Rychtářov (Vyškov)

část města Vyškova

Rychtářov (německy Richtersdorf) je někdejší samostatná horská obec, dnes část města Vyškova, ležící na jižním svahu Drahanské vrchoviny při silnici z Vyškova do Sloupu. Od Vyškova je vzdálená 10 km, leží v nadmořské výšce 401 m n. m.

Rychtářov
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie Rychtářov
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie Rychtářov
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVyškov
OkresVyškov
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel576 (2021)[1]
Katastrální územíRychtářov (18,88 km²)
Nadmořská výška401 m n. m.
PSČ68309 nebo 68201
Počet domů192 (2011)[2]
Rychtářov na mapě
Rychtářov
Rychtářov
Další údaje
Kód části obce144428
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jméno vesnice zřejmě bylo odvozeno od osobního jména Rychtář a znamenalo "Rychtářův majetek". Protože však první písemný doklad z roku 1381 zní Rechtářov a v několika zápisech ze 16. století je podoba Dehtářov, není vyloučeno, že základem jména vsi bylo obecné dehtář - "výrobce dehtu".[3]

Historie

editovat

Rychtářov je poprvé zmiňován v roce 1381 na listině věna manželky Petra ze Šternberka Anny. Je zde uveden jako jedna ze vsí pod názvem „Rechtarow“.[4]

  • 1533 Rychtářov vlastnil Dobeš Rosický z Boskovic
  • 1537 Dobeš Rosický z Boskovic prodal Rychtářov s pustým hradem Janovi z Pernštejna
  • 1764 původní název zněl Dehtářov a osada náležela k panství vyškovskému
  • 1772 zákup gruntů a zápis do gruntovních knih
  • 1856 založen nový hřbitov místo původního u kostela
  • 1883 zřízen poštovní úřad
  • 1884 založen sbor dobrovolných hasičů
  • 1892 postavena nová obecní škola
  • 1902 postaven obecní hostinec
  • 1911 ve vsi zřídil pilu zednický mistr František Sedláček
  • 1913 byla ve vsi zavedena elektřina
  • 1919 zde byla zřízena strojní parketárna a stolárna
  • 1920 založena veřejná obecní knihovna
  • 1922 postaven památník padlých u hřbitova
  • 1941 je obec vystěhována okupanty a znovu osídlena v roce 1945
  • 1955 založeno zemědělské družstvo
  • 1985 od 1. 1. 1985 byla obec připojena k městu Vyškov

Z kroniky původní obce

editovat
  • 1855 cholera, 48 obětí
  • 1894 velký požár shořelo 28 stavení
  • 19141918 v první světové válce 35 padlých
  • 1884 hasičský sbor
  • 1911 místní odbor Národní jednoty
  • 1921 Sokol
  • 2000 Moped team Rychtářov

Obyvatelstvo

editovat
Místní část Rychtářov 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel celá obec 573 672 677 742 723 738 691 757 475 582 528 568 561 570 538
Počet domů celá obec - 80 87 98 103 113 114 135 148 136 134 139 168 172 192

Pamětihodnosti

editovat
 
Lovecký zámeček Troyerstein
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vyškově.
  • Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie postaven v roce 1783 na místě původního kamenného kostelíku. Stavitelem kostela byl mistr Malenovský ze Slavkova.
  • Boží muka z 19. století
  • Zbytky hradiska „Na valech“, asi 1,5 km SV od obce
  • Zřícenina hradu Hrádek (Stagnov) se zaniklou obcí Hrádek - asi 1,5 km západně od obce
  • Zřícenina hradu Kuchlov asi 2,5 km západně od obce
  • Lovecký zámeček Troyerstein vystavěn v rozmezí let 17451758, založený olomouckým biskupem Ferdinandem Juliem Troyerem z Troyersteina. Cenný vstupní portál zdobený erbem z roku 1755.
  • Rodný dům orientalisty Aloise Musila s pamětní deskou.
  • Vila Musa, postavená orientalistou Aloisem Musilem roku 1909 nákladem 40 000 korun.
  • Pomník věnovaný památce padlých z obou světových válek na návsi před kostelem.

Zajímavosti

editovat
  • Blízký vojenský prostor Vyškov-Dědice
  • Nedaleko Opatovická přehrada - nádrž pitné vody pro Vyškov a okolí
  • V okolí obce několik vojenských bunkrů, které zde zůstaly po druhé světové válce
  • Památník, označující geometrický střed bývalé ČSSR (nepřístupno - vojenský prostor)
  • V Rychtářově se narodil katolický kněz, spisovatel a cestovatel Alois Musil.

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 404, 405.
  4. Vyškov Dějiny města. Vyškov: Město Vyškov, 2016. ISBN 978-80-906656-0-6. S. 944. 

Literatura

editovat
  • Vladimír Nekuda: Vlastivěda Moravská Vyškovsko, odd. Mor. musea v Brně, Brno 1965, 494 s. Sys. čís. 000489567
  • FRANTIŠEK, Sochor. Paměti obce Rychtářova. Vyškov: František Obzina, 1938. S. 275. 
  • Pavel Martinásek: Paměti obce Rychtářova – dokument o vystěhování a znovuosídlení obce, 1970
  • 80 let muzejní práce na Vyškovsku – 1893-1973, Knihovna Rychtářov
  • Vyškov Dějiny města. Vyškov: Město Vyškov, 2016. ISBN 978-80-906656-0-6. S. 944. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  Podomí, Krásensko, Kulířov Vojenský újezd Březina, Studnice Podivice  
Ruprechtov   Radslavice, Zelená Hora
    Rychtářov    
 
Bukovinka Ježkovice Hamiltony, Lhota
Město Vyškov

k. ú. Vyškov (Vyškov-Město • Vyškov-Předměstí • Křečkovice • Brňany • Nouzka • Nosálovice • Dědice-část) • k. ú. Dědice u Vyškova (Dědice-část • Pazderna • Hamiltony) • k. ú. Lhota (Lhota • Pařezovice) • Opatovice • Rychtářov