Seznam kulturních památek v Teplicích

Seznam kulturních památek v obci Teplice v okrese Teplice

Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Teplice v okrese Teplice vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

TepliceEditovat

ZSJ Teplice-středEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Zámek Teplice (Q1245405)


 
   
43058/5-2482
Pam. katalog
MIS
Teplice Zámecké náměstí 517/14, 520/2, U Zámecké zahrady 518/1, U vřídla 518/1, 520/2, U zámku 525/1
50°38′14,42″ s. š., 13°49′32,92″ v. d.
Zámek, dnes městské muzeum. Původně románský klášter založený v letech 1158–1164 královnou Juditou, pobořen 1426, roku 1478 přestavěn na renesanční tvrz, vletech 1585–1634 přestavěn na zámek, trakt zámeckého divadla dostavěn 1787. Rozsáhlý komplex tvoří zámek, zámecký park, rybníky a zahradní architektura. Počátek vývoje sahá do 12. století. Současná podoba je dána klasicistní přestavbou z počátku 19. století.
  • zámek, Zámecké náměstí 517/14, volné seskupení vzájemně spojených budov na půdorysu obráceného hranatého S. 50°38′14,42″ s. š., 13°49′32,92″ v. d.
    • Nejstarší východní křídlo se zachovalým románským zdivem, okny a portály pod omítkou, s pseudogotickou fasádou, je dvoupatrové s 12 osami.
    • K západní stěně budovy na severní straně přistavěna stejně vysoká budova ze 16. století, se stejnou úpravou fasády a se stopami renesančních sgrafit pod omítkou
    • k těmto budovám v pravém úhlu přiléhá jižní křídlo, bytové, do parku, se shodnou pseudogotickou fasádou o 6 osách sdružených po dvojicích oken, z nádvoří klasicistní fasáda s arkádovou chodbou v přízemí uzavřenou dodatečným zdivem.
    • střední trakt: z parku pseudogotická fasáda, jednopatrová se 6 osami, z malého nádvoří nečleněná fasáda. V přízemí původně grotta. Sondami zjištěny zbytky románského zdiva.
    • hlavní střední 2patrový trakt o 9 osách se sdruženými okny. Z nádvoří v přízemí arkádová otevřená chodba, v patrech vyzděné arkádové chodby. Z náměstí dvoupatrová fasáda o 18 osách. Na koncích traktu věže, z nichž je plně vyvinuta jen západní.
    • západní křídlo (bývalé konírny) o 12 osách, jednopatrové, na sadovém průčelí se slunečními hodinami, průčelí do ulice nově upraveno po roce 1945.
    • zámecké divadlo, přístavěno k západnímu křídlu na jižním konci v ose a v rozšířeném půdorysu zužujícím se v závěru do vstupní haly
  • Kolostůjovy věžičky, U Vřídla 520/2. Vymezují východní stranu malého nádvoří. Volně stojící obdélná budova, z nádvoří přízemní, zvnějšku patrová, zastřešená dvěma čtyřbokými jehlanci, které přecházejí ve štíhlé osmiboké jehlance – prejzy. Původně renesanční altán z roku 1600. 50°38′14,62″ s. š., 13°49′38,69″ v. d.
  • Ptačí schody, barokní dvouramenné schodiště spojující níže položený park s nádvořím zámku. Nádvoří nad schodišti uzavřeno tepanými mřížemi. 50°38′13,98″ s. š., 13°49′39,04″ v. d.,
  • voliéra se stlačenými oblouky na nárožních pilastrech 50°38′13,7″ s. š., 13°49′38,35″ v. d.
  • úřední budova U Vřídla 518/1. Volně stojící obdélníková patrová budova o 6 okenních osách. Svou severní stěnou vymezuje malé nádvoří. Postavena v 1. čtvrtině 18. století. 50°38′13,75″ s. š., 13°49′37,68″ v. d.
  • krypta se základy trojlodní románské baziliky – vykopávky na hlavním nádvoří 50°38′14,35″ s. š., 13°49′37,13″ v. d.
  • mřížový plot s branami, opěrná zeď s balustrádou, klášterní studna, putti
  • chrám Povýšení svatého Kříže. Jednolodní orientovaný stavba s trojbokým závěrem, při severní straně se čtvercovou kaplí a věží, štít stupňovitý. Věž ve spodních patrech čtvercového půdorysu přechází ve svrchních patrech v oktogon zakončený attikou a zastřešený jehlancem. Jádro stavby ze 16. století, na počátku 19. století pseudogotická přestavba. 50°38′14,99″ s. š., 13°49′34,94″ v. d.
  • zámecký park, ohradní zeď. Původně renesanční park, nově upravován a rozšířen v baroku a znovu v letech 1790–1810, kdy dostal podobu anglického parku.
  • zahradní a plesový dům U Zámku 525/1, volně stojící jednopatrová stavba zámečku o 7 okenních osách, na nárožích na koruně zdiva 4 symbolické postavy nadživotní velikosti. V budově zdobený patrový sál. Budova z roku 1732, boční patrové prostory doplněny později. 50°38′12,39″ s. š., 13°49′26,91″ v. d.
  • Apolonův chrámek, empírový pavilonek v podobě řeckého chrámu s ionskými sloupy, z počátku 19. století 50°37′59,41″ s. š., 13°49′30,51″ v. d.
  • socha Erató, alegorická socha na hlavním nádvoří zámku, na novém hranolovém soklu stojící ženská figura ve splývavém šatu. Původně postavena roku 1874 na budově starého divadla, vyhořelého 1919, po roce 1955 osazena na nádvoří. 50°38′13,72″ s. š., 13°49′32,86″ v. d.
  • opěrná zeď s balustrádou,
  • socha sv. Jana Nepomuckého na odstupňovaném hranolovém soklu, z roku 1710 50°38′10,37″ s. š., 13°49′22,77″ v. d.
  • sloup se sochou sv. Barbory, na hranolovém soklu vysoký dřík sloupu s kompozitní hlavicí, na vrcholu sloupu socha, z roku 1725, roku 1891 po poškození byl točitý dřík nahrazen hladkým 50°38′2,73″ s. š., 13°49′34,3″ v. d.
  • kamenné zábradlí s mřížemi,
  • dekorativní vázy I. - IV.,
  • Beethovenova busta 50°38′9,68″ s. š., 13°49′26,94″ v. d.
  • sloup Panny Marie 50°38′8,68″ s. š., 13°49′14,65″ v. d.
  • přístavní (vyhlídkový) pavilon (Labutí domek?) 50°38′4,56″ s. š., 13°49′22,77″ v. d.
  • ohradní zeď,
  • kašna – šestiboká renesanční kamenná kašna zdobená vysokým reliéfem, vždy na bocích polí figury harpií, propojené festonem. Přivezena z Itálie,
  • Dolní rybník 50°38′9,67″ s. š., 13°49′36,24″ v. d.
  • Horní rybník 50°38′4,03″ s. š., 13°49′27,39″ v. d.
  • litinový mostek v zámeckém parku, zápis údajně zrušen ke dni 21. 12. 1987. Na evidenční kartě parku jsou zmíněny 2 kovové mostky (empirové mostky s kovovým zábradlím) z počátku 19. století. 50°38′3,2″ s. š., 13°49′22,6″ v. d.
  • ostrůvky

Poznámka: MonumNet uvádí čo. 1 a 14
Památkově chráněno od 23. září 1964.

  Pomník Klementa Gottwalda


   
53867/5-4882
Pam. katalog
MIS
Teplice U Zámku 525/1
50°38′12,76″ s. š., 13°49′27,92″ v. d.
Bronzová socha Klementa Gottwalda v životní velikosti byla umístěna na nízkém soklu na základně z leštěné žuly. Zhotovil ji roku 1971 akademický sochař Josef Malejovský. Klement Gottwald stojí v kontrapostu, je oděný do dlouhého rozepjatého pláště.

Poznámka: Parcelní číslo v Památkovém katalogu neuvedeno.
Památkově chráněno od 26. června 1973.
Památková ochrana zrušena 2. července 1990.

