Otevřít hlavní menu
Pstruhové pásmo je pojmenované podle pstruhů, kteří na nejhořejších částech vodních toků žijí

Rybí pásmo je pásmo vodního toku charakterizované množstvím rozpuštěného kyslíku a množstvím vody v daném místě. Pásma jsou čtyři a jsou pojmenována podle druhů ryb, jejichž nároky jsou pro dané vodní stanoviště nejcharakterističtější. Toto dělení, v některých aspektech v současnosti již překonané, zavedl v roce 1871 Antonín Frič.

Seznam a charakteristika pásemEditovat

  • Lipanové pásmo – přechodné pásmo, pomalejší tok řeky než v pstruhovém pásmu, hlubší voda, vyšší teplota, teplotní rozdíly vody v letních obdobích jsou nepatrné, pořád nasycená voda kyslíkem, přechod koryta mezi typem V a U, žádné meandry. Charakteristické druhy: lipan podhorní, mník jednovousý, štika a hlavatka.
  • Parmové pásmo – střední polohy (podhůří), širší koryto typu U, pískovité a štěrkovité dno, pomalý proud, celkem velké teplotní rozdíly v průběhu celého roku, v zimě více kyslíku, v létě opak. Charakteristické druhy: parma obecná, jelec tloušť.
  • Cejnové pásmo – především pomalu tekoucí vodní toky a stojaté vody, rybníky (jižní Čechy), jezera, rozmanitá vegetace, meandrující řeky, s písčitým dnem plným sedimentů (aluviální dno - bahnité), okolí řeky jsou nížiny. Voda je v létě teplá, kalná a obsahuje málo kyslíku, v zimě naopak studená, čistá a s poměrně malým obsahem kyslíku. To je způsobeno většinou zamrzlou hladinou. Charakteristické druhy: cejn, cejnek a kapr obecný.