Samuel Richardson

Samuel Richardson (pokřtěn 19. srpna 1689, Mackworth, Derbyshire[1]4. července 1761 Londýn) byl anglický tiskař, vydavatel a preromantický spisovatel. Proslavil se především svými romány v dopisech Pamela, or Virtue Rewarded (1740, Pamela aneb Odměněná ctnost) a Clarissa, or the History of a Young Lady (1748, Clarissa aneb Příběh mladé dámy), díky kterým je považován za jednoho ze zakladatelů moderního románu.[2]

Samuel Richardson
Samuel Richardson by Joseph Highmore.jpg
Narození červenec 1669
Derbyshire
Úmrtí 4. července 1761
(ve věku 71 let)
Londýn
Povolání tiskař, vydavatel, spisovatel
Národnost anglická
Období preromantismus
Žánr román v dopisech
Významná díla Pamela (1740),
Clarissa (1748)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se buď 24. nebo 31. července, pokřtěn byl 19. srpna roku 1689. Byl jedním z devíti dětí vesnického truhláře a byl určen pro církevní dráhu. Finanční ztráty jeho rodiny však zabránily jeho univerzitnímu vzdělání, takže se vyučil tiskařem. Oženil se s dcerou svého mistra Martou Wildeovou a roku 1719 si založil vlastní tiskárnu v v Salisbury Court, kde také bydlel a žil až do smrti.[2]

Jako tiskař byl velice úspěšný. Roku 1733 se stal oficiálním vydavatelem publikací pro Dolní sněmovnu britského parlamentu. Stal se zámožným obchodníkem a dosáhl společenské prestiže. Roku 1754 se stal mistrem londýnského sdružení knihkupců a tiskařů a roku 1761 královským tiskařem. Brzy poté zemřel na záchvat mrtvice.[2]

DíloEditovat

 
Samule Richardson na obtaze Masona Chamberlina

Ačkoliv napsal svůj první román až v padesáti letech, byl literárně činný již od počátku svého působení jako tiskař a vydavatel. Vydával časopis True Briton (Pravý Brit), ve kterém se podílel na politických debatách. Uvedl na trh řadu autorů (mimo jiné Daniela Defoea) a tato vydání opatřil vlastními předmluvami. Přátelil se s významnými osobnostmi své doby, například s Jamesem Thomsonem nebo Samuelem Johnsonem a stál v centru kulturního života.[2]

Roku 1739 byl požádán svými přáteli, aby napsal svazek vzorových dopisů, které měly sloužit jako předlohy pro méně vzdělané pisatele. Byl mezi nimi i stylizovaný dopis otce dceři pracující jako služebná, když se dozvěděl, že její pán usiluje o její čest, a dopis s dceřinou odpovědí. Tato situace jej následně zaujala natolik, že jí rozvedl do samostatného psychologického románu v dopisech Pamela, or Virtue Rewarded (1740, Pamela aneb Odměněná ctnost), pro nějž je charakteristický ponor do nitra postav, psychologická introspekce a výrazný didaktický záměr, který je typický i pro jeho další díla.[2]

Ještě významnější je pro vývoj anglického i evropského románu jeho další román Clarissa, or the History of a Young Lady (1748, Clarissa aneb Příběh mladé dámy), ve kterém všestranně zachytil duševní stavy postav a vytvořil tragickou hrdinku, jejíž život je ničen měšťáckou peněžní morálkou a aristokratickou nemorálností.[3]

Autorův poslední dokončený román The History of Sir Charles Grandison (1754, Příběh sira Charlese Grandisona) nedosahuje kvalit dvou předchozích děl. Richardson v něm chtěl vytvořit ideál ctnostného muže, ale nedostatečné prokreslení hrdinů románu z nich udělalo nudné neživotné postavy.[3]

Z jeho díla nebylo do češtiny doposud nic přeloženo.[2]

BibliografieEditovat

 
Pamela, titulní list románu z roku 1741
 
Clarissa, titulní list románu z roku 1748
  • The Apprentice's Vademecum, or The Young Man's Pocket Companion (1734, Příručka tovaryše aneb Kapesní společník mladého muže), praktické společenské a morální rady do života.
  • Pamela, or Virtue Rewarded (1740, Pamela aneb Odměněná ctnost), psychologický román v dopisech, k jehož napsání se Richardson inspiroval při psaní svého díla Dopisy známým pro důležité příležitosti. Jde o příběh mladičké služebné, která odolává svodům svého pána tak dlouho, až jej přiměje k tomu, aby se s ní oženil. Román byl velmi populární, a již díky němu je Richardson považován za jednoho ze zakladatelů moderního románu. Autor také román v dalších vydáních neustále vylepšoval. Příběh však vyvolal také řadu kritik, které poukazovali na pokrytectví hlavní postavy. Významnou parodií románu byla především Shamela Henryho Fieldinga z roku 1741.
  • Familiar Letters on Important Occasions (1741, Dopisy známým pro důležité příležitosti), sbírka vzorových dopisů, které měly sloužit jako předlohy.
  • Pamela in her Exalted Condition (1742, Pamela ve vznešeném stavu), pokračování příběhů Pamely v jejím „vznešeném životě“. Dílo vzniklo jako rekace na podvržené pokračování Pamela's Conduct in High Life Johna Kellyho z roku 1741 a obvykle vychází společně s románem Pamela jako jeho druhý díl.[4] V románu se z Pamely stala příslušnice urozené společnosti, vzorná manželka a matka, která důstojně snáší zálety svého muže a obrací jej na cestu ctnosti. Její „kazatelské“ dopisy se ale vyznačují značnou nudností a román nebyl příliš úspěšný.[5]
  • Clarissa, or the History of a Young Lady (1748, Clarissa aneb Příběh mladé dámy), psychologický román v dopisech, který je považován za autorovo mistrovské dílo. Autor v něm všestranně zachytil duševní stavy postav a vytvořil tragickou hrdinku, jejíž život je ničen měšťáckou peněžní morálkou a aristokratickou nemorálností. Jde o příběh ctnostné dívky, která, aby unikla nenáviděné svatbě, hledá ochranu u zpustlého aristokrata Lovelaceho. Ten využije své moci nad ní a zneužije ji. Clarissa zemře z hoře nad ztrátou své nevinnosti a Lovelace padne v souboji s jejím bratrancem. Román, který Richardson rovněž v následujících vydáních vylepšoval, měl velký vliv na evropskou literaturu, byl přeložen do němčiny, nizozemštiny a francouzštiny a jeho vliv například na dílo Jeana-Jacquesa Rousseaua Julie aneb Nová Heloisa je patrný.[6]
  • The History of Sir Charles Grandison (1754, Příběh sira Charlese Grandisona), poslední autorův román, který zdaleka nedosáhl kvality jeho předchozích děl. Richardson v něm chtěl vytvořit ideál ctnostného aristokratického muže, ale nedostatečné prokreslení hrdinů románu z nich udělalo nudné neživotné postavy. Navíc z neznalosti zkreslil aristokratickou společnost, takže dílo působí šablonovitě a schematicky. Autor v něm líčí příběh nešťastné lásky Italky Clementiny z Poretty ke krásnému a ctnostnému anglickému džentlmenovi, který je svou sentimentální a jednotvárnou ctností nezajímavý.[6]
  • A collection of the moral and instructive sentiments, maxims, cautions, and reflexions, contained in the histories of Pamela, Clarissa, and Sir Charles Grandison (1755), doplněk k autorovým románům.

AdaptaceEditovat

Výtvarné uměníEditovat

V letech 1743-1744 vytvočil anglický malíř Joseph Highmore podle románu Pamela sérii dvanácti obrazů.[7]

DivadloEditovat

HudbaEditovat

Flmové a televizní adaptaceEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Richardson, Samuel - Oxfordský slovník národní biografie
  2. a b c d e f PROCHÁZKA, Martin, STŘÍBRNÝ, Zdeněk a kol. Slovník anglických spisovatelů. Libri: Praha 2003, druhé doplněné vydání. S. 621-623.
  3. a b STŘÍBRNÝ, Zdeněk. Dějiny anglické literatury I. Praha: Academia 1977, S. 312-315.
  4. Samuel Richardson - 1911 Encyclopædia Britannica
  5. CRAIG, Harding a kol. Dějiny anglické literatury II. Praha: SNKLU 1963, S. 83-85.
  6. a b Ottův slovník naučný, 21. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 2000. S. 732.
  7. CHILVERS, Ian a kol. The Oxford Dictionary of Art, Oxford University Press 2004. Third edition. S. 337
  8. Louis de Boissy - Bibliothèque Nationale de France
  9. GOLDONI, Carlo. Pamela. Dějehra ve třech jednáních. Překlad A. J. Vrťátko-Benátský. Praha: J. Otto 1887.
  10. PERAZZOLO, Paola, Nicolas François de Neufchateau, Paméla, ou la vertu récompensée. Studi Francesi 2008
  11. Samuel Richardson - IMDb
  12. Elisa di Rivombrosa = L'osservatorio sulle serie televisive

Externí odklazyEditovat