Otevřít hlavní menu

Sáva Chilandarec, vlastním jménem Slavibor Breüer, (9. července 1837 Kutná Hora[1]14. ledna 1912 Klášter Chilandar) byl český mnich žijící v klášteře Chilandar, kde působil jako knihovník. Klášter Chilandar je srbský klášter v mnišském státě Svatá hora (Aγιoν Oρoς) na řeckém poloostrově Athos v Egejském moři. Chilandar založil roku 1199 na rozvalinách někdejšího řeckého monastýru Štěpán Nemanja, velkožupan srbský, který – když se pak stal mnichem – byl nazván Simeonem. Od byzantského císaře Alexia III. Komnéna byl obdarován pozemky, výsadami a nazván „srbskou lávrou“. Sáva Chilandarec o hoře Athos napsal mj. rozsáhlou monografii Kniha o Svaté Hoře Athonské (1911), dosud zřejmě nejpodrobnější práci, jaká o Athosu v češtině existuje.

Sáva Chilandarec
Sáva Chilandarec
Sáva Chilandarec
Narození 9. července 1837
Kutná Hora
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 13. února 1911 (ve věku 73 let)
Klášter Chilandar
Flag of the Greek Orthodox Church.svg Mnišský stát Athos
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Práce a životEditovat

Narodil se v bohaté rodině v Kutné Hoře. Byl vzdělaným katolíkem, ovládal tři jazyky (čeština, němčina a latina). V roce 1878 odjel do Kostolce ve vzdálenem Srbsku, kam přišel se svými třemi adoptivních syny. Po několika letech odjel do Leskovce. Pravoslaví přijal v kostelíku ve vsi Rudan nedaleko Leskovce v dubnu 1881, pokoušel se totiž v Srbsku, kde byla levnější půda než v Čechách, založit vegetariánskou zádruhu. Ve svých 44 letech musel se Breuer vzdát své vidiny na volnonáboženskou a vegetariánskou osadu, hledal úlevu, klid a teplejší podnebí. Uvažoval o Makedonii, ale když se dozvěděl, že v Niši na chilandarském metochu, tj. klášterním statku, žije archimandrita Vasilij, setkal se s nim a volil poslední cíl své cesty: posvátný poloostrov Athos. Své putování zakončil i se svými chlapci 3. 6. 1881. večer, když pronajatá loďka přirazila ke břehu a čtveřice Čechů stanula na Athonském poloostrově, jenž se stal jejich novým domovem. Asi dvacet měsíců po svém příchodu do kláštera požádal představenstvo, aby byl přijat mezi stálé obyvatele klášterní. Datum mnišského postřižení bylo stanoveno na Květnou neděli roku 1883, k obřadu došlo v noci z 9. na 10. dubna. Od tohoto okamžiku přestal Slavibor Breuer pro celý svět existovat, ovšem s výjimkou nejbližších, pro něž navždy zůstal jejich Slaviborem a jeho životní pouť převzal bratr-laik Sáva, podle svého nového domova užívající přízviska Chilandarec, Chilendarec, Chilendarski či Hilandarac. Při návštěve srbského krále, Jeho Veličenstva Alexandra I. Obrenoviče (1876-1903), z jehož rukou přijal Sáva řád sv. Sávy 3. stupně, jen zřídkakdy udělovaný cizincům, kteří se významně zasloužili o srbský národ.

VyznamenáníEditovat

  Řád svatého Sávy, komandér - III. stupeň - stuha u krku

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Kutná Hora

Externí odkazyEditovat

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sáva Chilandarec
  • Vladimír Kristen: Vztah mnicha Savy Chilandarského k etnickým procesům na Balkáně. Český lid 77, 1990, č. 2, s. 69–77.
  • Marcel Černý: Recepce literárního díla českého mnicha na Chilandaru otce Sávy a nový zájem o jeho osobnost v Srbsku, Slavia 69, 2000, s. 289-311.
  • Marcel Černý: Athos českýma očima v moderní době, in: Slavistika a balkanistika, Ivan Dorovský, Litteraria humanitas X, Brno 2001, s. 19-47.
  • Marcel Černý: Dlaczego J. Zeyer nie odszedł na Górę Athos? (O spotkaniu J. Zeyera z Sawą Chilandarskim), in: Klasztory i kultura krajów słowiańskich, Biblioteka ekumenii i dialogu, tom 15, Kraków 2001, s. 175-207.
  • Marcel Černý: K vydávání archivní pozůstalosti Sávy Chilandarce. (Několik poznámek ke knize: Сава Хиландарац, Типикарница светог Саве у Кареји. Приредио Т. Јовановић, предговор Б. Радовановић, са немачког превела Ј. Вељановски, Serbian Literary Company, Toronto 2000, 145 стр.), Slavia 74, 2005, s. 39-64.
  • Marcel Černý: Slavibor Breüer alias Sáva Chilandarec (1837-1912) v dokumentačních materiálech z českých archivů (s bibliografickým soupisem jeho prací a pozůstalostí), Прилози за књижевност, језик, историју и фолклор 70/2004, свеска 1-4, Београд 2005, с. 365-398.
  • Marcel Černý: Středoevropan Sáva Chilandarec (1837–1912) a mnišská republika Athos. Jubilejní črta ke století od úmrtí českého pravoslavného mnicha, Parrésia 6, 2012, s. 321–348.
  • Марцел Черни: Архимандрит Онуфрий Попович Хилендарец (Богдан Попиванов) в светлината на преписката му (За една забравена редакция от чешкия монах Сава Хиландарец). Исторически преглед 68, София 2012, № 3–4, с. 132–164.
  • Marcel Černý: Athonská korespondence Sávy Chilandarce (1837–1912) s chemikem Josefem Zdeňkem Raušarem (1862–1947) + Josef Zdeněk Raušar: Dopisy otce Sávy Chilandarce, mnicha srbského kláštera Chilandaru na poloostrově Svatohorském (Athonském) v Egejském moři, z let 1894–1911, Parrésia 8, 2014, s. 111–132, 133–228.