Wikipedie

Salen

chemická sloučenina

Salen je označení pro tetradentátní C2 symetrický ligand získávaný reakcí salicylaldehydu (sal) s ethylendiaminem (en). Tento název se také používá pro strukturně podobné látky, hlavně pro bis-Schiffovy báze. Salen a podobné ligandy mohou vytvářet komplexy s mnoha různými kovy, čímž lze často připravit stabilní sloučeniny kovů v různých oxidačních číslech.[2] Tyto komplexy salenu s kovy nacházejí využití jako katalyzátory v organické syntéze.[3]

Salen
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název2,2'-[ethan-1,2-diylbis(nitrilomethylyliden)]difenol
Ostatní názvyN,N′-ethylenbis(salicylimin)
Sumární vzorecC16H16N2O2
Identifikace
Registrační číslo CAS94-93-9
PubChem26518
SMILESC1=CC=C(C(=C1)/C=N/CC/N=C/C2=CC=CC=C2O)O
InChI1S/C16H16N2O2/c19-15-7-3-1-5-13(15)11-17-9-10-18-12-14-6-2-4-8-16(14)20/h1-8,11-12,19-20H,9-10H2/b17-11+,18-12+
Vlastnosti
Molární hmotnost268,32 g/mol
Teplota tání126 °C (399 K)
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příprava a vlastnosti editovat

H2salen lze připravit kondenzační reakcí ethylendiaminu se salicylaldehydem.[4]

 
 
Salkomin, komplex salenu a kobaltu
 
Jacobsenův katalyzátor tvořený komplexem salen-Mn

Komplexy salenu s kationty kovů lze připravit, aniž by byly izolovány z reakční směsi,[5][6] a to díky vysoké stabilitě komplexu v důsledku chelatace:

H2L + Mn+ → ML(n-2)+ + 2H+, kde L je ligand. Pyridinový adukt komplexu uCo(salen)(py) (salkominu) má čtvercově pyramidální strukturu a může sloužit jako přenašeč dikyslíku, jelikož vytváří nestabilní osmistěnný komplex s O2.[7][8]

Podobné ligandy editovat

Název „salenové ligandy“ se také používá pro tetradentátní ligandy s podobnou strukturou. Příkladem může být salpn, kde je na můstek spojující atomy dusíku navázána methylová skupina; tato látka se používá jako aditivum v motorových palivech, kde zachytává kovy.

Přítomnost objemných skupin v blízkosti koordinačního centra může navyšovat katalytickou aktivitu komplexu, zabraňovat jeho dimerizaci a navyšovat rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech jako je pentan. Tuto vlastnost mají například salenové ligandy odvozené od 3,5-di-terc-butylsalicylaldehydu. Chirální salenové ligandy lze vytvořit vhodnou substitucí diaminové skupiny, benzenových jader nebo obou těchto částí molekuly;[6] jako příklad lze uvést ligand získaný kondenzací trans-1,2-diaminocyklohexanu s 3,5-di-terc-butylsalicylaldehydem. Chirální ligandy je možné využít při asymetrické syntéze, například v Jacobsenově epoxidaci.[9]

 
Příprava a komplexace Jägerova ligandu[10]

Reakcí ethylendiaminu s acetylacetonem vznikají tetradentátní ligandy s obecným označením acacen.[10] Komplexy [Co(acacen)L2]+ selektivně inhibují aktivitů proteinů obsahujících histidin skrz výměnu axiálních ligandů. Tyto látky by mohly být využity k inhibici onkogeneze.[11]

Salan a salalenové ligandy se strukturou podobají salenovým, ale mají jednu nebo dvě nasycené (aminové namísto iminových) vazby mezi dusíky a aryly. Oproti odpovídajícím salenovým ligandům mají větší elektronovou hudtotu na kovových centrech.[12][13] Salany lze připravit alkylací příslušného aminu arylhalogenidem. Existují také „polosalenové“ ligandy, ty mají pouze jednu salicyliminovou skupinu. Připravují se reakcemi salicylaldehydu s monoaminy.[14]

Jako „salenové ligandy“ nebo ligandy „salenového typu“ se označují jiné ligandy s podobnými strukturami v okolí chelačního místa, konkrétně dva kyselé hydroxyly a dvě Schiffovy báze (aryliminové skupiny). Patří sem mimo jiné salph, který vzniká kondenzací salicylaldehydu s o-fenylendiaminem a salqu, jenž se vytváří reakcí salicylaldehydu s 2-chinoxalinolem.[15]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Salen ligand na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b N,N'-Bis(salicylidene)ethylenediamine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Pier Giorgio Cozzi. Metal–Salen Schiff base complexes in catalysis: practical aspects. Chemical Society Reviews. 2004, s. 410–421. 
  3. ↑ Subrata Shaw; James D. White. Asymmetric Catalysis Using Chiral Salen–Metal Complexes: Recent Advances. Chemical Reviews. 2019-06-11. 
  4. ↑ T. Tsumaki. Nebenvalenzringverbindungen. IV. Über einige innerkomplexe Kobaltsalze der Oxyaldimine. Bulletin of the Chemical Society of Japan. 1938, s. 252–260. 
  5. ↑ Harvey Diehl; Clifford C. Hach. Bis(N,N′-Disalicylalethylenediamine)-μ-Aquodicobalt(II). Inorganic Syntheses. 1950, s. 196–201. Dostupné online. ISBN 978-0-470-13234-0. 
  6. ↑ a b Pier Giorgio Cozzi. Metal-Salen Schiff base complexes in catalysis: Practical aspects. Chemical Society Reviews. 2004, s. 410–421. PMID 15354222. 
  7. ↑ T. G. Appleton. Oxygen Uptake by a Cobalt(II) Complex. Journal of Chemical Education. 1977, s. 443. 
  8. ↑ Shoichiro Yamada “Advancement in stereochemical aspects of Schiff base metal complexes” Coordination Chemistry Reviews 1999, volume 190–192, 537–555.
  9. ↑ T. P. Yoon; E. N. Jacobsen. Privileged Chiral Catalysts. Science. 2003, s. 1691–1693. PMID 12637734. 
  10. ↑ a b Birgit Weber; Ernst-G. Jäger. Structure and Magnetic Properties of Iron(II/III) Complexes with N2O 2–
    2     -Coordinating Schiff Base-Like Ligands. European Journal of Inorganic Chemistry. 2009, s. 455.     
  11. ↑ Elizabeth A. Bajema; Kaleigh F. Roberts; Thomas J. Meade. Essential Metals in Medicine:Therapeutic Use and Toxicity of Metal Ions in the Clinic. Příprava vydání Astrid Sigel, Eva Freisinger, Roland K. O. Sigel, Peggy L. Carver. Berlin: de Gruyter GmbH, 2019. ISBN 978-3-11-052691-2. Kapitola Chapter 11. Cobalt-Schiff Base Complexes:Preclinical Research and Potential Therapeutic Uses, s. 267–301. 
  12. ↑ David A. Atwood; Michael P. Remington; Drew Rutherford. Use of the Salan Ligands to Form Bimetallic Aluminum Complexes. Organometallics. 1996, s. 4763. 
  13. ↑ Albrecht Berkessel; Marc Brandenburg; Eva Leitterstorf; Julia Frey; Johann Lex; Mathias Schäfer. A Practical and Versatile Access to Dihydrosalen (Salalen) Ligands: Highly Enantioselective TitaniumIn Situ Catalysts for Asymmetric Epoxidation with Aqueous Hydrogen Peroxide. Adv. Synth. Catal.. 2007, s. 2385. 
  14. ↑ Xuan Pang, Ranlong Duan, Xiang Li, Zhiqiang Sun, Han Zhang, Xianhong Wang and Xuesi Chen (2014): "Synthesis and characterization of half-salen complexes and their application in the polymerization of lactide and ε-caprolactone" Polymer Chemistry, volume 5, issue 23, pages 6857-6864. DOI:10.1039/C4PY00734D
  15. ↑ Xianghong Wu; A. V. E. Gorden. 2-Quinoxalinol Salen Copper Complexes for Oxidation of Aryl Methylenes. European Journal of Organic Chemistry. 2009, s. 503–509. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Salen&oldid=21694386“