  Ruský nápis


 
   
54531/5-2528
Pam. katalog
MIS
Teplice U Zámecké zahrady 522/2
50°38′3,88″ s. š., 13°49′35,13″ v. d.
Na štítovém průčelí hospodářské budovy III zámeckého statku namalovaný nápis azbukou, oslavující Velkou říjnovou socialistickou revoluci. Vznikl v květnu roku 1945.

Památkově chráněno od 23. září 1964.
Památková ochrana zrušena 19. února 2009.

Kostel svatého Jana Křtitele (Q18907477)


 
   
42951/5-2491
Pam. katalog
MIS
Teplice Zámecké náměstí 135/19
50°38′15,55″ s. š., 13°49′38,02″ v. d.
Děkanský kostel sv. Jana Křtitele s náhrobníky. Orientovaná, jednolodní bazilika byla postavena na počátku 18. století a to na starších základech. Věž kostela má renesanční jádro a po požáru roku 1654 byla renovována.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Areál lázní Beethoven (Q30871885)


 
   
42624/5-2493
Pam. katalog
MIS
Teplice Lázeňská 72/1, 73/2, 74/3, 75/4, 76/5, 106/50, Lázeňský sad 72/1, 613/2
50°38′16,74″ s. š., 13°49′37,13″ v. d.
Lázeňský dům - areál lázní Beethoven. Soubor lázeňských budov prošel složitým stavebním vývojem. Od původní renesanční a barokní podoby, přes klasicistní úpravy až po historizující výraz staveb. Objekty prošly rekonstrukcí v 70. letech 20. století.

Západně od Lázeňské ulice:

Východně od Lázeňské ulice:

Poznámka: V MonumNetu bylo uvedeno též čp. 114, dnešní dům tohoto čp. (Dubská 114/10) však zjevně není součástí areálu a v rozpisu parcel toto čp. také není uvedeno. Společně s budovou čp. 613 byly původně pod číslem 5-2493 zapsány též lázeňské budovy čp. 112/51, 115/2, taková popisná čísla dnes neexistují. V Památkovém katalogu chybí výčet součástí památky.
Památkově chráněno od 23. září 1964.

Děkanství (Q30872376)


 
   
43702/5-2490
Pam. katalog
MIS
Teplice Zámecké náměstí 71/9
50°38′16,26″ s. š., 13°49′35,83″ v. d.
Arciděkanství Teplice. Obytný objekt byl postaven J. Leglerem (otec K. Leglera). Okolo roku 1774 byl objekt přestavěn. Hmotově výrazný dům je jednopatrový na obdélném půdorysu s valbovou střechou. Na osu hlavního vstupu navazuje vikýř. Fasády zdobí pozdně rokoková ornamentika.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Hotel Zlatý kříž (Q38147999)


 
   
43686/5-2489
Pam. katalog
MIS
Teplice Zámecké náměstí 69/3
50°38′16,37″ s. š., 13°49′33,13″ v. d.
Hotel Zlatý kříž. Areál je součástí severní fronty náměstí a tvoří ho řadový dům s dvorním objektem. V empírovém domě při uliční čáře byl roku 1813 ubytován car Alexandr I.

Poznámka: kýmsi zaměněno s restaurací Zlatý kříž na adrese Masarykova třída 2417/43
Památkově chráněno od 23. září 1964.

Dům Zlaté srdce (Q30872388)


 
   
42503/5-2488
Pam. katalog
MIS
Teplice Zámecké náměstí 68/1
50°38′16,52″ s. š., 13°49′32,32″ v. d.
Kdysi dům Zlaté srdce z roku 1824, nyní Restaurant U Zámku. Činžovní dům byl postavený roku 1824 na místě staršího jednopatrového objektu. Řadový, třípatrový dům se sedlovou střechou je příkladem klasicistní architektury. Mezi přízemím a patrem je na konzolách vynesen balkón s ornamentálně kovaným zábradlím.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Morový sloup Nejsvětější Trojice (Q38147972)


 
   
42458/5-2492
Pam. katalog
MIS
Teplice Zámecké náměstí, pp. 4540
50°38′15,88″ s. š., 13°49′30,84″ v. d.
Morový sloup Nejsvětější Trojice. Na šestibokém soklu stojící vysoký trojboký bohatě zdobený pískovcový sloup dělený do tří částí oddělených římsami. K patě sloupu přiléhá trojice nádrží, do kterých tryskala voda. Dílo pocházející z dílny M. Brauna se datuje rokem 1718. Oblakový pilíř vyrůstající z dvoustupňové architektury trojbokého půdorysu s okosenými nárožími a konkávně projmutými stranami. Obklopena plným zábradlím kašny s přístupovými obvodovými stupni, jeho čela nesou reliéfy s poprsími čtyř evangelistů a dvou proroků prostřídané trojicí reliéfů, z nichž dva představují Krista se Samaritánkou a Jákoba s Rebekou u studny. Ve vpadlých osách jsou situovány na jednotlivých stranách postavy světců – protimorových patronů (sv. Šebestián, sv. Roch, sv. František Borgiáš). Stěny první etáže jsou opatřeny třemi reliéfy se starozákonními tématy, římsy nad konzolami v nárožích jsou opatřeny sochami sv. Jana Křtitele, sv. Karla Boromejského a sv. Pavla. Druhá etáž architektury nese starozákonní reliéfy (Souboj Jákoba s andělem, Abraham se třemi anděly a Abraham s Abimelechem), římsu této etáže zdobí alianční erby Clary-Aldringenů. Pilíř je obtáčen bohatě modelovanými oblaky s anděly a andílky, završen je sousoším Nejsvětější Trojice triumfálního typu.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Dům Stadt Klagenfurt (Q30872044)


 
   
43980/5-5264
Pam. katalog
MIS
Teplice Zámecké náměstí 140/4
50°38′16,45″ s. š., 13°49′29,82″ v. d.
Městský dům Stadt Klagenfurt. Řadový dvoupatrový klasicistní obytný a obchodní dům pocházející z roku 1825 stojí na úzké a protáhlé parcele. Fasáda domu je novorenesanční.

Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

Hotel Prince de Ligne (Q30872058)


 
   
43002/5-2487
Pam. katalog
MIS
Teplice Zámecké náměstí 136/8
50°38′15,71″ s. š., 13°49′29,18″ v. d.
Hotel Prince de Ligne. Empírový objekt pochází z počátku 19. století. Nárožní objekt o třech patrech je postaven na půdorysu tvaru U a zastřešen kombinovanou střechou. Fasádu do náměstí místy zdobí štukové rozviliny,

Poznámka: V MonumNetu bylo zkomoleno na „de Ligue“, původně zapsáno jako "U knížete de Ligne".
Památkově chráněno od 23. září 1964.

Dům U sokola (Q30871992)


 
   
43512/5-2486
Pam. katalog
MIS
Teplice Zámecké náměstí 511/10
50°38′14,89″ s. š., 13°49′28,74″ v. d.
Městský dům U sokola. Z 1. poloviny 19. století z období rozmachu lázeňství. Dvoupatrový empírový obytný dům s kombinovanou střechou má zdobnou fasádu otočenou do náměstí. Balkon nad vstupem nese dvojice sloupů.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Správní budova Claryho velkostatku (Q38147979)


 
   
42567/5-2485
Pam. katalog
MIS
Teplice Zámecké náměstí 526/12
50°38′14,21″ s. š., 13°49′28,49″ v. d.
Jiná správní stavba - úřední dům Claryho velkostatku. Nárožní budova byla postavena mezi roky 1810–1811. Empírový objekt o dvou patrech má výrazně protáhlý půdorys a sedlovou střechu. Původně se jednalo o vrchnostenský dům se sklady potravin v přízemí a reprezentativními prostory v druhém patře.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Německá C. und K. reálka, Gymnázium Teplice (Q12018648)


 
   
50487/5-5055
Pam. katalog
MIS
Teplice Čs. dobrovolců 530/11
50°38′15,72″ s. š., 13°49′22,3″ v. d.
Střední škola - gymnasium. Pouze budova A (bývalá reálná škola). Gymnázium tvoří dvoupatrová, čtyřkřídlá budova z 90. let 19. století. Výraz nese znaky nastupující secese mísené s novorenesancí. Bohaté architektonické členění například arkýři průčelní fasády, portál se sedátkovými nikami, bosované přízemí.

