Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství

seznam na projektech Wikimedia

Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství[p 1] představuje chronologický seznam laureátů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, která je každoročně udělována za významné objevy na poli věd o životě a lékařství. Obsahem ceny je zlatá medaile, diplom a certifikát na peněžní obnos.

Pražští rodáci a manželé Gerty CoriováCarlem Ferdinandem Corim obdrželi Nobelovu cenu v roce 1947 za popsání tzv. Coriho cyklu

V roce 2020 cena putovala do rukou Američanů Harveyho J. Altera a Charlese M. Rice a Brita Michaela Houghtona „za objev viru hepatitidy typu C“.[1] Každý z trojice přispěl svým dílem k objevu příčiny této infekce, vývoji krevních testů a léků. Ve druhé polovině 70. let klinik Alter upozornil na neznámý přenos infekce transfuzemi, jejímž původcem nebyly tehdy již známé viry hepatitidy AB. Na zvířatech prokázal přenos krví, ale neidentifikoval vlastní patogen. Houghton pak v roce 1989 s týmem publikoval objev viru hepatitidy C (HCV) díky rozmachu molekulárního klonování, když určil genetickou sekvenci viru z DNA krve nakažených šimpanzů za využití protilátek infikovaných pacientů. To umožnilo vývoj diagnostických testů a zamezení přenosu transfuzí. Rice s kolegy poté na pokusech s klony viru potvrdili, že virus je schopný samostatné replikace a pouze jeho přítomnost postačuje k rozvoji infekce. Trojice si rozdělila finanční odměnu ve výši 10 milionů švédských korun.[2][3]

HistorieEditovat

Výběr oceněných provádí Nobelův výbor, jenž návrhy posílá Nobelovu shromáždění, které o nich rozhoduje. Držitelé pak cenu získávají 10. prosince ve stockholmském koncertním sále z rukou švédského krále. Opatření omezující nejvyšší počet oceněných v každé oblasti na tři osoby za jeden rok bylo zavedeno v roce 1968.[4]

Mezi lety 1901 až 2020 Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství obdrželo 222 osob, z toho 210 mužů a 12 žen. Jednalo se o čtyřicet laureátů, kteří získali cenu samostatně, dále bylo oceněno třicet čtyři dvojic a třicet osm trojic (maximální počet oceněných).[5][6] Prvním nositelem se v roce 1901 stal německý fyziolog Emil von Behring, který získal částku 150 782 švédských korun, což k roku 2009 odpovídalo hodnotě 7 872 648 korun. Imunolog Ralph M. Steinman je jediným laureátem v historii, kterému byla Nobelova cena udělena posmrtně (za rok 2011). Nejmladším držitelem je Kanaďan Frederick Grant Banting, kterému při převzetí ceny v roce 1923 bylo 32 let. Naopak nejstarším příjemcem se v roce 1966 stal ve věku 87 let americký patolog Francis Peyton Rous.[6]

Mezi dvanáct oceněných žen patří Gerty Coriová (1947), Rosalyn Yalowová (1977), Barbara McClintocková (1983), Rita Leviová-Montalciniová (1986), Gertrude Belle Elionová (1988), Christiane Nüssleinová-Volhardová (1995), Linda B. Bucková (2004), Françoise Barré-Sinoussiová (2008), Elizabeth H. Blackburnová (2009), Carol W. Greiderová (2009), May-Britt Moserová (2014) a konečně Tchu Jou-jou (2015).[7]

Cenu také společně převzaly dva manželské páry, pražští rodáci GertyCarl Ferdinand Coriovi (1947) a norští neurovědci May-Britt a Edvard I. Moserovi (2014). Rodinní příslušníci, otec a syn, obdrželi ocenění také dvakrát: Hans von Euler-Chelpin (chemie) a Ulf von Euler (lékařství), respektive Arthur Kornberg (lékařství) a Roger D. Kornberg (chemie). Mezi nositele se řadí i bratrská dvojice Jan Tinbergen (ekonomie) a Nikolaas Tinbergen (lékařství).[5]

Lékař a psycholog Sigmund Freud byl na cenu neúspěšně nominován 32krát v lékařství nebo fyziologii a v roce 1936 také v kategorii literatury. Objevitelé inzulinu Frederick Banting a John James Rickard Macleod vyhráli při své první nominaci v roce 1923.[8]

V prvních padesáti letech obdrželo cenu 59 osob. V období 1951–2000 se jednalo o více než dvojnásobný počet 113 osob. Devětkrát, v letech 1915–1918, 1921, 1925 a 1940–1942, nebyla cena předána. První světová válka způsobila čtyřnásobnou absenci oceněných (1915–1918) a v důsledku druhé světové války se cena neudělovala třikrát (1940–1942).[5]

Seznam laureátůEditovat

Rok Laureát Stát Zdůvodnění
1901   Emil Adolf von Behring
bakteriolog (1854–1917)
Německé císařství „za jeho práce léčení sérem a zvláště za použití séra proti záškrtu, jímž otevřel novou cestu lékařské vědě a lékařům dal úspěšnou zbraň v boji proti nemoci a smrti[9][10]
1902   Sir Ronald Ross
bakteriolog (1857–1932)
Spojené království „za jeho práce o malárii, kterými prokázal, jak vzniká nemoc v organismu, a tím položil základní kámen pro úspěšný výzkum této nemoci a jejího léčení“[11][9]
1903   Niels Ryberg Finsen
lékař (1860–1904)
Dánsko
(Faerské ostrovy)
„jako ocenění jeho přístupu k léčení nemocí, zvláště lupus vulgaris, pomocí koncentrovaných světelných paprsků, čímž ukázal novou cestu lékařské vědě“[12][9]
1904   Ivan Petrovič Pavlov
fyziolog (1849–1936)
Ruské impérium „jako uznání za jeho práce v oboru fyziologie trávení, které podstatně přispěly k prohloubení a rozšíření vědomostí v této oblasti“[13][9]
1905   Robert Koch
bakteriolog (1843–1910)
Německé císařství „za jeho objevy a výzkumy v oboru tuberkulózy[14][9]
1906   Camillo Golgi
histolog (1844–1926)
Italské království „jako ocenění jejich prací o struktuře nervového systému[15][9]
  Santiago Ramón y Cajal
histolog (1852–1934)
Španělsko
1907   Charles Louis Alphonse Laveran
bakteriolog (1845–1922)
Francie „jako ocenění jeho prací o významu protozoí jako příčin nemocí“[16][9]
1908   Ilja Iljič Mečnikov
biolog (1845–1916)
Ruské impérium „jako ocenění jejich prací o imunitě[17][9]
  Paul Ehrlich
lékař (1854–1915)
Německo
1909   Emil Theodor Kocher
chirurg (1841–1917)
Švýcarsko „za jeho práce o fyziologii, patologii a chirurgii štítné žlázy[18][9]
1910   Albrecht Kossel
biochemik (1853–1927)
Německé císařství „jako uznání přínosu, který svými pracemi o bílkovinách včetně nukleinu vykonal pro rozšíření znalostí chemického složení buňky[19][9]
1911   Allvar Gullstrand
oční lékař (1862–1930)
Švédsko „za jeho práce o optice oka[20][9]
1912   Alexis Carrel
chirurg a fyziolog (1873–1944)
Francie „jako ocenění jeho prací o cévním stehu, cévních a orgánových transplantacích[21][9]
1913   Charles Richet
fyziolog (1850–1935)
Francie „za jeho práce o anafylaxi[22][9]
1914   Robert Bárány
neurolog, otorinolaryngolog (1876–1936)
Rakousko-Uhersko „za jeho práce o fyziologii a patologii vestibulárního aparátu vnitřního ucha[23][9]
1915 cena neudělena
1916
1917
1918
1919   Jules Bordet[p 2]
lékař a mikrobiolog (1870–1961)
Belgie „jako uznání jeho prací o imunitě[24][9]
1920   August Krogh
fyziolog (1874–1949)
Dánsko „za objev mechanismu kapilárně motorické regulace“[25][9]
1921 cena neudělena
1922   Archibald Vivian Hill
fyziolog (1886–1977)
Spojené království „za jeho objevy v oblasti tvorby tepla ve svalech[26]
  Otto Fritz Meyerhof
biochemik (1884–1951)
Německo „za jeho objevy vztahu mezi spotřebou kyslíku a produkcí kyseliny mléčné ve svalu“[26][9]
1923   Frederick Grant Banting
lékař (1891–1941)
Kanada „za objev inzulinu[27][9]
  John James Rickard Macleod
fyziolog (1876–1935)
Kanada
1924   Willem Einthoven
lékař (1869–1927)
Nizozemsko „za objev mechanismu elektrokardiogramu[28][9]
1925 cena neudělena
1926   Johannes Fibiger[p 3]
patolog (1868–1928)
Dánsko „za jeho objev experimentálně vyvolaného nádorového bujení“[29][9]
1927   Julius Wagner-Jauregg
psychiatr (1857–1940)
Rakousko „za objev terapeutického účinku naočkování malárie při léčení progresivní paralýzy[30][9]
1928   Charles Jules Henri Nicolle
internista, bakteriolog (1866–1936)
Francie „za jeho práce o skvrnitém tyfu[31][9]
1929   Christiaan Eijkman
hygienik (1858–1930)
Nizozemsko „za jeho objev antineuritického vitamínu[32]
  Sir Frederick Gowland Hopkins
biochemik (1861–1947)
Spojené království „za objev vitamínů, které podporují růst“[32][9]
1930   Karl Landsteiner
chemik a lékař (1868–1943)
Rakousko „za objev krevních skupin člověka“[33][9]
1931   Otto Heinrich Warburg
biochemik (1883–1970)
Německo „za objev enzymů dýchacího řetězce, jejich povahy a funkce“[34][9]
1932   Sir Charles Scott Sherrington
fyziolog (1857–1952)
Spojené království „za jejich objevy o funkci neuronů[35][9]
  Edgar Douglas Adrian
fyziolog (1889–1977)
Spojené království
1933   Thomas Hunt Morgan
genetik (1866–1945)
Spojené státy „za jeho objevy o významu chromozomů jako nositelů dědičnosti[36][9]
1934   George Hoyt Whipple
patolog (1878–1976)
Spojené státy „za návrh léčení chudokrevnosti aplikací výtažku z jater[37][9]
  George Richards Minot
lékař (1885–1950)
Spojené státy
  William Parry Murphy
lékař (1892–1987)
Spojené státy
1935   Hans Spemann
zoolog (1869–1941)
Německo „za objev organizačního efektu v embryonálním vývoji[38][9]
1936   Sir Henry Hallett Dale
fyziolog, farmakolog (1875–1968)
Spojené království „za jejich objevy chemického přenosu nervových impulsů“[39][9]
  Otto Loewi
fyziolog, farmakolog (1873–1961)
Rakousko
1937   Albert Szent-Györgyi
biochemik (1893–1986)
Maďarsko „za jeho objevy v oblasti biologického spalovacího procesu, zvláště ve vztahu k vitamínu C a katalýze kyseliny fumarové[40][9]
1938   Corneille Heymans[p 4]
fyziolog (1892–1968)
Belgie „za objev významu krkavic a mechanismu aorty při regulaci dýchání[41][9]
1939   Gerhard Domagk[p 5]
patolog, bakteriolog (1895–1964)
Německo „za objev antibakteriálního účinku sulfonamidů[42][9]
1940 cena neudělena
1941
1942
1943   Carl Peter Henrik Dam[p 6]
biochemik (1895–1976)
Dánsko „za objev vitamínu K[43][9]
  Edward Adelbert Doisy
biochemik (1893–1986)
Spojené státy „za objev chemického složení vitamínu K[43][9]
1944   Joseph Erlanger
neurofyziolog (1874–1965)
Spojené státy „za jejich objev vysoce diferencovaných funkcí nervových vláken“[44][9]
  Herbert Spencer Gasser
fyziolog (1888–1963)
Spojené státy
1945   Sir Alexander Fleming
bakteriolog (1881–1955)
Spojené království „za objev penicilinu a jeho účinku u různých infekčních onemocnění[45][9]
  Sir Ernst Boris Chain
chemik (1906–1979)
Spojené království
  Howard Walter Florey
patolog (1898–1968)
Austrálie
1946   Hermann Joseph Muller
biolog (1890–1967)
Spojené státy „za objev, že rentgenové záření může vyvolat mutace[46][9]
1947   Carl Ferdinand Cori
lékař, farmakolog (1896–1984)
Spojené státy „za jejich objev katalytické přeměny glykogenu[47][9]
  Gerty Theresa Coriová
lékařka, farmakoložka (1896–1971)
Spojené státy
  Bernardo Alberto Houssay
fyziolog (1887–1971)
Argentina „za jeho objev významu hormonů předního laloku hypofýzy pro metabolismus cukrů[47][9]
1948   Paul Hermann Müller
chemik (1899–1965)
Švýcarsko „za objev silného účinku DDT jako kontaktního jedu četných členovců[48][9]
1949   Walter Rudolf Hess
neurofyziolog (1881–1973)
Švýcarsko „za objev funkce mezimozku pro řízení koordinované činnosti vnitřních orgánů“[49][9]
  António Caetano Egas Moniz
neurolog (1874–1955)
Portugalsko „za objev významu prefrontální leukotomie při léčení některých psychóz[49][9]
1950   Philip Showalter Hench
lékař (1896–1965)
Spojené státy „za jejich objevy hormonů kůry nadledviny, jejich struktury a jejich biologických účinků“[50][9]
  Edward Calvin Kendall
biochemik (1886–1972)
Spojené státy
  Tadeusz Reichstein
chemik (1897–1996)
Švýcarsko
1951   Max Theiler
biolog (1899–1972)
Jihoafrická unie „za výzkum žluté zimnice a boje proti ní“[51][9]
1952   Selman Abraham Waksman
biochemik (1888–1973)
Spojené státy „za objev streptomycinu, prvního antibiotika proti tuberkulóze[52][9]
1953   Sir Hans Adolf Krebs
biochemik (1900–1981)
Spojené království „za objev cyklické přeměny kyseliny citronové[53][9]
  Fritz Albert Lipmann
biochemik (1899–1986)
Spojené státy „za objev koenzymu A a jeho významu pro látkovou přeměnu[53][9]
1954   John Franklin Enders
virolog (1897–1985)
Spojené státy „za jejich objev schopnosti viru poliomyelitidy růst v různých tkáňových kulturách“[54][9]
  Frederick Chapman Robbins
lékař (1916–2003)
Spojené státy
  Thomas Huckle Weller
bakteriolog (1915–2008)
Spojené státy
1955   Axel Hugo Theodor Theorell
biochemik, (1903–1982)
Švédsko „za objev povahy a účinku oxidačních enzymů“[55][9]
1956 André Frédéric Cournand
lékař (1895–1988)
Spojené státy „za jejich objevy katetrizace srdce a patologických změn oběhové soustavy[56][9]
  Werner Forssmann
chirurg, urolog (1904–1979)
Spolková republika Německo
  Dickinson W. Richards
lékař (1895–1973)
Spojené státy
1957   Daniel Bovet
farmakolog (1907–1992)
Itálie „za jeho objevy o syntetických sloučeninách a zvláště o jejich účinku na cévní systém a kosterní svaly[57][9]
1958   George Wells Beadle
biolog (1903–1989)
Spojené státy „za jejich objev, že účinnost genů spočívá v tom, že regulují určité chemické pochody“[58][9]
  Edward Lawrie Tatum
biochemik, genetik (1909–1975)
Spojené státy
  Joshua Lederberg
mikrobiolog (1925–2008)
Spojené státy „za jeho objevy genetické rekombinace a organizace genetického materiálu u bakterií[58][9]
1959   Arthur Kornberg
biochemik (1918–2007)
Spojené státy „za jejich objevy mechanismu biologické syntézy ribonukleové a deoxyribonukleové kyseliny[59][9]
  Severo Ochoa
biochemik (1905–1993)
Španělsko
Spojené státy
1960   Sir Frank Macfarlane Burnet
lékař (1899–1985)
Austrálie „za objev získané imunologické tolerance[60][9]
  Sir Peter Brian Medawar
biolog (1915–1987)
Spojené království
1961   Georg von Békésy
biofyzik (1899–1972)
Spojené státy „za jeho objev fyzikálního mechanismu podráždění v hlemýždi vnitřního ucha[61][9]
1962   Francis Harry Compton Crick
biochemik (1916–2004)
Spojené království „za jejich objev molekulární struktury nukleových kyselin a jejich významu pro přenos dědičné informace v živém materiálu“[62][9]
  James Dewey Watson
biochemik (* 1928)
Spojené státy
  Maurice Hugh Frederick Wilkins
biofyzik (1916–2004)
Nový Zéland
Spojené království
1963   Sir John Carew Eccles
fyziolog (1903–1997)
Austrálie „za jejich objev iontového mechanismu dráždění a útlumu periferních a centrálních oblastí membrán nervových buněk[63][9]
  Sir Alan Lloyd Hodgkin
fyziolog (1914–1998)
Spojené království
  Sir Andrew Fielding Huxley
fyziolog (1917–2012)
Spojené království
1964   Konrad Bloch
biochemik (1912–2000)
Spojené státy „za jejich objev mechanismu a regulace metabolismu cholesterolu a mastných kyselin[64][9]
Feodor Lynen
biochemik (1911–1979)
Spolková republika Německo
1965   François Jacob
genetik, fyziolog (1920–1984)
Francie „za jejich objev v oboru genetické kontroly syntézy enzymů a virů“[65][9]
  André Lwoff
mikrobiolog (1902–1994)
Francie
  Jacques Monod
biochemik (1910–1976)
Francie
1966   Peyton Rous
patolog (1879–1970)
Spojené státy „za jeho objev v oblasti onkogenních virů[66]
  Charles Brenton Huggins
lékař (1901–1997)
Spojené státy „za jeho objev hormonálního léčení rakoviny prostaty[66][9]
1967   Ragnar Granit
neurofyziolog (1900–1991)
Finsko / Švédsko „za jejich objevy v oblasti primárních fyziologických a chemických pochodů v procesu vidění[67][9]
  Haldan Keffer Hartline
fyziolog (1903–1983)
Spojené státy
  George Wald
biochemik (1906–1997)
Spojené státy
1968   Robert W. Holley
biochemik (1922–1993)
Spojené státy „za jejich interpretaci genetického kódu a jeho funkce při proteosyntéze[68][9]
  Har Gobind Khorana
biochemik (1922–2011)
Indie
  Marshall W. Nirenberg
biochemik (1927–2010)
Spojené státy
1969   Max Delbrück
biofyzik, biolog (1906–1981)
Spojené státy „za jejich objevy mechanismu množení a genetické struktury virů[69][9]
  Alfred D. Hershey
molekulární biolog (1908–1997)
Spojené státy
  Salvador E. Luria
mikrobiolog (1912–1991)
Spojené státy
1970   Julius Axelrod
neurochemik (1912–2004)
