Seznam osobností pohřbených na Olšanských hřbitovech v Praze

seznam na projektech Wikimedia

Seznam osobností pohřbených na Olšanských hřbitovech v Praze – přehled umístění hrobů některých osobností na Olšanských hřbitovech v Praze.[1] Římská číslice označuje úsek hřbitova „I“ až „X“ a „I. ob“ a „II. ob“; arabská číslice značí část příslušného úseku hřbitova (tedy číslo oddělení); jako poslední je uvedeno číslo hrobu (zkratka „UH“ znamená urnový háj).[2] V tomto hesle jsou osobnosti soustředěny podle příjmení do jednotlivých kapitol nazvaných A až Ž.

Olšanské hřbitovy v zimním období
Olšanské hřbitovy, (Část IV.; Oddělení 6)
Olšanské hřbitovy, (Část IX.; Oddělení 6)

RozdílnostiEditovat

Letopočty narození a úmrtí, zapsané v kulatých závorkách za každou osobností v tomto seznamu uvedenou, se nemusí shodovat s údaji, jež jsou uváděny u hesel osobností ve Wikipedii a nebyly záměrně upravovány (tj. jsou ponechány tak, jak je uvádí zdroj[2]). Totéž platí i o profesích (povoláních) a popisech bezprostředně následujících za zde uvedenými osobnostmi.

Plánky a seznamyEditovat

Informativní plánek (orientační tabule se zjednodušenou mapou Olšanských hřbitovů) je na fotografii na konci tohoto hesla. Zde je také ofotografovaný veřejně přístupný seznam osobností pohřbených na Olšanských hřbitovech v Praze, který je uveden na informačních tabulích u vstupu na hřbitovy.

Některé hroby nebo hrobky jsou ozdobeny uměleckými díly význačných umělců, jedná se o tzv. sepulkrální památky. Veřejně přístupný seznam (čísla 1 až 59, respektive 60 až 101) těchto památek na Olšanských hřbitovech v Praze je uvedený na informačních tabulích u vchodu do hřbitova a je k dispozici na fotografiích na konci tohoto hesla.

AEditovat

  • Amort Vilém (1864–1913), sochař, V, 10, 209
  • Arnold Emanuel (1801–1864), radikálně demokratický politik, osmačtyřicátník, publicista, III, 8, 8–9
  • Arnold Jan P. (1785–1872), vlastenecký kněz, III, 8, 8–9[p 1]
  • Nonna N. Auská (1923–2013), lékařka, humanistka, spisovatelka, autorka vzpomínek a cestopisů; II. ob, 18, 173
  • Stanislav A. Auský (1922–2010), voják, spisovatel (vojenský historik), autor pomníku ROA na Olšanských hřbitovech a knih o odboji; II. ob, 18, 173
  • Averčenko Arkadij Timofejevič (1884–1925), ruský spisovatel, II. ob, 19, 57

BEditovat

CEditovat

ČEditovat

DEditovat

EEditovat

FEditovat

GEditovat

HEditovat

ChEditovat

  • Chalupa Karel (1864–1904), spisovatel, IV, 6, 278[p 24]
  • Chalupecký Jindřich, MUDr. (1864–1918), univerzitní profesor, IV, 11, 218[p 25]
  • Chalupecký Jindřich (1910–1990), spisovatel, teoretik výtvarného umění, IV, 11, 218[p 25]
  • Charvát Alois (1857–1933), herec, IV, 10, 30[p 26]
  • Churavý Josef (1894–1942), legionář, důstojník Československé armády, zástupce velitele Vojenského zeměpisného ústavu (VZÚ) Praha, významná osobnost protifašistického odboje; VII, 14c, 23 (v nohách obrubníku číslo 776)

IEditovat

JEditovat

KEditovat

LEditovat

MEditovat

NEditovat

OEditovat

PEditovat

QEditovat

REditovat

ŘEditovat

  • Řezáč František Josef (1819–1879), katolický kněz, pedagog, spisovatel a politik (podporovatel a reformátor českého školství a autor návrhů humanizace vězeňství); III, 2, 131
  • Řivnáč Antonín (1843–1917), knihkupec a nakladatel, III, 10, 85

