Otevřít hlavní menu

Rybákovití (Sternidae) jsou společně se známějšími racky jednou ze skupin dlouhokřídlých ptáků. V porovnání s racky je jejich stavba těla jemnější, mají užší špičatý zobák a většinou delší, vykrojený ocas. Obvykle se vyskytují v blízkosti moří, řek nebo mokřadů. Dříve byli rybáci označování jako podčeleď rackovitých, ale v současnosti se jedná o samostatnou čeleď.

Jak číst taxoboxRybákovití
alternativní popis obrázku chybí
Rybák obecný (Sterna hirundo)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřád racci (Lari)
Čeleď rybákovití (Sternidae)
Bonaparte, 1838
rody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Většina jednotlivých druhů má světle šedý hřbet a černou hlavu, zatímco břicho a spodek ocasu jsou bílé. Výjimečně najdeme i druhy, které mají část roku peří tmavé i v dolních partiích. Obě pohlaví jsou totožného vzhledu, pohlavní dimorfismus je velmi nevýrazný nebo vůbec žádný. Ale naopak mladí ptáci jsou snadno rozlišitelní od dospělých. 

Rybáci se sdružují do velkých kolonií po celý rok a vyskytují se na otevřených místech, kde kladou vajíčka na holou zem, výjimečně vystlanou mechem nebo mořskými řasami. Některé druhy si staví i plovoucí hnízda přímo na vodě. V závislosti na druhu samice kladou jedno až tři vejce. Živí se rybami, které za letu loví ve vodě, nebo korýši, v době hnízdění i hmyzem a mouchami. Na rozdíl od racků migruje většina rybáků i na velké dálky.

Rybáci nemají relativně žádného přirozeného predátora, který by je sužoval pravidelně. Přesto jsou jejich nechráněná vejce v hledáčku mnoha vejcožroutů; od těch pozemních, po ty, co létají.

Další rozdíl mezi rybáky a racky je i v přizpůsobivosti. Racci se rychle přizpůsobí a naučili se žít v souladu s lidmi, i znečišťování jim tolik nevadí. Naopak rybáci se se změnami těžko vyrovnávají a jejich populace spíše klesají, než stoupají. Může za to znečištění, málo potravy a rušení lidmi; takže především lidská činnost.

Čtyři druhy jsou již klasifikovány jako ohrožené, některé jsou na tom i hůře. Přestože existují mezinárodní dohody na ochranu těchto ptáků, v tropických oblastech se stále často jedí jak dospělí ptáci, tak vajíčka. Na západě Indie se konzumují vajíčka speciálně dvou druhů a místní lidé věří, že mají afrodiziakální vlastnosti. Pravda to ale není.

Druhy zjištěné v České republiceEditovat

Systematický přehled druhůEditovat

Přehled druhů vychází z nového názvosloví, navrženého na základě analýz mitochondriální DNA.[1]

ReferenceEditovat