Otevřít hlavní menu
Ilustrace SWOT analýzy.

SWOT analýza se řadí mezi základní metody strategické analýzy, a to právě z důvodu jejího integrujícího charakteru získaných, sjednocených a vyhodnocených poznatků, ze kterých jsou generovány alternativy strategií dalšího rozvoje organizace.[1]

SWOT je zkratka z anglického originálu, kde S = Strengths (Silné stránky), W = Weaknesses (Slabé stránky), O = Opportunities (Příležitosti), T = Threats (Hrozby). SWOT je tedy zkratkou pro vnitřní silné a slabé stránky organizace a příležitosti a hrozby z vnějšího prostředí organizace.[1]

HistorieEditovat

Metodu vytvořil Albert Humphrey, který v 60. – 70. letech 20. století vedl na Stanfordské univerzitě výzkumný projekt, financovaný 500 největšími korporacemi v USA (Fortune 500). Cílem tohoto projektu bylo analyzovat nedostatky ve stávajícím plánování těchto společností a vytvořit pro ně nový systém řízení změn. Albert Humphrey vytvořil v rámci své práce na Stanfordském výzkumném ústavu týmovou metodu pro plánování, kterou pojmenoval SOFT analýza a později ji přepracoval na SWOT analýzu.[1]

Charakteristika a užitíEditovat

SWOT analýza poskytuje podklady pro formulaci rozvojových směrů a aktivit, podnikových strategií a strategických cílů. Spočívá v rozboru a hodnocení současného stavu organizace (vnitřní prostředí) a současné situace okolí organizace (vnější prostředí).[1]

Ve vnitřním prostředí jsou identifikovány silné a slabé stránky, které jsou vymezeny vnitřními faktory efektivnosti organizace ve všech významných oblastech.[1]

Vnější prostředí jsou oblasti, které organizace sama nemůže ovlivnit – existují nezávisle na organizaci a jejím působení a působí tedy z prostředí mimo organizaci. Ve vnějším prostředí identifikujeme příležitosti a hrozby ve všech významných oblastech, které v organizaci působí: P – politické, E – ekonomické, S – sociální, T – technologické, L – legislativní, E – ekologické. Analýzu příležitostí a hrozeb lze tedy realizovat s využitím PESTLE analýzy.[1]

Není možné, aby jeden identifikovaný faktor byl zároveň silnou a slabou stránkou nebo příležitostí a hrozbou. Analýza SWOT má smysl pouze v případě, že se z ní získané výsledky budou dále využívat, a to v podobě navazujících opatření, která vyplývají z definovaných strategií.[1]

SWOT analýzu je dále možno členit pomocí mřížky:

SWOT-
analýza
Kladné stránky Záporné stránky
Interní analýza S (Strenghts)

Silné stránky
Vývoj nových metod, které jsou vhodné pro rozvoj silných stránek společnosti (projektu).

W (Weaknesses)

Slabé stránky
Odstranění slabin pro vznik nových příležitostí.

Externí analýza O (Opportunities)

Příležitosti
Použití silných stránek pro zamezení hrozeb.

T (Threats)

Hrozby
Vývoj strategií, díky nimž je možné omezit hrozby, ohrožující naše slabé stránky.

Části SWOT analýzyEditovat

SEditovat

Strenghts či silné stránky je část analýzy vnitřního prostřední. Silné stránky pomáhají posilovat tržní pozici, neboli nám pomáhá identifikovat v jakých aspektech je naše firma před konkurencí. Cílem firmy je maximalizace silných stránek. Vytěžit co nejvíce z toho co už umíme.[2][3]

Do silných stránek patří různé dosažené úspěchy, dovednosti, znalosti, schopnosti nebo zdroje. Silné stránky jsou ovšem pouze to, co vybočuje z průměru. Například u učitele francouzštiny není silná stránka znalost francouzštiny. Spíše je to nutný standard pro konkurenceschopnost.[2][3]

Příklady silných stránek:

  • Výborná lokalita firmy
  • Produkt, který je unikátní
  • Výborná image značky
  • Dobře zavedený IS
  • Nízké náklady, nákladová výhoda
  • Patentované technologie
  • Licence
  • Výborná technická vybavenost
  • Nastartovaná inovace produktů
  • Dobré zdroje financování
  • Dlouhodobé vztahy se zákazníky
  • Silné partnerství
  • Vysoce kvalitní marketingové analýzy
  • Finanční síla a zdraví podniku
  • Míra diverzifikace či specializace.[2][3]

WEditovat

Weaknesses neboli slabé stránky. Jedná se o interní (vnitřní) analýzu prostředí firmy. Obvykle jsou měřeny interním hodnotícím systémem, benchmarkingem nebo srovnáním s konkurenci. Weaknesses jsou slabé stránky firmy, které snižují její vnitřní hodnotu (dovednosti, aktiva, podnikové zdroje atd). Cílem firmy je minimalizace slabých stránek.[2][3]

Příklady slabých stránek:

  • Nedostatečná diferenciace produktu
  • Vysoké náklady
  • Nízká produktivita
  • Slabá reputace
  • Poškozená značka
  • Omezený přístup k distribučním kanálům.[2][3]

OEditovat

Opportunities neboli příležitosti. Jde o potenciální vnější příležitosti – šance pro rozvoj podniku a posílení pozice na trhu. Podnik se proto snaží o jejich správnou identifikaci a maximální využití. Tyto skutečnosti mohou podniku přinést úspěch v podobě např. větší poptávky, lepšího uspokojení zákazníků, zvýšení povědomí.[4][5]

Příklady příležitostí:

  • Nové trhy – expanze do zahraničí
  • Nové segmenty trhu
  • Spolupráce s novými dodavateli
  • Zajištění dlouhodobé věrnosti zákazníků
  • Spolupráce s partnery na vývoji
  • Příznivý demografický vývoj
  • Nové technologie
  • Dotační programy na technologie a vzdělávání.[4][5]

TEditovat

Threats neboli hrozby. Hrozby jsou faktory vnějšího prostředí a leží mimo kontrolu společnosti. Hrozby představují možná rizika, která ohrožují dosažení cílů společnosti nebo její samotnou existenci. Cílem analýzy je hrozby identifikovat, sledovat a případně eliminovat.[6]

Hrozby musí společnost systematicky dlouhodobě řídit a předcházet jim. V opačném případě mohou přerůst v závažný problém. Při řízení hrozeb je možné využít tzv. Paretova pravidla 80/20, kdy 20 % potenciálních hrozeb způsobí 80 % finančních ztrát. Při řízení hrozeb je proto nutné uspořádat jednotlivé položky postupně od nejzávažnějších po nejméně závažné.[6]

Ohrožení společnosti může nastat například v následujících oblastech:

Vztahy s okolními společnostmi a fyzickými osobami ovlivňujícími chod společnosti:

Změny podnikatelského prostředí:

Společenské trendy:

  • Nové technologie
  • Pokles spotřeby
  • Změna chování spotřebitelů.[6]

VýstupyEditovat

Výstupem kompletní analýzy SWOT je chování společnosti, která maximalizuje přednosti a příležitosti a minimalizuje své nedostatky a hrozby. Vyhodnotí-li analýza, že převažují silné stránky a příležitosti, měl by se respondent ubírat po dobré cestě. Vyjde-li více slabin a hrozeb, je na zváženou, zda pokračovat. Pokud se respondent rozhodnete jít dál, může si na základě SWOT analýzy stanovit strategické kroky, kterými se chce zabývat, a které mu pomohou využívat příležitosti, eliminovat hrozby a slabé stránky[7].

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  1. a b c d e f g GRASSEOVÁ, Monika; DUBEC, Radek; ŘEHÁK, David. Analýza podniku v rukou manažera. 2. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0032-2. 
  2. a b c d e SWOT analýza: jak a hlavně proč ji sestavit. www.cevelova.cz [online]. [cit. 2016-11-27]. Dostupné online. 
  3. a b c d e BARBORA. Příklad SWOT analýzy a její využití | SWOT analýza odhalí pravdivou tvář vaší firmy a pomůže vám nahlédnout do budoucnosti | Marketing | Podnikám. www.ipodnikatel.cz [online]. [cit. 2016-11-27]. Dostupné online. 
  4. a b Vzdělávací okruhy. www.braintools.cz [online]. [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  5. a b malamarketingova.cz - Příležitost nebo hrozba? SWOT analýza.. www.malamarketingova.cz [online]. [cit. 2016-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-29. 
  6. a b c DOMANSKÁ, Lucie. Rizika a příležitosti v podnikání pomůže odhalit SWOT analýza - Podnikatel.cz. Podnikatel.cz. Dostupné online [cit. 2016-11-29]. 
  7. LALINSKÝ, Jak sníst slona. Jak sníst slona [online]. eWay-Blog, 2018-10-27 [cit. 2019-08-06]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat