Sedlec (okres Třebíč)

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Obec Sedlec (německy Sedletz[4], starší názvy Sedlcz, Sedletz, Sedlizt[5]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 248[1] obyvatel. V bezprostřední blízkosti obce se nachází vojenské letiště Náměšť nad Oslavou. Vesnice leží na rovině mezi Oslavkou a Jihlavkou, nachází se asi 5 km jihozápadně od Náměště nad Oslavou, vesnicí prochází silnice mezi Vícenicemi u Náměště nad Oslavou a Mohelnem.[6]

Sedlec
Náves v obci
Náves v obci
Znak obce SedlecVlajka obce Sedlec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel248 (2023)[1]
Rozloha9,43 km²[2]
Katastrální územíSedlec u Náměště nad Oslavou
Nadmořská výška452 m n. m.
PSČ675 71
Počet domů109 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSedlec 96
675 71 Náměšť nad Oslavou
info@obecsedlec.cz
StarostaIng. Pavel Petrák
Oficiální web: www.obecsedlec.cz
Sedlec
Sedlec
Další údaje
Kód obce511081
Kód části obce146803
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Popůvky, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Hartvíkovice, Březník, Kladeruby nad Oslavou a Náměšť nad Oslavou.

Historie editovat

Obec byla nazvána snad podle slova sedlec (menší sídlo). Území obce mohlo být osídleno již v období mladého neolitu, pod sedleckým hradem byly nalezeny úlomky keramiky z doby moravské malované keramiky, pozdější nálezy z laténského období.[7]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1101, kdy byla obec mezi statky v roce 1197 darovanými klášteru v Třebíči, donátorem byl kníže Spytihněv.[5] V roce 1304 byla vesnice vypáleny Kumány a kolem roku 1370 byl nedaleko vesnice postaven Sedlecký hrad, který sloužil jako obranná pevnost proti Lamberku, sedlecký hrad pak kolem roku 1440 po nařízení bourání hradů zanikl.[7] Kolem roku 1378 vládl v Sedlci Michek ze Sedlce a v letech 1436–1465 byl majitelem vesnice Zikmund Prvák ze Sedlce. V roce 1465 opat kláštera zastavil Sedlec Peškovi a Jakubovi z Lirtbachu, ale roku 1468 byl třebíčský klášter dobyt[6] a Matyáš prodal Sedlec, Hartvíkovice, Vojkovice, Sokolnice a Telnici[8] Černohorským z Boskovic. Až v roce 1491 pak odkoupil Sedlec Vilém z Pernštejna a vesnice se stala opět součástí třebíčského panství, roku 1556 pak Vratislav z Pernštejna prodal Sedlec a několik dalších vesnic v okolí Oldřichovi z Lomnice, po něm pak majetek zdědil Jan starší ze Žerotína a pak Karel starší ze Žerotína. Karel starší ze Žerotína byl po bitvě na Bílé hoře nucen zbavit se majetků a prodal náměšťské panství Albrechtovi Václavovi z Valdštejna. Albrecht pak prodal panství Janovi Křiteli Verdovi z Verdenbergu a po něm je pak zdědil Václav Adrian z Enkevoirtu. V roce 1743 pak získali panství Kufštejnové a ti pak prodali panství Bedřichovi Vilémovi z Haugwitz a Biskupic. Haugwitzové v roce 1830 nechali nedaleko vesnice postavit Gloriet.[7]

V roce 1828 byla ve vsi založena škola, která se však stala plně samostatnou až v roce 1855, v roce 1887 byla rozšířena na dvojtřídku. Školní budova byla přestavěna v letech 1858 a 1889.[6] V roce 1889 byla ke školní budově přistavěna kaplička a v roce 1910 byla postavena nová trojtřídní budova. V první světové válce zahynulo celkem 21 občanů Sedlce.[7] V roce 1903 byla založena Národní Jednota, v roce 1911 hospodářská besídky a v roce 1924 znovu Národní Jednota a Omladina.[4]

V roce 1922 byla v obci založena obecní knihovna a roku 1926 přiveden do obce rozhlas, roku 1928 pak byla vesnice elektrifikována. V roce 1929 byl založen sbor dobrovolných hasičů. Po skončení druhé světové války byl roku 1947 do vsi zaveden telefon a o rok později byl rozveden obecní rozhlas. V roce 1956 bylo založeno JZD a také zahájena výstavba vojenského letiště, to bylo dokončeno v roce 1959. Roku 1973 byla obec kanalizována a také bylo sloučeno JZD s JZD v Hartvíkovicích a v roce 1975 také s JZD ve Studenci.[9]

V roce 1993 byla započata výstavba čistírny odpadních vod, ta byla dokončena v roce 1995. V letech 1998–2000 byla obec plynofikována a mezi lety 2003 a 2004 byl v obci rozveden vodovod.[9] Historický kámen v lese nedaleko Sedlece byl na konci roku 2018 poškozen.[10]

Do roku 1849 patřil Sedlec do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak v letech 1949 a 1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Sedlec pod Náměšť nad Oslavou, následně se obec osamostatnila.[11] Mezi lety 1850 a 1910 byla součástí obce i vesnice Popůvky.[7]

Vývoj počtu obyvatel Sedlece[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 439 456 468 461 446 472 471 385 399 365 321 289 263

Pamětihodnosti editovat

  • Gloriet, hrádek nedaleko, postaven v roce 1830[13]
  • Zřícenina sedleckého hradu, postaveného ve 14. století[4][13]
  • Památník obětem první světové války
  • Kříž
  • Pamětní deska na škole
  • Lovecký zámeček Vlčí kopec[13]
  • hraběcí studánka nedaleko zámku Vlčí kopec[13]
  • vodopády nedaleko zámku Vlčí kopec[13]
  • Tři kříže u sedleckého hradu, rekonstruovány v roce 2003[13]
  • Čertův most přes přítok Oslavy, potok Hučák, postaven kolem roku 1830[13]

Politika editovat

Volby do poslanecké sněmovny editovat

Volby do PSP ČR v obci Sedlec
2006[14] 2010[15] 2013[16] 2017[17] 2021[18]
1. ČSSD (37.74 %) ČSSD (29.62 %) KSČM (22.13 %) ANO (23.25 %) ANO (27.94 %)
2. KSČM (20.52 %) KSČM (26.66 %) ČSSD (19.84 %) SPD (18.6 %) SPOLU (22.79 %)
3. KDU-ČSL (17.88 %) ODS (11.85 %) KDU-ČSL (17.55 %) KSČM (15.5 %) SPD (13.97 %)
účast 75.12 % (151 z 201) 64.45 % (136 z 211) 62.09 % (131 z 211) 62.62 % (129 z 206) 66.03 % (138 z 209)

Volby do krajského zastupitelstva editovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Sedlec
2008[19] 2012[20] 2016[21] 2020[22]
1. ČSSD (44.7 %) KSČM (29.41 %) ČSSD (20.54 %) Piráti (20.83 %)
2. KSČM (22.35 %) ČSSD (16.47 %) KDU-ČSL (16.43 %) ANO (20.83 %)
3. ODS (12.94 %) KDU-ČSL (15.29 %) ANO 2011 (16.43 %) KDU-ČSL (15.27 %)
účast 44.06 % (87 z 202) 42.72 % (87 z 206) 35.78 % (73 z 204) 34.95 % (72 z 206)

Prezidentské volby editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (42 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (27 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (20 hlasů). Volební účast byla 66.99 %, tj. 139 ze 209 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (113 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (36 hlasů). Volební účast byla 71.09 %, tj. 150 ze 211 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (65 hlasů), druhé místo obsadil Marek Hilšer (18 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (17 hlasů). Volební účast byla 65.37 %, tj. 134 ze 205 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (95 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (56 hlasů). Volební účast byla 74.51 %, tj. 152 ze 204 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (49 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (45 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (15 hlasů). Volební účast byla 68.50 %, tj. 137 ze 200 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (91 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (71 hlasů). Volební účast byla 79.41 %, tj. 162 ze 204 oprávněných voličů.[25]

Osobnosti editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 107–108. 
  5. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 30. Dostupné online.
  6. a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 300–303. 
  7. a b c d e Historie naší obce [online]. Obec Sedlec: Obec Sedlec, 2016-07-12 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  8. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 143–144. 
  9. a b Dění v obci [online]. Sedlec: Obec Sedlec, 2016-07-12 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  10. Těžba dřeva zničila historický kámen. Horácké noviny [online]. Yashica, 2019-01-15 [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  11. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 273. 
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  13. a b c d e f g Památky obce [online]. Sedlec: Obec Sedlec, 2016-07-12 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  23. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  24. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  25. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat