Seznam morových hřbitovů v Česku

seznam na projektech Wikimedia

Následující seznam obsahuje morové hřbitovy a pohřebiště na území České republiky. Z pochopitelných důvodů nebyly ve všech případech pořízeny ihned písemné záznamy, takže je třeba brát v potaz, že informace o některých se po kratší či delší dobu předávaly pouze ústní cestou, což mohlo mít vliv na faktickou přesnost. Pokud existuje o daném subjektu samostatný článek, najdete v něm podrobnější informace a jejich zdroje.

Seznam není kompletní.

Název Obrázek Umístění Okres Období Galerie Popis
Dolní hřbitov Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou 18. století
Kategorie „Dolní hřbitov (Žďár nad Sázavou)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Dolní hřbitov (Žďár nad Sázavou)“ na Wikimedia Commons
Morový hřbitov projektovaný Janem Santinim roku 1709.
Holasice Zaniklý Brno-venkov 1831–1838 Zaniklý morový hřbitov využívaný mezi lety 1831 a 1838; zrušen kvůli výstavbě železnice.[1]
Hřbitov u kostelíka sv. Jan Nepomuckého V trníčku Jenerálka
50°6′25″ s. š., 14°21′14″ v. d.
Praha 1680 Založen při moru r. 1680, po moru r. 1713 postaven kostel. V pozdějším 18. století kostel i hřbitov farní, v 19. století nejdříve zrušena farnost, později i hřbitov.
Kundratice Sviny
49°11′1″ s. š., 14°38′40″ v. d.
Tábor 1860 Mezi Sviny a Kundraticemi byl roku 1860 založen hřbitov v souvislosti s morovou epidemií, kterou sem údajně zanesl jistý Francouz s manželkou. Na její následky vymřela prakticky celá ves. Pozůstatky hřbitova existují, objekt je v dezolátním stavu.[2]
Hřbitov kostelíku Nejsvětější Trojice a Čtrnácti sv. Pomocníků Louny
50°21′30″ s. š., 13°47′7″ v. d.
Louny 1680
Kategorie „Church of the Holy Trinity and Fourteen Holy Helpers in Louny“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Church of the Holy Trinity and Fourteen Holy Helpers in Louny“ na Wikimedia Commons
První[3] morová epidemie v Lounech z roku 1680 si vyžádala založení nového hřbitova. Při další vlně moru po 33 letech byla započata stavba kostelíku, která byla dokončena roku 1718 a 6. června byl kostelík vysvěcen a zasvěcen Nejsvětější Trojici a 14 sv. Pomocníkům, kteří se vzývají především při nemocech.[4]
Malostranský hřbitov Praha
50°4′18″ s. š., 14°23′29″ v. d.
Smíchov 1680
Kategorie „Malostranský hřbitov“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Malostranský hřbitov“ na Wikimedia Commons
Založen v době morové epidemie v roce 1680 na místě vinice. V roce 1787 se stal městským hřbitovem pro Malou stranu a Hradčany.[5][6]
Morový hřbitov Milevsko
49°27′40″ s. š., 14°22′19″ v. d.
Písek 1771–1772
Kategorie „Morový hřbitov (Milevsko)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Morový hřbitov (Milevsko)“ na Wikimedia Commons
V čase morové epidemie zemřelo v roce 1771 v milevské farnosti 544 lidí a v následujícím roce 565 lidí.[7]
Slavičín Slavičín Zlín 1831 Morový hřbitov v lokalitě zvané Pod Vrškem. Pískovcový kříž se sochou a nápisem (doslovně) „Tento svatý kříž je vistaven od Františka Mudrák z Mladotic v 1872.“[8][9]
Morový hřbitov Starý Rožmitál
49°36′55″ s. š., 13°50′52″ v. d.
Příbram 1771–1772 Na morovém hřbitově nedaleko Starého Rožmitálu byl v roce 1815 pohřben Jakub Jan Ryba. Byl to starší morový hřbitov, který byl založen na nevhodném místě, novější morový hřbitov byl založen v poloze Na Chmelnici.
Na Šerovně Záblatí
48°59′36″ s. š., 13°55′56″ v. d.
Prachatice Hřbitov v lokalitě Na Šerovně je označován jako židovský či morový, ačkoli o židovský hřbitov se nejedná. Oběti morové epidemie zde však pohřbívány byly.[10]
Stini Dolní Vltavice Český Krumlov 17. století Kaple (u silnice před Dolní Vltavicí) byla vystavěna v roce 1648 po třicetileté válce k pietnímu uctění místa, kam byly pochovány oběti morové epidemie.[11]
U svítivých hlav Mokrosuky Klatovy Morový hřbitov a hroby Švédů z třicetileté války označuje památný dub na kraji obce v místech, kde se říká U svítivých hlav případně Na hřbitově. [12]
Záhorovice Záhorovice Uherské Hradiště
Kategorie „Záhorovice cemetery“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Záhorovice cemetery“ na Wikimedia Commons
Při přechodu pruských vojsk přes obec zde zůstal vojín nakažený cholerou. Zavlekl sem epidemii, která stála 67 životů. Oběti byly pochovány v místech, kde stojí kříž a trojice lip. Morový hřbitov byl roku 1994 prohlášen za kulturní památku.[13][14]
Židovský hřbitov v Praze-Žižkově Žižkov Praha 17. století
Kategorie „Old Jewish cemetery in Žižkov“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Old Jewish cemetery in Žižkov“ na Wikimedia Commons
Hřbitov využívaný mezi lety 1680 a 1890 byl původně morovým hřbitovem, který od roku 1787 začala používat místní židovská komunita k pohřbívání svých zesnulých.

Reference editovat

  1. Obec Holasice: Historie. www.holasice.cz [online]. [cit. 2018-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-25. 
  2. Sviny - morový hřbitov[nedostupný zdroj] severniceskobudejovicko.estranky.cz
  3. Dějiny farnosti v Lounech farnostlouny.com
  4. Kostel Nejsvětější Trojice a Čtrnácti sv. Pomocníků farnostlouny.com
  5. http://www.malostranskyhrbitov.cz/historie-malostranskeho-hrbitova/
  6. Půl století ticha na Malostranském hřbitově v Košířích. Národní listy. 6. 12. 1934, s. 4. Dostupné online. 
  7. Dobu, kdy řádila černá smrt, připomíná milevský morový hřbitov. Písecký deník. 2021-5-6. Dostupné online [cit. 2021-7-13]. 
  8. Slavičín Archivováno 12. 2. 2015 na Wayback Machine. slovacko.cz
  9. Pískovcový kříž na morovém hřbitově mesto-slavicin.cz
  10. MÜLLEROVÁ, Eva. Vývoj osídlení ve zvolené lokalitě v příhraničním regionu. České Budějovice, 2020 [cit. 2021-07-10]. 58 s. bakalářská práce. Jihočeská univerzita Zemědělská fakulta. Vedoucí práce Ing. Jana Moravcová, Ph.D.. s. 42. Dostupné online.
  11. Informační tabule v místě
  12. HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. Praha: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. Kapitola 26. Svojšice nejsou jen jedny, s. 133. 
  13. Morový hřbitov Archivováno 25. 10. 2011 na Wayback Machine. zahorovice.cz
  14. morový hřbitov a krucifix je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 12534/7-8580 (PkMISSezObrWD).