SMS Kaiser Karl VI.
SMS Kaiser Karl VI. byl druhý postavený pancéřový křižník Rakousko-uherského námořnictva. Účastnil se první světové války a jeho posádka se také připojila ke vzpouře v boce Kotorské v roce 1918. Po válce byl jako součást reparací předán Velké Británii, která ho nechala sešrotovat.
 SMS Kaiser Karl VI. | |
| Základní údaje | |
|---|---|
.svg){kind=small} | |
| Typ | pancéřový křižník |
| Spuštěna na vodu | 1898 |
| Uvedena do služby | 23. května 1900 |
| Osud | sešrotován 1922 |
| Předchůdce | SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia |
| Následovník | SMS Sankt Georg |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 6 325 t |
| Délka | 112 m |
| Šířka | 17,2 m |
| Ponor | 6,8 m |
| Pohon | 9 482 kW / 12 300 HP |
| Rychlost | 20,8 uzlů |
| Posádka | 546 |
| Pancíř | paluba 60 mm boky až 220 mm velitelská věž 200 mm |
| Výzbroj | 2× 240mm L/40 kanón Krupp (2×1) 8× 150mm L/40 kanón Škoda (8×1) 18× 47mm kanón (18×1) 2× torpédomet |
Konstrukce editovat
Hlavní výzbroj tvořily dva 240mm kanóny Krupp, umístěné v jednohlavňových věžích – po jedné na přídi a na zádi. Osm 150mm kanónů sekundární ráže bylo v kasematech na bocích lodě. Lehkou výzbroj představovalo osmnáct 47mm kanónů a loď také nesla dva torpédomety. Boční 210mm silný pancéřový pás chránil trup na čáře ponoru v prostoru mezi dělovými věžemi. Pancéřová paluba měla sílu 60 mm a můstek měl pancíř silný 200 mm.
Operační nasazení editovat
V letech 1902-1903 křižník působil jako staniční loď v Číně.[1]
Za první světové války byl Kaiser Karl VI. stále v aktivní službě. Hned na počátku války se podílel na rakousko-uherském pokusu o námořní blokádu černohorského pobřeží s pomocí hladinových lodí. Dne 12. srpna 1914 Kaiser Karl VI. ostřeloval postavení černohorského pobřežního dělostřelectva,[2], 24. října pak ostřeloval pozice černohorského dělostřelectva na hoře Lovčen.[3] Posádka lodi se také v roce 1918 připojila k neúspěšné vzpouře v Boce Kotorské.[4] V březnu 1918 byl křižník využíván již jen jako velitelská a ubytovací loď v Šibeniku.[3] Po válce byl křižník jako součást reparací předán Velké Británii, která ho nechala roku 1922 v Neapoli sešrotovat.[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900 - 1918. Cheb: Svět křídel, 2003. ISBN 80-86808-03-3. S. 42.
- ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 320.
- ↑ a b Pod rakouskou vlajkou, s. 42
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. 5. díl. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. 51 s. ISBN 80-7277-102-7.
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. 5. díl. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. 186 s. ISBN 80-7277-102-7.
Literatura editovat
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu SMS Kaiser Karl VI. na Wikimedia Commons - VEPERDI, András. AUSTRO-HUNGARIAN CRUISERS [PDF online]. mateinfo.hu [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
- (česky) Profil na serveru Palba.cz
