Seznam pražských sídlišť
seznam
Seznam pražských sídlišť představuje chronologický přehled výstavby sídlišť v Praze v období po druhé světové válce do počátku 90. let 20. století, kdy se dokončovaly projekty z období totality. Od 60. let se jednalo vesměs o panelové domy.
Přehled sídlišť v hlavním městě editovat
| Chronologických přehled výstavby pražských sídlišť[1][2] | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Pořadí | Datum realizace | Název | Architekti | Projekt | Vybavení | Poznámky |
| 1. | 1947–1949 | Jeremenkova 1. etapa | ||||
| 2. | 1947–1948 | Kobylisy 1. etapa | rodinné domky a řadové objekty | |||
| 3. | 1947–1949 | Solidarita | František Jech, Hanuš Mayer, Karel Štorch | 1946–1947 | dvanáctipodlažní hotel Solidarita (čp. 2081/14) byl dostavěn teprve v roce 1962 podle projektu A. a L. Machoňových | |
| 4. | 1947–1948 | Vršovice I. etapa | ||||
| 5. | 1952–1954 | Vršovice II. etapa | ||||
| 6. | 1954–1957 | Herálecká | ||||
| 7. | 1957–1960 | Antala Staška | Jaroslav Pelc | 1953–1954 | 1248 bytových jednotek pro 3700 obyvatel | pro výstavbu byly poprvé v Praze použity typy panelové konstrukce domů G 40 |
| 8. | 1957–1960 | Průběžná | J. Růžička | 1400 bytových jednotek pro 4500 obyvatel | ||
| 9. | 1958–1960 | Rybníčky I, II | Miloslav Hudec | 1051 bytových jednotek pro 3000 obyvatel | ||
| 10. | 1959–1962 | Chmelnice | ||||
| 11. | 1959–1963 | Jarov | ||||
| 12. | 1959–1960 | Jeremenkova 2. etapa | ||||
| 13. | 1959–1965 | Petřiny | V. Mixa, E. Benda | 6170 bytových jednotek pro 13200 obyvatel; budova Výzkumného ústavu makromolekulární chemie AV ČR (tehdy ČSAV, čp. 1888); obchodní dům (čp. 1945); hotel (čp. 392) | ||
| 14 | 1959–1964 | Vršovice 5. etapa | ||||
| 15. | 1960–1972 | Červený vrch | Milan Jarolím | 2697 bytových jednotek pro 9800 obyvatel; restaurace Drancy; obchodní dům | ||
| 16. | 1960–1965 | Invalidovna | Josef Polák, Vojtěch Šalda | 1958–1960 | 1274 bytových jednotek pro 4200 obyvatel, hotel (čp. 577) | |
| 17. | 1961–1965 | Hloubětín | Miloslav Hudec, Josef Polák a Karel Štefec | rozloha 22,9 hektarů; 33 objektů; 1724 bytových jednotek pro 5400 obyvatel | ||
| 18. | 1961–1966 | Malešice | J. Růžička | 4635 bytových jednotek pro 15100 obyvatel | ||
| 19. | 1961–1965 | Michelská | A. Véle | 1680 bytových jednotek pro 5300 obyvatel | ||
| 20. | 1961–1967 | Spořilov II | J. Holeček, J. Krákora | 3667 bytových jednotek pro 15 tisíc obyvatel; budova polikliniky (čp. 2967), internát (čp. 2930) | navázalo na starší vilovou zástavbu; v letech 1976–1981 dostavěno 288 bytových jednotek pro 880 obyvatel | |
| 21. | 1962–1967 | Pankrác I | J. Lasovský | všechna 3 sídliště mají celkem 3628 bytových jednotek pro 12100 obyvatel | ||
| 22. | 1962–1967 | Pankrác II | J. Lasovský | všechna 3 sídliště mají celkem 36228 bytových jednotek pro 12100 obyvatel | ||
| 23. | 1962–1968 | Zahradní Město - východ | J. Hromas | 3251 bytových jednotek pro 10800 obyvatel | ||
| 24. | 1963–1968 | Zahradní Město - západ | J. Hromas | 1682 bytových jednotek pro 6400 obyvatel | ||
| 25. | 1964–1971 | Krč | J. Kalous | 3809 bytových jednotek pro 12800 obyvatel | ||
| 26. | 1964–1969 | Novodvorská | Aleš Bořkovec, Vladimír Ježek | 3691 bytových jednotek pro 12500 obyvatel | ||
| 27. | 1964–1971 | Prosek | J. Růžička, Jiří Novotný, Z. Kotas, Z. Turzická, B. Kocián | 9500 bytových jednotek pro 32 tisíc obyvatel; uprostřed sídliště devítihektarový Park přátelství, původně Park československo-sovětského přátelství podle projektu O. Kučy | součást Severního Města | |
| 28. | 1965–1972 | Na Úlehli | ||||
| 29. | 1965–1968 | Pankrác III | J. Lasovský | všechna 3 sídliště mají celkem 36228 bytových jednotek pro 12100 obyvatel | ||
| 30. | 1967–1974 | Skalka | P. Jícha | 1779 bytových jednotek pro 5700 obyvatel | ||
| 31. | 1969–1975 | Ďáblice | Viktor Tuček | 9500 bytových jednotek pro 27 tisíc obyvatel | ||
| 32. | 1969–1974 | Hornoměcholupská (Měcholupská) | J. Prek | 2077 bytových jednotek pro 6200 obyvatel | ||
| 33. | 1969–1973 | Kobylisy 2. etapa | J. Krákora | 2100 bytových jednotek pro 7500 obyvatel | součást Severního Města | |
| 34. | 1971–1981 | Baba | J. Holeček | forma rodinného bydlení, 320 bytových jednotek pro 1500 obyvatel | ||
| 35. | 1971–1977 | Homolka | V. Hladík | 877 bytových jednotek pro 2200 obyvatel | ||
| 36. | 1972–1980 | Bohnice | Václav Havránek | 9567 bytových jednotek a 146 rodinných domků pro 33 tisíc obyvatel; hotel, obchodní dům; domov důchodců | součást Severního Města | |
| 37. | 1972–1975 | Lehovec (původně Kyje-Lehovec) | Vladimír Machonin | 818 bytových jednotek pro 2600 obyvatel | jako sídliště Lehovec je označováno i sousední sídliště Poděbradská z 2. poloviny 80. let | |
| 38. | 1973–1983 | Jižní Město I (Jižní Město-východ) | Jiří Lasovský, Jan Zelený, Jan Krásný | 20882 bytových jednotek pro 69 tisíc obyvatel | součástí je Sídliště Háje, Sídliště Opatov, Sídliště Litochleby | |
| 39. | 1973–1977 | Lhotka-Tempo | B. Vinš | 733 bytových jednotek pro 2400 obyvatel | ||
| 40. | 1973–1977 | Podbělohorská | S. Hubička | 50 rodinných domků a 164 bytových jednotek pro 990 obyvatel | mezi ulicemi Podbělohorská a zeleným pásem Petřín-Bílá hora | |
| 41. | 1974–1983 | Letňany | G. Šindelka, A. Pešta | 1470 bytových jednotek pro 4200 obyvatel | ||
| 42. | 1974–1983 | Lhotka-Libuš | Z. Průša | 6871 bytových jednotek pro 20700 obyvatel; komplex vysoké školy Sboru národní bezpečnosti | ||
| 43. | 1974–1978 | Vršovice 6. etapa (Vlasta) | ||||
| 44. | 1976–1986 | Čimice | B. Stuchlý | 2099 bytových jednotek pro 7000 obyvatel | součást Severního Města | |
| 45. | 1978–1982 | Černý Most I | Miroslav Vajzr | 1784 bytových jednotek pro 5300 obyvatel | ||
| 46. | 1979–1987 | Jihozápadní Město I | Ivo Oberstein, Milan Klíma, Václav Valtr, E. Kosová | 266 hektarů; 23070 bytových jednotek pro 79000 obyvatel | součástí je Sídliště Stodůlky, Lužiny, Velká Ohrada, Nové Butovice, Dívčí Hrady | |
| 47. | 1979–1983 | Na Dědině | K. Koucký | 2823 bytových jednotek pro 8500 obyvatel | ||
| 48. | 1979–1982 | Na Košíku (Košík) | M. Blahut | 1654 obytných jednotek pro 5000 obyvatel | ||
| 49. | 1979–1984 | Písnice | J. Hančl, A. Šulc | 3358 bytových jednotek pro 10 tisíc obyvatel | na sídliště navazoval komplex závodu Masného průmyslu | |
| 50. | 1980–1985 | Horní Měcholupy (Měcholupy-Petrovice) | J. Šedivý, V. Tuček | 6063 bytových jednotek pro 26 tisíc obyvatel | ||
| 51. | 1980–1986 | Modřany-Komořany | J. Kalous | 9015 bytových jednotek pro 28500 obyvatel | ||
| 52. | 1980–1983 | Řepy I, II | P. Frolík, L. Kepka | 6973 bytových jednotek pro 23 tisíc obyvatel | ||
| 53. | 1981–1986 | Barrandov | G. Čelechovský | 8489 bytových jednotek pro 29700 obyvatel | ||
| 54. | 1981–1986 | Jižní Město II (Jižní Město-západ) | J. Zelený, Vítězslava Rothbauerová, J. Thomasová | 9003 bytových jednotek pro 31 tisíc obyvatel | součástí je Sídliště Horní Roztyly, Sídliště Chodov (původně Horní Kunratice), poslední etapa Flora podle původního projektu nepostavena | |
| 55. | 1985–? | Černý Most II | projekt po pádu komunismu podle původních plánů nedokončen | |||
| 56. | 1985–1990[3] | Poděbradská | Ladislav Sosna, Ivan Hnízdil[4] | projekt po pádu komunismu nedokončen, splynulo se sousedním sídlištěm, proto je označováno jako Lehovec | ||
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ MIKSÁNKOVÁ, Alexandra. Výstavba Prahy 1945–1980: skripta pro průvodce Prahou 2. díl. Praha: Pražská informační služba, 1981. 168 s. S. 77–78.
- ↑ FLEGL, Michal. Praha. Průvodce Olympia. Praha: Olympia, 1990. 384 s.
- ↑ REAL DESIGN architektonický atelier. Odborný profil. D.5-soubory staveb: sídliště Poděbradská v Praze 9. Ivan Hnízdil. arch.cz. 1999 - 2019. [cit: 2019-11-05]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, Jan E.; NOLL, Jindřich. Praha 1945–2003: kapitoly z poválečné a současné architektury. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-304-6. S. 79.