Sedlecký antifonář

Sedlecký antifonář je jednou z nejvýznamnějších památek pozdně románské knižní malby na českém území.

Sedlecký antifonář
Národní knihovna České republiky v Praze
(XIII A 6)
Stránka z antifonáře s inicálou
Stránka z antifonáře s inicálou
Typ antifonář
Doba vzniku ve 2. čtvrtině 13. století
Místo vzniku Sedlecký klášter
Jazyk latina
Písmo česká chorální notace
Obsah duchovní hudba

Dějiny rukopisuEditovat

 
Postava sv. Jana Evangelisty

Hudební antifonář zřejmě vznikl ve 2. čtvrtině 13. století a byl určen některému ženskému cisterciáckému klášteru. Obsahuje celou řadu nádherných iluminací – ornamentálních iniciál i figurálních bordur a miniatur, z nichž je patrná byzantská inspirace hlavního malíře celého díla vzniklá zřejmě vlivem křižáckým výprav či sasko-durynského umění. Tvarosloví iluminací je zařazováno pod raně gotický tzv. lámaný styl[1](Zackenstil).[2]

V 17. století byly některé poškozené pergamenové listy antifonáře nahrazeny papírovými s týmž textem, případně doplněny o texty nové. Takto vzniklý celek byl roku 1671 svázán a dnes je uložen v depozitáři Národní knihovnyPraze.

NotaceEditovat

Antifonář je psán na čtyřlinkové osnově s klíčovými soustavami f-c a c-g. Předlohou Hudební notace rukopisu byl jiný spis virgálního typu. Charakteristické je zejména hojné využití pomocných čar v osnově, a to jednak ve větším množství a zároveň v modernější podobě, než bylo tehdy obvyklé. Jednotlivé notové znaky mají velmi jasný tvar i charakter zápisu.

ReferenceEditovat

  1. Jan ROYT, Nástěnné malby v kostele sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech, dostupné online: http://www.osop-chabry.cz/kostel-malby.php
  2. Databáze benediktinských klášterů, artefakt: Antifonář sedlecký, dostupné online: http://web.flu.cas.cz/klastery/public/objekty/show/94[nedostupný zdroj]

Externí odkazyEditovat