Otevřít hlavní menu

Severin z Norika

křesťanský světec, misionář a mnich

Severin z Norika (Severinus; * kolem 410; † 8. ledna 482 Favianis, dnes Mautern na Dunaji, Rakousko) byl křesťanský misionář a mnich, zakladatel klášterů v Noriku, později prohlášený za svatého.

Svatý
Severin z Norika
Severin z Norika 1470
Severin z Norika 1470
Misionář a mnich
Datum narození kolem 410
Datum úmrtí 8. ledna 482 Favianis
Svátek 8. ledna
Uctíván církvemi Římskokatolická církev

Obsah

ŽivotEditovat

Jeho životopis napsal kolem roku 511 opat jeho kláštera Eugippius pod názvem Vita Sancti Severini. Je to hlavní písemný pramen o římském a germánském období vlády v Rakousku. Podle něj Severin pocházel z Apulie v jižní Itálii a mluvil latinsky, podle jiných zdrojů pocházel z římské oblasti severní Afriky. Po vzoru egyptských poustevníků pobýval v poušti, dále prošel kláštery v Pasově a v Lorschi. V římské provincii Noricum se usadil v táboře Favianis (dnes Mautern na Dunaji), kde obracel Germány i Římany na víru a založil svůj klášter jako první centrum řeholní spirituality a vzdělanosti na teritoriu východně od Pasova. Zemřel pokojnou smrtí ve svém klášteře.

ÚctaEditovat

Jako svátek se slaví úmrtní den 8. leden. Je uctíván v Itálii, centrem jeho kultu jsou města San Severo, Salerno a Neapol, kam jeho ostatky uložil Odoaker do kostela San Severo e San Sossio; roku 1807 byly přeneseny do Frattamaggiore. Dále je Severin ctěn v Německu a v Rakousku, kde je mu zasvěcen chrám v Lorchu na řece Enns, v římské době součást tábora Lauriacum. Ve středověku jej jako řádového patrona ctili také čeští benediktini, protože patřil k přímým předchůdcům sv. Benedikta a poustevníka sv. Antonína Velikého. Jeho pozdější úctu překryl kult jeho jmenovců sv. Severina z Kolína nad Rýnem a sv. Severa z Ravenny.

IkonografieEditovat

Severin bývá zpodoben trojím způsobem: buď jako poustevník s plnovousem, nebo jako mnich v kutně s tonzurou na hlavě, nebo jako biskup v kasuli s berlou a infulí.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Lexikon der christlichen Ikonographie, ed. Wolfgang Braunfels, Basel-Freiburg-Rom-Wien 1992, Band 8, s. 339-340.
  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4. 
  • Anežka VIDMANOVÁ (ed.): Jakub de Voragine: Legenda Aurea, Praha 1998.

Externí odkazyEditovat