Rychvald

město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji
Tento článek je o slezském městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Rychvald (rozcestník).
Možná hledáte: slovenskou obec Richvald.

Město Rychvald (polsky Rychwałd, německy Reichwaldau) se nachází v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 7 600[1] obyvatel.

Rychvald
Kostel Československé církve husitské (2011)
Kostel Československé církve husitské (2011)
Znak města RychvaldVlajka města Rychvald
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0803 599107
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBohumín
Okres (LAU 1)Karviná (CZ0803)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměSlezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel7 572 (2021)[1]
Rozloha17,02 km²
Katastrální územíRychvald
Nadmořská výška220 m n. m.
PSČ735 32
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřaduOrlovská 678
73532 Rychvald
podatelna@rychvald.cz
StarostaMilan Starostka (ANO)
Oficiální web: www.rychvald.cz
Rychvald
Rychvald
Další údaje
Kód obce599107
Kód části obce144444
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jindřich Šmuk, český národní buditel, vládní komisař pro plebiscit na Těšínsku v roce 1920 a první český starosta města Rychvaldu (Slezsko)
Denní zprávy - za Jindřichem Šmukem

NázevEditovat

Nejstarší zachovaná podoba jména zní Richinwalde, která se vyvinula z německého spojení zem richen walde ("u bohatého lesa"). V češtině se nejprve (doloženo z 15. století) používala podoba Rycholtov.[2]

HistorieEditovat

První zmínka o obci pochází z roku 1305, z doby, kdy vznikalo Těšínské knížectví. V roce 1327 se toto knížectví dostalo pod vládu Jana Lucemburského. Když zemřel poslední Piastovec, připadlo Habsburkům, kteří jej měli v držení až do první světové války. Objev ložisek černého uhlí v oblasti významně přispěl k hospodářskému a demografickému rozvoji Rychwałdu. V roce 1869 mělo město 2 277 obyvatel a tento počet se v následujících desetiletích neustále zvyšoval[3] .

Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měl Rychwałd 6 163 obyvatel, z toho 6070 bylo trvale zaregistrováno, 3001 (49,4 %) bylo polsky mluvících, 2907 (47,9 %) česky mluvících a 158 (2,6 %) německy mluvících, 5899 (95,7 %) bylo katolíků, 167 (2,7 %) protestantů, 86 (1,4 %) židů a 11 bylo jiného vyznání[4]. Po skončení 1. světové války si na celé Těšínsko začaly dělat nároky jak polská, tak československá strana: při prvním dočasném rozdělení Těšínska v roce 1918 získali Rychvald pod svou správu Poláci, při druhém a posledním dělení ho nakonec získalo Československo. V roce 1938 byl Rychvald obsazen polskou armádou a v roce 1939 zase armádou německou. Československá správa byla obnovena až po válce v roce 1945.

PamětihodnostiEditovat

OsobnostiEditovat

ObyvatelstvoEditovat

Počátkem roku 2013 vzrostl počet obyvatel na 7 216, ve srovnání s rokem 2010, kdy jich bylo 7 107.

SportEditovat

V Rychvaldě nyní existují čtyři sportovní kluby:

  • Tělovýchovná jednota Baník
  • Tělovýchovná jednota Slavoj – jednota je zaměřena hlavně na fotbal (její hráči hrají na dobré úrovni, muži jsou v současné době v 1.B třídě).
  • Tělovýchovná jednota Sokol – zaměřena na několik druhů sportů (tenis, florbal atd.)
  • Občanské sdružení Rychvaldský šachový oddíl - A - družstvo hraje na krajské úrovni, jinak zaměřeni spíše na mládež a neregistrované, pořádají Rychvaldské šachové léto apod. V Rychvaldě se odehrálo Mistrovství Moravy a Slezska v rapid šachu v roce 1996. Šachisté využívají prostor KS Rychvald.

V Rychvaldě také existuje víceúčelové sportoviště, které se nachází v objektu školy na ulici Školní a dá se na něm hrát malá kopaná, florbal, stolní tenis a další sporty. Pořádají se zde i kulturní akce pro děti.

DopravaEditovat

Do města se dá dostat autem po ulici Orlovské buď od Ostravy-Heřmanic nebo od Orlové-Poruby, po ulici Michálkovické z Ostravy-Michálkovic, nebo po ulici Bohumínské z Bohumína a Orlové-Lutyně.

Městská hromadná dopravaEditovat

  • Autobusová linka č. 23 (Hranečník - Záblatí střed) - provozovatel DP Ostrava
  • Autobusová linka č. 870926 (Rychvald DPS - Lutyně aut.st.) - provozovatel ČSAD Karviná/Městský úřad Rychvald
  • Autobusová linka č. 505 ((Věřňovice)-(Dolní Lutyně-)Rychvald rozcestí-Orlová,Lutyně pošta) - provozovatel ČSAD Karviná

Anticena Nejhorší díra v Česku 2011Editovat

Moravskoslezský kraj dostal za stav silnice č. II/471 v Rychvaldu v roce 2011 od serveru Výmoly.cz v prvním ročníku ankety cenu Nejhorší díra v ČR; toto místo uspělo v konkurenci cca 500 nahlášených výmolů z celé republiky, když získalo kolem 10 tisíc hlasů.[5]

Městské čtvrtiEditovat

ŠkolstvíEditovat

Základní školyEditovat

  • Základní škola, ul. Školní č. 1600
    • Odloučené pracoviště, ul. Petřvaldská č. 632
  • Základní umělecká škola, ul. Orlovská

Mateřské školyEditovat

  • Mateřská škola, ul. Mírová č. 1744
    • Odloučené pracoviště, ul. Pionýrská č. 1220
    • Odloučené pracoviště, ul. U Školky č. 1500

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 405.
  3. Obsah nenalezen | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. (česky) 
  4. PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 
  5. Netradiční cena Výmoly 2011: Nejhorší díra v republice byla předána Správě silnic Moravskoslezského kraje, Výmoly.cz, 31. 5. 2011

Externí odkazyEditovat