Otevřít hlavní menu

Seznam kulturních památek v Dolních Počernicích

seznam

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Dolní Počernice v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Dolní PočerniceEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Q26252802)


 
   
41233/1-1973
Pam. katalog
MIS
Dolní Počernice Národních hrdinů, pp. 1, 2
50°5′18,15″ s. š., 14°34′48,51″ v. d.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Původně románský kostel z počátku 13. století, první zmínka je z roku 1358. Při gotických úpravách loď prodloužena k západu, v pozdní gotice přistavěna věž, v renesanci loď sklenuta. Po roce 1890 provedena novorománská úprava a přistavěna oratoř. Jednolodní stavba s pravoúhlým presbytářem s valenou klenbou, na západní straně hranolová věž, na severní straně oratoř s apsidou. Loď sklenuta třemi křížovými klenbami s hřebínky, triumfální oblouk je půlkruhový bez profilace. Do památkové ochrany spadají též:
  • bývalý hřbitov kolem kostela,
  • silně erodovaná kamenná socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. století (původně na hřbitově, nyní v depozitu ÚMČ; na nádvoří pivovaru je kopie z roku 2010),
  • pozdně barokní drobná socha sv. Vavřince na sloupu hřbitovních vrat.[1]

Památkově chráněno od roku 1964.  

Zámek Dolní Počernice (Q5289444)


 
   
41235/1-1974
Pam. katalog
MIS
Dolní Počernice Národních hrdinů 1, 2, 3, 39, 392
50°5′18,78″ s. š., 14°34′40,59″ v. d.
Součásti:
  • Čp. 1: Dvoukřídlý jednopatrový starý zámek (s gotickými základy) blíže ke kostelu a nový klasicistní zámek z 19. století (architekt Bělský, 1857), propojené krčkem; nyní sídlo dětského domova. Starý zámek obsahuje ve východním křídle část středověké tvrze, jež měla s kostelem společný fortifikační systém. U jižního průčelí nového zámku terasa se schodištěm, 19 klasicizujících kamenných váz. Opěrná zeď s balustrádou a 15 vázami v parku na západní straně nového zámku. Ohradní zeď oddělující nádvoří starého a nového zámku.[1]
  • čp. 2: soubor budov mlýna (obytná a hospodářská budova) z roku 1862.[1]
  • čp. 3: pivovar. Stavení z roku 1751, přestavěné roku 1855, zrekonstruováno roku 2007.[1]
  • čp. 39: bývalá zámecká oranžérie z 2. poloviny 19. století, v roce 2009 rekonstruována na mateřskou školu.[1]
  • zámecká zahrada (park)[1]
  • schodiště s terasou
  • ohradní zeď (kolem celého areálu)
  • vnitřní zdi v parku (u skleníku, na parc. 1583 a mezi starým a novým zámkem),
  • plot (severně při zámku)
  • schodiště (u skleníku),
  • brány 1,2,4–7
  • solitérně umístěné vázy

Prostředí kulturní památky tvoří:

  • čp. 392: obytný dům. V polosuterénu barokní zdivo s klenbami.[1]
  • mostky 1–6, jez, mostek přes jez, kamenná pevnost, scéna (před pivovarem), ohradní zeď (v severovýchodní části), schodiště (před kostelem), schody (na hráz), 2 boudy (před zámkem), skleník, domek u skleníku, přístavba (u oranžerie), brána 3 (v jiohzápadní části), boudy 1–3 (v zahradnictví), stan a sklad (v zahradnictví)

Památkově chráněno od roku 1964.  

  Hospoda (Q37177709)


 
   
41351/1-2053
Pam. katalog
MIS
Dolní Počernice Českobrodská čp. 34
50°4′54,76″ s. š., 14°34′9,68″ v. d.
Bývalá hospoda a kino. Na domě pamětní deska: „V tomto domě působil Jiří F. Chaloupecký, zakladatel FDTJ a iniciátor maninské spartakiády, 28. II. 1890 – 10. 4. 1922“

Památkově chráněno od roku 1975.  
Památková ochrana zrušena 21. srpna 2007.

Zájezdní hostinec Barborka (Q37177761)


 
   
105884
Pam. katalog
MIS
Dolní Počernice Českobrodská 38, Národních hrdinů
50°5′9,08″ s. š., 14°34′33,76″ v. d.
Zájezdní hostinec Barborka. Počátky areálu již v 16. století, současná podoba pochází z 18. století, silně spjata s rozvojem silniční poštovní sítě v Čechách. Hlavní budova je jednopatrová na obdélném půdorysu, krytá valbovou střechou. Průčelí zdůrazňuje mělký rizalit s nápisem.
  • hostinec Barborka, parc. 655, jednopatrová na obdélném půdorysu, v jihozápadní části dvorce
  • ohradní zeď s vjezdem, parc. 655 (byla zmíněna v MonumNetu, v Památkovém katalogu zmíněna není)
  • vozová kolna, parc. 656/3, ve dvoře: otevřená stavba se zděnými pilíři a sloupy, na kterých je umístěna konstrukce krovu.

Památkově chráněno od 25. července 2016.

Sloup se sochou Panny Marie (Q37177736)


 
   
41231/1-1972
Pam. katalog
MIS
Dolní Počernice Podkrkonošská čp. 457, Listopadová
50°4′54,8″ s. š., 14°34′9,73″ v. d.
Sloup se sochou Panny Marie z roku 1813. Původně stál na rohu Českobrodské silnice a ulice U konečné, roku 1975 byl demontován, později byla hlavice sloupu nahrazena kopií. Na hlavici sloupu se čtyřmi drobnými volutami byla původně umístěna prosklená plechová skříňka s polychromovanou sochou Marie s dítětem. Nynější pískovcová socha Immaculaty pochází z Králík–Hedče a se sloupem nesouvisí.[2]

Poznámka: Nápis na podstavci: Tento Obraz K pobožnemu uctení Marýanským horliwým ctjtelům postawila swým nákladem Paní Anna Kostalowa (…) 1813
Památkově chráněno od roku 1964.  

ReferenceEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat