Otevřít hlavní menu

Seznam kulturních památek ve Frýdlantu

Seznam kulturních památek v obci Frýdlant v okrese Liberec

Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Frýdlant v okrese Liberec vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

FrýdlantEditovat

Centrum města je na základě vyhlášky č. 476/1992 Sb. chráněno jako městská památková zóna Frýdlant v Čechách.[1]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Hradební zeď s baštou (Q37269878)


 
   
43796/5-4233
Pam. katalog
MIS
Frýdlant 50°55′18,75″ s. š., 15°4′39,49″ v. d. Městské opevnění - hradební zeď s baštou. Hradební zeď s branami a brankami, relikty hranolových věží, jižní zeď kaple u kostela sv. Kříže - podrobný rozpis dle parcel býval v MonumNetu (pp. 371/3, 593/4, 532, 533, 536, 378/1, 576, 594/1, 615, 611, 607, 9, 370, 371/4, 372, 376, 377, 374, 537, 375/1, 375/2, 5/5, 608/1, 369/2, 378/5, 573). Městské opevnění Frýdlantu je zčásti zachováno jako volně stojící zdivo, zčásti jako zdivo včleněné do současné zástavby. Vyzděno bylo z opracovaného místního kamene přibližně v polovině 14. století, písemně jsou hradby s příkopem doloženy až k roku 1381, dle místní tradice byly vystavěny roku 1304. Na Globicově mapě Frýdlantska z roku 1660 jsou zobrazeny hradby s věžemi, příkop a parkán s baštami. Věže mohly pocházet z období kolem poloviny 14. století, na přelomu 16. a 17. století prošly rekonstrukcí a dále byly udržovány až do roku 1774. Poté došlo k rozprodání a poboření částí hradeb. Dolní brána (v místě křížení ulic Okružní a Československé armády, v ul. Míru u čp. 35) byla stržena roku 1831 (1838) a okrouhlá věž, která ji chránila, pak roku 1888. Horní brána i s věží (v místě křižovatky Okružní ulice a ulice Míru, vedle staré pošty čp. 67) zanikla roku 1847 (1837). V roce 1792 byla v empírovém slohu znovu vystavěna třetí, tzv. Nová brána (v dnešní Husově ulici) a následně odstraněna až v roce 1947. Původní pravidelně oválný tvar hradeb lze v současnosti vysledovat v linii Okružní ulice. Opevnění bylo vyzděno z polygonálního čediče. Omítané hradby byly ve svém obvodu zpevněny kamennými věžemi, jejichž počet dnes nemůžeme spolehlivě rekonstruovat.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Náměstí T. G. Masaryka čp. 2 (Q31966779)


 
   
32936/5-4222
Pam. katalog
MIS
Frýdlant náměstí T. G. Masaryka 2, Kostelní
50°55′17,33″ s. š., 15°4′43,32″ v. d.
Městský dům. Dům zvaný Na panské zvůli, jehož dispozice se odvíjí od gotického jádra a především renesanční přestavby pravděpodobně z konce 16. nebo první poloviny 17. století, získal svou současnou klasicistní podobu po požáru města v roce 1797. Je dispozičně dělený na tři části. První část z nejasných důvodů vystupuje do náměstí. Druhá část původně v přízemí sloužila jako průchod a navazovala na podloubí sousedního domu čp. 3.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Náměstí T. G. Masaryka čp. 3 (Q31966811)


 
   
15269/5-4223
Pam. katalog
MIS
Frýdlant náměstí T. G. Masaryka 3
50°55′17,44″ s. š., 15°4′42,74″ v. d.
Městský dům. Dům situovaný na jihozápadní straně náměstí T. G. Masaryka byl pravděpodobně postaven po požáru města roku 1572. K jeho klasicistní přestavbě došlo po následujícím požáru města v roce 1797. Dnešní podobu získal po několika pozdějších stavebních úpravách.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Sv. Čecha čp. 4 (Q31966242)


 
   
50150/5-5867
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Sv. Čecha 4, náměstí T. G. Masaryka
50°55′17,8″ s. š., 15°4′42,53″ v. d.
Nárožní městský dům byl vybudován v 80. letech 19. století na místě původní jednopatrové stavby s podloubím pravděpodobně z konce 16. století. Současná architektonická podoba domu pochází z roku 1905. Dnes v objektu sídlí městská knihovna.

Památkově chráněno od 17. listopadu 1999.

Radnice (Q31966838)


 
   
43962/5-5246
Pam. katalog
MIS
Frýdlant náměstí T. G. Masaryka 37
50°55′19,52″ s. š., 15°4′42,56″ v. d.
Nová radnice s prvky severoněmecké renesance, postavená podle projektu vídeňského architekta Franze von Neumanna (1844–1905), byla slavnostně otevřena v roce 1896. Nahradila starou radnici z roku 1532, která stávala samostatně v západním prostoru náměstí.

Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

Havlíčkova čp. 41 (Q31966333)


 
   
13928/5-4267
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Havlíčkova 41, náměstí T. G. Masaryka
50°55′20,03″ s. š., 15°4′43,14″ v. d.
Nárožní městský dům pravděpodobně barokního původu z konce 18. století stojí na křižovatce náměstí T. G. Masaryka a Havlíčkovy ulice. Ve druhé polovině 19. století došlo k úpravám jeho interiérů a k vyzdění do té doby roubené zadní části prvního patra.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Havlíčkova čp. 42 (Q31966311)


 
   
22303/5-4268
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Havlíčkova 42
50°55′20,21″ s. š., 15°4′43,32″ v. d.
Městský dům stojící v Havlíčkově ulici je nejspíše barokního původu pocházející z druhé poloviny 18. století. Později prošel pravděpodobně klasicistní přestavbou. Na fasádě jsou kromě klasicistních prvků dobře patrné i secesizující a meziválečné úpravy.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Havlíčkova čp. 43 (Q31966035)


 
   
24160/5-4269
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Havlíčkova 43
50°55′20,35″ s. š., 15°4′43,57″ v. d.
Městský dům pochází pravděpodobně z přelomu 18. a 19. století. Na začátku 80. let 19. století proběhly na objektu rozsáhlé úpravy. Došlo k vyzdění téměř celého prvního patra včetně štítu a osazení segmentově zaklenutých oken na vstupním průčelí.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Náměstí T. G. Masaryka čp. 104 (Q31967102)


 
   
36715/5-4232
Pam. katalog
MIS
Frýdlant náměstí T. G. Masaryka 104
50°55′19,45″ s. š., 15°4′44,98″ v. d.
Městský dům pravděpodobně barokního původu se nachází na severovýchodní straně náměstí T. G. Masaryka. Svou současnou klasicistní podobu získal významnou přestavbou v roce 1808. V současné době slouží pro potřeby pravoslavné církve.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Náměstí T. G. Masaryka čp. 102 (Q31967076)


 
   
33310/5-4231
Pam. katalog
MIS
Frýdlant náměstí T. G. Masaryka 102
50°55′19,06″ s. š., 15°4′45,8″ v. d.
Městský dům vystavěný v druhé polovině 17. století prošel na počátku 19. století klasicistní přestavbou. Uvnitř nalezneme dvě stavebně historické zajímavosti: hrázděnou příčku z druhé poloviny 17. století a lomený okosený portál z 15. či 16. století.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Náměstí T. G. Masaryka čp. 72 (Q31966874)


 
   
16292/5-4229
Pam. katalog
MIS
Frýdlant náměstí T. G. Masaryka 72, ČSA
50°55′17″ s. š., 15°4′46,96″ v. d.
V jádru nejspíše barokní městský dům stojí na jihovýchodní straně náměstí T. G. Masaryka, na nároží s ulicí Československé armády. Po požáru města v roce 1797 získal klasicistní podobu. Výjimečné jsou dochované pozůstatky štukové reliéfní výzdoby.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Náměstí T. G. Masaryka čp. 73 (Q31966909)


 
   
24917/5-4230
Pam. katalog
MIS
Frýdlant náměstí T. G. Masaryka 73
50°55′16,72″ s. š., 15°4′46,6″ v. d.
Městský dům se skládá ze dvou částí. Z pohledu z náměstí pravá, v jádru renesanční část domu získala svou současnou klasicistní podobu mezi lety 1774–1791. Levá, historizující část vznikla v roce 1889 zastavěním původní proluky vedoucí do dvora.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Děkanská čp. 74 (Q31967135)


 
   
28599/5-4228
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Děkanská 74
50°55′16,1″ s. š., 15°4′46,74″ v. d.
Městský dům, jehož současná klasicistní podoba s částečně dochovaným gotickým zdivem pochází z doby po požáru města roku 1797. Písemné prameny z roku 1570 jej uvádějí jako právovárečný sladovnický dům a pravděpodobně sloužil také jako zájezdní hostinec.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Děkanská čp. 75 (Q31967159)


 
   
25552/5-4257
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Děkanská 75
50°55′15,71″ s. š., 15°4′45,91″ v. d.
Městský dům byl postaven pravděpodobně po požáru města v roce 1797 a na jeho stavbu bylo zčásti použito i starší barokní zdivo. K hodnotným prvkům náleží vstupní portál zakončený stlačeným obloukem s klenákem se zobrazeným domovním číslem.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Děkanská čp. 90 (Q31967192)


 
   
19440/5-4258
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Děkanská 90
50°55′15,6″ s. š., 15°4′44,72″ v. d.
Městský dům je zřejmě pozdně barokního původu z poslední třetiny 18. století. Před rokem 1843 k němu bylo přistaveno dvorní křídlo navýšené na konci 20. let 20. století o patro. Další stavební úpravy domu proběhly v roce 1942 v souvislosti s půdní vestavbou.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Náměstí T. G. Masaryka čp. 91 (Q31966939)


 
   
33096/5-4227
Pam. katalog
MIS
Frýdlant náměstí T. G. Masaryka 91, Děkanská
50°55′16,28″ s. š., 15°4′45,3″ v. d.
Městský dům stojí na jihozápadní straně náměstí T. G. Masaryka, na křižovatce s Děkanskou ulicí. Ve zdivu barokní objekt byl výrazně klasicistně přestavěn po požáru města v roce 1797 a následně upraven ve druhé polovině 19. století.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Hotel Bílý kůň (Q31967247)


 
   
21486/5-4224
Pam. katalog
MIS
Frýdlant náměstí T. G. Masaryka 92, 93
50°55′16,54″ s. š., 15°4′44,9″ v. d.
Městský dům - dvojdům, hotel Bílý kůň. Architektonicky i dispozičně spojené, v části zdiva renesanční domy čp. 92 a 93 prošly v první polovině 20. století výraznou úpravou hlavně v interiérech. Dnes zde sídlí restaurace Bílý kůň, na což poukazuje i reliéf koně na přízemí domu čp. 92. Dům čp. 92 je z obou domů vyšší a zastřešený mansardovou střechou. Dům čp. 93 je opatřený sedlovou střechou.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Náměstí T. G. Masaryka čp. 94 (Q31967013)


 
   
46310/5-4225
Pam. katalog
MIS
Frýdlant náměstí T. G. Masaryka 94
50°55′16,97″ s. š., 15°4′44,44″ v. d.
Městský dům, jehož současná klasicistní podoba pochází patrně z přestavby po požáru města roku 1797, se nachází na jihozápadní straně náměstí T. G. Masaryka. Upravován byl znovu ve druhé polovině 19. století a jeho interiér později adaptován na lékárnu.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Náměstí T. G. Masaryka čp. 95 (Q31966742)


 
   
30964/5-4226
Pam. katalog
MIS
Frýdlant náměstí T. G. Masaryka 95, Kostelní
50°55′17″ s. š., 15°4′43,75″ v. d.
Městský dům. Bývalý hostinec U Černého koně získal současný klasicistní vzhled přestavbou po požáru města v roce 1797. Ve 20. století proběhly úpravy interiéru. Dnes je přízemí domu adaptováno na banku a obchod, jehož vstup býval původně průjezdem do dvora.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Kostelní čp. 14 (Q31967044)


 
   
16327/5-4256
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Kostelní 14
50°55′16,1″ s. š., 15°4′43″ v. d.
Nejspíše pozdně barokní dům se nachází v Kostelní ulici. Na konci 19. století byly na stavbě provedeny vnitřní adaptace. Na současné podobě se odrazila stavební úprava z druhé poloviny 20. století, kdy došlo ke zjednodušení původní členěné fasády.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Kostelní čp. 15 (Q31966288)


 
   
23333/5-4255
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Kostelní 15
50°55′15,74″ s. š., 15°4′42,78″ v. d.
Městský dům, jehož současná klasicistní podoba pochází pravděpodobně z druhé poloviny 18. století, ale s patrně staršími částmi nosného zdiva, byl na začátku 30. let 20. století rozšířen o dvorní část. Tehdy se v objektu nacházel hostinec.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Kostelní čp. 11 (Q31967219)


 
   
21508/5-4254
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Kostelní 11
50°55′16,18″ s. š., 15°4′42,17″ v. d.
Městský dům, jehož současná pozdně klasicistní podoba pochází pravděpodobně z první poloviny 19. století, kdy byl objekt postaven nebo výrazně přestavěn, se nalézá v Kostelní ulici. Úpravy týkající se především interiéru pocházejí ze začátku 20. století.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Kostel Nalezení svatého Kříže s farou (Q19660693)


 
   
20852/5-4253
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Děkanská 85, Kostelní
50°55′14,52″ s. š., 15°4′43,31″ v. d.
Areál renesančního kostela z roku 1551 s farou, hospodářskou budovou, sochou sv. Heleny, křížovou cestou a ohradní zdí. Součástí kostela jsou náhrobníky Biberštejnů a také nejvýznamnější renesanční památka regionu, pohřební kaple Redernů z roku 1566. Děkanství čp. 85, hospodářská budova, ohradní zeď děkanství, kaple Krista v žaláři, kostel, ohradní zeď kostela, soubor zastavení křížové cesty, krucifix, socha sv. Heleny (přemístěna do kostela), sloup se sochou Panny Marie.

Poznámka: Fara a mariánský sloup zapsány do rejstříku k 3. 6. 1969.
Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Solnice (Q37269862)


 
   
41307/5-4767
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Mezibranská 20
50°55′14,91″ s. š., 15°4′39,03″ v. d.
Patrně bývalá solnice vystavěná u hradební zdi měla pravděpodobně menší půdorys. Původně se jednalo o renesanční a následně barokně upravený objekt, jenž svou současnou klasicistní podobu získal při velké přestavbě na konci 18. století.

Poznámka: MonumNet dříve přiřazoval k ul. Kostelní
Památkově chráněno od 3. června 1969.

  Dřevěná rámová pila na vodní pohon (Q37269824)


 
   
53484/5-4243
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Mezibranská 21
50°55′15,95″ s. š., 15°4′38,14″ v. d.
Městský dům čp. 21, z toho jen: dřevěná rámová pila na vodní pohon

Poznámka: Na snímku dům, v němž se pila nacházela. Dle oznámení o zániku pravděpodobně vyhořela na přelomu 60. a 70. let 20. století.
Památkově chráněno od 6. dubna 1966.
Památková ochrana zrušena 1. ledna 1988.  

Sv. Čecha čp. 23 (Q31966977)


 
   
38564/5-4252
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Sv. Čecha 23, Mezibranská
50°55′16,46″ s. š., 15°4′39,32″ v. d.
Klasicistní dům postavený na přelomu 18. a 19. století (po požáru města v roce 1797) je situován v nároží ulic Svatopluka Čecha a Mezibranské. V roce 1999 proběhla oprava poškozené fasády a obnova jejích zdobných architektonických prvků.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Sv. Čecha čp. 24 (Q31966066)


 
   
30274/5-4251
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Sv. Čecha 24
50°55′16,61″ s. š., 15°4′39,65″ v. d.
Městský dům. Klasicistní dům stojí v ulici Svatopluka Čecha. Postaven byl na přelomu 18. a 19. století po požáru města roku 1797. V roce 1926 byly provedeny úpravy interiéru, při nichž vzniklo podkrovní patro. V 70. letech 20. století prošel dům celkovou přestavbou.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

  Sv. Čecha čp. 26 (Q31966103)


 
   
16130/5-4250
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Sv. Čecha 26
50°55′17,11″ s. š., 15°4′40,08″ v. d.
Dům je součástí středověkého jádra města a jeho poslední historická podoba patrně pocházela z konce 18. století. V druhé polovině 20. století objekt prošel nevhodnou adaptací, která z velké části potřela jeho historické a památkové hodnoty.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.
Památková ochrana zrušena 4. března 2013.

Sv. Čecha čp. 27 (Q31966139)


 
   
22928/5-4249
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Sv. Čecha 27
50°55′17,26″ s. š., 15°4′40,51″ v. d.
Městský dům situovaný ve střední části ulice Svatopluka Čecha pochází z poslední třetiny 18. století. K jeho hodnotným dochovaným prvkům náleží portál vjezdu zakončený stlačeným obloukem s klenákem, jenž je zdoben vyrytými iniciály a datován rokem 1784.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

  Sv. Čecha čp. 30 (Q37269844)


 
   
52843/5-4247
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Sv. Čecha 30
50°55′18,33″ s. š., 15°4′41,63″ v. d.
Městský dům

Poznámka: Objekt zanikl. Na jeho místě stojí novostavba čp. 1385 z 90. let 20. století.
Památkově chráněno od 6. dubna 1966.
Památková ochrana zrušena 23. dubna 1969.

