Schwarzenberg (Sasko)

sídlo ve spolkové zemi Sasko v Německu

Schwarzenberg (oficiálně Schwarzenberg/Erzgebirge) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Krušné hory a má přibližně 16 tisíc[1] obyvatel.

Schwarzenberg
Pohled na zámek
Pohled na zámek
Schwarzenberg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška468 m n. m.
Časové pásmoUTC +1
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresKrušné hory
Administrativní dělení10 městských částí
Schwarzenberg na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha46,3 km²
Počet obyvatel15 740 (2023)[1]
Hustota zalidnění339,9 obyv./km²
Správa
Statusvelké okresní město
PrimátorRuben Gehart (CDU)
Oficiální webwww.schwarzenberg.de
Adresa obecního úřaduStraße der Einheit 20
08340 Schwarzenberg/Erzgeb.
Telefonní předvolba03774
PSČ08340
Označení vozidelERZ, ANA, ASZ, AU, MAB, MEK, STL, SZB, ZP
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První zmínka o městě pochází z roku 1282, v souvislosti se zdejším hradem, odhaduje se však, že tento hrad vznikl již kolem r. 1150. Okolo něj vzniklo malé město, jež žilo z místní těžby kovových rud.

V 16. století byl zdejší hrad přestavěn na kurfiřtský lovecký zámek. Tento zámek se také stal sídlem kurfiřtských úřadů, zejména horního úřadu.

V 19. století a na začátku 20. století zaznamenalo město značný rozvoj průmyslu, ten však byl značně postižen hospodářskou krizí 30. let.

Specifická situace zavládla ve Schwarzenbergu a v okolí v květnu 1945. Po bezpodmínečné kapitulaci Třetí říše nebylo město z dodnes nevyjasněných důvodů, nejspíše z nejasností ve výkladu dohod o průběhu demarkační linie, obsazeno vojsky žádné vítězné mocnosti. 11. května utvořili zdejší komunisté a sociální demokraté tzv. Antifašistický akční výbor, který převzal moc jak nad obecními úřady v městě a v okolních obcích, tak v okresním úřadě a odzbrojil zbytky německých branných sil. Tento akční výbor se potýkal s katastrofální humanitární situaci v okresu, kde musel zajistit výživu kromě místních obyvatel i pro 15 000 uprchlíků, válečných zajatců, vězňů apod. a marně žádal spojenecká vojska o pomoc.

Teprve 24. června 1945 vstoupila na základě dohod o definitivním vymezení okupačních zón v Německu do města sovětská armáda a potvrdila členy akčního výboru v jejich funkcích, někteří v nich zůstali i po vzniku NDR. Později se pro tuto epizodu vžilo označení Freie Republik Schwarzenberg (Svobodná republika Schwarzenberg), zpopularizované románem Schwarzenberg od Stefana Heyma z roku 1984.

Po roce 1948 zde byla vybudována první (a jediná) východoněmecká továrna na automatické pračky.

Reference

editovat
  1. a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].

Externí odkazy

editovat