Rybník Růže
Rybník Růže je přírodní památka severovýchodně od Dobré Vody u Číměře v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Tvoří ji stejnojmenný rybník s přilehlým lesem a výskytem vzácných rostlin (leknín bělostný) a živočichů (vážky, obojživelníci).
Přírodní památka Rybník Růže | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
Základní informace | |
Vyhlásil | Krajský úřad Jihočeského kraje |
Nadm. výška | 601–605 m n. m. |
Rozloha | 4,62 ha[1] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Jindřichův Hradec |
Umístění | Dobrá Voda |
Souřadnice | 49°4′19,37″ s. š., 15°6′54,3″ v. d. |
Rybník Růže | |
Další informace | |
Kód | 6232 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatChráněné území vyhlásil Krajský úřad Jihočeského kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 27. května 2022.[2] V roce 2009 bylo území vyhlášeno jako evropsky významná lokalita Rybník Růže s rozlohou 2,1 hektaru.[3]
Od začátku 21. století rybník obhospodařuje Rybářství Kardašova Řečice, které v něm chová především lína a přibližně jednou za pět let v rybníku vysahuje větší množství kapra a amura. Výlov se koná obvykle na jaře společně s níže položeným rybníkem Panoš.[4]
Přírodní poměry
editovatPřírodní památka s rozlohou 4,62 hektaru leží v nadmořské výšce 601–605 metrů v katastrálním území Dobrá Voda u Číměře v Javořické vrchovině.[2] Nachází se přibližně 1,3 kilometru severovýchodně od Dobré Vody.[5]
Abiotické poměry
editovatGeologické podloží tvoří dvojslídná žula číměřského typu, kterou v údolích překrývají pleistocénní a holocénní písky. Na nich se v nivě potoka vyvinul půdní typ glej histický a v širším okolí podzol nebo kambizem dystrická.[6] V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Javořické vrchovině, konkrétně v jejím podcelku Novobystřická vrchovina a okrsku Vysokokamenská vrchovina.[6] Pro ni je charakteristický zvlněný povrch se širokými údolími.[7]
Údolím protéká drobný potok, který napájí několik rybníků a východně od Dobré Vody se vlévá do Dolního Panského rybníka. Z něj voda odtéká do Lhotského potoka, který je přítokem Koštěnického potoka, a patří tedy k povodí Lužnice.[5]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT7, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je třicet až čtyřicet, mrazových dnů 110–130 a sníh v ní leží šedesát až osmdesát dnů v roce.[8] Východně od rybníka oblast přechází do mírně teplé oblasti MT3.[9]
Flóra
editovatZe vzácných a ohrožených druhů rostlin v rybníku před vyhlášením ochrany v malém množství rostly leknín bělostný (Nymphaea candida), bublinatka jižní (Utricularia australis), v litorálním pásmu mochna bahenní (Potentilla palustris) a roztroušeně v otevřených mokřadech také kozlík dvoudomý (Valeriana dioica).[10] V severní části území roste les. Ochranná opatření směřují k omezení jeho šíření na mokřadní stanoviště.[4]
Fauna
editovatPředmětem ochrany jsou také druhy hmyzu, obojživelníků a ptáků. Z hmyzu byly pozorovány menší populace vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) a šídlatky tmavé (Lestes dryas). Stálou populaci v přírodní památce má vážka tmavá (Sympetrum danae).[11] Před vyhlášením chráněného území v porostu orobince hnízdil jeden pár potápky malé (Tachybaptus ruficollis), ale malá rozloha rybníka neumožňuje život větší hnízdní populace.[10]
Rybník a jeho okolí jsou vhodným biotopem pro obojživelníky. Stabilní populaci zde má čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a menší populaci s desítkami jedinců také čolek velký (Triturus cristatus). Z žab je doložen výskyt ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana hnědého (Rana temporaria), skokana štíhlého (Rana dalmatina), skokana krátkonohého (Pelophylax lessonae), skokana zeleného (Pelophylax esculentus) a rosničky zelené (Hyla arborea), jejíž populaci zde tvoří řádově stovky jedinců.[12]
Ochrana přírody
editovatKromě ohrožených druhů rostlin a živočichů jsou předmětem ochrany společenstva rašelinných mokřadních olšin, mokřadních olšin s ostřicí ostrou a skřípinou lesní, vegetace vysokých ostřic v litorálu mezotrofních stanovišť, vegetace oligotrofních stojatých vod s ostřicí zobánkatou, vodní vegetace chladnějších oblastí s rdestem vzplývavým a porostu bublinatky jižní.[13] Cílem ochrany je udržení populace leknínu bělostného a dalších druhů rostlin vázaných na extenzivně využívané rybníky.[14]
Reference
editovat- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2022-07-02].
- ↑ a b Rybník Růže [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Rybník Růže [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-12-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče na období 2021–2030 pro přírodní památku Rybník Růže [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2022-05-27 [cit. 2022-11-25]. S. 12. Dále jen Plán péče (2021–2030). Dostupné online.
- ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-12-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče (2021–2030), s. 9.
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Vysokokamenská vrchovina, s. 508.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-12-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče (2021–2030), s. 7.
- ↑ Plán péče (2021–2030), s. 5.
- ↑ Plán péče (2021–2030), s. 6–7.
- ↑ Plán péče (2021–2030), s. 4–5.
- ↑ Plán péče (2021–2030), s. 8.