž měšťácká třída, měšťáctvo, vládnoucí třída v kapitalistické společnosti

Ladislav Rejman, Slovník cizích slov 1966:

  • altruismus [-trujiz-] m láska k bližnímu, nezištný a laskavý vztah k druhému člověku n. lidem, nesobeckost; altruista m nesobecký člověk, člověk s dobrým vztahem k druhým lidem (op. egoista)
  • buržoazie ž polit. měšťáctvo; za feudalismu městské obyvatelstvo (na rozdíl od šlechty a duchovenstva); za kapitalismu vládnoucí třída, vlastnící hlavní výrobní prostředky na základě soukromého vlastnictví, vykořisťující námezdní práci proletariátu; tvoří ji velcí, střední a drobní kapitalisté; monopolistická b. ve vyspělých kapitalistických zemích vytváří finanční ligarchii; národní b. v bývalých koloniálních a závislých zemích se za určitých podmínek zapojuje do osvobozeneckého boje a protiimperialistické fronty

Jan Kubišta, Ladislav Rejman, Slovník cizích slov 1956:

  • altruismus [-trujiz-] m cítění ve prospěch bližního, láska k bližnímu, nesobeckost (op. egoismus, sobectví); altruista m kdo přeje druhému, nesobecký člověk (op. egoista, sobec); altruistický [-tyc-] nesobecký; hlásající altruismus (op. egoistický, sobecký)
  • buržoa, -oy m měšťák; kapitalista, nepřítel pracující třídy; pejor. člověk zastaralých, nepokrokových názorů, šosák, zpátečník; buržosazie [-zie] ž měšťáctvo; kdysi název společenské vrstvy městského obyvatelstva na rozdíl od šlechty a duchovenstva, nyní společenská třída vlastnící výrobní prostředky na základě soukromého kapitál. vlastnictví, vládnoucí vykořisťovatelská třída v kapitalistické společnosti, zámožnější konservativnější vrstvy obyvatelstva vůbec, měšťáci; buržoazní [-zni], buržoastický [-tyc-] měšťácký; vykořisťovatelský

Jiří Haller, Kapesní slovník cizích slov 1954:

  • altruismus [-trujiz-] m cítění ve prospěch bližního, láska k bližnímu (op. egoismus); altruista m kdo miluje své bližní; altruistický [-styc-] citící s jinými lidmi, s bližními
  • buržoa, -oy m pův. měšťan; měšťák; nepřítel pracující třídy, kapitalista; buržoasie [-zije] ž vládnoucí třída v kapitalistické společnosti, měťáctvo; buržoasní [-zní] měšťácký; vykořisťovatelský

Vilém Pech, Velký slovník cizích slov 1948:

  • altruism(us) l. nesobecká láska k bližnímu a jednání podle ní; altruista nesobecký člověk
  • buržoa fr., buržuj r. (vulgráně buržoust) měšťan, občan, měšťák; blahobytník; buržoasie (s=z), buržoasmus měšťáctvo; buržoasní příslušný k buržoasii; buržoastický, buržoustský, buržujský měšťácký; blahobytný.

Karel Tauš, Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin 1946:

  • Altruismus (lat.) – láska k druhým lidem, nesobecká láska, zásada že napřed máme dbáti prospěchu druhch a pak teprve vlastního, osobního, což dokáže jen skutečný altruista – nesobecký člověk.
  • Buržoasie (z franc. bourgeoisie) – měšťáctví, měšťanstvo, pak pohodlný, bezstarostný a jen o svůj majetek opírající se stav, společenská třída, opak třídy dělné, proletariátu. V ruštině buržuj, u nás lidově buržoust – měšťák, bohatý nadutec, budižkničemu, nabob.

Julie Šupichová, Slovníček cizích slov pro mládež, 1944:

  • altruista – člověk, který nemyslí jenom na sebe, nýbrž také na své bližní.
  • (slovo buržoazie není uvedeno)

Otakar Šetka, Nový slovník cizích slov v moderní češtině 1935:

  • altruis|mus it. žití pro jiné, lidumilství, opak egoismu. -ta, -tický člověk nesobecký, pečující o jiné, nezištný.
  • bourgeois (buržoa) f. měšťák, měšťácký; P buržoust; druh písma prostřední velikosti. -ie (zi) f. měšťáctvo, střední stav, šosáci, buržoazie.
  • buržoa viz bourgeois = rus. buržuj.

Bedřich Klenot, Slovník cizojazyčných slov a úsloví 1922:

  • altruismus, vl, žití pro jiné, láska k jiným, lidumilství, opak egoismu
  • altruista, osoba pečující o jiné, jiným blahodárná, nezištná
  • bougerois (buržoá), f, měšťák, mětácký; také tolik co borgis; viz toto
  • borgis (borží), f, druh písma prostřední velikosti
  • bourgeoisie (buržoazí), f, měšťanstvo, stav střední, šosáci

František V. Pokorný, Naučný slovníček, 1922:

  • altruismus, it., vzájemnost, láska k bližnímu; opak egoismu.
  • bourgeois (buržoa), fr. měšťák. Bourgeoisie (buržoazí), měšťáctvo (hlavně kapitalistické, stojící proti dělnictvu).

František Borovský-Ruth, Novinářský slovník, ca1910:

  • altruismus lidumilství, protiva sobectví
  • burgeous (v. buržoa), měšťan, burgeoisie, měšťanstvo;

Karel Vorovka, Abecední vyhledavač slov českých i cizích, 1894:

  • (altruismus není uveden)
  • bourgeois, fr. (buržoa) měšťan; druh liter tiskových (ob. borgis); bourgeoisie, střední stav, měšťanstvo.

Josef Rank, Kapesní slovník novinářský, 1862:

  • (altruismus není uveden)
  • Bourg, fr. (z něm. Burg), městys; -eois (buržoa), fr., měšťan; 2. druh drobného písma; -eoisie (buržoazí), fr., měšťanstvo, měšťáctvo.

Pro srovnání hesla z slovníků češtinyEditovat

Akademický slovník současné češtinyEditovat

altruismus [ʔaltrujɪzmus] (2. j. -mu, 6. j. -mu) podstatné jméno rodu mužského neživotného ⟨~lat.⟩

altruizmus [ʔaltrujɪzmus] (2. j. -mu, 6. j. -mu) podstatné jméno rodu mužského neživotného ⟨~lat.⟩

nesobecký způsob myšlení nebo cítění, nezištné jednání ve prospěch druhých lidí jako mravní princip. op. egoismus, egoizmus, sobectví:

  • vrozený altruismus
  • předstíraný altruismus
  • Jedná z čirého altruismu.
  • Humanitární pomoc by měla být výrazem čistého altruismu.


buržoazie [buržoazɪje] (2. j. -ie) podstatné jméno rodu ženského ⟨fr.⟩ histor.

1. (od přelomu 15. a 16. století do 1. pol. 20. století) sociální vrstva složená ze zámožnějšího zejména městského obyvatelstva, průmyslníků a finančníků, měšťanstvo:

  • průmyslová buržoazie
  • drobná / střední buržoazie
  • příslušník vysoké buržoazie
  • Po porážce Napoleona se ve společnosti postupně prosadila ekonomicky silná buržoazie.
  • Rozhodující moc se v železářském průmyslu v průběhu 19. století přesunula do rukou velkopodnikatelů z řad obchodní a bankovní buržoazie.

2. (v marxistickém pojetí) vládnoucí třída kapitalistické společnosti vlastnící výrobní prostředky:

  • třídní konflikt proletariátu a buržoazie
  • V 19. století se společnost dělila na nesmiřitelné tábory buržoazie a dělnictva.

Slovník spisovného jazyka českéhoEditovat

altruismus [-iz-] (dř. též -ism), -mu m. (z lat. zákl.) nesobecký způsob myšlení n. cítění, jednání ve prospěch druhých lidí (op. egoismus, sobectví)

buržoasie [-zi-], buržoazie (dř. ps. též bourgeoisie), -e ž. (z fr.) 1. společenská třída vlastnící výrobní prostředky na základě soukromého kapitalistického vlastnictví; vládnoucí vykořisťovatelská třída v kapitalistické společnosti; měšťáctvo: Goethe, představitel rodící se německé b. (Šal.): mladá česká b. třicátých let; pokrokové vrstvy b.; rozmach b.; liberální b.; nacionální b.; nadvláda, diktatura b.; třídní boj mezi b-í a proletariátem; porážka b. v socialistické revoluci: vyšší, střední, drobná b.; venkovská b. zámožnější, konzervativní vrstva obyvatelstva venkova 2. (ve feudální společnosti) obyvatelé měst vůbec; měšťanstvo, stav měšťanský (vedle šlechty a duchovenstva)

Příruční slovník jazyka českéhoEditovat

altruismus, altruism, -ismu m. cítění ve prospěch bližního (op. egoismus). Tak jednou jsme rokovali s prof. Masarykem o altruismu a egoismu jako pružinách lidské činnosti. Herb

buržoasie (vysl. -zije) -e f. zámožnější třída městského obyvatelstva (op. dělnictvo, proletariát).

  • Přiživoval se mezi studenty, v buržoasii, mezi umělci, novináři. Kun.
  • Zastávaje se šlechty, o „proletariátu“ mluví Palacký docela ve smyslu tehdejších zastánců buržoasie. Mas.
  • V buržoasii je právě tak málo smyslu pro snahy ryze umělecké jako pro vzlet etický. Ben

LiteraturaEditovat

Související články:Editovat

Slovníky češtiny:Editovat

O slovnících:Editovat