  Sv. Čecha čp. 31 (Q31966682)


 
   
53488/5-4248
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Sv. Čecha 31
Městský dům

Poznámka: Dům zanikl. Na jeho místě stojí novostavba čp. 1385 z 90. let 20. století.
Památkově chráněno od 6. dubna 1966.
Památková ochrana zrušena 1. ledna 1988.  

Míru čp. 36 (Q31966586)


 
   
18922/5-4245
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Míru 36
50°55′19,94″ s. š., 15°4′41,14″ v. d.
Městský dům. Dům stojící v ulici Míru přímo sousedí s radnicí. Původní patrně barokní budova získala svou dnešní podobu při klasicistní přestavbě kolem roku 1800. Úpravami v 80. a 90. letech 19. století došlo k nahrazení roubených částí zděnými a k dvorní přístavbě.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Míru čp. 1400 (Q31966650)


 
   
46913/5-4246
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Míru 1400
50°55′19,96″ s. š., 15°4′40,58″ v. d.
Pozdně klasicistní dům byl vystavěn patrně po roce 1831 na místě stržené Dolní brány v ulici Míru. Koncem 19. století proběhla přestavba interiérů a později byla k dvornímu průčelí domu přistavěna dřevěná pavlač. Objekt sloužil jako prodejna s výrobnou. Původně čp. 35. Dnešní dům čp. 35, který není památkově chráněn, je nárožní přízemní budovou s pultovou střechou přistavěnou k domu čp. 1400 ve 20. letech 20. století.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Sousoší Piety (Q37269909)


 
   
36957/5-4242
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Okružní, parc. 18 (jižně od hasičské stanice)
50°55′21,97″ s. š., 15°4′40,58″ v. d.
Sousoší Piety. Pozdně barokní pískovcové sousoší Oplakávání Krista od neznámého autora stávalo na křižovatce ulic Míru a Okružní, v místě domu čp. 35, po jehož výstavbě ve 20. letech 20. století bylo patrně přeneseno na současné místo u odbočky k hasičské zbrojnici.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Špitál (Q31966610)


 
   
28732/5-4244
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Míru 176
50°55′21,67″ s. š., 15°4′35,51″ v. d.
Pozdně renesanční bývalý špitál nechala vně městských hradeb vystavět roku 1607 Kateřina z Redernu. Svou současnou klasicistní podobu získal po požáru roku 1797. V objektu, jehož interiér prošel výraznými stavebními úpravami, dnes sídlí městské muzeum.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Kodešova čp. 252 (Q37269894)


 
   
11703/5-4264
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Kodešova 252
50°55′31,05″ s. š., 15°4′28,73″ v. d.
Předměstský dům s omezením: bez pamětní desky J. Krosche. Částečně roubený dům pochází asi z první poloviny 19. století. Roku 1840 se v něm narodil zakladatel dělnického hnutí na Liberecku Josef Krosch, jejž připomíná ocelolitinová pamětní deska od akademického sochaře Jiřího Seiferta na štítovém průčelí domu. Dům trojdílné dispozice s kamennou podezdívkou má čelní štít zdobně vyskládán břidlicí. Působivost vytvořených ornamentů umocňuje pozdější různobarevný nátěr jednotlivých břidlicových šablon.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Mládeže čp. 907 (Q31966266)


 
   
101244
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Mládeže 907
50°55′29,82″ s. š., 15°4′54,98″ v. d.
Areál bývalé Glückovy vily se nachází severně od náměstí T. G. Masaryka. Objekt navržený pravděpodobně Rudolfem Bitzanem si zde nechal postavit frýdlantský advokát židovského původu Samuel Glück jako reprezentativní sídlo své rodiny a právní praxe. Stavbu realizoval v letech 1909–1910 stavitel Rudolf Hampel.

Památkově chráněno od 25. října 2004.

Husova čp. 609 (Q31966208)


 
   
25082/5-4266
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Husova 609
50°55′22,84″ s. š., 15°4′56,57″ v. d.
Dům se nachází v Husově ulici, severovýchodně od náměstí T. G. Masaryka. Byl postaven nejspíše v 60. letech 19. století na místě starší zděné budovy. Jediné zdobné prvky nalezneme na severním průčelí v podobě tří průběžných pilastrů a nárožních lizén.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

  Husova čp. 352 (Q37269802)


 
   
27303/5-4265
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Husova 352, st. 264/1
50°55′21,63″ s. š., 15°4′53,31″ v. d.
Patrový dům, pocházející z 18. století, byl obdelníkového půdorysu. Na přelomu let 2008/09 zasáhly objekt dva požáry, které měly ničivé důsledky. Stavebně technický stav byl velmi špatný, proto bylo rozhodnuto o sejmutí památkové ochrany. V současnosti stojí jen část obvodových zdí přízemí včetně zachovalého vchodového portálu.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.
Památková ochrana zrušena 17. září 2009.

Husova čp. 355 (Q31966714)


 
   
32097/5-4263
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Husova 355, Zahradní
50°55′21″ s. š., 15°4′52,18″ v. d.
Dům byl postaven patrně v první třetině 19. století. V minulosti i nedávné době prošla budova řadou necitlivých stavebních úprav, při nichž došlo mimo jiné k nevhodné výměně části oken či zjednodušení původního klasicistního členění fasád.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Zahradní čp. 356 (Q31966175)


 
   
102578
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Zahradní 356
50°55′19,81″ s. š., 15°4′53,87″ v. d.
Venkovský dům. Dům postavený před rokem 1843 byl patrně zčásti přestavěn kolem poloviny 19. století. V jeho světnici se po celé její šíři rozprostírá betlém zhotovovaný Gustavem Simonem (1873–1953) po dobu šedesáti let, obsahující 130 pohyblivých a 50 statických figur.

Památkově chráněno od 27. září 2007.

ČSA čp. 66 a 67 (Q31967581)


 
   
29349/5-4261
Pam. katalog
MIS
Frýdlant ČSA 66, 67
50°55′14,05″ s. š., 15°4′53,69″ v. d.
Městský dům - dvojdům. Objekt bývalé pošty stojící na parcelách dvou zbořených staveb byl vybudován v polovině 19. století. Východní hranici trojúhelného dvora tvoří část městského opevnění. Jeho kus je patrně zazděn ve východním průčelí v místě bývalé proluky s domem čp. 388.

Poznámka: V rozpisu parcel v MonumNetu byla uvedena čp. 66 a 76
Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

ČSA čp. 388 (Q31967276)


 
   
34966/5-4260
Pam. katalog
MIS
Frýdlant ČSA 388, Hrnčířské náměstí
50°55′14,05″ s. š., 15°4′53,69″ v. d.
Nárožní městský dům pochází z první poloviny 19. století, kdy byla budova přistavěna k torzu městského opevnění. Hradba s druhotně proraženým průchodem tvoří západní hranici domovního dvora. Zajímavým stavebním prvkem je v patře dochovaná dřevěná pavlač.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Národní dům (Q31967308)


 
   
30034/5-4259
Pam. katalog
MIS
Frýdlant ČSA 393
50°55′14,05″ s. š., 15°4′53,69″ v. d.
Bývalý hostinec zvaný Národní dům pochází pravděpodobně z druhé čtvrtiny 19. století. Ve dvoře stojí samostatná budova vystavěná v roce 1871, která v době fungování restaurace sloužila jako společenský sál.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Husitský kostel Krista Spasitele (Q13422210)


 
   
100017
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Vrchlického 881
50°55′5,45″ s. š., 15°4′47,14″ v. d.
Kostel Krista Spasitele. Evangelický kostel postavený v letech 1902–1903 dle návrhu bonnského architekta Julia Rolffse (1879–1946) frýdlantskou stavební firmou Appelt a Hampel za finančního přispění Jednoty Adolfa Gustava je od roku 1945 sídlem Církve československé husitské.

Památkově chráněno od 21. ledna 2003.

Fara (Q35822604)


 
   
100018
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Vrchlického 945
50°55′5,48″ s. š., 15°4′48,58″ v. d.
Fara se nachází východně od kostela Krista Spasitele, v jižní vyvýšené části města. Postavena byla v roce 1912 stejně jako kostel dle návrhu bonnského architekta Julia Rolffse. Fara tvoří s kostelem jednotně koncipovaný celek.

Památkově chráněno od 21. ledna 2003.

Zámecká čp. 434 (Q31967364)


 
   
43797/5-4235
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Zámecká 434
50°55′9,91″ s. š., 15°5′0,92″ v. d.
Městský dům. Klasicistní dům vystavěný kolem roku 1815 se nachází v Zámecké ulici. Zajímavým architektonickým prvkem je dvouetážový, ve spodní části konkávně prohnutý štít s trojúhelným zakončením, v němž se nachází půlkruhové okno.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Zámecká čp. 447 (Q31967548)


 
   
32287/5-4239
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Zámecká 447, Mlýnská
50°55′9,23″ s. š., 15°5′0,35″ v. d.
Klasicistní dům pocházející patrně z první třetiny 19. století stojí v nároží Zámecké a Mlýnské ulice. Hlavní vstup umístěný v portálu zakončuje stlačený oblouk, na nějž dosedá plasticky provedená kartuše s reliéfními iniciálami a vavřínovým festonem.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Zámecká čp. 437 (Q31967459)


 
   
38494/5-4234
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Zámecká 437
50°55′9,41″ s. š., 15°5′1,68″ v. d.
Městský dům. Původně hrázděný dům z první třetiny 19. století stojí v Zámecké ulici. Hrázděné konstrukce byly od poloviny 19. století postupně nahrazovány cihelným zdivem. Výrazným stavebním prvkem je dvouetážový konkávně prohnutý štít zakončený stlačeným obloukem.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Zámecká čp. 444 (Q31967400)


 
   
36298/5-4240
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Zámecká 444
50°55′8,26″ s. š., 15°5′1,43″ v. d.
Dům vystavěný nejspíše v první třetině 19. století stojí v Zámecké ulici. Pozdější úpravou byl rozšířen o přístavek s pultovou střechou a příčný trakt. Původně patrně roubené přízemí domu bylo následně vyzděno. Hrázděné patro zůstalo zachováno.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Zámecká čp. 4028 (Q31967487)


 
   
19804/5-4236
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Zámecká 4028
50°55′8,22″ s. š., 15°5′2,47″ v. d.
Dům v Zámecké ulici byl postaven nejspíše kolem roku 1800. Zajímavě řešený je jeho vstupní portál zakončený stlačeným obloukem s volutovým klenákem s domovním číslem, kdy volutou prochází vavřínová girlanda provlečená dále kruhy nesenými lvími hlavami.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Zámecká čp. 619 (Q31967518)


 
   
19663/5-4241
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Zámecká 619
50°55′6,49″ s. š., 15°5′2,62″ v. d.
Pozdně klasicistní dům s ohradní zdí v Zámecké ulici byl vystavěn po roce 1850. Původně sloužil jako sídlo lesní správy frýdlantského panství. Čelnímu průčelí dominuje mírně předsunutý rizalit zakončený trojúhelným štítem s lunetovým oknem.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Zámecká čp. 442 (Q31967431)


 
   
32888/5-4238
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Zámecká 442
50°55′4,8″ s. š., 15°5′3,84″ v. d.
Klasicistní dům vystavěný patrně po roce 1800 se nachází v Zámecké ulici. V jeho profilovaném vstupním portálu zakončeném stlačeným obloukem s výrazným klenákem se dochovaly dveře se světlíkem a zdobnou mříží v původním řešení včetně kování.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Zámecká čp. 441 (Q31967333)


 
   
37232/5-4237
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Zámecká 441
50°55′4,8″ s. š., 15°5′4,81″ v. d.
Dům nacházející se v Zámecké ulici byl vystavěn pravděpodobně v poslední třetině 18. století. Dnešní podobu získal klasicistní přestavbou. Vstup je umístěn v kamenném profilovaném portálu, který zakončuje stlačený oblouk s výrazným klenákem.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Hrad a zámek Frýdlant (Q1729067)


 
   
32155/5-4271
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Zámecká 4001, 4002, 4003, 4004, 4030, 4037, 4046, 4052
50°54′53,64″ s. š., 15°4′59,95″ v. d.
Hrad a zámek Frýdlant. Původní raně gotický hrad založený na vrcholu čedičové skály byl v 16. století rozšířen o renesanční zámek. Roku 1801 byl svými posledními vlastníky z rodu Clam-Gallasů zpřístupněn veřejnosti, čímž se stal nejstarším hradním muzeem ve střední Evropě. Součástí areálu hradu a zámku Frýdlant je také hospodářský dvůr, domy s čp. 4003, 4046 a 4052 nacházející se východně od něj, dále tzv. kaplanka ležící severně a dům čp. 4030 situovaný západním směrem.
  • hrad čp. 4002
  • zámek čp. 4001
  • kastelánské křídlo zámku, parc. 3236
  • opevnění zámku, ohradní zeď s branou
  • hospodářský dvůr
  • hospodářská budova čp. 4046
  • dům čp. 4052 s oplocením se zděnými sloupky
  • kaplanka čp. 4037
  • budova čp. 4004 (?)
  • park
  • budova čp. 4030 (?)
  • altánek I a II a zahrada u čp. 4030
  • zemědělská škola čp. 4003

Poznámka: hlavní část objektu je národní kulturní památkou
Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Socha svatého Jana Nepomuckého (Q37269929)


 
   
16908/5-4270
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Hejnická, most při silnici k zámku, pp. 3267
50°54′51,18″ s. š., 15°5′11,7″ v. d.
Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého stojí na mostě přes řeku Smědou pod frýdlantským zámkem, v blízkosti pivovaru. Svatý Jan Nepomucký je tradičně oděný v bohatě řaseném kanovnickém rouchu tvořeném klerikou, rochetou a almucí. Na hlavě má posazený kvadrátek.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Vila Adalberta Plumerta (Q61779075)


 
   
106303
Pam. katalog
MIS
Frýdlant Fügnerova 822
50°55′48,72″ s. š., 15°5′22,32″ v. d.
Vilu si nechal postavit vysoký poštovní úředník Adalbert Plumert. Díky podobnosti s vilou frýdlantského továrníka Rolffse se usuzuje, že realizace se pravděpodobně ujala frýdlantská stavební firma Appelt a Hampel v období 1898–1899, architekt není znám. Stavba je výrazným a autenticky dochovaným příkladem historizující architektury, ovlivněné romantizmem. Situována na vyvýšenině na severovýchodním okraji města nad železniční tratí, severně od silnice do Habartic.

Památkově chráněno od 20. listopadu 2018.

Albrechtice u FrýdlantuEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Dům čp. 1 (Q33242268)


 
   
30926/5-4208
Pam. katalog
MIS
Albrechtice u Frýdlantu Albrechtice u Frýdlantu 1
50°52′14,98″ s. š., 15°2′16,78″ v. d.
Předměstský dům. Patrová zděná stavba pochází patrně z počátku 19. století. Dům kryje mansardová střecha, na jižním štítovém průčelí zvalbená. Hlavni vstup do domu je opatřen kamenným profilovaným portálem s vrcholovým klenákem s číslem popisným. V severní části obce, vpravo od státní silnice na Frýdlant.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Milník (Q36865342)


 
   
47196/5-4207
Pam. katalog
MIS
Albrechtice u Frýdlantu jižní konec obce, vlevo při státní silnici na Frýdlant, pp. 923/1
50°51′25,48″ s. š., 15°1′43,99″ v. d.
Žulový milník pochází z doby po roce 1833, kdy byla dostavěna císařská silnice vedoucí z Liberce přes Frýdlant do Zavidova. Milník je umístěny na jižním konci obce, vlevo při zmíněné silnici.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

VětrovEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel svaté Maří Magdalény (Q15269189)


 
   
25356/5-4272
Pam. katalog
MIS
Větrov pp. 1960, 1961
50°55′13,3″ s. š., 15°4′20,16″ v. d.
Později barokně upravený kostel sv. Máří Magdalény pochází pravděpodobně z přelomu 13. a 14. století. Není zcela jasné, zda kostel s někdejším hřbitovem historicky náležel Větrovu nebo představoval druhý frýdlantský kostel.

Památkově chráněno od 6. dubna 1966.

Socha svaté Máří Magdaleny (Q38186059)


 
   
103220
Pam. katalog
MIS
Větrov pp. 3783/1
50°53′16,27″ s. š., 15°4′45,36″ v. d.
Socha sv. Máří Magdalény byla vztyčena ve volné krajině jižně od vsi Větrov. Pískovcová socha byla zhotovena neznámým sochařem v první třetině 19. století. V nedávné (?) době restaurovaná socha je dochována v torzálním stavu.

Památkově chráněno od 3. října 2008.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Vyhláška č. 476/1992 Sb., Vyhláška ministerstva kultury České republiky o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny. In: Sbírka zákonů. 1992. Dostupné online. § 1. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat