Sázava (okres Benešov)

	Sázava
	řeka Sázava a Sázavský klášter
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
LAU (obec)	CZ0201 534382
Kraj (NUTS 3)	Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1)	Benešov (CZ0201)
Obec s rozšířenou působností	Benešov
Pověřená obec	Sázava
Historická země	Čechy
Katastrální výměra	20,41 km²
Zeměpisné souřadnice	49°52′18″ s. š., 14°53′48″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 720 (2019)
Nadmořská výška	282–512 m n. m.
PSČ	285 06
Zákl. sídelní jednotky	5
Části obce	5
Katastrální území	5
Adresa městského úřadu	Městský úřad Sázava; nám. Voskovce a Wericha 356; 285 06 Sázava
Starosta	Ing. Ivan Koldcsiter
	Oficiální web: www.mestosazava.cz
	E-mail: urad@mestosazava.cz
	Sázava
	Geodata (OSM): OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a částem obce; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sázava je malé město ležící v okrese Benešov asi 21 km severovýchodně od Benešova. Má přibližně 3 700^[1] obyvatel. Město leží na řece Sázavě a jeho součástí jsou i vesnice Bělokozly, Černé Budy, Čeřenice a Dojetřice. Nachází se zde známý sázavský klášter.

Obsah

1 Historie
- 1.1 Územněsprávní začlenění
- 1.2 Rok 1932
2 Kulturní památky
3 Příroda
4 Zajímavé lokality z okolí
5 Doprava
6 Turistika
7 Další fotografie
8 Odkazy

HistorieEditovat

Město Sázava na Müllerově mapě Čech z roku 1720, detail mapového listu č. 13.

První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1053. Ovšem již v roce 1032 zde poustevník Prokop založil čtvrtý nejstarší klášter v Čechách. Důležitý je zde sklářský průmysl. Narodili se zde čeští herci Jiří Voskovec a Otomar Korbelář.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice^[2]
1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice^[3]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice^[4]
1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice^[5]
1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora^[6]
1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
2000 Středočeský kraj, okres Benešov
2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932Editovat

V městysi Sázava (přísl. Černé Budy, 1520 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[7]

Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, sbor dobrovolných hasičů, 3 výrobny cementového zboží, cihelna, 2 výrobci čepic, elektrotechnický závod, továrna na vinné destiláty a likérové speciality Václav Souček, 2 mlýny, pila, stáčírna lahvového piva, 2 výrobci prádla, Kavalierovy sklárny, stavitel, 2 výrobci obuvnických svršků, velkostatek.
Služby (výběr): 2 lékaři, bio Sokol, 2 cukráři, dekorace, 2 drogerie, hodinář, 6 hostinců, hotel Sázava, kapelník, knihař, kožišník, lékárna, 2 malíři, obchod s obuví Baťa, 3 porodní asistentky, radiopotřeby, 5 řezníků, 2 sedláři, 10 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna v Zásmukách, Spořitelní a záložní spolek pro Sázavu, tesařský mistr, 4 zahradnictví, zednický mistr, zubní ateliér.

Kulturní památkyEditovat

Bývalý pivovar se Sázavským klášterem

Sázavský klášter: Před založením kláštera zde byla poustevna svatého Prokopa. Klášter založen roku 1032 knížetem Oldřichem. (Podle jiných pramenů byl klášter založen již roku 1009 svatým Prokopem). Byl to v pořadí čtvrtý klášter v Čechách. Klášter rozvíjel slovanskou liturgii, ale v době husitských válek byla jeho činnost výrazně omezena a zastavena též stavba hlavní lodě gotické katedrály. V 18. století došlo ke zrušení kláštera a přestavbě na zámek. Klášter benediktinů, nyní basiliánů u kostela sv. Prokopa udržoval staroslověnskou liturgii. Basiliáni přišli roku 2000 a již po roce měl konvent jedenáct noviců.

kostel sv. Kříže – v areálu sázavského kláštera se nacházejí též zbytky románského kostela sv. Kříže z 11. století
kostel sv. Martina
kostel sv. Prokopa – v současnosti využíván k bohoslužebným účelům Církví československou husitskou
mlýn – v roce 2006 v rekonstrukci

PřírodaEditovat

Votočnice – naučná stezka u řeky

Zajímavé lokality z okolíEditovat

DopravaEditovat

Dopravní síť

Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice II/110 Benešov - Ostředek - Sázava a II/335 Mnichovice - Sázava - Uhlířské Janovice - Zbraslavice.
Železnice – Město leží na železniční trati 212 Čerčany - Sázava - Zruč nad Sázavou - Světlá nad Sázavou. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla v úseku Čerčany - Kácov zahájena roku 1901. Na území města leží železniční zastávka Plužiny, železniční zastávka Sázava zastávka, železniční stanice Sázava-Černé Budy a železniční zastávka Samopše.

Veřejná doprava 2012

Autobusová doprava – Městem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Benešov, Kutná Hora, Praha, Říčany, Uhlířské Janovice, Zruč nad Sázavou.
Železniční doprava – Po trati 212 jezdilo v pracovních dnech 15 osobních vlaků, o víkendu 10 osobních vlaků.

TuristikaEditovat

Cyklistika – Městem vede cyklotrasa č. 19 Havlíčkův Brod - Zruč nad Sázavou - Český Šternberk - Sázava - Týnec nad Sázavou - Davle.
Pěší turistika – Městem vedou turistické trasy Čerčany - Chocerady - Sázava - Rataje nad Sázavou - Český Šternberk - Zruč nad Sázavou, Český Šternberk - Bělokozly - Sázava - Konojedy - Jevany a Kouřim - Sázava - Samopše - Český Šternberk.

Další fotografieEditovat

Náměstí
Nádraží Sázava - Černé Budy
Husitský kostel
Budínská ulice

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1523-1524. (česky a německy)

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sázava ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Sázava ve Wikislovníku
Územně identifikační registr ČR. Obec Sázava v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
Oficiální stránky

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[9911bb08ec69d488872f62fd886f24b0b16c9b5a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]

[2] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[3] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[4] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[5] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.

[6] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

[7] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1523-1524. (česky a německy)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]