Rychlebský hrad
Rychlebský hrad (též Rychleby, německy Reichenstein) je moderní název zříceniny hradu neznámého jména a neznámých zakladatelů a majitelů v katastru města Javorník v Olomouckém kraji odvozený od jména Rychlebských hor, v nichž leží.[1] Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka ČR.[2]
| Rychlebský hrad | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | přelom 13. a 14. století |
| Zánik | 15. století |
| Poloha | |
| Adresa | Javorník,  Česko |
| Souřadnice | 50°21′50,04″ s. š., 16°58′54,84″ v. d. |
  Rychlebský hrad | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 25616/8-930 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Byl vybudován vysoko nad levým břehem Račího potoka na skalnatém, ke korytu vodoteče vysunutém a příkře dolů spadajícím výběžku Přilbového vrchu ve výšce asi 425 metrů nad mořem. Naproti němu se na opačném břehu Račího potoka nacházejí pozůstatky tzv. Pustého zámku[3], původně zřejmě dřevěné konstrukce projevující se v současnosti jen pozůstatky terénní úpravy. Jeho vztah k Rychlebskému hradu prozatím není možné určit.[4]
Archeologické nálezy počátky hradu spolehlivě datují do závěru 13., případně počátku 14. století. Je prokazatelné, že z hospodářských a zejména bezpečnostních důvodů byl postupně rozšiřován. Půdorysné schéma jádra (první stavební fáze) hradu - oválná hradba o rozměrech 41 × 27,5 m, mohutný bergfrít uvnitř opevnění (průměr 10,25 m) a podsklepený palác chráněný hradbou – vykazuje stejné rysy jako hrady zbudované loupeživým rodem Wüstehube (Frýdberk, Kolštejn, možná i Kaltenštejn). Hrad byl z jihovýchodu chráněn prudkým svahem, z ostatních stran obehnán vylámaným příkopem a valem. Přístup vedl od severovýchodu, původně zřejmě brankou přímo pod bergfrítem. V dalších fázích bylo kolem jádra postaveno parkánové opevnění, zejména ze strany vstupu, kde byly vybudovány brána s padacím mostem a ochranná čtvercová věž. V pozdější fázi vznikly zřejmě též dvě budovy na vnější straně hradby naproti budově paláce na jižní straně.
Na základě četných archeologických nálezů válečné povahy (použité zbraně, hroty šípů apod.) a stop po ohni se usuzuje, že hrad zanikl naráz v souvislosti s náhlým násilným přepadem spojeným s ničivým požárem celého objektu, a to buď ještě ve 14. století, nebo za husitských válek – v tom případě by nejpravděpodobnějším datem zániku bylo jaro 1428, kdy husité v rámci výpravy proti vratislavskému biskupovi Konrádu IV. Olešnickému obsadili hrad Javorník.
Hrad pak zůstal v rozvalinách. Na počátku 20. století se stal předmětem vlastivědného zájmu a roku 1910 byly podniknuty některé konzervačně-rekonstrukční práce (postavena vyhlídka). V současnosti podléhá zdivo rychlé destrukci.
Reference editovat
- ↑ K hradu nejpodrobněji KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2000. ISBN 80-86023-22-2. S. 313–329, 447, 533–537.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-12]. Identifikátor záznamu 136741 : Hrad Reichenštejn (Rychleby), zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Kouřil, Prix a Wihoda (2000), s. 329-335
- ↑ Kouřil, Prix a Wihoda (2000), s. 447, pokládají Pustý zámek za předsunutou hlásku Rychleb. U samotných Rychleb pak na základě některých indicií předpokládají přechod do majetku vratislavského biskupství a zástavu nebo závislost na hradě Javorníku (s. 447, 534).
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rychlebský hrad na Wikimedia Commons - Rychleby na stránkách Hrady.cz
- Hrad Rychleby na www.castles.cz Archivováno 20. 7. 2009 na Wayback Machine.
- Dějiny hradu Rychleby na hrady.dejiny.cz