SEditovat

ŠEditovat

TEditovat

UEditovat

  • Ullik Hugo (1838–1881), malíř, IV, 1, 18
  • Ullrich Eduard († 1899), malíř karet, IV, 9, 229
  • Urban Bohumil Stanislav (1903–1997), malíř, I. ob, 6a, 13[p 80]
  • Urbánek František Augustin (1842–1919), zakladatel hudebního nakladatelství, V, 21, 265
  • Urbánek Mojmír (1873–1919), zakladatel Mozartea, VIII, 14, 249[p 81]
  • Urbanová-Santholzerová Antonie (1903–1987), sochařka, malířka, spisovatelka, žena Bohumila Stanislava Urbana, I. ob, 6a, 13[p 82]
  • Urvancov Lev Nikolajevič (1865–1929), ruský dramatik, II. ob, 6a, 13

VEditovat

WEditovat

XEditovat

YEditovat

ZEditovat

  • Zahradník-Brodský Bohumil (1862–1939), spisovatel, VI, 7d, 4
  • Zamara Mizzi (1893–1933), primabalerína Národního divadla (ND), IV, 11, 187[51]
  • Zapletal Jan (1840–1891), malíř, VII, 11, 134
  • Zápotocký Ladislav (1852–1946), zakladatel české sociální demokracie, otec prezidenta Antonína Zápotockého, hrob neoznačen
  • Zátka Ferdinand (1845–1901), zakladatel pekáren ve Vysočanech, V, 8, 55
  • Zdobinský Raimund († 1880), sochař, IV, 11, 441
  • Zeberer Joanes (1717–1789), (Joannes Josephus Zeberer) – pražský kancléř, II, 7
  • Zeffiová-Heřmanová Marie (1882–1935), pěvkyně, III, 5, 386[p 91]
  • Zelinka František () – stavitel, nejstarší hrobka na Olšanech, založená 1800, III, 10, 147
  • Zemanová-Humpalová Josefa (1870–1906), spisovatelka, I. ob, 1, 45
  • Zeyer Jan (1847–1903), stavitel a spisovatel, bratr básníka Julia Zeyera, V, 21, 269
  • Zeyer Jan († 1879), podnikatel, otec básníka Julia Zeyera , V, 24, 24–25, autor náhrobku Václav Levý, 1869
  • Ziegloser Jan (1875–1955), nakladatel, VI, 9b, 3[p 92]
  • Ziegloserová-Mimrová Anna (1883–1942), spisovatelka, VI, 9b, 3
  • Ziková Aloisie (1874–1896), spisovatelka, IV, 6, 244
  • Zillich Emanuel (1829–1896), malíř, III, 6, 353
  • Zimmermannovy děti – zavražděny 27. října 1861 otcem Augustinem Zimmermannem poté, co byla rodina vykázána z bytu, III, 9, 36[54]
  • Zimová Marie (1873–1929), herečka, IV, 10, 308[p 93]
  • Zítková Žofie (1857–1930), členka opery Národního divadla (ND), IV, 10, 14
  • Zöllner František (1858–1940), divadelní ředitel, VII, 7, 277[p 94]
  • Zöllnerová Anna (1861–1902), herečka, VII, 7, 277
  • Zöllnerová Hermína (1877–1962), poslední ředitelka Zöllnerova divadla, VI, 3[55]
  • Zöllnerová Marie (1861–1912), herečka, VII, 7, 277

ŽEditovat

Informační tabuleEditovat

Veřejně přístupná orientační tabule se zjednodušenou mapou Olšanských hřbitovů v Praze
Veřejně přístupný seznam významných osobností pohřbených na Olšanských hřbitovech v Praze uvedený na informačních tabulích
Veřejně přístupný seznam sepulkrálních památek (čísla 1 až 59) na Olšanských hřbitovech v Praze uvedený na informačních tabulích u vchodu do hřbitova
Veřejně přístupný seznam sepulkrálních památek (čísla 60 až 101) na Olšanských hřbitovech v Praze uvedený na informačních tabulích u vchodu do hřbitova

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Jan Arnold (1785–1872) – Pedagog; (Narozen 14.1.1785 v Mnichově Hradišti, zemřel 14.8.1872 asi v Miletíně nebo v Praze). Katolický kněz, pedagog, spoluzakladatel Měšťanské besedy, autor pamětí.
  2. a b Augustin Berger – Jeho manželkou byla primabalerína Národního divadla (ND) Giulietta Paltrinieri (1866–1889), představitelka postromantické italské baletní školy. Je pochován spolu s manželkou na pražských Olšanských hřbitovech.
  3. Ludvik Berousek (Narozen: 18. července 1902 – Zemřel: 14. ledna 1954)[3]
  4. František Čáda (1865–1918) – československý (český) filozof
  5. Božena Čapková (1866–1924); (Narozena 26.5.1866 v Hronově, zemřela 13.4.1924.) – národopiskyně, sbírala písně z Úpicka.
  6. Eduard Demartini (1892–1961) – Česko, malíř.
  7. Antonín Dolenský byl syn spisovatele a středoškolského učitele Jana Dolenského (1859–1933).
  8. Durasová, Božena (* 8. 3. 1885 Humny (Pchery-Humny) u Slaného – † 14. 12. 1961 Praha); zpěvačka, herečka; V roce 1916 se provdala za sochaře Jana Štursu.[5]
  9. Karel Dvořák (* 1810 – † 1866) – sochař.[6]
  10. Charles Christian de la Fontaine – zemřel: 30. května 1876.[7]
  11. Emanuel Frynta (1888–1949) – (Narozen 25. 12. 1888 v Praze, zemřel 25. 5. 1949 tamtéž). Učitel, bibliofil, publicista, nakladatelský redaktor.
  12. Ondřej Haase z Wranova – naučná stezka Olšanské hřbitovy (Zastávka 52)[8]
  13. František Hais (1818–1899) – (Narozen 7.7.1818 v Praze, zemřel 4.7.1899 v Praze). Písničkář, paměti, autor kramářských písní a flašinetář.
  14. HANKA Ignác P. (Narození: 1793); Povolání: Náboženský nebo církevní činitel.[9]
  15. HARTMANN František (* 12.3.1853, Praha – 12.5.1914, Praha) – 83 – divadelní interpret nebo herec, hudební interpret, divadelní ředitel nebo majitel divadelní společnosti, spisovatel; Příbuzní: sestra: Marie, bratr: Josef.[10]
  16. Herain, Jan, (1848–1914) – (Narozen 14.5.1848 v Hořovicích – zemřel 11.12.1914 v Praze). Ing. stavitel, stavební archivář, projektant, umělecký historik, literatura z oboru. Bibliografický dovětek: zakladatel sbírky fotografií, plánů Prahy a grafických listů v Archivu hlavního města Prahy; zabýval se pragensiálními tématy.[11]
  17. Josef Vojtěch Herain (1852–1918) – (Narozen 17. 3. 1852, zemřel 2. 3. 1918). Redaktor obchodního časopisu Český Lloyd a občasný spisovatel
  18. Karel Vladimír Herain (1890–1953) – (Narozen 29.12.1890 v Praze, zemřel 2.4.1953 tamtéž). PhDr., historik umění, výtvarný kritik a redaktor, literatura z oboru výtvarného a užitého umění.
  19. Josef Heřman Zeffi (1872–1955) – (Narozen 11. 3. 1872 v Praze, zemřel 8. 7. 1955 tamtéž). Herec, kabaretní zpěvák, autor kupletů, písniček, výstupů.
  20. Hladík, Václav, (1868–1913) – (Narozen 22.8.1868 v Praze, zemřel 29.4.1913 tamtéž). Žurnalista a prozaik naturalistického zaměření, autor povídek, románů, dramatik, překladatel z francouzštiny a propagátor česko-francouzských styků.[12]
  21. Vladimír Houdek (* 21. října 1869 Praha – 28. srpna 1908 Praha)[13]
  22. Osobnost: Alois Hübschmann (1907–1945) – (Narozen 9.10.1907 v Praze, padl 5.5.1945 v Praze). Ing. architekt, soudní znalec v oboru architektury, teoretik moderní architektury.[14]
  23. HÜBSCHMANN Bohumil ml. (* 3.8.1905) – architekt.[15]
  24. Karel Chalupa (1864–1904) byl český prozaik – autor pohádek, knih pro mládež, humoresek a staropražských pověstí.[16]
  25. a b Otcem Jindřicha Chalupeckého byl univerzitní profesor MUDr. Jindřich Chalupecký (1864–1918).[17]
  26. Alois Charvát (1857–1933); (Narozen 31.12.1857 v Příbrami, zemřel 4.1.1933 v Praze). Herec, režisér, zpěvák, prózy o Praze.
  27. Antonín Ježek (1886–1922); (Narozen 25.2.1886, zemřel 22.4.1922 v Praze). Katolický kněz, katecheta, autor náboženských a pedagogických spisů, básník, beletrista.
  28. Alois Kalenda (1849–1913); (Narozen 14.4.1849 v Praze, zemřel 25.2.1913 v Praze). Prozaik, redaktor.
  29. Vladislav Kalousek je správně, nikoliv Vladimír Kalousek; Pohřben byl za velké účasti 29. prosince 1906 na Olšanech po obřadu v kapli patologického ústavu.
  30. Kavalírová Anna: Nejspíše se jedná o osobu jménem Anna Fričová.
  31. Kněžna Marie Terezie Poniatowská (Kinská) – Narozen(a): 14. dubna 1740; Zemřel(a): 26. září 1806.[19]
  32. Emanuel J. Kittl (1844–1911); (Narozen 21.10.1844 v Praze, zemřel 17.10.1911 v Praze). Nakladatel, vydavatel, mecenáš umění.
  33. Karel Kolár (1882–1947); (Narozen 19. 4. 1882 v Praze, zemřel 21. 6. 1947 v Praze). Divadelní a filmový herec a režisér.
  34. Anna Marta Kolárová-Manetínská (1817–1882); (Narozena 27. 11. 1817 v Pešti (Budapešť, Maďarsko), zemřela 10. 7. 1882 v Praze). Divadelní herečka, byla manželkou Josefa Jiřího Kolára.
  35. KATEŘINA PODHORSKÁ-KOMETOVÁ (* 8.11.1807 – 28.11.1889) – operní pěvkyně (sopranistka).[22]
  36. Julius Košnář (1862–1934); (Narozen 8. 2. 1862 v Praze, zemřel 23. 7. 1934 v Praze). Katolický kněz, katecheta, publikace z oboru náboženství, beletrie, překlady z polštiny.
  37. Erno (Arnošt) KOŠŤÁL – (Narozen: 26.11.1889, Praha – zemřel: 26.11.1957, Praha) hudební skladatel.[23]
  38. Vlastimil Košvanec (1887–1961); český malíř, grafický designér, ilustrátor, karikaturista a fejetonista.
  39. Václav Koťátko (1810–1876); (Narozen 26. 8. 1810 v Jenišovicích u Turnova, zemřel 28. 10. 1876 v Praze). Učitel, ředitel ústavu pro hluchoněmé, publikace z oboru.
  40. Kramerius, Václav Radomil, (1792–1861).[24]
  41. Josef Emil Kramuele (1822–1884); (Narozen 15.11.1822, zemřel 28.3.1884 v Praze). Herec, divadelní ředitel, autor frašky.
  42. Jan KROUPA (Praha 1794–1875 Praha).[26]
  43. Malířka Božena Adalberta Kvapilová (15.5.1884 – 11.2.1938).[27]
  44. Antonín Landa (1899–1968); Narozen 2.5.1899 v Praze, zemřel 8.4.1968 v Praze. Středoškolský profesor, ilustrátor.
  45. Fraňa Josef Heidelberg (1844–1919); Narozen 27. 9. 1844 v Praze, zemřel 23. 4. 1919 v Praze. Sochař a řezbář.
  46. Jan Lhoták ze Lhoty (1865–1914); Povolání: rytíř; Narozen roku 1865, zemřel roku 1914. Katolický novinář a publicista, redaktor listu Čech.[28]
  47. Liebscherová, Marie – narozena: 1831 Třebsko; zemřela 14.08.1890 Praha; Divadelní herečka. Působnost: Praha.[29]
  48. František Xaver Josef Linn (Lien) (* 24.11.1802 v Praze – 7. 11. 1848 v Praze). Sochař v Praze.[30]
  49. Jan Marek (narozen 8.2.1890, Lipnice nad Sázavou, Rakousko-Uhersko – zemřel 2.8.1936, Praha, Československo.[31]
  50. Vladimír Marek (narozen 26.4.1882, Kolín, Čechy, Rakousko-Uhersko – zemřel 12.5.1939, Praha, Protektorát Čechy a Morava)[32]
  51. Rudolf Mařík: narozen 22. 6. 1878 ve Strunkovicích nad Blanicí, zemřel 2. 4. 1933 v Praze. Herec, dramaturg, dramatik, překlad z němčiny.
  52. Aleš Hnízdil; Narozen 6.9.1954 v Liberci. Výtvarník, sochař a vysokoškolský pedagog.
  53. Josef Václav Mysliveček; (Narozen 25. 9. 1812 v Praze, zemřel 15. 4. 1882). Malíř, působil zejména jako portrétista.
  54. Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko; ruský spisovatel a žurnalista.
  55. Josef Palouš (* 12. 2. 1888, Praha – † 10. 1. 1952, Praha).[33]
  56. Robert Platzer (* 1. 11. 1831, Praha – † 3. 9. 1868, Praha), sochař.[34]
  57. Vincent Plesnivý (Narodil se 17.7.1879 v Praze, zemřel 23.2.1944 v Praze).[35]
  58. František Xaver Prusík (Narozen 24.11.1845 ve Výrově, zemřel 7.6.1905 v Stupčicích u Tábora). PhDr., filolog, slavista, literární historik, vydavatel staročeských literárních památek, práce z oboru.
  59. František Přibil (Narozen 25.7.1861 ve Slaném, zemřel 10.6.1931 v Praze). Státní úředník, autor divadelních her a cestopisů, publikoval též časopisecky.[36]
  60. Anna Pštrossová-Kupková (Datum narození: 16.05.1848 – Datum úmrtí:03.01.1903); Další používaná jména: Anna Kupková.[37]
  61. Ludvík Rittersberk, též Ludvík Ritter z Rittersberka (19. listopadu 1809 – 6. června 1858) byl český obrozenecký spisovatel, kritik, pedagog a skladatel
  62. Jan Křtitel Michael Sagar (1732–1813) – jihlavský lékař chorvatského původu.[38]
  63. SLÁDKOVÁ Helena (1880–1946); dcera J. V. Sládka, magistrátní úřednice.[39]
  64. SLÁDKOVÁ Marie (1857–1936); manželka Josefa Václava Sládka.[40]
  65. Bedřiška Smetanová (* 1851 – 1855 ve věku 4 let) se narodila jako první dítě rodičům: Bedřich Smetana (02.03.1824 – 12.05.1884) a Kateřina Kolářová (05.03.1827 – 19.04.1859). Bedřiška Smetanová yla nejvíce hudebně nadaná – ve věku 4 let již hrála několik tónin na klavír.[41]
  66. Kateřina Smetanová (rozená Kolářová) (* 5.3.1827 Klatovy – † 19.4.1859 Drážďany); klavíristka, první manželka Bedřicha Smetany; sňatek s Bedřichem Smetanou: 29. 8. 1849.[42]
  67. Josef Sodoma (3. 5. 1806 – 17. 11. 1883).[43]
  68. Alexander Storch (Narozen 7.5.1851 v Praze, zemřel 12.8.1901 v Praze). Knihkupec v Praze, sokolský pracovník.
  69. Constantin Stuchlík (narozen 21. 7. 1877 v Praze, zesnul 12. 4. 1949 v Praze). Malíř – krajinář, který později maloval téměř výhradně portréty. Čerpal námětově i z chodských motivů.[44]
  70. Albín Šíma (Narozen 3.1.1886 ve Valašském Meziříčí, zemřel 20.11.1951 v Praze). Klavírista, profesor mistrovské školy konzervatoře, stati z oboru.
