Otevřít hlavní menu

Rybák obecný (Sterna hirundo) je středně velký druh rybáka. Dospělí ptáci mají černou čepičku a červený zobák s černou špičkou. Výrazný je rovněž hluboce vykrojený ocas.

Jak číst taxoboxRybák obecný
alternativní popis obrázku chybí
Rybák obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neoghathae)
Řád dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleď rybákovití (Sternidae)
Rod rybák (Sterna)
Binomické jméno
Sterna hirundo
Linnaeus, 1758
Rozšíření rybáka obecného (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle modře – migrace, modře – zimoviště, fialově – zatoulanci (závislost na sezóně nejasná))
Rozšíření rybáka obecného (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle modře – migrace, modře – zimoviště, fialově – zatoulanci (závislost na sezóně nejasná))
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

 
Jednoletý pták

Velikost: Délka: 34–37 cm. Rozpětí křídel: 70–80 cm. Hmotnost: 90–175 g.

Šat svatební – černá čepička zasahuje od čela na šíji a dolů pod oko a do příuší, dolní část hlavy, strany krku a celá spodina bílé, vrch těla, křídel a kostřec šedé. Ocasní krovky a ocas bílé, pera na ocase s šedým vnějším praporem, krajní s černým. Krajní ruční letky tmavošedé, ke konci do černa, na vnitřním praporu bílé. Zobák je červený s černou špicí (ta může u některých jedinců chybět), nohy červené.

Šat prostý – jako svatební, ale bílé čelo, na zbytku čepičky někdy bílé skvrny. Tmavší přední křídelní krovky tvoří nevýraznou pásku, svrchní křídelní krovky a ocas někdy s nádechem do šeda. Zobák černý s červenou ploškou pod nozdrami a u kořene (může být i celý černý), nohy tmavěji červené.

Šat mláďat – jako šat prostý, ale čelo s hnědým skvrněním, i zbytek čepičky promísen s hnědou. Pera hřbetu a krovky s hnědo-rezavými koncovými skvrnami, přední krovky téměř černé – tvoří výraznou pásku na předním okraji křídla. Letky tmavošedé, loketní se světlejšími špičkami, kostřec a ocas šedavé, rýdovací pera mají tmavší okraje. Zobák masový nebo žlutooranžový s černou špičkou (postupně tmavne), nohy růžové až žlutooranžové.

Šat 1. roku – jako šat prostý, na vrchu těla ještě zůstávají některá pera z šatu mláďat.

RozšířeníEditovat

Hnízdí v mírném pásmu severní polokoule mimo západní Severní Ameriku; hnízdí také v České republice. V zimě táhne většina ptáků na jižní polokouli na jih po Argentinu, jižní Afriku a Austrálii. V naší republice hnízdí především na březích rybníků, nebo i na ostrůvcích.[2]

VýskytEditovat

 
Rybák obecný

Hnízdí v koloniích (samostatných i spolu s dalšími druhy rybáků nebo racků) na mořských pobřežích, ve vnitrozemí u velkých vodních nádrží i řek. Na hnízdiště přilétá v dubnu.

Výskyt v ČeskuEditovat

V České republice každoročně hnízdní několik set párů. Ke svému hnízdění potřebuje štěrkové ostrovy či lavice v korytech větších řek, příp. jiné holé plochy v blízkosti vodních nádrží.

HnízděníEditovat

Žije velmi společenským životem, shání potravu a odpočívá v malých hejnech. Hnízda staví na zemi na málo zarostlých místech, často jen na naplaveném štěrku. Od konce dubna do července snáší 1–4 vejce, sedí oba ptáci (ze 3/4 času samice) 21–22 dní, při častém rušení se může sezení protáhnout až na 30 dní. Mláďata se 3–4 dny zdržují na hnízdě, později se ukrývají v okolí. Zhruba týden jsou zahřívána samicí a druhý rodič přináší potravu, později krmí oba ptáci. Vzletná jsou ve 22–28 dnech, ještě další 1–2 měsíce jsou krmena rodiči. Hnízdiště opouštějí od srpna, poslední ptáci se u nás zdržují do října. Poprvé hnízdí většina ve 3. až 4. roce, nejvyšší věk je 25 let.

PotravaEditovat

Potravu tvoří především malé rybky, které loví při třepotavém letu nad hladinou, ze kterého se střemhlav vrhá do vody. Menší část potravy tvoří hmyz a korýši.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Common tern na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. HARRISON, P. Seabirds: an identification guide. Londýn: Christopher Helm, 1989. ISBN 0-7136-3510-X. 

LiteraturaEditovat

  • SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 200–201. 

Externí odkazyEditovat