Otevřít hlavní menu

Seznam kulturních památek v Kunraticích (Praha)

seznam na projektech Wikimedia

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Kunratice v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel svatého Jakuba Většího (Q12030765)


Praha_Kunratice_kostel.jpg
 
Kategorie Church of Saint James the Greater (Kunratice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40788/1-1683
Pam. katalog
MIS
Kunratice Kostelní náměstí, pp. 26, 27, 28
50°0′47,42″ s. š., 14°29′1,07″ v. d.
Areál kostela s ohradní zdí a kaplí je doložen již na počátku 14. století. Dnešní podobu navrhl patrně architekt Václav Špaček v letech 1730-1736.
  • kostel sv. Jakuba Většího. Kombinace jednolodní podélné orientované stavby s centrálou. Ze středověké stavby se zachoval pravoúhlý presbytář, nynější sakristie, dále východní část obdélníkové lodi, přestavěné na současný presbytář, a západní část lodi. Při přestavbě byl do středu vsazen rondel, jehož průměr je větší než šířka původní lodi. Na západě k lodi přiléhá předsíň s věžovitou zvonicí. Loď je kryta kupolí vyvrcholenou osmibokou lucernou.
  • hrobka (pohřební kaple) Korbů z Weidenheimu - bývalá márnice, ve východní části hřbitova. Z vnější strany je patrová, ze hřbitova přízemní.Vnitřní prostor je valeně klenutý, s červeným mramorovým oltářem a křížem na kterém je bílý korpus. Po stranách ve třech řadách nad sebou jsou hrobky kryté kamennými deskami s nápisy. Odtud v podlaze vstup do spodního podlaží.
  • hřbitov, ohradní zeď. Původně středověký hřbitov vymezený kamennou omítanou ohradní zdí. Dva barokní pískovcové náhrobky jsou vezděny do sloupků jižní branky.

Památkově chráněno od roku 1965. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Zámek Kunratice (Q12031926)


Praha_Kunratice_zamek.JPG
 
Kategorie Kunratice Chateau na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40790/1-1684
Pam. katalog
MIS
Kunratice K Libuši, Golčova 1/2, 1/4, 485, 486, 28, Kostelní náměstí čp. 34, Za parkem, K Betáni, Do dubin, Poběžovická, Lesní, Za bažantnicí, Za hájovnou
50°0′50,8″ s. š., 14°28′56,05″ v. d.
Trojkřídlý zámek byl postaven roku 1688 na místě starší středověké tvrze, jež byla později v rensanci a baroku přestavována. Další úpravy proběhly i později během 19. století. Na sever k zámku přiléhá rozsáhlý dvůr obklopený hospodářskými, zčásti barokními budovami. Hospodářské budovy jsou barokního původu, upraveny v 19. stolet, během 2. poloviny 20. století zcela zchátraly, poté byly rekonstruovány. Na jihu přiléhá k zámecké budově park a jeho jihovýchodní pokračování obora – bažantnice.
  • zámek čp. 1, parc. č. 1 (jižní křídlo). Budova zámku je částečně podsklepena, třípodlažní s vyčnívající hodinovou věží z roku 1878 na ose severního průčelí.
  • hospodářské budovy I, II, parc. č. 7 (západní křídlo), přilehlá plocha vně křídla u ulice Za parkem, parc. č. 9. Západní hospodářská budova je vyzděna z kamenného lomového zdiva. Na fasádě má řadu segmentem zaklenutých vjezdů obrácených do obou protilehlých fasád. Severozápadní hospodářská budova přízemní se sedlovou střechou s volskými oky na severu a vikýři na jihu je upravena pro bytové a kancelářské využití.
  • hospodářská budova III, bývalá stáj, čp. 486, parc. č. 5 (východní křídlo, u Golčovy ulice). Východní dvoukřídlá budova přiléhá jižním křídlem k zámku. Severovýchodní hospodářská budova (bývalá stáj) je dvoupodlažní s novým podkrovím.
  • hospodářská budova IV, čp. 485, parc. č. 2 (jižní část východního křídla, u Golčovy ulice)
  • nádvoří, parc. č. 6
  • domek Kostelní náměstí čp. 34, služebna městské policie u Golčovy ulice, parc. č. 3, přilehlé plochy parc. č. 4 a 5. Malý, pravděpodobně barokní dům s mansardovou střechou.
  • severní část parku, parcely č. 10/1, 10/2, 10/3. Park, brány, ohradní zeď.
  • parcela č. 25 bez stavby Golčova 32/2 na tomto pozemku (severní část východní strany severní části parku). Necitlivě přestavovaný přízemní dům čp. 32 není památkově chráněn.
  • jižní část parku, parcely 11/1, 11/2, 11/3, 11/4, 11/5, 11/6. Park, ohradní zeď – bez staveb tenisového areálu Tenis Golf Club Kunratice na těchto pozemcích.
  • parcela č. 17 se stavbou Golčova čp. 28 u vstupu do jižní části parku
  • parcely č. 1659/1, 1659/2, 1659/3: trojúhelníková část parku východně od ulice Do dubin
  • parcely č. 1661/1 až 1661/4 (budova Poběžovická 1481/21 není v MonumNetu zmíněna ani vyloučena z ochrany), 1662 (nyní rozdělená na díly; budova Poběžovická 27/17 není v MonumNetu zmíněna ani vyloučena z ochrany), 1664, parc. 2387 cesta od Golčovy ulice do bažantnice
  • parcely č. 1660/1 až 1660/7: bývalá bažantnice mezi ulicemi Poběžovická, Lesní, Za bažantnicí, Za hájovnou.

Barokní koncept výpravné zahrady a obory vznikl v letech 1730–1734. Krajinářská úprava parku v 19. století. Z barokního rozvrhu zůstala zachována obrysová linie, hlavní podélná osa a dělící zeď s barokní trojdílnou branou. Navíc v parku volně leží torza sochařské výzdoby. Novodobě a nevhodně jsou do parku umístěné tenisové kurty a hala. Bažantnice je protknuta křížem cest a pokryta lesním porostem bez oplocení. Při křížení cest je zde malý rybník.
Památkově chráněno od roku 1965. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Nový hrad (Q2003357)


Nový_Hrad1.JPG
 
Kategorie Nový hrad u Kunratic na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40792/1-1685
Pam. katalog
MIS
Kunratice na skalnatém ostrohu v Kunratickém lese, pp. 863/1
50°1′9,98″ s. š., 14°28′16,58″ v. d.
Hrádek Nový hrad, zřícenina a archeologické stopy. Objekt byl založen roku 1411 Václavem IV., který zde žil do své smrti roku 1419. Po dobytí roku 1421 hrad vypálen a vydrancován.

Památkově chráněno od roku 1965. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Polní opevnění před Novým hradem (Q37448746)


Praha_Kunratice_valy_u_Noveho_hradu_1.jpg
 
Kategorie Siege ramparts in Kunratice (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40793/1-1686
Pam. katalog
MIS
Kunratice Kunratický les, pp. 863/1
50°1′10,2″ s. š., 14°28′18,41″ v. d.
Polní opevnění před Novým hradem, archeologické stopy, obléhací tábor. Archeologické stopy po obléhání Nového hrádku v letech 1420–1421. Valy a zbytky zemnic jsou dodnes v terénu dobře patrné.

Památkově chráněno od 1. dubna 1968.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat