Otevřít hlavní menu

Seznam kulturních památek v Rumburku

Seznam kulturních památek v obci Rumburk v okrese Děčín

Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Rumburk v okrese Děčín vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Obsah

Rumburk 1Editovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel svatého Jana Křtitele (Q22345608)


 
   
29942/5-3865
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Strážný vrch 88/35
50°57′18,68″ s. š., 14°33′55,36″ v. d.
Kostel sv. Jana Křtitele. Areál barokní poutní kaple sv. Jana Křtitele pocházející z let 1722–1725 byl rozšířen roku 1900 o 14 zastavení křížové cesty s terakotovými reliéfy a roku 1908 doplněn sousoším Kalvárie (1828) přeneseného do středu Strážného vrchu od budovy chudobince.

Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Sloup se sochou Panny Marie (Q38093074)


 
   
18233/5-3875
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Náměstí Lužické, pp. 327/1
50°57′4,9″ s. š., 14°33′31,22″ v. d.
Sloup se sochou Panny Marie. Na připomínku morové epidemie byl roku 1681 vztyčen na mohutném profilovaném soklu toskánský sloup zakončený vrcholovou kaplicí s dvojitým křížem. V kaplici je umístěn zvonek. Pod kaplicí božích muk je hlavice sloupu z červeného arkózního pískovce, který se v okolí Rumburka nevyskytuje. U paty sloupu se nachází socha Panny Marie Immaculaty z roku 1755. Barokní soubor byl doplněn 1725–1775 sochami 7 světců, ty nejsou v Památkovém katalogu popsány.

Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Náměstí Lužické 4 (Q33310962)


 
   
14919/5-3876
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Náměstí Lužické 99/4, Vrchlického 9/2
50°57′6,83″ s. š., 14°33′31,56″ v. d.
Měšťanský dům. Dvoupatrový nárožní dům pod pultovou střechou fasádou řešenou v historickém slohu pochází z přelomu 18.–19. století. Hlavní průčelí je členěno dvoupatrovým arkýřem a vrcholí vikýřem s volutovými křídly. Do náměstí je přízemí otevřeno třemi arkádami podloubí

Poznámka: Původně čo. 6.
Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Náměstí Lužické 5 (Q33310925)


 
   
46029/5-3877
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Náměstí Lužické 100/5
50°57′6,53″ s. š., 14°33′32,03″ v. d.
Měšťanský dům. Dvoupatrový řadový dům s hladkou fasádou pod pultovou střechou, situovaný v severní frontě náměstí, pocházíí z 18. až 19. století. Do náměstí je přízemí otevřeno třemi arkádami podloubí. Patra jsou oddělena kordonovou římsou.

Poznámka: Původně čo. 7.
Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Náměstí Lužické 6 (Q33310931)


 
   
33968/5-3878
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Náměstí Lužické 101/6
50°57′6,71″ s. š., 14°33′32,72″ v. d.
Měšťanský dům. Řadový dvoupatrový dům je do náměstí otevřen šesti arkádami podloubí. Jádro domu je z druhé poloviny 18. století. Objekt prošel přestavbami v první třetině 19. století a následně byl upravován ve druhé polovině 20. století, kdy byla změněna vnitřní dispozice.

Poznámka: Původně čo. 8.
Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Náměstí Lužické 7 (Q33310899)


 
   
22289/5-3879
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Náměstí Lužické 102/7
50°57′6,42″ s. š., 14°33′33,41″ v. d.
Dvoupatrový řadový dům pod mansardovou střechou zakončenou kovaným zábradlím s vikýřem v ose neobarokní fasády je situovaný v severní frontě náměstí. Přízemí prolomené třemi arkádami podloubí a je osazeno výkladci.

Poznámka: Původně zapsáno jako čo. 9.
Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Náměstí Lužické 8 (Q33310977)


 
   
41448/5-3880
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Náměstí Lužické 103/8
50°57′6,05″ s. š., 14°33′33,64″ v. d.
Měšťanský dům. Řadový dvoupatrový dům byl postaven ve 2. polovině 18. století. Fasáda je členěna pilastrovým řádem. Do náměstí je přízemí otevřeno třemi arkádami podloubí. Nad korunní římsou se zubořezem se v ose nachází vikýř ve tvaru volského oka.

Poznámka: Původně čo. 10.
Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Náměstí Lužické 9 (Q33310918)


 
   
32918/5-3881
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Náměstí Lužické 104/9
50°57′5,91″ s. š., 14°33′33,99″ v. d.
Měšťanský dům. Jádro řadového patrového domu pochází z druhé poloviny 18. století. V přízemí je do náměstí otevřeno třemi arkádami. Současný stav domu s empírovou, secesně upravenou fasádou a výrazně modernizovaným interiérem je výsledkem stavebních úprav 20. století.

Poznámka: Původně čo. 11.
Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Náměstí Lužické 10 (Q33310984)


 
   
45359/5-3882
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Náměstí Lužické 105/10
50°57′5,95″ s. š., 14°33′34,57″ v. d.
Měšťanský dům. Nárožní patrový dům s mansardovou střechou situovaný v severní frontě náměstí, pocházející z druhé poloviny 18. století, byl upravován v první třetině 19. století. Průčelí je vytvářeno dvouosým podloubím, stěna členěna dvěma výkladci a vstupy po stranách.

Poznámka: Původně čo. 12.
Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Kostel svatého Bartoloměje (Q24089620)


 
   
31766/5-5036
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Dobrovského náměstí
50°57′5,39″ s. š., 14°33′24,81″ v. d.
Kostel sv. Bartoloměje. Jednolodní kostel ukončený pětibokým presbytářem, k němuž je přistavěna věž a kaple sv. Jana Nepomuckého na jihu, byl postaven v 16. století na místě středověké stavby a v průběhu 18. století přestavěn. Na jeho východní straně se nalézají barokní náhrobníky.

Poznámka: Parcelní číslo v Památkovém katalogu neuvedeno. V Památkovém katalogu je z nejasných důvodů k záznamu přiřazena též část Zelená obce Málkov v okrese Chomutov a k. ú. Kralupy u Chomutova.
Památkově chráněno od 28. února 1985.

Třída 9. května 18 a 20 (Q33310955)


 
   
102766
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Třída 9. května 4/18, 3/20, Nerudova 3/2
50°57′9,6″ s. š., 14°33′25,23″ v. d.
Soubor domů. Domy byly jednotlivě postaveny v 18. století. Roku 1898 se stává vlastníkem domu čp. 3 Franz Henke a nechává objekt přestavět architektem Emilem Röslerem. Po roce 1945 byla budova sloučena s budovou Clignonovy vinárny, s níž je funkčně propojena.

Památkově chráněno od 14. ledna 2008.

Zámek Rumburk (Q12050350)


 
   
35729/5-3866
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Jiříkovská 840/4, 838/2
50°57′11,75″ s. š., 14°33′23″ v. d.
Zámek. Areál renesanční třípatrové stavby pochází z počátku 16. století. Byla dále přestavována v období baroka a v 19. století. Na západě od zámku se nachází při hlavní komunikaci patrový vstupní objekt čp. 838.

Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Panský pivovar (Q38093064)


 
   
102229
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Jiříkovská, Třída 9. května, Nerudova
50°57′15,78″ s. š., 14°33′22,79″ v. d.
Panský pivovar s omezením: bez čp. 914, 1031, 1046, kůlny, komína, parc. č. 140, 141,143/1, 143/2, 157, 158, 160. Objekty se nacházejí v areálu bývalého panského sídla, byly postaveny na středověké parcelaci v historickém jádru města. První písemná zmínka pochází z roku 1566, roku 1724 areál poškozen požárem. Po opravě sloužil až do poloviny 20. století.
  • dům čp. 831, Jiříkovská 831/14. Zděný patrový dům na půdorysu písmene L z konce 18. století tvoří spolu s domem čp. 842 a částí budovy sušárny severovýchodní stranu areálu. Orientován je štítovým průčelím do komunikace, přistavěná část se napojuje kolmo.
  • dům čp. 839, Nerudova 839/1, Třída 9. května 839/22. Dům byl postaven na přelomu gotiky a renesance a tvoří jihovýchodní nároží areálu. V minulosti tvořil funkční celek s oběma ledárnami pod sedlovými střechami, později došlo k jejich rozdělení a ke změně dispozice. Patrový zděný objekt na půdoryse L.
  • dům čp. 842, Jiříkovská 842/10. Nachází se mezi domem čp. 831 a sušárnou, tvoří tak střední část severovýchodní strany areálu. Zděný, pod sedlovou střechou, patrový, rozdělený štíty na tři části. Fasádu zdobí sluneční hodiny s datací 1860.
  • konírna čp. 843. Jiříkovská 843/12. Objekt byl postaven v 1. polovině 19. století a nachází se vlevo u dnešní vjezdové brány do pivovaru. Zděný hladce omítaný objekt na obdélném půdorysu se sedlovou střechou krytou plechovými šablonami. Interiér zaklenut valenou klenbou.
  • sušárna, (dle PK Jiříkovská 84/8, v RÚIAN adresa neexistuje). Mohutná zděná budova o půdorysu písmene L s hambálkovým krovem postavena na přelomu renesance a baroka. Z líce průčelí vystupují rizality, nad sedlovou střechou cihlový komín s ozdobnou hlavicí. Nad úroveň hlavní římsy se zvedá sušárenská věž.
  • ledárna I. Na jihovýchodní straně areálu, sousedí s hospodářskou a provozní budovou, postavena v období renesance. Obdélný kamenný objekt pod sedlovou střechou krytou plechovými šablonami. Štítovou stranou se obrací ke komunikaci.
  • ledárna II. Na jihovýchodní straně areálu, sousedí s domem čp. 839, postavena v období renesance. Oobdélný kamenný objekt pod sedlovou střechou krytou plechovými šablonami. Štítovou stranou se obrací ke komunikaci.
  • hospodářská a provozní budova. Patrový zděný objekt je součástí jihovýchodní fronty areálu a byl postaven na půdorysu písmene L. Napojuje se na sušárnu, avšak je nižší a téměř celá budova oproti sušárně šikmo ustupuje. Patro bylo obnoveno po požáru 1743.
  • varna. Nachází se uvnitř areálu pivovaru v jeho jižní části, a byla postavena ve 2. polovině 19. století. V souvislosti s její výstavbou došlo k úpravě přístavků k hospodářské a provozní budově. Zděná stavba na obdélném půdorysu pod sedlovou střechou.

Památkově chráněno od 15. prosince 2006.

Socha Nepokořený (Q38093068)


 
   
31147/5-4841
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 městský park, pp. 569
50°57′14,21″ s. š., 14°33′12,26″ v. d.
Socha Nepokořený. Z bývalé zahrady kapucínského kláštera byl po zrušení kláštera (1950) v letech 1957–1958 podle návrhu architekta Zahrádky zřízen park Rumburské vzpoury. Umístěna je zde socha Nepokořený (1958) od akademického sochaře Vendelína Zdrůbeckého.

Poznámka: Národní kulturní památka v období 6. 10. 1978 – 15. 11. 1995. Památkový katalog však mylně přiřazuje údaj o NKP k jinému pomníku rumburské vzpoury.
Památkově chráněno od 26. června 1973.

Kapucínský klášter (Q30147401)


 
   
19486/5-3864
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Třída 9. května 150/29, (149/27)
50°57′11,94″ s. š., 14°33′15,73″ v. d.
Kapucínský klášter. Barokní klášter byl vybudován v letech 1683–1685 nákladem knížete Antonína Floriana z Liechtensteinu, který dle plánů J. L. Hildebrandta nechal v letech 1704–1707 postavit i Loretánskou kapli s nepřehlédnutelnou sochařskou výzdobou od Franze Bienerta.

Poznámka: Památkový katalog uvádí i čo. 27, ale neuvádí odpovídající čp. 149.

  • klášterní budova, při severní stěně kostela, patrová na obdélném půdorysu, v zadní části dvoupatrový trakt vytvářející čtvercový ambit, ve dvoře pískovcová socha sv. Salvátora.
  • klášterní kostel svatého Vavřince, obdélné jednolodí s pravoúhlým presbytářem a boční kaplí sv. Antonína v severní straně lodi.
  • uprostřed ambitu loretánská casa obdélného půdorysu na kamenném soklu s valbovou střechou, v západní části vstupní trakt. Před průčelím na balustrádě 9 soch Příbuzenství Ježíšova z 1. poloviny 18. století, přemístěných před průčelí z attiky casy. V nároží kaple. V ose východního křídla otevřeny ostatkové schody sv. Antonína.

Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Škola (Q33310949)


 
   
19499/5-3869
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Komenského 1066/3, Tyršova 1066/2
50°57′9,96″ s. š., 14°33′17,2″ v. d.
Dvoupatrová obdélná budova školy s valbovou střechou, s rizality v ose a v nároží, pocházející z poslední třetiny 19. století, je ukázkou historizujícího slohu a je významná kvůli své účasti na Rumburské vzpouře, která zde vypukla 21. května 1918.

Poznámka: Původně zapsáno jako čo. 8.
Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Gymnázium (Q33310939)


 
   
24026/5-5035
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Komenského 1130/10
50°57′7,89″ s. š., 14°33′8,01″ v. d.
Dvoupatrová secesní budova gymnázia od libereckého arch. Ernsta Schäffera pocházející z roku 1908, stojí na nepravidelném půdorysu písmene L. Rozdělena na 3 části, na střední hlavní část s polygonální vížkou na sedlové střeše se napojují dvě nižší křídla.

Památkově chráněno od 28. února 1985.

  Anglický dům (Q38093080)


 
   
25084/5-3874
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Komenského 906/16
50°57′3,71″ s. š., 14°33′16,62″ v. d.
Přádelna

Poznámka: Bývalá manufaktura (přádelna) zvaná Anglický dům, barokní budova s valbovou střechou postavená v roce 1720 pro podnikatele Roberta Allasona - nejstarší kamenný soukromý dům v Rumburku, byl zbořen v roce 2013.[1][2] Na historickém vyobrazení jde o stavbu uprostřed. Dvoupatrová barokní budova s valbovou střechou vznikla v roce 1720 dle plánů stavitele Zachariase Hoffmanna z Lipové. Podle národnosti svého majitele, podnikatele Roberta Allasona, byla tato první kamenná soukromá stavba v Rumburku nazývána Anglický dům.
Památkově chráněno od 4. dubna 1966.
Památková ochrana zrušena 1. ledna 2014.  

Soubor 18 tkalcovských domků (Q33310970)


 
   
15666/5-3885
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Šmilovského
50°56′59,48″ s. š., 14°33′16,86″ v. d.
Soubor 18 tkalcovských domků. Výstavba souvisí s velkým rozmachem textilní výroby v 18. století. Na západním předměstí došlo k rozparcelování části neosídleného Hřbitovního pole, v jehož středu byla zřízena 5 m široká cesta zv. Scheibe Gasse. Výstavba probíhala v letech 1786–1805.
  • Šmilovského 894/2
  • Šmilovského 892/4
  • Šmilovského 921/6
  • Šmilovského 890/8
  • Šmilovského 920/10
  • Šmilovského 886/12
  • Rohová 882/1, Šmilovského
  • Šmilovského 896/3
  • Šmilovského 895/5
  • Šmilovského 893/7
  • Šmilovského 891/9
  • Šmilovského 917/11
  • Šmilovského 889/15
  • Šmilovského 888/17
  • Šmilovského 887/19
  • Šmilovského 881/21
  • Šmilovského 880/23
  • Šmilovského 879/27

Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Šebestiána (Q38093085)


 
   
20465/5-3873
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 na mostě, pp. 2924/16
50°56′54,06″ s. š., 14°33′25,95″ v. d.
Soubor dvou pískovcových barokních plastik, sv. Jana Nepomuckého a sv. Šebestiána, pocházejících z doby kolem roku 1760. Byly umístěny na barokním kamenném mostu přes řeku Mandavu.

Poznámka: socha sv. Jana Nepomuckého převedena do muzea
Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Evangelický kostel svatého Jana Nepomuckého (Q33310907)


 
   
30050/5-3868
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 Krásnolipská 290/26, pp. 2728, 2729
50°56′47,93″ s. š., 14°33′2,67″ v. d.
Evangelický kostel sv. Jana Nepomuckého. Pozdně barokní kostel byl postaven v 1775–1777 zednickým mistrem J. Hoffmannem. Odsvěcen za Josefa II., kdy byl využíván jako špýchar na obilí. Roku 1860 továrník K. Dittrich kostel koupil, opravil a s přistavěnou obytnou budovou věnoval evangelické obci.

Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Pomník Rumburské vzpoury (Q12046322)


 
   
23598/5-3870
Pam. katalog
MIS
Rumburk 1 za městem
50°56′22,93″ s. š., 14°33′0,33″ v. d.
Pomník Rumburské vzpoury. Na místě popravy vůdců Rumburské vzpoury byl roku 1951 vztyčen na hranolovém soklu žulový obelisk „Za chléb, mír a svobodu“ od kamenosochaře Vladimíra Samlera. Původně se nacházel na hornojindřichovském hřbitově jako pomník padlým v první světové válce.

Poznámka: Památkový katalog neuvádí parcelní číslo. Památkový katalog k této památce mylně přiřazuje záznam o národní kulturní památce Nepokořený (6. 10. 1978 – 15. 11. 1995), což je ovšem jiný objekt.
Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Rumburk 2-Horní JindřichovEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kalná 4 (Q33248421)


 
   
24531/5-3904
Pam. katalog
MIS
Horní Jindřichov Kalná 124/4
50°56′53,88″ s. š., 14°33′41,24″ v. d.
Venkovská usedlost. Obdélný přízemní převážně roubený podstávkový dům se sedlovou střechou byl postaven na konci 18. století. Kolmo do střechy nad vstupem do domu je vestavěna křížová světnice vynášená sloupky. Jihovýchodní štít a křížová světnice jsou ozdobně pobity břidlicí.

Poznámka: V roce 2019 ve špatném technickém stavu. MonumNet dříve uváděl jako venkovskou usedlost.
Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Sportovní 26 (Q33248428)


 
   
30101/5-3903
Pam. katalog
MIS
Horní Jindřichov Sportovní 154/26
50°56′51,72″ s. š., 14°33′56,29″ v. d.
Dům. Obdélné patrové stavení s roubeným přízemím s podstávkou, s patrem a štítem ozdobně pobíjeným břidlicí a s polovalbovou střechou, pocházející z 18. až 19. století. Zadní podélné a boční průčelí mají část přízemí zděnou a navázanou do přístavku.

Poznámka: MonumNet dříve uváděl jako venkovskou usedlost.
Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Silniční mostek se sochami (Q37284062)


 
   
46335/5-3902
Pam. katalog
MIS
Horní Jindřichov Horní Jindřichov
50°56′54,32″ s. š., 14°34′7,04″ v. d.
Silniční most - mostek se sochami. Kamenný dvouobloukový most přes říčku Mandavu pocházíz 1. poloviny 18. století. Most má vypuklou mostovku nesenou dvěma oblouky sklenutými na střední pilíř, který na obou stranách (návodní i povodní) je zakončen špicí. Tyto špice jsou nahoře zakončeny mohutnými nad hrotem špice zakulacenými pískovcovými kvádry na nichž jsou osazeny podstavce se sochami - na návodní (západní) straně sv. Jana Křtitele, na povodní (východní) sv. Zachariáše. Sochy zakoupila obec v roce 1808 od saského sochaře Johanna Franze Biennerta ze Schirgiswalde, do té doby zdobily atiku Svaté chýše rumburské Lorety. V roce 2010 byl most zásadním způsobem poškozen povodní.
  • Socha sv. Zachariáše byla na most osazena pravděpodobně již v roce 1808, v roce 1857 při restaurování dostala nový sokl. Když v letech 1896–1902 probíhala pod patronátem Jana II. knížete z Liechtenštejna obnova Lorety, byla socha vydána knížeti zpět do Rumburka výměnou za její kopii, kterou v srpnu až říjnu 1899 vytesal vídeňský sochař Josef Stürmer, a která byla na mostek osazena 19. 10. 1899.
  • Rumburská socha sv. Jana Křtitele snad na most osazena nikdy nebyla, dnešní socha je dle signatury dílem sochaře I. Sallma z Nových Křečan, asi z roku 1853.

Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

OdkazyEditovat