Otevřít hlavní menu

Saab 340 je dvoumotorový turbovrtulový dopravní dolnoplošník s příďovým zatahovacím podvozkem, který vznikl jako společný projekt švédské společností SAAB a americké společnosti Fairchild.

Saab 340
Saab S-340A společnosti Estonian Air
Saab S-340A společnosti Estonian Air
Určení dopravní letoun
Výrobce Saab / Fairchild
První let 25. ledna 1983[1]: s. 170
Zařazeno 14. června 1984[1]: s. 171(Crossair)
Charakter v provozu
Uživatel American Eagle (78)
Mesaba Airlines (59)
Regional Express (32)
Colgan Air (31)
Výroba 1983–1999
Vyrobeno kusů 459 (361 stále ve službě)
Varianty Saab 340 AEW&C
Další vývoj Saab 2000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

VznikEditovat

Projekční práce na letounu SF 340 byly zahájeny u společnosti Fairchild na Long Islandu v září 1980 společně s odborníky firmy SAAB. Již v dubnu 1980 byla pro výrobu a prodej nového stroje založena společná firma obou partnerů SAAB-Fairchild HB se sídlem v Linköpingu a s dalšími prodejními kancelářemi v Paříži. V Linköpingu byla následně vybudována za 125 miliónů švédských korun nová továrna o rozloze 25 000 m². Zde také probíhala druhá fáze vývoje, detailní dokončení konstrukce a testy.

VývojEditovat

 
Kokpit letounu Saab 340B dopravce South Airlines

První prototyp dopravního letounu pro 33 - 35 pasažérů nazvaný SF 340 poprvé vzlétl 25. ledna 1983 (imatrikulace SE-ISF) poháněný turbovrtulovými motory General Electric CT-7-5A o výkonu 1215 kW s čtyřlistými stavitelnými kompozitovými vrtulemi Dowty-Rotol. Druhý prototyp následoval 11. května a třetí 25. srpna 1983.

Sériové stroje začaly létat od 5. března roku 1984, kdy čtvrtý vyrobený exemplář, první sériový letoun, převzala americká letecká společnost Comair z Cincinnati. Dalšími zákazníky se stali dopravci Air Midwest a švýcarský Crossair, který s typem 14. června 1984 uskutečnil první pravidelný linkový let.[1]: s. 171

Firma Fairchild v listopadu 1985 odstoupila kvůli finančním problémům z projektu a v produkci pokračoval pouze SAAB, přičemž se změnilo označení letadla na S 340. Výroba pokračovala další verzí S 340 QC, ve které se mohl měnit interiér pro účely přepravy nákladu. Letoun byl postupně vylepšován, byla vyrobena i vojenská verze pro Flygvapnet.

1. července 1994 uskutečnil v Linköpingu úvodní let stroje včasné výstrahy Saab 340AEW & C s anténou radaru Erieye, zastavěnou do hřbetního pouzdra. Anténa je dlouhá 9 m a má hmotnost 900 kg. Letoun je také vybaven pomocnou jednotkou APU, která dodává proud pro Erieye a zajišťuje jeho chlazení. Tato verze je odvozena z varianty Saab 340B.

Uživatelé v ČeskuEditovat

 
Saab 340B zaniklé české společnosti Central Connect Airlines

V Česku užívalo Saab 340 několik leteckých společností:

SpecifikaceEditovat

Údaje dle[2]

Technické údajeEditovat

  • Osádka: 2–3 (pilot, kopilot a palubní průvodčí)[1]: s. 172–173[3]
  • Kapacita: 33–35 cestujících[3]
  • Rozpětí: 21,44 m
  • Délka: 19,71 m
  • Výška: 6,86 m
  • Nosná plocha: 41,81 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 7 194 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 11 793 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × turbovrtulový motor General Electric CT7-5A2[1]: s. 174
  • Výkon pohonné jednotky: 1 735 shp (1 293,7 kW) každý[1]: s. 174

VýkonyEditovat

  • Maximální cestovní rychlost v 4 575 m: 508 km/h
  • Cestovní rychlost v 7 620 m: 430 km/h
  • Dostup: 7 620 m
  • Dolet s 34 pasažéry: 1 686 km

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f Andersson 1989
  2. Tomáš Hyan, SAAB Fairchild 340, Letectví a kosmonautika, 1984, str. 739, č.19
  3. a b Saab 340 [online]. www.airliners.net [cit. 2018-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat