Otevřít hlavní menu

Rustam Minnichanov

prezident Tatarstánu

Rustam Nurgalijevič Minnichanov (tatarsky: Рөстәм Нургали улы Миңнеханов, rusky: Руста́м Нургали́евич Минниха́нов, * 1. března 1957 Nový Aryš, Tatarstán) je ruský ekonom a politik, současný prezident Tatarstánu.

Rustam Minnichanov
Rustam Minnikhanov official portrait.jpg

2. prezident Tatarstánu
Úřadující
Ve funkci od:
15. březen 2010
Předchůdce Mintimer Šaimijev
Stranická příslušnost
Členství Jednotné Rusko

Narození 1. března 1957 (62 let)
Nový Aryš, TatarstánTatarstán Tatarstán
Národnost tatarská
Sídlo Ulica Patrice Lumumby
Alma mater Russian State University of Trade and Economics
Profese politik, pilot helikoptéry, ekonom a automobilový závodník
Ocenění cena vlády Ruské federace v oblasti vědy a techniky (2008)
Řád za zásluhy pro Čuvašskou republiku (2018)
Řád za věrnost povinnosti
Řád přátelství
Řád Za zásluhy Tatarstánu
… více na Wikidatech
Commons Kategorie Rustam Minnikhanov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a politická kariéraEditovat

Narodil se do tatarské rodiny v malé vesnici tehdejší Tatarské autonomní sovětské socialistické republiky. V roce 1978 vystudoval strojírenství na Kazaňském zemědělském institutu v Kazani,[1] později se stal doktorem ekonomie.[1]

Po ukončení studia pracoval nejdřív jako inženýr a pak v různých administrativních pozicích jednotlivých okresů tatarské autonomní republiky. V letech 1996–1998 byl ministrem financí Tatarstánu,[1] v letech 1998–2010 byl předsedou tamější vlády a během let 2005 a 2006 působil rovněž ve vedení ruské ropní společnosti Tatněft. Jako premiér byl velkým příznivcem a prosazovatelem elektronizace státní správy.

V roce 2010 (27. ledna) jej ruský prezident Dmitrij Medveděv nominoval do úřadu prezidenta Tatarstánu,[1] později byl pro výkon funkce potvrzen státní radou a dne 25. března 2010 oficiálně převzal svůj úřad.

V dubnu 2013 se uskutečnila jeho oficiální návštěva České republiky, během které navštívil například pražské protonové centrum[2] a výsledkem které bylo prohloubení vzájemných národohospodářských vztahů obou zemí.[3]

Je nositelem mnoha ruských státních vyznamenání.[4] Intenzivně se věnuje autokrosu, je ženatý a měl dva syny. Jeden z nich tragicky zemřel při leteckém neštěstí letu Aviakompanija Tatarstan 363 v roce 2013.[5]

VyznamenáníEditovat

Stát Stuha Název Datum udělení
Kazachstán  Kazachstán   Řád přátelství I. třídy[6] 2018
  Řád přátelství II. třídy[7] 2014
Pamětní medaile 20. výročí hlavního města Astany[8] 2018
Rusko  Rusko   Řád Za zásluhy o vlast IV. třídy[9] 2007, 3. října
  Řád přátelství[10] 2002, 22. července
  Pamětní medaile 300. výročí Petrohradu 2003
  Pamětní medaile 1000. výročí Kazaně 2005
  Řád Alexandra Něvského[11] 2017, 1. března
  Vojenský záslužný řád[12] 2012
  Řád cti 2014, 23. ledna

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d R. Minnichanov potvrzen ve funkci prezidenta Tatarstánu. irucz.ru [online]. 2010-02-04 [cit. 2013-11-25]. Dostupné online. ISSN 1214-3049. 
  2. Prezident Republiky Tatarstán v Proton Therapy Center [online]. E15, 2013-05-06 [cit. 2013-11-25]. Dostupné online. 
  3. Ministerstvo průmyslu chce více tatarských firem v Česku [online]. Deník, 2013-04-15 [cit. 2013-11-25]. Dostupné online. 
  4. Biography - Rustam Minnikhanov [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-10. (anglicky) 
  5. Při přistání v Rusku explodoval boeing, mezi oběťmi je i syn prezidenta [online]. novinky.cz, 2013-11-17 [cit. 2013-11-25]. Dostupné online. 
  6. Нурсултан Назарбаев наградил Рустама Минниханова орденом «Достык» I степени. www.tatar-inform.ru [online]. [cit. 2019-09-15]. Dostupné online. (rusky) 
  7. Президент Татарстана награжден орденом «Достык». www.tatar-inform.ru [online]. [cit. 2019-09-15]. Dostupné online. (rusky) 
  8. ТАТАР-ИНФОРМ. Рустам Минниханов удостоен юбилейной медали «20 лет Астане». Знамя газета Буинского района [online]. 2018-07-05 [cit. 2019-09-15]. Dostupné online. (rusky) 
  9. Указ Президента Российской Федерации от 03.10.2007 г. № 1326. Президент России [online]. [cit. 2019-09-15]. Dostupné online. (rusky) 
  10. Указ Президента Российской Федерации от 22.07.2002 г. № 756. Президент России [online]. [cit. 2019-09-15]. Dostupné online. (rusky) 
  11. http://publication.pravo.gov.ru/Document/View/0001201703070032
  12. https://regnum.ru/news/polit/1552287.html

Externí odkazyEditovat