Seznam hrazených měst na Moravě
seznam na projektech Wikimedia
Seznam hrazených měst na Moravě uvádí přehled měst a městeček na Moravě, která byla ve středověku a/nebo novověku ohrazena opevněním – hradbami s příkopem a bránami, případně i baštami či věžemi. U některých menších sídel mohlo jít jen o opevnění lehčí konstrukce v podobě valů s dřevěnými palisádami. Seznam nemusí být kompletní.
Seznam hrazených měst editovat
Jihočeský kraj editovat
- Dačice – opevnění zaniklo, pravděpodobně se jednalo valy, dřevěné palisády a jednoduché brány[1]
- Slavonice – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
Jihomoravský kraj editovat
- Brno – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Hustopeče – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Ivančice – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Jevišovice – opevnění zaniklo[2]
- Kyjov – opevnění zaniklo, jednalo se o valy s dřevěnými hradbami a zděnými bránami, poslední brána zbořena v polovině 19. století[3]
- Mikulov – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Moravský Krumlov – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Podivín – poslední zbytky opevnění[4] byly zbořeny v roce 1823[5]
- Pohořelice – opevnění bylo zbořeno v roce 1443[6]
- Rousínov – opevnění zaniklo[7]
- Slavkov u Brna – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Strážnice – zbytky opevnění (brány) jsou památkově chráněny
- Valtice – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Veselí nad Moravou – zbytky opevnění[8][9]
- Vyškov – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Znojmo – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
Kraj Vysočina editovat
- Jemnice – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Jihlava – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Moravské Budějovice – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Telč – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Třebíč – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Třešť – opevnění zaniklo[10]
- Velká Bíteš – zbytky opevnění[11][12]
- Velké Meziříčí – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
Moravskoslezský kraj editovat
- Brušperk – opevnění zaniklo[13]
- Fulnek – zbytky opevnění (věž/zvonice) jsou památkově chráněny
- Nový Jičín – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Osoblaha – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Ostrava – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Příbor – zbytky opevnění[14]
- Rýmařov – opevnění zaniklo[15]
- Štramberk – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
Olomoucký kraj editovat
- Hranice – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Kojetín – opevnění zaniklo[16]
- Kralice na Hané – dřevěné opevnění s valy zaniklo[17]
- Lipník nad Bečvou – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Litovel – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Mohelnice – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Olomouc – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Potštát – opevnění zbořeno po roce 1848[18]
- Prostějov – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Přerov – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Šternberk – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Šumperk – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Tovačov – opevnění zaniklo[19]
- Uničov – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Zábřeh – zbytky opevnění[20]
Pardubický kraj editovat
- Jevíčko – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Moravská Třebová – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Svitavy – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
Zlínský kraj editovat
- Fryšták – opevnění bylo zřejmě zbořeno v roce 1468/1469[21]
- Holešov – poslední zbytky opevnění zbořeny na přelomu 70. a 80. let 20. století[22]
- Kelč – opevnění zaniklo[23]
- Kroměříž – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Uherské Hradiště – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Uherský Brod – zbytky opevnění jsou památkově chráněny
- Valašské Meziříčí – opevnění zaniklo[24][25]
Novověké pevnosti editovat
V roce 1655, po skončení třicetileté války, byla na příkaz císaře Ferdinanda III. prohlášena města Brno, Jihlava, Olomouc a Uherské Hradiště za zemské pevnosti, přičemž brněnská pevnost disponovala i samostatnou citadelou, kterou tvořil Špilberk.[26] V následujících desetiletích byly středověké hradby těchto měst doplněny novověkým bastionovým opevněním a v případě Olomouce došlo v 19. století i k výstavbě polygonálního a fortového opevnění. Pevnostní status Jihlavy byl zrušen v roce 1755,[27] Uherského Hradiště roku 1782,[28] Brna v roce 1852[29] (špilberská citadela byla zrušena roku 1820,[30] obnovena 1855[31] a definitivně zrušena v roce 1859[32]). Pevnost Olomouc, coby nejmodernější v českých zemích, byla zrušena až jako poslední v roce 1888, kdy ztratila pevnostní status i poslední pevnost v Čechách, Josefov.[33]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ hradební zeď [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Víte, že..? [online]. Jevisovice.info [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.
- ↑ ŠTURMA, Jan Albert, a kol. Kyjov: Skryté fenomény města [online]. Mestokyjov.cz, 2016-01 [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Stará radnice –o všem trochu. [online]. Podivin.cz, 2019 [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Podivín: Historie [online]. Lva.cz [cit. 2019-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-21.
- ↑ Záchranný archeologický výzkum v Pohořelicích [online]. Archaiabrno.org, 2004 [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ K historii kostelů v Rousínově [online]. Vyskovsky.denik.cz, 2007-05-23 [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Městské hradby [online]. Veseli-nad-moravou.cz [cit. 2019-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-21.
- ↑ Ulice, části města [online]. Veseli-nad-moravou.info [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Z kroniky města [online]. Trest.cz [cit. 2019-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-03.
- ↑ Městské opevnění ve Velké Bíteši [online]. Region-vysocina.cz [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.
- ↑ KRUPIČKOVÁ, Zora. Opevnění města a kostelní tvrze [online]. Vbites.cz [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.
- ↑ KOCOUREK, Tomáš; KNOPOVÁ, Kateřina. Historie Brušperka III. — Události 14. století. Měl Brušperk hradby?. Brušperský zpravodaj. Srpen 2018, čís. 8, s. 14. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ ŠTĚPÁNEK, Jan P. městské hradby [online]. Hrady.cz, 2006-04-24 [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.
- ↑ MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; PLAČEK, Miroslav. Opevnění moravských zeměpanských a biskupských středověkých měst. In: Forum urbes medii aevi V.. Brno: Archaia Brno, 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-19. ISBN 978-80-903588-3-6. S. 6–33. Archivováno 19. 7. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Historie města Kojetín [online]. Kojetin.cz [cit. 2019-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-17.
- ↑ ROZEHNAL, Ivo. Kralice na Hané [online]. Hrady.cz, 2015-07-29 [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Potštát v proměnách času 4. Potštátský zpravodaj. Říjen 2013, čís. 5, s. 7–8. Dostupné online.
- ↑ Návrh programu regenerace městské památkové zóny Tovačov pro období 2014 – 2018 [online]. Tovacov.cz [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Město Zábřeh [online]. Mesta.obce.cz [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.
- ↑ POLAKOVIČ, Pavel. „ … za pana purkmistra Šimona Mikla …“ – Život ve Fryštáku v první polovině 18. století. , 2007. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta – Ústav českých dějin. Vedoucí práce Jaroslav Čechura. s. 11. Dostupné online.
- ↑ městské opevnění [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.
- ↑ STABRAVA, Pavel. Kostel sv. Kateřiny [online]. Kelc.farnost.cz [cit. 2019-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-14.
- ↑ VALOUŠKOVÁ, Kamila. Kříže od městských bran Valašského Meziříčí [online]. Muzeumvalassko.cz, 2015-08-18 [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.
- ↑ ŠULÁK, Daniel. Historie [online]. Valasskemezirici.cz, 2007-04-27 [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.
- ↑ KUPKA, Vladimír, a kol. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 159 s. ISBN 80-7277-096-9. Dále jen Kupka.
- ↑ Kupka, s. 163.
- ↑ Kupka, s. 164.
- ↑ Kupka, s. 183.
- ↑ Kupka, s. 182.
- ↑ KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 95. Dále jen Kuča.
- ↑ Kuča, s. 102.
- ↑ Kupka, s. 169–170.
Literatura editovat
- MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; PLAČEK, Miroslav. Opevnění moravských zeměpanských a biskupských středověkých měst. In: Forum urbes medii aevi V.. Brno: Archaia Brno, 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-19. ISBN 978-80-903588-3-6. S. 6–33. Archivováno 19. 7. 2016 na Wayback Machine.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam hrazených měst na Moravě na Wikimedia Commons
