Seznam majitelů jilemnického panství

seznam na projektech Wikimedia

Jilemnické panství je název pro území zahrnující město Jilemnice a přilehlé vesnice. V minulosti bylo toto území děleno a přeprodáváno. Formálně zaniklo po roce 1948, kdy byli Harrachové zbaveni majetků.

Štěpanické panstvíEditovat

 
Pozůstatky Štěpanického hradu – bývalého sídla Valdštejnů

Zdeněk z Valdštejna, který sídlil na hradě Valdštejn, přidělil Jilemnicko svému synu Janu, který někdy okolo roku 1300 vystavěl hrad Štěpanice. [1][2]

  1. Zdeněk z Valdštejna
  2. Jindřich Jan z Valdštejna (přelom 13. a 14. století)
  3. neznámý syn Jana Jindřicha z Valdštejna
  4. Heník z Valdštejna
  5. Zdeněk Štěpanický z Valdštejna (cca 1360–1398) [pozn. 1]
  6. Heník z Valdštejna a ze Štěpanic (1406–1425)
  7. Jan z Valdštejna (1425–1445)
  8. Jindřich z Valdštejna († 1409)
  9. Hynek z Valdštejna (syn Jana) + Heník z Valdštejna (syn Jindřicha)

Jilemnické panstvíEditovat

Štěpanické panství bylo rozděleno v roce 1492 mezi Heníka z Valdštejna a jeho strýce Hynka z Valdštejna. Do této části se počítalo: „Jablonec nad Jizerou, Vojtěšice, Roprachtice, Sytová, Jestřabí, Hrabačov, horní polovina Jilemnice s tvrzí, Jilem, Martinice, Roztoky, Purklín, Kruh, Mříčná, Kundratice, Čistá, Přední Ždírnice a Kunčice“.[3]

ValdštejnovéEditovat

  1. Hynek z Valdštejna (1492–1522)

Pánové z Újezdce a KúnicEditovat

  1. Arnošt z Újezdce a Kúnic (1522–1577)
  2. Záviš Jilemnický z Újezdce (1577)

Křinečtí z RonovaEditovat

Po smrti Záviše Jilemnického z Újezdce roku 1577 přešlo jilemnické panství díky dědictví do držení jeho manželky Anny Křinecké z Ronova.[4][5]

  1. Anna Křinecká z Ronova († 1583) – manželka
  2. Dobromysl Křinecký z Ronova († 1585)
  3. Albrecht Bohumír Křinecký z Ronova (*1572 – † 1612)
  4. Kateřina Křinecká z Ronova (1612–1624)

ValdštejnovéEditovat

Kateřina Křinecká byla roku 1624 donucena prodat své panství Albrechtu z Valdštejna za 70 000 kop zlatých. Vzhledem k tomu, že Albrecht nikdy částku neuhradil, přešlo po roce 1634 panství opět do vlastnictví Křineckých z Ronova

  1. Albrecht z Valdštejna (1624–1634)

Křinečtí z RonovaEditovat

  1. Kateřina Křinecká z Ronova (1634–1637)

Harantové z Polžic a BezdružicEditovat

V roce 1637 je za 34 000 kop míšeňských prodáno jilemnické panství Janu Vilémovi z Polžic a Bezdružic, manželi Barbory Křinecké z Ronova (dcery Kateřiny Křinecké).[6]

  1. Jan Vilém z Polžic a Bezdružic (*1610– † 1644)
  2. Kryštof Gotfried Harant z Polžic († 1670) [pozn. 2]
  3. Adolf Vilém z Polžic († srpen 1675)
  4. František Pavel Harant z Polžic (*1669– † 1728)[7]

Štěpanické (pozd. Branské panství)Editovat

Štěpanické panství bylo rozděleno v roce 1492 mezi Heníka z Valdštejna a jeho strýce Hynka z Valdštejna. Do této části se počítala: „dolní polovina Jilemnice se starým kostelem svatého Vavřince, Jilem, Poniklá, Víchová, Křížlice, Štěpanice, hrad štěpanický, Lhota Štěpanická, Mrklov, Valteřice, Branná, Javorek, Lhotka, Rabné, Borovnice, Zadní Ždírnice a Slemeno“[8]

 
Sídlo Valdštejnů v Horní Branné

ValdštejnovéEditovat

  1. Heník z Valdštejna († 1504/1510)
  2. Jan z Valdštejna a ze Štěpanic – pán na Staré a Hořicích, roku 1503 přijal přídomek „ze Štěpanic“
  3. Vilém z Valdštejna a ze Štěpanic († 1557)
  4. Jan z Valdštejna – zdědil panství, avšak jej postoupil 1. září 1557 svému bratru Zdeňkovi
  5. Zdeněk z Valdštejna (1. září 1557 – † 31. března 1574) – přestěhoval se do Branné a založil zde místní zámek
  6. Vilém z Valdštejna (*1574 – † 1594)
  7. Adam, Vok a Heník z Valdštejna (1594–1599)
  8. Adam z Valdštejna (9. srpen 1599 – 15. dubna 1606)

Zárubové z HustiřanEditovat

Dne 15. dubna 1606 prodal Adam mladší z Valdšejna branské panství Václavu Zárubovi mladšímu z Hustiřan za 50 000 a jednu kopu míšeňských.

  1. Václav Záruba mladší z Hustiřan (15. dubna 1606 – 23. března 1623)

ValdštejnovéEditovat

Po poražení stavovského povstání propadl Václavu Zárubovi veškerý majetek. 18. ledna 1628 Česká komora uzavřela smlouvu s Albrechtem z Valdštejna o koupi branského panství.

  1. Albrecht z Valdštejna (1628–1632)

HarrachovéEditovat

4. listopadu 1632 daroval Albrecht z Valdštejna panství svému švagru Ottovi Bedřichu hraběti z Harrachu.

  1. Otto Bedřich z Harrachu (1632–1639)
  2. kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu (1639–1660) – spravuje panství do dospělosti Ottova syna Ferdinanda Bonaventury
  3. Ferdinand Bonaventura z Harrachu (1660–1706)

Spojené jilemnické panstvíEditovat

V roce 1701 skoupil Ferdinand Bonaventura z Harrachu od Harrantů jilemnické panství, čímž obě území sjednotil.

HarrachovéEditovat

 
Sídlo Harrachů – Jilemnický zámek
  1. Ferdinand Bonaventura Harrach (1636–1706)
  2. Alois Tomáš Raimund Harrach (1669–1742)
  3. Bedřich August Gervasius Protasius (1696–1749)
  4. Arnošt Quido Harrach (1723–1783)
  5. Jan Nepomuk Arnošt Harrach (1756–1829)
  6. František Arnošt Harrach (13. prosince 1799 – 1884)
  7. Jan Nepomuk František Harrach (2. listopadu 1828 – 12. prosince 1909)
  8. Otto Johann Nepomuk Harrach (10. února 1863 – 10. září 1935)
  9. Jan Nepomuk Antonín Harrach (25. září 1904 – 12. květen 1945)

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. od r. 1387 držel Horní Brannou, od r. 1378 Jilemnici a jiné statky.
  2. rozdělili si panství s bratrem Adolfem Vilémem 31. října 1664. Po své smrti odkázal Adolfu Vilémovi svou část.

ReferenceEditovat

  1. Valdštejnové: Horní Branná - oficiální stránky obce. www.hbranna.cz [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  2. Štěpanický hrad. eldar.cz [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  3. PEKAŘ, Karel. Adresář okresu jilemnického, Jilemnice 1913. S. 8
  4. Ottův slovník naučný/Křinecký z Ronova – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  5. Vývoj obce Martinice v Krkonoších po roce 1850. Praha, 2011. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce PhDr. Bohdan ZILYNSKYJ.
  6. Historie obce. www.svojek.cz [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  7. https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/120657/SpisyFF_171-1972-1_7.pdf?sequence=1
  8. Pamětní kniha obce Martinice (1925 – 1956), s. 16

Související článkyEditovat