Spojené státy „za jejich objevy signálních látek v kontaktních oblastech nervových buněk a mechanismu jejich uskladnění, uvolnění a inaktivace“[70][9]
  Ulf von Euler
fyziolog (1905–1983)
Švédsko
  Sir Bernard Katz
biofyzik (1911–2003)
Spojené království
1971   Earl Wilbur Sutherland
biochemik, fyziolog (1915–1974)
Spojené státy „za jeho objevy mechanismu účinku hormonů[71][9]
1972   Gerald M. Edelman
biochemik (1929–2014)
Spojené státy „za jejich objevy týkající se chemické struktury protilátek[72][9]
  Rodney R. Porter
biochemik (1917–1985)
Spojené království
1973   Karl von Frisch
zoolog (1886–1982)
Spolková republika Německo „za jejich objevy organizace a vyvolání individuálního a vzorového chování“[73][9]
  Konrad Lorenz
zoolog, etolog (1903–1989)
Rakousko
  Nikolaas Tinbergen
zoolog (1907–1988)
Spojené království
1974   Albert Claude
lékař (1899–1983)
Belgie „za jejich objevy v oblasti strukturální a funkční organizaci buňky“[74][9]
  Christian de Duve
biochemik (1917–2013)
Belgie
  George E. Palade
biochemik (1912–2008)
Rumunsko
1975   David Baltimore
mikrobiolog (* 1938)
Spojené státy „za jejich objevy vzájemného působení onkogenních virů a genetického materiálu buňky“[75][9]
  Renato Dulbecco
biolog (1914–2012)
Itálie
Spojené státy
  Howard Martin Temin
biolog (1934–1994)
Spojené státy
1976   Baruch S. Blumberg
lékař, fyziolog (1925–2011)
Spojené státy „za jejich objevy nových mechanismů vzniku a rozšíření infekčních chorob[76][9]
  D. Carleton Gajdusek
pediatr, virolog (1923–2008)
Spojené státy
1977   Roger Guillemin
biochemik (* 1924)
Spojené státy „za jejich objev peptidových hormonů v mozku[77][9]
  Andrew V. Schally
endokrinolog (* 1926)
Spojené státy
  Rosalyn Yalowová
nukleární lékařka, fyzička (1921–2011)
Spojené státy „za objev radioimunologických metod k zjištění peptidových hormonů“[77][9]
1978   Werner Arber
mikrobiolog, genetik (* 1929)
Švýcarsko „za jejich objev restrikčních enzymů a použití těchto enzymů v molekulární genetice“[78][9]
  Daniel Nathans
mikrobiolog (1928–1999)
Spojené státy
  Hamilton O. Smith
mikrobiolog (* 1931)
Spojené státy
1979   Allan M. Cormack
fyzik (1924–1998)
Spojené státy „za objev výpočetní tomografie[79][9]
  Sir Godfrey N. Hounsfield
elektroinženýr (1919–2004)
Spojené království
1980 Baruj Benacerraf
imunolog (1920–2011)
Venezuela „za jejich objevy geneticky určených buněčných povrchových struktur, které řídí imunologickou reakci[80][9]
  Jean Dausset
imunolog (1916–2009)
Francie
  George D. Snell
genetik, imunolog (1903–1996)
Spojené státy
1981   Roger W. Sperry
neurobiolog (1913–1994)
Spojené státy „za jeho objevy funkční specializace mozkových hemisfér[81][9]
  David H. Hubel
neurofyziolog (1926–2013)
Spojené státy „za jejich objevy o šíření informace v zrakovém smyslovém centru“[81][9]
  Torsten N. Wiesel
neurofyziolog (* 1924)
Švédsko
1982   Sune K. Bergström
biochemik (1916–2004)
Švédsko „za jejich průkopnickou práci o prostaglandinech a jim příbuzných biologicky aktivních látkách“[82][9]
  Bengt I. Samuelsson
biochemik (* 1934)
Švédsko
  Sir John R. Vane
farmakolog (1927–2007)
Spojené království
1983   Barbara McClintocková
botanička (1902–1992)
Spojené státy „za její objevy struktury pohyblivých genů[83][9]
1984   Niels K. Jerne
imunolog (1911–1994)
Dánsko „za teorie o specifické stavbě a řízení imunitního systému a za objev principu tvorby monoklonálních protilátek[84][9]
  Georges J.F. Köhler
imunolog, biolog (1946–1995)
Spolková republika Německo
  César Milstein
biochemik (1927–2002)
Argentina
Spojené království
1985   Michael S. Brown
genetik (* 1941)
Spojené státy „za jejich objev týkající se určení koloběhu cholesterolu v organismu“[85][9]
  Joseph L. Goldstein
lékař, biochemik (* 1940)
Spojené státy
1986   Stanley Cohen
biochemik (1922–2020)
Spojené státy „za jejich objev nervového růstového faktoru“[86][9]
  Rita Leviová-Montalciniová
neuroložka (1909–2012)
Itálie
Spojené státy
1987   Susumu Tonegawa
molekulární biolog, imunolog (* 1939)
Japonsko „za jeho objev genetických základů pro vznik variability protilátek[87][9]
1988   Sir James W. Black
lékař, farmakolog (1924–2010)
Spojené království „za jejich objev důležitých principů medikamentózní léčby[88][9]
  Gertrude B. Elionová
farmakoložka (1918–1999)
Spojené státy
  George H. Hitchings
farmakolog (1905–1998)
Spojené státy
1989   J. Michael Bishop
mikrobiolog, imunolog (* 1936)
Spojené státy „za jejich objev buněčného původu onkogenních retrovirů[89][9]
  Harold E. Varmus
onkolog (* 1939)
Spojené státy
1990   Joseph E. Murray
plastický chirurg (1919–2012)
Spojené státy „za jejich objevy týkající se orgánových a buněčných transplantací jako klinické metody“[90][9]
  E. Donnall Thomas
hematolog (1920–2012)
Spojené státy
1991   Erwin Neher
biofyzik (* 1944)
Spolková republika Německo „za jejich objev existence a funkce iontových buněčných kanálů[91][9]
  Bert Sakmann
fyziolog (* 1942)
Spolková republika Německo
1992   Edmond H. Fischer
biochemik (* 1920)
Švýcarsko
Spojené státy
„za jejich objev reverzibilní fosforylace proteinů jako biologického regulačního mechanismu“[92][9]
  Edwin G. Krebs
biochemik (1918–2009)
Spojené státy
1993   Sir Richard John Roberts
molekulární biolog (* 1943)
Spojené království „za objev nestálých genů, revolucionizující naše názory na strukturu genů a jejich vývoj“[93][9]
  Phillip A. Sharp
genetik (* 1944)
Spojené státy
1994   Alfred G. Gilman
farmakolog, biochemik (* 1941)
Spojené státy „za jejich objev G-proteinů a roli těchto bílkovin při přenosu signálu v buňkách[94]
  Martin Rodbell
biochemik (1925–1998)
Spojené státy
1995   Edward B. Lewis
genetik (1918–2004)
Spojené státy „za jejich objevy týkající se genové kontroly raného embryonálního vývoje[95]
  Christiane Nüssleinová-Volhardová
genetička, embryoložka (* 1942)
Spolková republika Německo
  Eric F. Wieschaus
vývojový biolog (* 1947)
Spojené státy
1996   Peter C. Doherty
veterinář, imunolog (* 1940)
Austrálie „za jejich objevy specifické buňkami zprostředkované obrany imunitního systému“[96]
  Rolf Martin Zinkernagel
imunolog (* 1944)
Švýcarsko
1997   Stanley B. Prusiner
neurolog, biochemik (* 1942)
Spojené státy „za objev prionů – nových biologických infekčních částic“[97]
1998   Robert F. Furchgott
biochemik (1916–2009)
Spojené státy „za objevy, že oxid dusnatý funguje v oběhovém systému jako signální molekula“[98]
  Louis J. Ignarro
farmakolog (* 1941)
Spojené státy
  Ferid Murad
lékař, farmakolog (* 1936)
Spojené státy
1999   Günter Blobel
biolog (1936–2018)
Spojené státy „za objev, že bílkoviny obsahují strukturní signální informace, které určují jejich přenos a umístění uvnitř buňky“[99]
2000   Arvid Carlsson
neurovědec, farmakolog (1923–2018)
Švédsko „za objevy týkající se přenosu signálů v nervové soustavě[100]
  Paul Greengard
neurovědec (* 1925)
Spojené státy
  Eric R. Kandel
psychiatr, biofyzik, (* 1929)
Spojené státy
2001   Leland H. Hartwell
biolog (* 1939)
Spojené státy „za jejich objevy klíčových regulátorů buněčného cyklu[101]
  Sir Tim Hunt
biochemik (* 1943)
Spojené království
  Sir Paul M. Nurse
genetik, biolog (* 1949)
Spojené království
2002   Sydney Brenner
biolog (1927–2019)
Spojené království „za jejich objevy genetické regulace vývoje orgánů a programované buněčné smrti[102]
  H. Robert Horvitz
biolog (* 1947)
Spojené státy
  Sir John E. Sulston
biolog (* 1942)
Spojené království
2003   Paul Lauterbur
chemik, biofyzik (1929–2007)
Spojené státy „za objevy týkající se magnetické rezonance[103]
  Sir Peter Mansfield
fyzik (1933–2017)
Spojené království
2004   Richard Axel
neurovědec (* 1946)
Spojené státy „za jejich objevy čichových receptorů a organizace čichového systému[104]
  Linda B. Bucková
neurovědkyně (* 1947)
Spojené státy
2005   Barry J. Marshall
lékař, mikrobiolog (* 1951)
Austrálie „za jejich objev bakterie Helicobacter pylori a její role při zánětu žaludku a žaludečním vředu[105]
  J. Robin Warren
patolog (* 1937)
Austrálie
2006   Andrew Z. Fire
biolog, genetik (* 1959)
Spojené státy „za jejich objev interference RNA – potlačování genů dvouřetězcovou RNA[106]
  Craig C. Mello
biolog (* 1960)
Spojené státy
2007   Mario R. Capecchi
molekulární genetik (* 1937)
Spojené státy „za jejich objevy principů vedoucích ke specifickým genovým modifikacím u myši použitím embryonálních kmenových buněk[107]
  Sir Martin J. Evans
vývojový biolog (* 1941)
Spojené království
  Oliver Smithies
genetik (1925–2017)
Spojené státy
2008   Harald zur Hausen
virolog (* 1936)
Spolková republika Německo „za jeho objev lidského papilomaviru způsobujícího rakovinu děložního hrdla[108]
  Françoise Barré-Sinoussi
viroložka (* 1947)
Francie „za jejich objev viru lidské imunitní nedostatečnosti[108]
  Luc Montagnier
virolog (* 1932)
Francie
2009   Elizabeth H. Blackburnová
molekulární bioložka (* 1948)
Spojené státy
Austrálie
„za objev, jak jsou chromozomy chráněny telomerami a za objev enzymu telomeráza[109]
  Carol W. Greiderová
molekulární bioložka (* 1961)
Spojené státy
  Jack W. Szostak
biolog (* 1952)
Spojené státy
2010   Sir Robert G. Edwards
fyziolog (1925–2013)
Spojené království „za vývoj metody in vitro fertilizace[110]
2011
  Bruce A. Beutler
imunolog, genetik (* 1957)
Spojené státy „za jejich objevy týkající se aktivace vrozené imunity“[111]
  Jules A. Hoffmann
biolog (* 1941)
Francie
  Ralph M. Steinman
imunolog, biolog (1943–2011)[p 7][112][113]
Kanada
Spojené státy
„za jeho objev dendritické buňky a její role v rámci získané imunity“[111]
2012   Sir John B. Gurdon
vývojový biolog (* 1933)
Spojené království „za objev, že zralé buňky mohou být přeprogramovány a stát se pluripotentními"[114]
  Šin'ja Jamanaka
lékař (* 1962)
Japonsko
2013   James E. Rothman
buněčný biolog (* 1950)
Spojené státy „za jejich objevy mechanizmu regulujícího vezikulární transport, hlavního transportního systému v našich buňkách[115]
  Randy W. Schekman
buněčný biolog (* 1948)
Spojené státy
  Thomas C. Südhof
biochemik (* 1955)
Německo
Spojené státy
2014   John O'Keefe
neurovědec, fyziolog (* 1939)
Spojené státy
Spojené království
„za jejich objevy buněk, které v mozku vytvářejí systém určování polohy“[116]
  May-Britt Moserová
neurovědkyně, fyzioložka (* 1963)
Norsko
  Edvard I. Moser
neurovědec, fyziolog (* 1962)
Norsko
2015   William C. Campbell
biochemik a parazitolog (* 1930)
Irsko
Spojené státy
„za jejich objevy týkající se nové léčby infekcí, které způsobují parazitické hlístice[117][118]
  Satoši Ómura
biochemik (* 1935)
Japonsko
  Tchu Jou-jou
farmakoložka a chemička (* 1930)
Čína „za její objevy na poli nové léčby malárie[117][118]
2016   Jošinori Ósumi
buněčný biolog (* 1945)
Japonsko „za jeho objevy mechanismů autofagie[119]
2017   Jeffrey C. Hall
genetik (* 1945)
Spojené státy „za jejich objevy molekulárního mechanismu kontrolujícího cirkadiánní rytmus[120]
  Michael Rosbash
genetik (* 1944)
Spojené státy
  Michael W. Young
genetik (* 1949)
Spojené státy
2018   James P. Allison
imunolog (* 1948)
Spojené státy „za jejich objevy protinádorové terapie potlačením negativní imunitní regulace“[121]
  Tasuku Hondžó
imunolog (* 1942)
Japonsko
2019   William Kaelin, Jr.
onkolog (* 1957)
Spojené státy „za jejich objevy způsobu, jak buňky vnímají a přizpůsobují se dostupnosti kyslíku[122]
  Peter Ratcliffe
nefrolog (* 1954)
Spojené království
Gregg L. Semenza
onkolog (* 1956)
Spojené státy
2020   Harvey J. Alter
virolog (* 1935)
Spojené státy „za objev viru hepatitidy typu C[1]
  Michael Houghton
biochemik a virolog (* 1949)
Spojené království
  Charles M. Rice
virolog (* 1952)
Spojené státy

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Oficiální název ceny zní „Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství“. V českojazyčném prostředí je rozšířena varianta obsahující spojku „a“ namísto „nebo“, a to ve formě „Nobelova cena za fyziologii a lékařství (medicínu)“.
  2. Nobelova cena byla Julesi Bordetovi udělena v roce 1920.
  3. Nobelova cena byla Johannesu Fibigerovi udělena v roce 1927.
  4. Nobelova cena byla Corneillu Heymansovi udělena v roce 1939.
  5. Nobelova cena byla Gerhardu Domagkovi udělena v roce 1947.
  6. Nobelova cena udělena v roce 1944.
  7. Nobelova cena za rok 2011 byla Ralphu M. Steinmanovi udělena posmrtně.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of Nobel laureates in Physiology or Medicine na anglické Wikipedii.

  1. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2020 [online]. Nobel Foundation [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Výsledky hledání Výsledky vyhledávání na webu Nobelovu cenu za lékařství dostali virologové z USA a Británie. Zdravotnický deník [online]. 2020-10-06 [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. 
  3. mla. Nobelovu cenu za medicínu získali objevitelé viru, který trápí miliony. iDNES.cz [online]. 2020-10-05 [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. 
  4. Levinovitz, Agneta Wallin. [s.l.]: [s.n.], 2001. S. s. 61. (anglicky) 
  5. a b c Facts on the Nobel Prize in Physiology or Medicine [online]. NobelPrze.org [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Did You Know? [online]. NobelPrze.org [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Women Nobel Laureates [online]. Nobelprize.org. [cit. 2008-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Nomination Database [online]. NobelPrze.org [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg ch ci cj ck cl cm Schott, H. et al. (1994): Kronika medicíny, ss. 607–609
  10. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1901 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1902 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1903 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1904 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1905 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1906 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1907 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1908 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1909 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1910 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1911 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1912 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1913 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1914 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1919 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1920 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1922 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1923 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1924 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1926 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1927 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1928 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1929 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1930 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1931 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1932 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1933 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1934 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1935 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1936 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1937 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1938 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1939 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1943 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1944 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1945 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1946 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1947 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1948 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1949 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1950 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1951 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1952 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1953 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1954 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1955 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1956 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1957 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1958 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1959 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1960 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1961 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1962 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1963 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1964 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1965 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1966 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1967 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1968 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1969 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1970 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1971 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1972 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1973 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1974 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1975 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1976 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1977 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1978 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1979 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1980 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1981 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1982 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1983 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1984 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1985 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1986 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1987 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1988 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1989 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1990 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1991 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1992 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1993 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1994 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1995 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1996 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  97. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1997 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  98. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1998 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  99. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1999 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  100. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2000 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2001 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2002 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2003 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2004 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2005 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2006 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2007 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  108. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2008 [online]. Nobel Foundation [cit. 2008-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  109. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2009 [online]. Nobel Foundation [cit. 2009-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2010 [online]. Nobel Foundation [cit. 2010-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  111. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2011 [online]. Nobel Foundation [cit. 2011-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  112. Ralph Steinman Remains Nobel Laureate [online]. The Nobel Foundation, 3 October 2011 [cit. 2011-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-10-05. (anglicky) 
  113. Sample, Ian. Nobel prize to be awarded to dead scientist [online]. London: The Guardian, 2011-10-03 [cit. 2011-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  114. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2012 [online]. Nobel Foundation [cit. 2012-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  115. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2013 [online]. Nobel Foundation [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  116. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2014 [online]. Nobel Foundation [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  117. a b LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Nobelovu cenu získali bojovníci proti parazitům. iDnes.cz [online]. 2015-10-05 [cit. 2015-10-05]. Dostupné online. 
  118. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2015 [online]. Nobel Foundation [cit. 2015-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  119. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2016 [online]. Nobel Foundation [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  120. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2017 [online]. Nobel Foundation [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  121. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2018 [online]. Nobel Foundation [cit. 2018-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  122. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2019 [online]. Nobel Foundation [cit. 2019-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • SCHOTT, Heinz. Kronika medicíny. Praha: Fortuna Print, 1994. ISBN 80-85873-16-8. Kapitola Nobelovy ceny, s. 607–609. 

Externí odkazyEditovat