Serie A 1954/1955

ročník italské fotbalové ligy Serie A
(přesměrováno z Serie A 1954/55)

Soutěžní ročník Serie A 1954/1955 byl 53. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 23. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 19. září 1954 do 19. června 1955 a skončila vítězstvím Milána, který vyhrál pátý titul celkově.

Serie A 1954/1955
Země ItálieItálie Itálie
Informace
Ročník 53. ročník (23. ročník Serie A)
Vítěz Milán (5. titul)
nejlepší střelec Gunnar Nordahl (27 branek)
Sestupující Udinese
Catania
1953/1954 1955/1956

Nejlepším střelcem se stal již popáté švédský fotbalista Gunnar Nordahl (Milán), který vstřelil v sezoně 27 branek.

Události editovat

Před sezonou editovat

Obhájci titulu z Interu si nepořídilo žádné velké jméno, naopak z klubu odešlo spousta výborných hráčů: po 7 letech u Nerazzurri odešel Fattori (Brescia), po 6 letech Giovannini (Lazio) a střelec Nyers (Řím) a také odešel Ivano Blason (Verona). To jejich městský rival Rossoneri změnil prezidenta. Nový prezident se stal Andrea Rizzoli a ten koupil mistra světa z roku 1950 za 52 milionů lir Schiaffina[1] Dále přivedl Ricagniho (Juventus) a budoucí legendu klubu, 22letého Maldiniho (Triestina). Naopak odešli Piccinini (Palermo) a Moro (Udinese).

Bianconeri se rozloučilo po 15 letech hraní v klubu Parolou, po 6 letech odešel také Dánský střelec Hansen (oba Lazio). Odešel také Bertuccelli (Řím). Naopak přišel Colombo (Monza) a Garzena (Alessandria). Výměnu provedlo Udinese s Fiorentinou, když vyměnilo Virgiliniho za Magliho.

Konec kariéry ohlásil poslední hrající Italský mistr světa z roku 1938, tehdy 40letý Silvio Piola, který odehrál 21 prvoligových sezon, ve kterých střelil rekordních 274 branek.

Další změny byli: Roberto Lovati (MonzaTurín), Enzo Bearzot (CataniaTurín), Pietro Grosso (ŘímTurín), Giacomo Losi (CremoneseŘím), Emilio Caprile (LazioAC Legnano) a Lucidio Sentimenti (LazioVicenza).

Během sezony editovat

Již od začátku sezony se dostal do vedení Milán, který vyhrál na začátku sedm utkání v řadě a získal nad svými soupeři značný náskok. Nakonec vyhrál svůj pátý titul a mohlo se tak zúčastnit nového evropského poháru PMEZ. Měl nejlepší obranu a také díky nejlepšímu střelci ligy Nordahlovi (27 branek) i útok. Během sezony překvapivě vyměnilo trenéra a to Maďara Béla Guttmann za Puricelliho.

Na 2. místě původně skončilo Udinese, jenže na konci sezony byl za sportovní přestupek odsouzen k sestupu spolu s nováčkem z Catanie. Na 3. místě skončil Řím, který měl o sedm bodů méně něž mistr ligy. Velmi dobré umístění zaznamenala Boloňa, která obsadila 4. místo, což bylo nejlepší umístění od mistrovské sezony 1940/41.

Sestoupit mělo SPAL a Pro Patria, ale verdikt komise je vrátil do Serie A. Místo nich sestoupilo Udinese a Catania, protože v zápase v posledním kole ze sezony 1952/53 se oba kluby provedlo sportovní přestupek kole sezony[2].

Účastníci editovat

Lokalizace italských klubů hrající 1954/55
Klub Město Stadion Trenér Nejlepší střelec
Atalanta Bergamo Stadio Comunale   Luigi Bonizzoni   Poul Rasmussen (16)
Boloňa Boloňa Stadio Comunale   Giuseppe Viani   Gino Pivatelli (17)
Catania Catania Stadio Cibali   Piero Andreoli   Vittorio Ghiandi (11)
Fiorentina Florencie Stadio Comunale   Fulvio Bernardini   Giuseppe Virgili (15)
Inter Milán Stadio San Siro   Alfredo Foni   Gino Armano (14)
Janov Janov Stadio Luigi Ferraris   György Sárosi (1.–31. kolo)
  Ermelindo Bonilauri
  Attilio Frizzi (9)
Juventus Turín Stadio Comunale di Torino   Aldo Olivieri +   George Raynor (1.–5. kolo)
  Aldo Olivieri (6.–17. kolo)
  Aldo Olivieri +   Virginio Rosetta
  Helge Bronée (11)
Lazio Řím Stadio dei Centomila   Federico Allasio (1.–7. kolo)
  Roberto Copernico +   George Raynor
  John Hansen (15)
Milán Milán Stadio San Siro   Béla Guttmann (1.–19. kolo)
  Héctor Puricelli
  Gunnar Nordahl (27)
Neapol Neapol Stadio della Liberazione   Eraldo Monzeglio   Hasse Jeppson,
  Giancarlo Vitali (10)
Novara Novara Stadio Comunale   Antonio Janni   Dionisio Arce (11)
Pro Patria Busto Arsizio Stadio Comunale   Luigi Rossetto (1. –14. kolo)
  Imre Senkey
  Norberto Höfling (8)
Řím Řím Stadio dei Centomila   Jesse Carver   Carlo Galli (12)
Sampdoria Janov Stadio Luigi Ferraris   Paolo Tabanelli (1. –7. kolo)
  Paolo Tabanelli +   Lajos Czeizler
  Oliviero Conti,
  Giuseppe Baldini,
  Pierluigi Ronzon (10)
SPAL Ferrara Stadio Comunale   Bruno Biagini   Rinaldo Olivieri (7)
Turín Turín Stadio Filadelfia   Annibale Frossi   Giancarlo Bacci (15)
Triestina Terst Stadio Comunale   Severino Feruglio   Giuseppe Secchi (10)
Udinese Udine Stadio Moretti   Giuseppe Bigogno   Lorenzo Bettini (20)

Tabulka editovat

Poř. Tým Z V R P VG OG B
1.   Milán   34 19 10 5 81 35 48
2.   Udinese 34 16 12 6 58 42 44
3.   Řím 34 13 15 6 53 39 41
4.   Boloňa 34 15 10 9 54 47 40
5.   Fiorentina 34 14 11 9 49 48 39
6.   Neapol 34 13 12 9 50 40 38
7.   Juventus 34 12 13 9 60 53 37
8.   Inter 34 11 12 11 38 40 36
9.   Sampdoria 34 11 12 11 54 44 34
10.   Turín 34 12 10 12 42 45 34
11.   Janov 34 9 13 12 34 44 31
12.   Catania 34 10 10 14 38 47 30
13.   Lazio 34 11 8 15 41 52 30
14.   Triestina 34 9 12 13 34 52 30
15.   Atalanta 34 8 12 14 35 38 28
16.   Novara 34 10 8 16 39 53 28
17.   SPAL 34 5 13 16 24 49 23
18.   Pro Patria 34 6 9 19 29 55 21
Poznámky
  • Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
  • za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
  • při rovnosti bodů rozhodovalo skóre.
  • kluby SPAL a Pro Patria, mělo sestoupit, jenže kvůli korupci sestoupilo Udinese a Catania.
     Mistr ligy + kvalifikoval se na Latinský pohár a Poháru PMEZ
     Kvalifikoval se na Středoevropský pohár
     Sestup do Serie B

Statistiky editovat

Výsledková tabulka editovat

  Atalanta Boloňa Catania Fiorentina Janov Inter Juventus Lazio Milán Neapol Novara Pro Patria Řím Sampdoria SPAL Turín Triestina Udinese
Atalanta 0:1 4:0 5:1 0:2 1:1 2:1 3:2 1:1 1:1 4:0 1:2 1:1 1:1 0:0 2:0 0:0 0:2
Boloňa 0:0 4:2 0:2 2:1 3:2 2:1 2:1 1:2 1:3 2:2 5:0 1:3 3:1 2:0 4:1 1:1 2:4
Catania 1:0 2:2 0:1 2:0 1:1 2:2 1:0 1:3 1:1 0:0 2:1 2:2 2:1 1:0 2:1 2:1 5:0
Fiorentina 2:1 0:2 2:1 2:2 3:3 0:0 0:1 0:2 0:0 1:0 1:0 1:1 1:0 1:0 2:2 4:1 3:1
Janov 1:0 1:2 0:0 0:0 2:0 2:0 2:0 0:8 1:1 0:0 1:3 1:0 1:1 1:1 2:0 0:0 1:1
Inter 3:0 2:2 3:0 3:5 0:1 1:2 2:1 1:1 1:4 3:0 2:0 1:2 1:0 1:0 1:1 4:1 2:2
Juventus 0:0 5:1 1:1 4:1 2:1 3:2 4:2 3:4 1:1 2:1 4:2 1:1 2:2 3:1 3:0 1:2 1:1
Lazio 1:0 0:0 1:0 2:1 2:1 3:2 2:1 2:4 2:1 1:1 2:0 1:1 1:3 0:0 0:2 1:1 0:2
Milán 3:1 0:0 2:0 4:0 2:2 1:1 3:1 3:0 1:1 3:0 2:0 0:2 1:3 6:0 4:1 4:0 2:2
Neapol 1:0 1:1 2:0 1:1 3:1 1:2 1:1 3:2 0:2 1:2 2:1 2:0 2:2 2:1 0:2 4:0 3:1
Novara 0:1 1:0 2:0 1:0 3:1 2:4 2:2 2:1 1:1 2:1 0:1 1:2 1:0 2:0 0:1 2:0 3:3
Pro Patria 1:2 0:2 2:1 1:1 0:2 0:1 1:2 2:0 1:1 0:2 0:0 1:1 1:0 1:1 1:2 0:2 2:2
Řím 0:0 3:4 3:1 3:4 2:1 3:0 1:1 1:3 2:1 0:0 5:3 1:1 1:1 1:0 1:0 2:0 1:1
Sampdoria 2:1 2:0 1:1 3:3 2:2 1:1 5:1 0:0 0:3 5:2 6:2 3:0 1:1 1:0 1:1 2:2 2:0
SPAL 0:0 1:1 1:3 1:3 1:0 2:0 0:0 2:2 0:0 1:1 2:1 1:1 2:5 2:0 1:1 1:0 1:4
Turín 1:1 1:2 1:0 0:1 0:0 1:1 2:2 3:1 1:2 1:0 3:2 3:1 1:1 1:0 1:0 5:1 1:1
Triestina 3:1 0:0 1:1 1:1 1:1 0:1 4:2 1:3 4:3 0:2 1:0 1:0 0:0 3:1 1:1 2:1 0:0
Udinese 3:1 2:1 1:0 2:1 3:0 0:2 0:1 1:1 3:2 3:0 1:0 2:2 1:0 2:1 3:0 3:0 1:1

Střelecká listina editovat

Pořadí Jméno Klub Branky
1.   Gunnar Nordahl Milán 27
2.   Lorenzo Bettini Udinese 20
3.   Gino Pivatelli Boloňa 17
4.   Poul Rasmussen Atalanta 16
5.   John Hansen Lazio 15
  Giancarlo Bacci Turín 15
  Juan Alberto Schiaffino Milán 15
  Giuseppe Virgili Fiorentina 15
9.   Gino Armano Inter 14
  Arne Selmosson Udinese 14

Vítěz editovat

Serie A
Vítěz pro rok 1954/55
AC Milán
 

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1954-1955 na italské Wikipedii.

Externí odkazy editovat

Šablona:Evropský fotbal 1954/55

  1. neodehrál žádné utkání