Otevřít hlavní menu

Sevastopolská mešita (rusky Севастопольская мечеть, krymskou tatarštinou Акъяр Джами) je chrámová mešita v Leninském rajónu Sevastopolu, hlavní svatyně sevastopolských muslimů. Postavena byla v letech 1909-1914 podle projektu místního architekta Alexandra Michajloviče Vejzena.

Sevastopolská mešita
Акъяр Джами
Sevastopol 04-14 img11 Aq-Yar Juma Jami Mosque.jpg
Poloha
Stát UkrajinaUkrajina Ukrajina
Obec Sevastopol
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Proud islámu sunnitský
Status v provozu
Architektonický popis
Architekt Alexandr Michajlovič Vejzen
Vystavěna 1909—1914
Počet minaretů 1
Výška minaretů 40 m
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Na počátku 20. století se Sevastopol překotně rozvíjel. Tehdejší samospráva všemožně podporovala výstavbu kulturních objektů, ať už pravoslavných chrámů, luteránského kostela či židovské modlitebny. Představitelé muslimské obce roku 1901 a 1905 žádali o přidělení pozemku pro výstavbu mešity, který jim byl roku 1907 skutečně přidělen v Chrámové ulici, nedaleko dívčího gymnázia.

Nápis nad portálem svědčí o tom, že se mešita stavěla od roku 1909 do roku 1912 na památku cara Alexandra III. I když ve skutečnosti se kvůli složité ekonomické a politické situaci v zemi (volby do Státní dumy a první balkánská válka) se výstavba pro nedostatek prostředků protáhla ještě o další dva roky. V nedostavěné mešitě nicméně proběhlo několik slavnostních bohoslužeb, například roku 1912 u příležitosti 100 let od porážky Napoleona.

Slavnostní otevření proběhlo 20. dubna 1914. Mešita byla ozdobena prapory, koberci a květinovými girlandami. Otevření se účastnil dočasný generální gubernátor, hlavní velitel sevastopolského přístavu a náčelník sevastopolské posádky viceadmirál N. S. Maňkovskij, starosta města Sergej Ivanovič Burlej, velitel sevastopolské pevnosti generálmajor Korkašvili, policejní ředitel Bočarov, starosta N. F. Ergopulo, turecký konzul Ahmed-Džamil-bej, členové zastupitelstva, představitelé muslimského duchovenstva, muslimští důstojníci sevastopolské posádky a mnoho jiných. Mešita získala zároveň status civilní a zároveň vojenský.

Prvním mulláhem pro civilní obyvatelstvo se stal Jusif Ismailovič Rachimov, vojenským kaplanem pro vojáky Černomořského loďstva potom Muhammad-Zachir Zamaletdinov. Při mešitě byla taktéž zřízena Společnost na pomoc chudým muslimům a muslimská škola, roku 1913 čítající 39 žáků.

Po upevnění sovětské vlády ve městě byla mešita dána muslimské obci do pronájmu, v roce 1938 však byla zrušena. Budova byla přeměněna na sklad a později na kino. Během bojů 2. světové války byl objekt silně poškozen. Roku 1946 byla budova předána Černomořskému loďstvu. Aby nebylo vidět, že se jednalo o mešitu, dvěma tanky napínajícími ocelové lano byl stržen minaret, všechny nápisy v arabštině i ruštině byly odstraněny, ozdobné zuby kolem střechy byly otlučeny. Armáda objekt využívala jako archiv Černomořského loďstva.

Po pádu Sovětského svazu vrátili mešitu zpět do rukou věřících a započalo se s postupnou rekonstrukcí a obnovou. Od roku 1992 zde probíhají pravidelné bohoslužby. V roce 2000 byl vztyčen nový minaret, vysoký 40 m počítáno od země (26 m od střechy).

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Севастопольская мечеть na ruské Wikipedii.