Sü Aj

čínský neokonfuciánský filosof

Sü Aj (čínsky pchin-jinem Xú Ài, znaky zjednodušené 徐爱, tradiční 徐愛; 14871517) byl čínský úředník a neokonfuciánský filozof žijící a působící v mingské Číně.

Sü Aj
PseudonymCheng-šan
Jiná jménaSü Jüe-žen
Narození1487[1]
Ning-po, Če-ťiang
Úmrtí1517[1]
Učenecké zájmy
Znám jakoneokonfuciánský filozof
Školačečungská Wangova škola
OvlivněnWang Jang-ming

Národnostchanská
Zeměříše Ming
Vzděláníťin-š’ (1508)
Povoláníúředník a politik, statkář džentry
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sü Aj je čínské jméno, v němž je příjmení.

Sü Aj používal zdvořilostní jméno Jüe-žen (čínsky pchin-jinem Yuērén, znaky 曰仁) a literární pseudonym Cheng-šan (čínsky pchin-jinem Héngshān, znaky tradiční 橫山).

Život a dílo

editovat

Rodina Sü Aje pocházela z Ning-po v provincii Če-ťiang. Studoval konfuciánské klasiky, skládal úřednické zkoušky a roku 1508 složil i jejich nejvyšší stupeň, palácové zkoušky a získal hodnost ťin-š’.[1] Poté nastoupil úřednickou kariéru. Sloužil jako správce Čchi-čou v metropolitní oblasti, poté v nižší funkci v nakingském ministerstvu vojenství a jako ředitel odboru nankingského ministerstva prací

Byl jedním z prvních žáků mingského neokonfuciánského filozofa Wang Jang-minga (také pocházejícího z prefektury Ning-po). Süovy záznamy Wangových přednášek tvoří první oddíl Návodu pro praktický život (Čchuan-si lu),[1] sbírky Wangových rozhovorů, přednášek a korepondence.

Ve filozofii se věnoval promýšlení pojmů sin (srdce/mysl) a jeho podstaty (tchi) i funkce (jung).[1] Podle svého bydliště je počítán mezi členy Čečungské Wangovy školy.[2]

Onemocněl a zemřel relativně mladý, roku 1517.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d e f LIŠČÁK, Vladimír. Konfuciánství od počátků do současnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 468 s. ISBN 978-80-200-2190-8. S. 316. [Dále jen Liščák]. 
  2. Liščák, s. 64.