  71. Bohuslav Šimáček (1866–1945) – český tiskař a nakladatel.
  72. Leopold František Šmíd (Narozen 17.12.1848 v Praze, zemřel 14.8.1915 tamtéž). Kabaretní zpěvák a skladatel, autor satirických výstupů, písní a divadelní hry.
  73. František Špidlen (1867–1916).[45]
  74. Otakar František Špidlen (1896–1958).[46]
  75. Jedná se nejspíše o osobu: František Alois Tichý
  76. Emanuel Trojan (narozen 1.9.1901 v Praze, zemřel 3.3.1935 tamtéž). herec, fejetonista.
  77. František Tůma (Narozen 15.4.1846 v Klecanech, zemřel 31.8.1887 v Praze). Redaktor, prozaik.
  78. Vladimír Tůma (narozen 16.12.1908 v Českém Brodě, zemřel 13.6.1949 v Praze). novinář, redaktor, prozaik, scenárista, práce o skautingu.
  79. FORCHHEIMOVÁ Magdalena (* 12.4.1803 – 18.2.1870).[48]
  80. Bohumil Stanislav Urban; (Narozen 20.12.1903 v Kostelci nad Labem, zemřel 28.3. 1997 v Praze). Malíř, estetik, práce z oboru. Zakladatel Sdružení výtvarníků v Praze.
  81. URBÁNEK Mojmír (6.5.1873 – 29.9.1919) – knihkupec nebo šiřitel knižní kultury.[49]
  82. Antonie S. Urbanová; česká sochařka; Bohumil Stanislav Urban; (Narozen 20.12.1903 v Kostelci nad Labem, zemřel 28.3. 1997 v Praze). Malíř, estetik, práce z oboru. Zakladatel Sdružení výtvarníků v Praze.
  83. Ludvík Veverka (7.3.1893 Kostelec nad Orlicí, Rakousko-Uhersko – 2.2.1947 Praha, Československo) herec.[50]
  84. Karel Vika; (Narozen 1. 12. 1875 v Sadské, zemřel 22. 8. 1941 v Praze). Spisovatel, prozaik, humorista, autor veseloher, publicista, též překladatel z polštiny a nakladatel.
  85. Olga Vojanová; (Narozena 25.2.1896 v Praze, zemřela 11.11.1922 v Berlíně). Herečka, časopisecké povídky.
  86. Dne 31. října 2003 byl odhalen náhrobní kámen od akademického malíře Vladimíra Preclíka, náhrobek tvoří dvě do sebe zaklesnuté desky z šedé slezské žuly, na kterých plastická písmena jmen Voskovec a Werich tvoří symbolické úsměvy.
  87. Enrique Stanko Vráz; český cestovatel.
  88. Antonín Jaroslav Vrťátko; český knihovník a spisovatel.
  89. Josef Wanderer; (Narozen 13.1.1859 v Praze, zemřel 11.3.1928 v Praze). Humorista, autor kabaretních výstupů, kupletů, frašek a divadelní hry.
  90. Karl Weil; (Narozen 18. 3. 1844 v obci Staré Sedlo (okr. Písek), zemřel 21. 10. 1922 v Praze). Prof., MUDr., lékař, chirurg, vysokoškolský pedagog.
  91. Marie Zeffiová (nar. 14.8.1882, Praha – zem. 7.12.1933, Praha).[52]
  92. Ziegloser, Jan (Narozen 18.6.1875 v Sušici, zemřel 26.1.1955). Nakladatel, redaktor Ženského obzoru a omladinářských publikací.[53]
  93. Marie Zimová; herečka a baletka Národního divadla
  94. František Zöllner; (Narozen 23. 10. 1858 v Turnově, zemřel 4. 4. 1940 v Praze). Herec, pozdější ředitel Zöllnerovy divadelní společnosti.
  95. František Ženíšek mladší (23.4.1877 (Vídeň) – 12.12.1935 (Praha)) – malíř a restaurátor – syn Františka Ženíška; školení: Akademie výtvarných umění v Praze (profesor František Ženíšek starší).[56]
  96. Bořivoj Žufan; (1904–1942) (Narozen 11.1.1904 v Praze, zemřel 3.3.1942 v Praze). Český malíř.

ReferenceEditovat

  1. PETR, Kovařík. Klíč k pražským hřbitovům [online]. [cit. 2020-11-13]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001, 369 stran, ISBN 80-7106-486-6. Dostupné online. 
  2. a b Památky; Olšanské hřbitovy (Praha 3 – Žižkov, Vinohradská 153/1835) [online]. Pražská informační služba, 2007-06-29 [cit. 2020-08-29]. Dostupné online. 
  3. Ludvik Berousek [online]. Billion Graves [cit. 2020-11-09]. Ludvik Berousek (Narozen: 18. července 1902 – Zemřel: 14. ledna 1954). Dostupné online. 
  4. Vyhleávání v databázi hrobů dle zesnulých [online]. Správa pražských hřbitovů (SPH) [cit. 2020-10-30]. Vstupní data: Hřbitov = Olšany; Příjmení = Dragoun; Jméno = Václav. Dostupné online. 
  5. Durasová, Božena (* 8. 3. 1885 Humny (Pchery-Humny) u Slaného – † 14. 12. 1961 Praha) [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  6. Karel Dvořák (* 1810 – † 1866) [online]. databáze ISabArt [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  7. Charles Christian de la Fontaine [online]. Billion Graves [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  8. Ondřej Haase z Wranova – naučná stezka Olšanské hřbitovy (Zastávka 52) [online]. Stezky info cz, 2012-05-12 [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  9. HANKA Ignác P. (Narození: 1793); povolání: Náboženský nebo církevní činitel [online]. Biography [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  10. HARTMANN František (* 12.3.1853, Praha – 12.5.1914, Praha) [online]. Bigraphy [cit. 2020-11-09]. 83 – divadelní interpret nebo herec, hudební interpret, divadelní ředitel nebo majitel divadelní společnosti, spisovatel; Příbuzní: sestra: Marie, bratr: Josef. Dostupné online. 
  11. Herain, Jan, (1848–1914) [online]. Biblio [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  12. Hladík, Václav, (1868–1913) [online]. Biblio [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  13. Vladimír Houdek (* 21. října 1869 Praha – 28. srpna 1908 Praha) [online]. petr fabian [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  14. Osobnost: Alois Hübschmann (1907–1945) [online]. Prijmeni cz [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  15. HÜBSCHMANN Bohumil ml. (* 3.8.1905) – architekt [online]. Biography [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  16. Karel Chalupa (1864–1904) [online]. wikisource [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. 
  17. slovník české literatury [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. 
  18. JANSKÝ, KAREL, 1890–1959 [online]. provenio [cit. 2020-11-10]. Profese: literární historici; překladatelé; redaktoři; editoři; bibliofilové; bankovní úředníci. Dostupné online. 
  19. kněžna Marie Terezie Poniatowská (Kinská) [online]. Billion graves [cit. 2020-11-11]. Narozen(a): 14. dubna 1740; Zemřel(a): 26. září 1806. Dostupné online. 
  20. Vyhledávání hrobů dle zesnulých [online]. Správa pražských hřbitovů [cit. 2021-01-15]. Zadání parametrů hledání: Příjmení = Kiš; jméno = Vasil; Výsledek hledání: Rozptyl (Hřbitovní správa Olšany). Dostupné online. 
  21. Klapálek Karel, Generál [online]. Správa pražských hřbitovů (https://www.hrbitovy.cz/) (Vyhledávání hrobů dle zesnulých) [cit. 2020-12-17]. Parametry dotazu: Hřbitov = Olšany; Přijmení = Klapálek; Jméno = Karel; Výsledek dotazu (souřadnice hrobu): část hřbitova: II. ob, oddělení: 20, číslo hrobu: 170 UH. Dostupné online. 
  22. KATEŘINA PODHORSKÁ-KOMETOVÁ (* 8.11.1807 – 28.11.1889) – operní pěvkyně (sopranistka) [online]. Hřbitovy adopce cz [cit. 2020-11-11]. Hudebníci, skladatelé. Dostupné online. 
  23. Erno (Arnošt) KOŠŤÁL [online]. Bibliography cz [cit. 2020-11-11]. (Narozen: 26.11.1889, Praha – zemřel: 26.11.1957, Praha) hudební skladatel. Dostupné online. 
  24. Kramerius, Václav Radomil, (1792–1861) [online]. katalog knihovna jesenik cz [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. 
  25. Josef Emil Kramuele (* 13.1. 1821 – 28.3. 1884) – český herec [online]. Fdb cz [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  26. Jan KROUPA (Praha 1794–1875 Praha) [online]. Patrik Simon cz [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. 
  27. malířka Božena Adalberta Kvapilová (15.5.1884 – 11.2.1938) [online]. Hřbitovy adopce cz [cit. 2020-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-09. 
  28. Jan Lhoták ze Lhoty (1865–1914) [online]. www prijmeni cz [cit. 2020-11-12]. Rytíř; Narozen roku 1865, zemřel roku 1914. Katolický novinář a publicista, redaktor listu Čech.. Dostupné online. 
  29. Liebscherová, Marie (narozena: 1831 Třebsko; zemřela 14.08.1890 Praha) [online]. [cit. 2020-11-12]. Divadelní herečka. Působnost: Praha. Dostupné online. 
  30. František Xaver Josef Linn (Lien) (* 24.11.1802 v Praze – 7. 11. 1848 v Praze) [online]. www socharstvi info [cit. 2020-11-12]. Sochař v Praze. Dostupné online. 
  31. Jan Marek (narozen 8.2.1890, Lipnice nad Sázavou, Rakousko-Uhersko – zemřel 2.8.1936, Praha, Československo) [online]. Československá filmová databáze [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  32. Vladimír Marek (narozen 26.4.1882, Kolín, Čechy, Rakousko-Uhersko – zemřel 12.5.1939, Praha, Protektorát Čechy a Morava [online]. československá filmová databáze [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  33. Josef Palouš (* 12. 2. 1888, Praha – † 10. 1. 1952, Praha) [online]. IS ab ART databáze [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  34. Robert Platzer (* 1. 11. 1831, Praha – † 3. 9. 1868, Praha), sochař [online]. IS ab ART databáze [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  35. Vincent Plesnivý (Narodil se 17.7.1879 v Praze a zemřel 23.2.1944 v Praze [online]. Galerie Platýz [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  36. František Přibil (Narozen 25.7.1861 ve Slaném, zemřel 10.6.1931 v Praze). Státní úředník, autor divadelních her a cestopisů, publikoval též časopisecky. [online]. prijmeni cz [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  37. Anna Pštrossová-Kupková (Datum narození: 16.05.1848 – Datum úmrtí:03.01.1903); Další používaná jména: Anna Kupková [online]. archiv Národní divadlo [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  38. Jan Křtitel Michael Sagar (1732–1813) – jihlavský lékař chorvatského původu [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  39. SLÁDKOVÁ Helena (1880–1946); dcera Josefa Václava Sládka, magistrátní úřednice. [online]. badatelna eu [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  40. SLÁDKOVÁ Marie (1857–1936); manželka Josefa Václava Sládka. [online]. badatelna eu [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  41. Bedřiška Smetanová (* 1851 – 1855 ve věku 4 let) [online]. rodostrom cz [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  42. Kateřina Smetanová (rozená Kolářová) (* 5.3.1827 Klatovy – † 19.4.1859 Drážďany); klavíristka, první manželka Bedřicha Smetany; sňatek s Bedřichem Smetanou: 29. 8. 1849 [online]. Encyklopedie Plzeň eu. Dostupné online. 
  43. Josef Sodoma (3. 5. 1806 – 17. 11. 1883) [online]. Miroslav Krátký. Pražské divadlo a poloamatérské i amatérské divadelní spolky 2. poloviny 19. století; Bakalářská práce; Západočeská univerzita v Plzni; Fakulta pedagogická; Katedra historie; Plzeň 2017, kapitola: 6. Umělecká družina rodiny Sodomových, strany: 24 a 25. Dostupné online. 
  44. Constantin Stuchlík (narozen 21. 7. 1877 v Praze, zesnul 12. 4. 1949 v Praze). Malíř – krajinář, který později maloval téměř výhradně portréty. Čerpal námětově i z chodských motivů. [online]. domažlický deník cz [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  45. František Špidlen (1867–1916) [online]. Špidlen com [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  46. Otakar František Špidlen (1896–1958) [online]. Špidlen housle cz [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  47. Uplyne 130. let od otevření karlínského Théâtre Variété [online]. www divadlo cz [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  48. FORCHHEIMOVÁ Magdalena (* 12.4.1803 – 18.2.1870) [online]. biography hiu cz [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  49. URBÁNEK Mojmír (6.5.1873 – 29.9.1919) – knihkupec nebo šiřitel knižní kultury. [online]. biography hiu cz [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  50. Ludvík Veverka (7.3.1893 Kostelec nad Orlicí, Rakousko-Uhersko – 2.2.1947 Praha, Československo) herec. [online]. československá filmová databáze [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  51. Zamara, Mizzi [online]. český hudební slovník [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  52. Marie Zeffiová (nar. 14.8.1882, Praha – zem. 7.12.1933, Praha) [online]. československá filmová databáze [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  53. Ziegloser, Jan (Narozen 18.6.1875 v Sušici, zemřel 26.1.1955). Nakladatel, redaktor Ženského obzoru a omadinářských publikací [online]. biblio, hiu cz [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  54. Zimmermannovy děti [online]. život po životě [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  55. Zöllnerova společnost [online]. Co je Co [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  56. František Ženíšek mladší] (23.4.1877 (Vídeň) – 12.12.1935 (Praha)) – malíř a restaurátor – syn Františka Ženíška; školení: Akademie výtvarných umění v Praze (profesor František Ženíšek starší) [online]. artplus cz [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat