Otevřít hlavní menu

Satyajit Ray, též Satjádžit Ráj (2. května 1921 Kalkata23. dubna 1992 tamtéž) byl indický filmový režisér. Jeho prvním filmem byl Žalozpěv stezky z roku 1955, za něj získal cenu za humánní dokument na festivalu v Cannes. V roce 1957 získalo Zlatého lva za nejlepší film i cenu FIPRESCI na festivalu v Benátkách jeho drama Nezdolný. Cenu FIPRESCI zde získal i v roce 1972 za sociálně kritické drama Seemabaddha. Roku 1982 mu v Benátkách udělili Zlatého lva za celoživotní dílo. Úspěchy sklízel na i na Berlinale. Roku 1964 zde získal Stříbrného medvěda za nejlepší režii filmu Velkoměsto, stejnou cenu obdržel rok poté za režii Osamělé ženy, další rok přišlo zvláštní uznání za snímek Idol a roku 1973 Zlatý Medvěd za nejlepší film pro jeho snímek Vzdálené hřmení. V letech 1956−1994 dvaatřicetkrát získal indické národní filmové ocenění. Psal též povídky a romány, vedl raké časopis Sandeš (který založil jeho otec).[1]

Satyajit Ray
Narození 2. května 1921
Kalkata, Indie
Úmrtí 23. dubna 1992 (ve věku 70 let)
Kalkata, Indie
Aktivní roky 1950−1992
Zlatý medvěd
1973 Vzdálené hřmění
Zlatý lev
1957 Nezdolný

V roce 1992 mu byl posmrtně oceněn řád Bharat Ratna.

ReferenceEditovat

  1. Satyajit Ray | Indian film director. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-06-05]. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat