Sístán, též Sakastán „země Saků“, je historické území Íránu, na území dnešní íránské provincie Sístán a Balúčistán a afghánských provincií Nímróz, Hilmand a Kandahár. Jeho centrem je město Zábol. Jedná se o nížinu s nadmořskou výškou mezi 450 a 520 m n. m., pro které je typické velké množství řek, které tvoří laguny (hámún) a tři velké delty: Lash-Juwain na řece Faráhrúd, Čachánsúr na řece Chašrúd, oboje v Afghánistánu a nakonec vlastní Sístán na řece Hilmand. Podnebí je pouštní, s nízkými a nepravidelnými srážkami, velmi horkými léty a silnými větry. Sistán je obýván především Tádžiky, kromě toho také Balúči, Brahujci, Džáty a Gurdžary.[1]

Sístán-Sakastán kolem roku 100 př. n. l.

Název Sístán, též Sidžistán, vznikl po dobytí Persie Araby, a vychází ze staršího Sakastán„země Saků“, které odkazuje na skytský kmen Saků. Území bylo také nazýváno Nímrúz „poledne, jih“, Zabulistán, v době Achaimenovské říše Drangiána.[2]

Toto území je prostředím takzvaného sístánovské epického cyklu o hrdinech jako Rostam, Garšásp nebo Zál.[3]

ReferenceEditovat

  1. Sistan [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. BÜCHNER, V. F. Sistan [online]. Encyclopaedia of Islam [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 147.