SMS Schwarzenberg byla dřevěná třístěžňová fregata používaná rakouským a později Rakousko-uherským námořnictvem. Loď byla postavena v Benátkách.[1] Až po roce 1862 byla vybavena lodním šroubem a parním strojem.

SMS Schwarzenberg
Základní údaje Vlajka
Spuštěna na vodu: 23. dubna 1853
Osud: vyřazena 1890
Takticko-technická data
Výtlak: 2514 t
Délka: 64,6 m (na vodorysce)
Šířka: 14,4 m
Ponor: 6,2 m
Pohon: plachty
(od r. 1862): parní stroj
1700 iHP
Rychlost: 11 uzlů
Posádka: 498 (v r. 1864)
Výzbroj: (1864):
6× 60 liberní granátové dělo
4× 40liberní dělo
4× 24liberní dělo

V roce 1854 byla admirálskou lodí arcivévody Ferdinanda Maxe. V roce 1862 začala přestavba lodi, při které byla vybavena parním strojem a lodním šroubem. Jednalo se o dvouválcový ležatý parní stroj o výkonu 1700 iHP, se kterým fregata dosahovala rychlosti až 11 uzlů.[2]

V březnu 1864 byla fregata Schwarzenberg vlajkovou lodí komodora Wilhelmaa von Tegetthoffa v bitvě u Helgolandu. Druhou rakouskou lodí bojující v bitvě byla fregata SMS Radetzky. Fregata Schwarzenberg v boji vedeném na krátkou vzdálenost obdržela 153 zásahů a například ztratila celý přední stěžeň.[3]

V roce 1866 byla nasazena v bitvy u Visu, která skončila těžkou porážkou silnější a modernější italské flotily. V bitvě byla zařazena do II. divize, kterou tvořily starší dřevěné lodě. V bitvě ji velel kapitán řadové lodě Georg Millosich.[4]

V roce 1890 byl loď vyřazena.

LiteraturaEditovat

  • BENEŠ, Ctirad. Rakouské válečné námořnictvo 1848–1866. Praha: MARE-CZECH, 2004. ISBN 80-903149-1-0. S. 183. 

ReferenceEditovat

  1. BENEŠ, Ctirad. Rakouské válečné námořnictvo 1848–1866. Praha: MARE-CZECH, 2004. ISBN 80-903149-1-0. S. 59. [Dále Beneš (2004)]
  2. Beneš (2004), s. 69.
  3. Beneš (2004), s. 28.
  4. Beneš (2004), s. 144.