Památkově chráněno od 11. března 1987.

Kašna se sochou Panny Marie (Q38147992)


 
   
43266/5-2514
Pam. katalog
MIS
Teplice náměstí Svobody, pp. 4532/1
50°38′27,09″ s. š., 13°49′26,24″ v. d.
Kašna se sochou Madony. Barokní kašna pochází z doby okolo roku 1730 a okolo roku 1816 byla upravována. Samotná socha Madony pochází z 18. století a byla přenesena z Bohosudova. Čtyřboká pískovcová kašna s hranolovitým soklem ve středu, který nese sloup se sochou Panny Marie. Kašna je umístěna v mírně svažitém terénu, má čtvercový půdorys s vybranými nárožími. Středový sloup fontány vynáší dvě přepadové kamenné mísy a sochu Immaculaty v tradičním zobrazením.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

  Náměstí Svobody 14


   
54529/5-2515
Pam. katalog
MIS
Teplice Náměstí Svobody 209/14
50°38′27,54″ s. š., 13°49′24,16″ v. d.
Původně gotický dům, přestavovaný do empírové podoby. Dnes již nestojí.

Poznámka: V Památkovém katalogu a na evidenčním listu popis a snímek chybí, protože dům byl již před zjišťováním podkladů zbořen. Dle zápis na evidenčním listu byl zápis do rejstříku zrušen již rozhodnutím ONV 21. 12. 1987, dle Památkového katalogu ochrana skončila až v roce 2009. Adresa je v evidenčním listu uvedena jako Marxovo náměstí 209/14. Zaměřeno na parcelu č. 139/22.
Památkově chráněno od 23. září 1964.
Památková ochrana zrušena 19. února 2009.

Restaurant Radnice (Q38147963)


 
   
42792/5-2516
Pam. katalog
MIS
Teplice náměstí Svobody 225/6
50°38′28,7″ s. š., 13°49′25,23″ v. d.
Činžovní dům, nyní Mýdlárna U Zámku. Řadový, dnes nárožní dům má pozdně klasicistní výraz. Činžovní dům má bohatou stavební historii. Z gotické fáze se dochovalo podsklepení. Přízemí směrem do ulice je klenuto pruskými plackami z 1. poloviny 19. století. Mansardové patro je z meziválečného období.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Stará radnice (Q30871822)


 
   
42623/5-2513
Pam. katalog
MIS
Teplice náměstí Svobody 1/4
50°38′28,86″ s. š., 13°49′26,11″ v. d.
Stará radnice. Klasicistní budova městské radnice s hodinovou věží vznikla roku 1806. Radnice tvoří severní stranu náměstí Svobody, která je terasovitě vyvýšena. Dvoupatrová budova má symetricky koncipované průčelí do ulice.

Poznámka: MonumNet i Památkový katalog uvádí chybně čo. 40, původní zápis do státního rejstříku uváděl správně čo. 4.
Památkově chráněno od 23. září 1964.

Nová radnice (Q30871978)


 
   
43987/5-5271
Pam. katalog
MIS
Teplice náměstí Svobody 2/2
50°38′29,09″ s. š., 13°49′27,47″ v. d.
Nová radnice. Veřejná budova postavena roku 1886 v novorenesančním slohu. Trojkřídlý objekt nepravidelného půdorysu o dvou patrech. Uliční průčelí člení středový rizalit, který přechází v štít se sochou Rolanda s praporcem na vrcholu.

Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

Sousoší Kalvárie (Q38148021)


 
   
43780/5-2526
Pam. katalog
MIS
Teplice Masarykova třída 312/1, v nice hotelu Thermia, pp. 294
50°38′29,23″ s. š., 13°49′40,02″ v. d.
Sousoší Kalvárie. Barokní sousoší bylo vytvořeno okolo roku 1720. Na hranolovém soklu stojí kamenný krucifix, u jehož patky stojí dvě postavy, Panna Maria a sv. Jan. Při výstavbě hotelu byla pro sousoší ve fasádě vytvořena nika, aby nebylo změněno její původní umístění.

Poznámka: adresa ani parcelní číslo nebyly v MonumNetu neuvedeny
Památkově chráněno od 23. září 1964.

Spolkový dům (Q38148014)


 
   
42806/5-4880
Pam. katalog
MIS
Teplice pův. Krupská 26/34 (nyní součást domu U divadla 25/2)
50°38′27,17″ s. š., 13°49′36,82″ v. d.
Společenský dům - spolkový dům (sídlo krajského a okresního sekratariátu KSČ do roku 1938 a Komunistického svazu mládeže do jeho zákazu v roce 1929), s omezením: bez třípodlažní přístavby (začleněno do přestavby pro Komerční banku). Původně řadový městský dům z poloviny 19. století byl do roku 1938 sídlem KSČ. Dříve dvoupatrový objekt s průjezdem na středu parteru byl propojen se sousedním nárožním domem a vyvýšen o jedno patro. Přízemí nyní člení tři výkladce.

Poznámka: Původně zapsáno jako „čp. 34 - čp. 26 s dvorní přístavbou“. Památkový katalog vůbec neuvádí adresu domu, ale jen parcelní číslo, společné s nárožním domem. Rozhodnutí o nezrušení památkové ochrany z roku 1993 o domu píše jako o domu čp. 26 v Krupské ulici, přičemž neruší ochranu domu čp. 26, ale ruší ochranu v rozsahu třípodlažní přístavby domu čp. 26, která přiléhá k objektům čp. 789 a 25 (aktuálně dle RÚIAN čísla popisná 26 a 789 neexistují). Vlastní dům čp. 26 je podle rozhodnutí velmi cenným dokladem renesanční zástavby lokality a podstatné části související s jeho nejstarší fází lze zachovat. Rekonstrukce pro potřeby banky měla být prováděna s cílem zachovat klenby přízemí a vrátit objektu přiměřený architektonický výraz.
Památkově chráněno od 26. června 1973.

Krušnohorské divadlo (Q29025804)


 
   
42684/5-5042
Pam. katalog
MIS
Teplice U Císařských lázní 761/4
50°38′24,34″ s. š., 13°49′41″ v. d.
Krušnohorské divadlo. Solitérní budova v duchu individuální moderny z let 1924–1936 má nepravidelný půdorys a s různými výškami hmot. Hlavní vstup je z ulice, ale exponované průčelí je orientováno do lázeňského parku. V interiérech je uplatněna bohatá štuková výzdoba.

Památkově chráněno od 1. září 1986.

Jubilejní Kolostůjova kašna (Q38148028)


 
   
42980/5-2522
Pam. katalog
MIS
Teplice u divadla v zámeckém parku, pp. 413/1
50°38′22,63″ s. š., 13°49′44,92″ v. d.
Kolostůjova kašna. Pískovcová kašna z roku 1862 vznikla k 100. výročí objevení teplických pramenů. Projekt vytvořil Ing. A. Siegmund a kamenickými práce jsou od K. Ullmanna. Kašnu tvoří šestiboká nádrž, v jejímž středu je na soklu s hlavami kanců polygonální pseudorománský sloup.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Socha Apolóna (Q38148007)


 
   
42914/5-2497
Pam. katalog
MIS
Teplice park u vchodu do Císařských lázní, pp. 413/1
50°38′20,83″ s. š., 13°49′47,44″ v. d.
Litinová socha Apolóna je osazena na hranolovém soklu. Vznik se datuje do 1. čtvrtiny 19. století. Socha představuje akt jinocha opírajícího se levicí o přírodninu. Figura je zachycena ve výrazném kontrapostu. Původně se socha nacházela v zámeckém parku, rozhodnutí o přemístění z Dimitrovova náměstí zpět na její původní místo v zámeckém parku je z 24. 10. 1990, oznámení o přemístění z Dimitrovova náměstí do parku poblíž vchodu do Císařských lázní (tedy do lázeňského, nikoliv zámeckého parku) je z 31. 1. 1992, oznámení se odvolává na rozhodnutí MK ČR, ale změnu cílového umístění nezdůrazňuje ani nevysvětluje.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Císařské lázně (Q11773939)


 
   
43446/5-2496
Pam. katalog
MIS
Teplice Laubeho náměstí 227/2
50°38′21,34″ s. š., 13°49′49,74″ v. d.
Lázeňský dům Císařské lázně. Lázeňský dům byl postaven roku 1845 a mezi roky 1870–1872 došlo k jeho úpravě a rozšíření podle návrhu Adolfa Siegmunda. Uzavřená dispozice čtyřkřídlé budovy má tři patra s mansardovou střechou. Plastické průčelí akcentuje portikus přecházející v balkon.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Hotel Paradies (Q30872009)


 
   
43392/5-2498
Pam. katalog
MIS
Teplice Laubeho náměstí 258/4
50°38′20,17″ s. š., 13°49′51,55″ v. d.
Městský dům Paradies, dnes hotel Paradies. Klasicistní dům byl postaven roku 1788 a v roce 1836 prošel přestavbou. Dvoupatrový lázeňský dům s půdorysem ve tvaru písmene U je postaven na vyvýšené platformě. Střední rizalit a nároží zdobí pásová bosáž. V domě byl jeden z prvních fotoateliérů.

Poznámka: dříve uvedena adresa Rooseveltova?
Památkově chráněno od 23. září 1964.

Sadové lázně (Q30872368)


 
   
43091/5-2494
Pam. katalog
MIS
Teplice Rooseveltova 272/5
50°38′19,65″ s. š., 13°49′47,76″ v. d.
Lázeňský dům Sadové lázně. Empírový lázeňský objekt byl postaven v roku 1823. Samostatně stojící dům na obdélném půdorysu má dvě patra zastřešená valbovou střechou. Fasády jsou symetrické. Hlavní vstup na středu podélné fasády má podobu klenutého průjezdu, nad kterým je balkon.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

  Střelnice


   
54663/5-4533
Pam. katalog
MIS
Teplice Letná, Dr. Vrbenského, Rooseveltova, čp. 127
50°38′10,55″ s. š., 13°49′42,23″ v. d.
Sportovní střelnice. Objekt s nízkými střechami sestával ze tří částí. Postaven původně ze dřeva, teprve mezi lety 1714 až 1715 přestavěn z kamene. K další přestavbě došlo v letech 1788 a 1828, kdy byl doplněn o loggii. Poslední, empírová fasáda pocházela z roku 1848.

Poznámka: Dnes na místě stojí budova Lesů České republiky, Dr. Vrbenského 2874/1.
Památkově chráněno od 23. února 1967.
Památková ochrana zrušena 17. června 1970.

ZSJ U lesní brányEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Židovský hřbitov (Q12041460)


 
   
100967
Pam. katalog
MIS
Teplice Hřbitovní 647
50°38′34,48″ s. š., 13°48′50,58″ v. d.
Nový židovský hřbitov, ohradní zeď s bránou, dům čp. 647, obřadní budova, kolna. Hřbitov byl založen v roce 1862. Plocha je členěna na pravidelné části, které jsou odděleny několika cestami a alejí v ose vstupní brány. Některé náhrobky byly dosazeny druhotně z okolních zrušených hřbitovů.

Poznámka: Parcelní číslo v Památkovém katalogu neuvedeno. Součásti památky byly uvedeny v MonumNetu, v Památkovém katalogu zmíněny nejsou.
Památkově chráněno od 17. března 2004.

ZSJ Na BramšiEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
  Socha svaté Kateřiny


   
54530/5-2525
Pam. katalog
MIS
Teplice Dubská, Hřbitovní, proti hřišti
50°38′45,51″ s. š., 13°49′12,43″ v. d.
Socha svaté Kateřiny stojící na hranolovém soklu ve vzpřímené poloze s pravou rukou položenou dlaní na hrudi pochází z roku 1722. Socha byla značně poškozená a bez hlavy.

Poznámka: Na dobové fotografii na nároží u branky čp. 603, dnes neexistuje. Dle poznámky údajně převezena do Bohosudova.
Památkově chráněno od 23. září 1964.
Památková ochrana zrušena 19. února 2009.

Nádraží Teplice v Čechách (Q12058668)


 
   
43972/5-5256
Pam. katalog
MIS
Teplice Nádražní náměstí 599/53, 638/3, 867/2
50°38′47,04″ s. š., 13°49′46,49″ v. d.
Železniční stanice. Dominantní budova železniční stanice má několik vývojových etap. V 80. let 19. století došlo k rozšíření objektu o boční budovy a v roku 1900 pak bylo přistavěno patro na střední části. Více než 300 m dlouhé hlavní průčelí uzavírá výraznou městskou osu. Objekt vzniknul jako nádraží bývalé Ústecko-teplické dráhy ATE. Autorem projektu byl první etapy z let 1856-1858 byl Josef Turba, stavbu provedl stavitel Kraus. Rozšíření objektu realizované od roku 1900 projektoval Hermann Rudolph z Teplic. Výstavba nádraží byla ukončena v roce 1908.
  • čp. 599: Střední dvoupatrová budova č. p. 599 byla do dnešní podoby upravena v roce 1900. V ose předsazený balkon, po stranách mírně předstupující rizality. Okna obdélná, půlkruhově ukončená. Vstupní hala zaklenutá na čtyřech sloupech. Etážová nádražní budova je provedena v neorománském obloučkovém stylu (Rundbogenstil). V intieriéru je proveden vstupní vestibul s kopulovitými a zrcadlovými klenbami zdobenými dekorativní výmalbou. Vestlibul a vstupní portikus zdobí okenní výplně s pískovanými motivy z dějin průmyslu a lázeňství. V předpolí budovy jsou osazeny sochy dělníků dle návrhu Fr. Rabela.
  • čp. 638, čp. 867: Obě jednopatrová boční křídla s navazujícími přízemními přístavky byla postavena v letech 1876–1878 v neorománském obloučkovém slohu.

Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

ZSJ U ConcordieEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
  Revoluční 13


   
54687/5-4881
Pam. katalog
MIS
Teplice Revoluční 698/13
50°38′38,04″ s. š., 13°49′28,37″ v. d.
Dělnický dům. Dům byl prohlášen památkou z politických důvodů. Sídlil zde totiž spolek Verband der Sozialistische Arbeiter-Jugend.

Památkově chráněno od 26. června 1973.
Památková ochrana zrušena 19. února 2009.

Budova sociálně demokratické strany (Q30871974)


 
   
43286/5-4879
Pam. katalog
MIS
Teplice Revoluční 679/14
50°38′36,61″ s. š., 13°49′28,74″ v. d.
Spolkový dům (budova sociálně demokratické strany). Zanedbaný dům. Řadový, jednopatrový dům pochází z poloviny 19. století. Do ulice střešní rovinu doplňuje trojice vikýřů. V objektu sídlila redakce časopisu Severočeský dělník, který sehrál roli při revolučním dělnickém hnutí v letech 1911 až 1938.

Památkově chráněno od 26. června 1973.

U nádraží 5a (Q30872023)


 
   
43981/5-5265
Pam. katalog
MIS
Teplice U nádraží 1763/5a
50°38′41,28″ s. š., 13°49′43,28″ v. d.
Městský dům. Kubistický dům od Maxe von Loose byl postaven roku 1926. Městský, řadový dům o čtyřech patrech s mansardovou střechou. Původně činžovní dům byl adaptován pro kancelářské a obchodní účely.

Poznámka: V MonumNetu byla uvedena adresa U Nádraží 1763/5.
Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

  Palác pojišťovny Concordia


 
   
54688/5-4883
Pam. katalog
MIS
Teplice Masarykova třída 1910/27a
50°38′37,32″ s. š., 13°49′45,73″ v. d.
Dům byl prohlášen památkou z politických důvodů. Došlo zde, patrně v kavárně Concordie, k založení svazu socialistické mládeže.

Památkově chráněno od 26. června 1973.
Památková ochrana zrušena 21. prosince 1987.

