Otevřít hlavní menu

Rys červený

kočkovitá šelma

Rys červený (Lynx rufus) je kočkovitá šelma, která vytváří dvanáct odlišných poddruhů. V Americe je považován za poměrně hojný druh.

Jak číst taxoboxRys červený
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď kočkovití (Felidae)
Podčeleď malé kočky (Felinae)
Rod rys (Lynx)
Binomické jméno
Lynx rufus
Schreber, 1777
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

  • Na délku měří 0,65 – 1,1 metru, na výšku okolo 40 cm, délka ocasu je 11 -19 cm. Hmotnost dosahuje 4-18,3 kg, zcela výjimečně i více (největší zástupci druhu žijí na severu). V průměru je nejmenším zástupcem rodu rys.
  • Základní zbarvení se liší podle poddruhů – je žlutohnědé či hnědé, hnědočervené, nebo našedlé, vždy se skvrnami, ať už na celém těle, nebo jen na spodní straně (nejsvětlejší jsou kožichy rysů pouštních, nejtmavší rysů žijících v lesích).
  • Ocas má vždy světlý (na rozdíl od rysa kanadského).
  • Na zadní straně uší jsou světlé skvrny. Štětinky na uších jsou pouze krátké, na lících má prodlouženou srst. Má manžetovité okruží na obličeji. Oči jsou žluté, se svislou zornicí (charakteristickou pro všechny malé kočky).
  • Zadní nohy jsou delší než přední. Mají zatažitelné drápy.

Areál rozšířeníEditovat

Jižní Kanada, Spojené státy americké a Mexiko.

 
Hlava rysa červeného

V jeho domovině je nazýván bobcat podle krátkého ocasu.

Způsob životaEditovat

Rys se obvykle dožívá věku okolo 10 let, maximálně se ve volné přírodě dožil 16 let. Pohlavně dospělý je ve dvou letech života. Má ostrý zrak a dobrý čich, dokáže také výborně šplhat. V případě potřeby umí i plavat, ale vodě se raději vyhýbá.

 
Rys červený

PotravaEditovat

V jižní části areálu výskytu se živí především králíky východoamerickými, na severu pak zajíci měnivými. Kromě toho se živí také hlodavci, vysokou zvěří, ptáky do velikosti labutě či jeřába, vejci i zdechlinami. Není specializovaný na určitou kořist a snadno se přizpůsobuje. Je noční lovec. Na lov vyráží většinou se soumrakem (na severu v zimě ale vyráží na lov i ve dne, kdy je potenciálně větší možnost narazit na kořist). Každou noc ujde vzdálenost mezi 3 a 11 kilometry.

VýskytEditovat

Obývá různá prostředí, od pouště ke smíšeným a jehličnatým lesům. Nevyhýbá se ani předměstím, nenajdeme ho pouze ve stepích.

Své území si značkuje, je silně teritoriální a samotářský. Velikost území se liší v závislosti na pohlaví a hojnosti kořisti v dané lokalitě. Ke značení území používají jak moč a trus, tak značky na stromech (vyškrábané drápy). Na rozdíl od ostatních koček si své území více brání samice.

Rozmnožování a mláďataEditovat

Rysové se setkávají s opačným pohlavím pouze v době páření, která je v zimě. Pokud se s teritoriem samce překrývá více teritorií samic, páří se se všemi. Mláďata (většinou 2-4) se rodí na jaře po asi dvouměsíční březosti. Jsou slepá a zcela odkázána na matku. Po jednom týdnu prohlédnou a asi po osmi týdnech začínají přijímat tuhou potravu. V té době k sobě samice opět pouští samce a ti s nimi vyrážejí na lov a pomáhají jim krmit mláďata. K osamostatnění dochází asi po pěti měsících, někdy ale mláďata zůstanou s matkou až do jara. Při narození váží mláďata asi jen 300 gramů, po prvním roce života už více jak 4,5 kilogramů.

HrozbyEditovat

Dospělý rys má málo přirozených nepřátel. Mezi ně patří pumy a vlci. Malá mláďata jsou ohrožená i dravci, jako je orel, nebo sova. Dalším nebezpečím je člověk lovící rysy pro kožešiny.

EvoluceEditovat

Rys červený se nejspíše vyvinul z evropského rysa (Lynx lynx), který přešel na americký kontinent během pleistocénu, před asi 2 miliony lety.

PověstiEditovat

V Americe se rys vyskytuje v mnoha bájích a mýtech, známá je bajka o zajíci a rysovi. Někteří Indiáni dokonce rysa uctívali jako božstvo.

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]