Kostel apoštola Bartoloměje (Q12030687)


 
   
43982/5-5266
Pam. katalog
MIS
Teplice Chelčického 447/2, Českobratrská, parc. 680
50°38′30,83″ s. š., 13°49′49,93″ v. d.
Kostel apoštola Bartoloměje s věží a se schodištěm. Zapsán jako kostel Prokopa Holého (toto označení nesl v letech 1945–1990), evidován jako Evangelický kostel. Původně určen pro teplickou evangelickou obec a četné lázeňské hosty augspurské konfese. Novorománská cihlová trojlodní bazilika byla postavena v letech 1861–1864 dle raně křesťanských vzorů. Popud k výstavbě vzešel od pruského krále Bedřicha Viléma IV. Plány jsou dílem Augusta Stüllera, ale věž ve formě italské kampanily byla dokončena později (1882) podle návrhu L. Persia. Vysvěcen byl kostel v roce 1864. Počátkem 90. let 20. století bylo dobové vnitřní zařízení odstraněno a objekt byl předělán na honosnou kostelní restauraci, ta fungovala jen krátce a od té doby objekt chátrá.[1]

Poznámka: adresa v MonumNetu nebyla uvedena
Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

Lípová 11 (Q30871972)


 
   
43966/5-5250
Pam. katalog
MIS
Teplice Lipová 853/11
50°38′26,05″ s. š., 13°49′51,85″ v. d.
Vila. Solitérní dvoupodlažní obytná budova z 2. poloviny 19. století je hmotově výrazně členěna. Akcent je pak dán na hlavním průčelí, které je na svém středu výrazně převýšeno. Rizalit zakončen tříosým štítem s mansardovou střechou. Hlavní vstup uvozuje segmentové schodiště s portikem.

Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

Lípová 13 (Q30871909)


 
   
43970/5-5254
Pam. katalog
MIS
Teplice Lipová 796/13
50°38′26,34″ s. š., 13°49′53,72″ v. d.
Vila, přístavba vily, zahrada vily. Přes 40 let městská knihovna. Solitérní budova gymnázia pochází z roku 1874 a v roce 1894 byla upravena pro obytné účely jako továrnická vila, nejnověji slouží jako knihovna. Jednopatrová budova na obdélném půdorysu má výrazný středový rizalit rozšířený o balkón a schodiště. Interiéry mají dochovanou uměleckořemeslnou výzdobu.

Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

ZSJ U nádražíEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Jiřího Wolkera 12 (Q38147943)


 
   
43975/5-5259
Pam. katalog
MIS
Teplice Jiřího Wolkera 1364/12
50°38′44,57″ s. š., 13°50′1,68″ v. d.
Jiná obytná stavba. Secesní dům byl postaven okolo roku 1906. Řadový dům o dvou patrech má dvoupatrový arkýř s balkony po stranách. Činžovní dům bohaté secesní štukové členění s bosáží v přízemí a v prvním patře.

Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

Jiřího Wolkera 10 (Q30872002)


 
   
103936
Pam. katalog
MIS
Teplice Jiřího Wolkera 1349/10
50°38′42,68″ s. š., 13°50′0,17″ v. d.
Městský dům. Řadový městský dům má bohatě zdobenou uliční fasádou z počátku 20. století. Dvoupatrová budova na obdélném půdorysu je v patrech rozšířena do ulice o dvojici balkónů, které jsou vzájemně propojeny sloupy. Mírně předsazený vstup je akcentován bosáží.

Památkově chráněno od 31. května 2010.

Kostel svaté Alžběty Uherské (Q19305530)


 
   
43983/5-5267
Pam. katalog
MIS
Teplice Zeyerovo náměstí, pp. 1376
50°38′32,99″ s. š., 13°50′15,95″ v. d.
Kostel sv. Alžběty Uherské. Trojlodní síňová bazilika byla postavena v neogotickém slohu v letech 1864–1877. Kostel z režného zdiva navrhl Heinrich Ferstel. Kamenické práce prováděli J. Sein, K. Schossing a K. Ullmann.

Poznámka: adresa v MonumNetu nebyla uvedena, není uvedena ani v Památkovém katalogu. Zasvěcení je v rejstříku uvedeno nepřesně.
Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

Socha svatého Jana Nepomuckého (Q38147959)


 
   
42450/5-2523
Pam. katalog
MIS
Teplice Zeyerovo náměstí, u kostela svaté Alžběty, pp. 1375
50°38′32,22″ s. š., 13°50′15,38″ v. d.
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého v tradičním pojetí je z roku 1722. Postava v lehkém kontrapostu a se zvlněným oděvem stojí na nově přidaném soklu z roku 1654. Socha původně byla katastrálním mezníkem pozemku „Ovčí vrch“, nyní je umístěna u kostela sv. Alžběty, rozhodnutí o přemístění je z 5. 8. 1997.

Poznámka: V MonumNetu nebyla uvedena adresa ani parcelní číslo
Památkově chráněno od 23. září 1964.

ZSJ Lázně ŠanovEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Vila Landhaus (Q30872411)


 
   
43816/5-5039
Pam. katalog
MIS
Teplice Pod Doubravkou 1230/6
50°38′29,76″ s. š., 13°50′34,4″ v. d.
Vila Landhaus (Zemský dům). Dům s velice dekorativní fasádou byl postaven roku 1902. Krajní objekt uličního bloku na půdorysu tvaru písmene U je jednopatrový. Uliční průčelí je symetrické s hlavním vstupem. Ryzalit boční fasády přechází nad korunní římsou do věže zastřešené cibulí.

Památkově chráněno od 7. února 1986.

Pod Doubravkou 1, 3, 5 (Q30872488)


 
   
43979/5-5263
Pam. katalog
MIS
Teplice Pod Doubravkou 1270/1, 1279/3, 1294/5
50°38′30,91″ s. š., 13°50′34,11″ v. d.
Vila - Trojdům, oplocení. Secesní vila má podobu trojice obytných domů, jejichž výstavba se datuje rokem 1906. Autorem je architekt Max von Loos. Jednopatrový objekt na členitém půdorysu s kombinovanou střechou dělenou na tři funkčně samostatné části.

Poznámka: V popisu parcel v MonumNetu byla místo vily čp. 1279 uvedena vila čp. 2829, dům tohoto čp. se však nachází zcela jinde.
Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

Nové lázně (Q12041365)


 
   
42402/5-2511
Pam. katalog
MIS
Teplice U Nových lázní 1101/2
50°38′32,46″ s. š., 13°50′31,42″ v. d.
Lázeňský dům Nové lázně. Empírová budova lázní byla postavena roku 1839. Dominantní hmota je situována na úpatí Bílého kopce. Ve 3. čtvrtině 19. století došlo k přestavbě objektu na palácový výraz. Později k došlo k přístavbě patrového křídla k dvorní fasádě objektu.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

U Nových lázní 6 (Q30872441)


 
   
43978/5-5262
Pam. katalog
MIS
Teplice U Nových lázní 1125/6
50°38′35,23″ s. š., 13°50′31,67″ v. d.
Měšťanský dům. Klasicistní objekt s přechodem do neorenesance byl postaven okolo roku 1840. Veřejná budova sloužila vzdělávacím a administrativním účelům (škola a radnice). Řadový, dvoupatrový dům je do ulice rozšířen o balkon s kovovým zábradlím.

Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

U Nových lázní 8 (Q30872471)


 
   
43977/5-5261
Pam. katalog
MIS
Teplice U Nových lázní 1183/8
50°38′35,8″ s. š., 13°50′31,62″ v. d.
Měšťanský dům. Čistě klasicistní budova pochází z doby okolo roku 1842. Pohledově uzavírá prostor náměstí. Řadový dům o dvou patrech je koncipována symetricky. Uliční průčelí nad vstupním portálem je rozšířeno o balkon. Dnes Domov důchodců.

Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

Dům Zelený strom (Q30872445)


 
   
43396/5-2512
Pam. katalog
MIS
Teplice U Nových lázní 1286/9
50°38′36,42″ s. š., 13°50′28,26″ v. d.
Městský dům Zelený strom, vstupní předzahrádka. Historizující objekt postavený okolo poloviny 19. století. Solitérní, patrový objekt na mírně obdélném půdorysu má symetricky koncipované fasády. Uliční průčelí doplňuje balkón nesený dvojicí litinových sloupků. Dnes sídlo Arkádie Teplice.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Dům Concordia (Q30872431)


 
   
42462/5-2510
Pam. katalog
MIS
Teplice U Nových lázní 1222/1
50°38′33,65″ s. š., 13°50′28,03″ v. d.
Městský dům. Bývalý hotel Concordia byl postaven okolo roku 1845 a v roce 1906 prošel přestavbou. Klasicistní objekt je dvoupatrový, nárožní s trojtraktovou dispozicí interiéru. Hlavní vstup je situován ze skoseného nároží.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Hadí lázně (Q12018863)


 
   
42821/5-2504
Pam. katalog
MIS
Teplice U Hadích lázní 1118/7
50°38′29,04″ s. š., 13°50′25,33″ v. d.
Lázeňský dům Hadí lázně. Klasicistní budova lázní byla postavena v letech 1838–1839. Samostatně stojící objekt je přízemní. Symetricky koncipované hmoty tvoří tři křídla. Střední část budovy má podobu kolonády se dvěma řadami sloupů s iónskými hlavicemi.

Poznámka: Památkovou ochranu zrušil ministr kultury Antonín Staněk 31. července 2019, v poslední den ve své funkci, v rozporu se stanoviskem NPÚ i své vlastní rozkladové komise, a vyšel tak vstříc majiteli, developerovi Jaroslavu Třešňákovi, který patřil mezi největší sponzory prezidentské kampaně Miloše Zemana v roce 2018 a největší zastánce ministra Staňka na politické scéně.[2] Zrušení bylo mimo jiné zdůvodněno tím, že památkově hodnotné prvky exteriéru objektu a jeho tvar, objem a výška jsou již dostatečně chráněny ochranným režimem městské památkové zóny. 17. prosince 2019 nový ministr Lubomír Zaorálek na návrh rozkladové komise rozhodnutí změnil a rozhodl, že památková ochrana zrušena není.[3]
Památkově chráněno od 23. září 1964.

Lázeňský dům Říšský hrad (Q30872556)


 
   
42717/5-2507
Pam. katalog
MIS
Teplice U Hadích lázní 1178/56
50°38′28,25″ s. š., 13°50′25,94″ v. d.
Lázeňský dům Říšský hrad. Pozdně klasicistní dům byl postaven roku 1830. Dvoupatrový, obytný objekt je součástí řadové zástavby. Symetricky pojaté průčelí má akcentovanou střední osu s hlavním vstupem. Sdružené pilastry uplatněné v přízemí a přes patra jsou zakončena štítem.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Dům Řádová stužka (Q30872517)


 
   
43192/5-2509
Pam. katalog
MIS
Teplice U Hadích lázní 1167/52
50°38′27,6″ s. š., 13°50′23,78″ v. d.
Městský dům, nyní v přízemí pivnice. Pozdně barokní dům byl postavený v 2. polovině 18. století. Dnes má obytný objekt v přízemí restauraci. Budova má podélnou fasádu orientovanou do ulice, na kterou po stranách navazují ohradní zdi s brankami. Jednopatrový dům kryje mansardová střecha.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Dům Jitřenka (Q30872539)


 
   
43660/5-2508
Pam. katalog
MIS
Teplice U Hadích lázní 1153/44 a 46
50°38′26,66″ s. š., 13°50′19,93″ v. d.
Měšťanský dům Jitřenka, Payerovů dům, nyní hlavní budova hotelu Payer. Lázeňský dům je součástí řadové zástavby a pochází z roku 1820. V roce 1866 prošel přestavbou. Empírový dům má dvě patra krytá sedlovou střechou s vikýři. Uliční průčelí zdobí průběžné ornamentální pásy. V domě se narodil malíř a badatel Julius Payer.

Poznámka: MonumNet uváděl čo. 4
Památkově chráněno od 23. září 1964.

Kamenné lázně (Q12027827)


 
   
43255/5-2506
Pam. katalog
MIS
Teplice U Hadích lázní 1470/1
50°38′26,59″ s. š., 13°50′16,63″ v. d.
Kamenné lázně, Lázně císařovny Alžběty. Hmotově výrazná, solitérní stavba byla postavena mezi lety 1911–1912 na místě empírové budovy z roku 1802. Pseudobarokní lázeňský dům vznikl dle návrhu architektů Jirsche a Arnima. Hlavní průčelí je orientováno do sadů.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Koňská kašna (Q38147951)


 
   
43575/5-2503
Pam. katalog
MIS
Teplice U Hadích lázní, sady Čs. armády, pp. 1479/1
50°38′28,59″ s. š., 13°50′19,96″ v. d.
Kašna s fontánou před Kamennými lázněmi v Šanově, Koňská kašna. Mramorová kašna okrouhlého půdorysu se středovým čtyřetážovým fontánovým sloupem, ve spodní etáži jsou stojící lvi, výše sedící koně a stojící postava putti nesoucí nejvyšší etáž s motivem hada. Italská práce z mramoru vznikla okolo roku 1910 a nově byla osazena v roce 1948.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Vojenské lázně - lázeňský dům císaře Františka I. (Q11925756)


 
   
43714/5-2505
Pam. katalog
MIS
Teplice Svatopluka Čecha 1170/2
50°38′31,57″ s. š., 13°50′24,22″ v. d.
Lázeňský dům Judita, lázeňský dům císaře Františka I., vojenský, dnes areál Vojenských lázní. Dominantní, solitérní budova lázní byla postavena mezi léty 1804–1807. Iniciátorem stavby byl Jan sv. pán von Zopf. Dvoupatrová klasicistní budova je postavena na uzavřené čtyřkřídlé dispozici. Současný vzhled je dán úpravou z roku 1880.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

  Městské očistné lázně (Q62128608)


 
   
43971/5-5255
Pam. katalog
MIS
Teplice Vítězslava Hálka 1400, parc. 1477
50°38′32,05″ s. š., 13°50′5,51″ v. d.
Patrová budova se secesní výzdobou v podobě vegetabilních ornamentů s antropomorfními detaily stála na komplikovaném půdorysu ve tvaru písmene T. Pocházela z roku 1908, autorem byl F. Kästner. Průčelí akcentoval rizalit s polygonálními věžovými útvary.

Poznámka: V září 2008 požádal vlastník, vlivný teplický stavebník Jaroslav Třešňák, o povolení k demolici. Povolení získal 1. října, s demolicí objektu začal už tři týdny předtím, což kryla pověřená vedoucí stavebního úřadu Jana Křivanová.[4]
Památkově chráněno od 30. prosince 1987.
Památková ochrana zrušena 6. září 2007.

Dům Rosenburg (Q30871942)


 
   
43976/5-5260
Pam. katalog
MIS
Teplice Lípová 337/10, U Kamenných lázní
50°38′27,56″ s. š., 13°50′14,42″ v. d.
Městský dům Rosenburg. Klasicistní objekt jednoduchého členění pochází z 2. třetiny 19. století. Nárožní dvoupatrový dům vždy sloužil pro obytné účely s restauračními či prodejními prostory v přízemí. Přízemí zdobeno pásovou bosáží, patra jsou hladká zdobená okolo okenních otvorů.

Poznámka: V MonumNetu byl uveden název ulice Lipová.
Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

Empírová kašna (Q38148033)


 
   
43985/5-5269
Pam. katalog
MIS
Teplice Havlíčkovy sady, Lípová, parc. 551/1
50°38′27,89″ s. š., 13°50′6,83″ v. d.
Empírová kašna pocházející z poloviny 19. století. Kamenné sochařské dílo má osmibokou profilovanou nádrž v jejímž středu je čtyřboký hranol přecházející v okrouhlý stylizovaný květ s vodním přepadem. Kašna je osazena na fundament o třech stupních.

Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

  Pomník Rudoarmějců (Q62018505)


 
   
42631/5-2527
Pam. katalog
MIS
Teplice Havlíčkovy sady
50°38′25,41″ s. š., 13°50′1,3″ v. d.
Památník vytvořený akademickým sochařem Antonínem Kalvodou v roce 1955 k 10. výročí osvobození ČSR sovětskou armádou. Na hladkém čtyřbokém soklu se nachází stojící postava Rudoarmějce. Podél přístupu k pomníku řada symbolických náhrobků. Podle rozhodnutí o zrušení památkové ochrany byla památka zapsána výhradně z politických důvodů a nemá výraznou uměleckou ani uměleckohistorickou hodnotu. Žádost o zrušení památkové ochrany podal Státní ústav památkové péče v Praze.

Poznámka: Parcelní číslo v Památkovém katalogu neuvedeno.
Památkově chráněno od 23. září 1964.
Památková ochrana zrušena 31. března 1998.

Seumeho kaple Nalezení svatého Kříže (Q18907480)


 
   
43493/5-2517
Pam. katalog
MIS
Teplice Havlíčkovy sady, pp. 616, 617/1
50°38′24,38″ s. š., 13°49′52,76″ v. d.
Seumeho kaple u Lípové ulice, hrob Seumeho, busta Seumeho, hrob purkmistra J. Wolframa. Situována na bývalém městském hřbitově. Pozdně barokní soubor byl realizován místním zednickým mistrem roku 1693. Součástí areálu je také hrob významného německého básníka Saumeho a purkmistra J. Wolframa. V roce 2011 kaple rekonstruována.
  • Drobná jednolodní stavba pravoúhle zakončená, v kněžišti s valenou klenbou s lunetami. Průčelí členěno pilastry. Nad římsou štítový nástavec s trnoží a volutovými křídly. Na průčelí desky se jmény padlých důstojníků v bitvě roku 1813. Boční fasády hladké. Postavena v letech 1728–1730 na bývalém hřbitově, autor. kaple Kr. Lagler.
  • Před kaplí náhrobní deska básníka J. G. Seumeho s nápisem jména, při zrušení hřbitova byla ponechána na místě.
  • Busta básníka Seumeho, na vysokém čtyřbokém soklu s nápisem. Z roku 1895, podstavec od sochaře Herm. Kühna podle návrhu Fr. Laubeho, model busty od Vil. Gerstnera.

Poznámka: Dříve Seumeho sady, nyní Havlíčkovy sady.
Památkově chráněno od 23. září 1964.

Dům U pruského krále (Q30872360)


 
   
43297/5-2495
Pam. katalog
MIS
Teplice Laubeho náměstí 293/3, Poštovní 3115/10a
50°38′22,27″ s. š., 13°49′52,46″ v. d.
Hotel, později pošta (nyní pošta Teplice 8). Klasicistní objekt (původně hotel) byl postaven roku 1823 a od roku 1896 byl sídlem poštovního úřadu. Původně se jednalo o samostatně stojící budovu. Dvorní křídla jsou novodobá. Dvoupatrový dům má valbovou střechu. Vstup je uvozen portikem s balkonem.

Poznámka: MonumNet uváděl čo. 3 a 10.
Památkově chráněno od 23. září 1964.

Dům Tři růže (Q30872246)


 
   
42874/5-2500
Pam. katalog
MIS
Teplice Mlýnská 253/2
50°38′21,09″ s. š., 13°49′55,55″ v. d.
Měšťanský dům. Obytný dům byl postaven v první polovině 19. století. jedná se o řadový, dvoupatrový objekt se sedlovou střechou a vikýřem do ulice. Uliční fasáda je v patře doplněna o průběžný balkón vysazený na konzolách. Parter je novodobě upraven. Ředitelství Lázní Teplice.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Dům U vděčnosti s lékárnou (Q35823391)


 
   
42655/5-2499
Pam. katalog
MIS
Teplice Mlýnská 326/6
50°38′21,34″ s. š., 13°49′56,53″ v. d.
Městský dům s lékárnou. Dům lékárny U vděčnosti, později U Havlíčka, nad vstupem nápis Lékárna v lázní. Empírový dům byl postaven roku 1840. Patrné jsou však i neorenesanční ornamenty z přestavby z roku 1872. Dvoupatrový dům se sedlovou střechou doplněnou o vikýře tvoří součást uliční zástavby. V objektu se nacházela v pořadí druhá lékárna v Teplicích.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

  Mlýnská 18


   
54527/5-2501
Pam. katalog
MIS
Teplice Mlýnská 276/18
50°38′21,69″ s. š., 13°50′0,31″ v. d.
Patrový řadový obytný dům se sedlovou střechou se třemi vikýři pocházel z let 1830 až 1840. Vchod měl půlkruhově zakončen, nad ním se nacházel balkon na konzolách. Přízemí bylo původně bosováno. Zbourán na základě územního plánu.

Památkově chráněno od 23. září 1964.
Památková ochrana zrušena 11. prosince 1986.

  Dům Pomněnka


   
54528/5-2502
Pam. katalog
MIS
Teplice Mlýnská 273/24
50°38′21,61″ s. š., 13°50′1,99″ v. d.
Řadový dvoupatrový dům pocházel z doby před 1. pol. 19. stol. Ve středu uličního průčelí měl umístěn vchod, nad ním kamenné konzoly podpíraly balkon s kovovým zábradlím. Na dům ve dvoře navazovala dvě křídla, z nichž jedno bylo třípatrové.

Památkově chráněno od 23. září 1964.
Památková ochrana zrušena 8. prosince 1986.

Restaurace Letná (Q30872033)


 
   
43973/5-5257
Pam. katalog
MIS
Teplice Na Letné 835/9
50°38′13,54″ s. š., 13°50′1,7″ v. d.
Kozí hrádek na vrchu Letná, malý hrádek, restaurace Letná. Eklekticky romantický objekt z počátku 20. století ve svém výrazu uplatňuje téměř všechny pseudoslohové prvky. Vstup pseudoklasicistní, nad ním heraldický znak. V patře terasa s pseudogotickým opěrákem. Nad arkýřem balkon s věžičkou. K objektu je přistavěna přízemní budova bývalé restaurace, která je zastřešena pultovou střechou s terasou. V roce 1987 na evidenčním listu konstatován značně dezolátní stav.

Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

ZSJ Pod hvězdárnouEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Pod Doubravkou 10 (Q30872430)


 
   
43969/5-5253
Pam. katalog
MIS
Teplice Pod Doubravkou 1348/10
50°38′28,57″ s. š., 13°50′38,58″ v. d.
Vila, oplocení. Rodinná vila architekta Gustava Jirsche byla postavena roku 1906 a nese znaky hnutí Arts and Crafts. Členitá hmota vily doplňuje věž s hrázděním ve vrcholu. V nároží je osazena postava rytíře. Vila se výrazně uplatňuje v dálkových pohledech.

Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

ZSJ Na LetnéEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Hrádek Škvárovník (Q30872499)


 
   
43974/5-5258
Pam. katalog
MIS
Teplice Na Letné 270/4
50°38′9,96″ s. š., 13°49′55,49″ v. d.
Bývalá restaurace Na hrádku - romantická zřícenina. Restaurace - hrádek Škvárovník čp. 270, ohradní zeď. Stavba připomínající hradní zříceninu postavená v duchu romantického cítění počátku 19. století. Vystavěno zednickým mistrem Franzem Jerkem mezi léty 1805 až 1826. Konstrukce tvoří smíšený materiál kámen, cihly a odpadový materiál.

Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

TrnovanyEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
  Rodný dům Emilie Dvořákové (Q38147986)


   
54532/5-2532
Pam. katalog
MIS
Trnovany Emilie Dvořákové 69, st. 1120/1
50°39′24,52″ s. š., 13°49′45,14″ v. d.
Za domem čp. 69 na malém dvorku před zahradou nízký domek s pultovou střechou s jedním oknem a dvěma vchody bez jakékoliv architektonické hodnoty. V tomto domě se narodila a žila Emilie Dvořáková, vedoucí ilegální skupiny mladých komunistů v Teplicích, která byla popravena gestapem 29. března 1943 v berlínském vězení. Pamětní deska pochází z roku 1953.

Poznámka: Dokumenty v Památkovém katalogu jsou poněkud nejednoznačné – odkazovaný původní zápis do státního rejstříku uvádí samotnou pamětní desku, původní evidenční list památky naopak uvádí dům bez pamětní desky.
Památkově chráněno od 23. září 1964.
Památková ochrana zrušena 19. února 2009.

Dělnický dům Ritterburg (Q30872542)


 
   
43967/5-5251
Pam. katalog
MIS
Trnovany Masarykova třída 30/95
50°39′1,44″ s. š., 13°50′14,42″ v. d.
Společenský dům - dělnický dům Ritterburg. Původní hostinec stojí na místě starší, snad již renesanční budovy. Pseudorenesanční objekt pochází z roku 1887. Dominantní hmota je výrazně výškově členěna. Zastřešení tak má podobu kombinované střechy. Fasády jsou bohatě plasticky členěny.

Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

  Orientační kámen


   
53955/5-2530
Pam. katalog
MIS
Trnovany stráň jižně od ul. Doubravické
50°38′33,31″ s. š., 13°51′33,81″ v. d.
Rozměrný balvan nepravidelného blokového tvaru, na jehož povrchu jsou dosud patrny vrypy, které zřejmě byly směrovkami pro průchod močálovitou prehistorickou krajinou. Ke kameni se vztahuje pověst o upálení čarodějky Vely.

Poznámka: Záznamy v Památkovém katalogu poněkud zmatené, jako typ památky je uvedeno „výklenková kaplička“ a jedna ze dvou kopií evidenčního listu je přístupná jako odkaz „Dubí, výklenková kaplička. Evidenční list kulturní památky - původní.“ V souhrnném rozhodnutí o zrušení zápisu je u tohoto kamene uvedena poznámka „nenalezen“.
Památkově chráněno od 23. září 1964.
Památková ochrana zrušena 21. prosince 1987.

Hrad Doubravská hora (Q19800574)


 
   
43545/5-2529
Pam. katalog
MIS
Trnovany Doubravská hora, Trnovany čp. 104
50°38′18,55″ s. š., 13°51′37,83″ v. d.
Zřícenina středověkého hradu přestavěného na bastionovou pevnost. Pozdně gotický hrad byl postaven v letech 1478–1486 Janem Ilburkem z Vrešovic. Na konci 16. století prošel stavebními úpravami. Hrad roku 1626 vyhořel a následně po roce 1644 byl zbořen. Části objektu byly v letech 1884–1885 arch. Ohmannem obnoveny. V roce 1884 nechal provést Edmund Clary–Aldringen na zřícenině značné úpravy. K malé hospůdce zřízené v roce 1855 nechal vybudovat v prostoru dřívějšího rytířského sálu jídelnu a přistavěl další restaurační místnosti. Zbytky západní věže byly přizděny do původní výše a zakončeny střechou. Věž pak sloužila jako rozhledna. Restaurace v roce 1896 vyhořela.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

SobědruhyEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Židovský hřbitov (Q10290287)


 
   
43986/5-5270
Pam. katalog
MIS
Sobědruhy Židovský kopec, pp. 598/1
50°39′34,9″ s. š., 13°51′3,28″ v. d.
Židovský hřbitov s náhrobky. Na jihozápadním okraji jádra původní vsi se nacházela relativně rozlehlá plocha židovského hřbitova založeného 1669. Hřbitov byl používán do 2. světové války. Po válce chátral a v 60. letech 20. století byla zbořena obřadní síň a některé náhrobky z kvalitního kamene byly odvezeny a rozprodány jako stavební kámen. Místo, kde stála obřadní síň, je dnes zavezeno zeminou a srovnáno do roviny hřbitova. Dnes je na hřbitově v několika řadách zhruba 200 náhrobků od 17. století do roku 1934.

Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

Nová VesEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Pomník zrušení nevolnictví (Q30771801)


 
   
43968/5-5252
Pam. katalog
MIS
Nová Ves Ve chvojkách, pp. 696/2, 696/1, 678/1
50°37′14,56″ s. š., 13°49′19,06″ v. d.
Kudlichův pomník (Kudlich-Denkmal); pomník zrušení nevolnictví. Památník, terénní úprava s kameny obcí, které se podílely na vybudování památníku. Pomník pochází z roku 1891 a je situován na vrchu „Ve chvojkách“. Na čtyřbokém betonovém hranolu (původně zakryt kameny) je osazen objekt v podobě kubického soklu završeného obeliskem. Po stranách soklu jsou umístěny dvojjazyčné pamětní desky.

Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

HudcovEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Cihelna (Q37295371)


 
   
43782/5-2620
Pam. katalog
MIS
Hudcov pp. 240/2
50°37′11,22″ s. š., 13°46′58,94″ v. d.
Cihelna. Pec na čtvercovém půdorysu pocházející z poloviny 19. století. Spodní části stěny z lomového, neomítaného kamene nesou jehlancovité zastřešení z omítaných cihel, na jehož vrcholu segmentem přikrytý komín. Vnitřní prostor vyhlouben pod úrovní terénu. Periodická pec užívána k pálení cihel a zpracování vápence.

Poznámka: Z objektu zbývá pouze komín, podle mapy na hranici katastrálních území Hudcov (pp. 264/1) a Všechlapy u Zabrušan (pp. 78), východně od silnice III/25327 (Všechlapská).
Památkově chráněno od 23. září 1964.

Vápenka (Q37295396)


 
   
104352
Pam. katalog
MIS
Hudcov Všechlapská, pp. 270, severně od čp. 102
50°37′25,75″ s. š., 13°46′56,72″ v. d.
Vápenka s bateriovou pecí se zvratným plamenem. Tento typ pecí se užíval v cihlářské výrobě, jeho užití při výrobě vápna je v českých zemích ojedinělé. Zděná obdélná jednopodlažní stavba z poloviny 19. století z režných cihel. Stavitelem objektu byl Karl Waltera. Zděná jednopodlažní stavba z režných cihel na protáhlém obdélném půdorysu. Střecha se nezachovala, u tohoto typu staveb bývala zpravidla sedlová. K užšímu severozápadnímu průčelí je přistavěn na vysokém čtvercovém soklu osmiboký komín, na severozápadní straně soklu je umístěn půlkruhový otvor na vybírání sazí. V jihozápadním průčelí vápenky jsou čtyři otvory do jednotlivých komor s odlehčovacím segmentovým záklenkem. Ze čtyř komor je přístupná pouze jedna (druhá od severozápadu). Ostatní jsou nepřístupné (uzamčeny). Komora je zaklenutá cihlovou kupolí, v severovýchodní stěně je zazděný otvor do topeniště. Sběrač kouře byl pod podlahou komory a byl společný pro všechny komory. V severovýchodním průčelí jsou čtyři otvory vedoucí do topeniště, otvory jsou vyplněny kovovými dvířky.

Poznámka: Z objektu zbývá pouze komín.
Památkově chráněno od 26. května 2011.

Vodárna (Q37295415)


 
   
43984/5-5268
Pam. katalog
MIS
Hudcov Výšina (silnice II/254), pp. 417
50°38′5,26″ s. š., 13°46′47,28″ v. d.
Vodárna. Secesní stavba z roku 1906 s plastickým portálem, nad ním obdélníkové okno. Průčelí zdobeno secesní štukovou fasádou s květinovými motivy a symetricky umístěnými ženskými maskami. Pultová střecha, v nárožích pilastry ukončené secesními akroteriemi.

Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  1. Smutný osud kostela sv. Bartoloměje v Teplicích, Turistika.cz, poslední aktualizace 13. 6. 2013
  2. Sabina Slonková: Poslední podpis ministra Staňka, Neovlivni.cz, 9. 8. 2019
  3. Pavel Přibyl: Zaorálek zrušil Staňkovo rozhodnutí, Hadí lázně zůstanou kulturní památkou, iDnes.cz, 17. 12. 2019
  4. Jan Horák: Lázně v Teplicích se bouraly dříve, než úřad vydal povolení, iDnes.cz, 1. 6. 2011