Ozbrojené síly Ruské federace

vojenské jednotky Ruské federace
(přesměrováno z Ruská armáda)

Ozbrojené síly Ruské federace (rusky Вооружённые си́лы Росси́йской Федера́ции) jsou vojenské jednotky Ruské federace. Jejich vrchním velitelem je prezident Ruské federace.

Ozbrojené síly Ruské federace
Вооружённые си́лы Росси́йской Федера́ции
Velký znak Ozbrojených sil Ruské federace
Velký znak Ozbrojených sil Ruské federace
Složky armádyPozemní síly Pozemní síly

Ruské letectvo Vzdušně-kosmické síly
Ruské námořnictvo Vojenské námořnictvo
Raketová vojska strategického určení Raketová vojska strategického určení

Vzdušně-výsadková vojska Vzdušně-výsadková vojska
Velení
Vrchní velitelVladimir Putin
Ministr obranySergej Šojgu
Náčelník generálního štábuValerij Gerasimov
Stav
Věk odvodu18–27 let
Délka odvodu12 měsíců[1]
Aktivních vojáků900 000[2]
Rezervistů2 000 000
Výdaje
Rozpočet61,4 miliard USD (2019)
Podíl na HDP4.4%
Vlajka Ozbrojených sil Ruské federace
Vlajka Ozbrojených sil Ruské federace

Ozbrojené síly Ruské federace byly ustaveny dekretem Borise Jelcina ze 7. května 1992, který převedl všechny jednotky Sovětské armády na základnách na území Ruska pod ruskou kontrolu. V armádě tehdy sloužilo asi 2,88 milionu osob, v roce 2017 podle dekretu prezidenta mají Ozbrojené síly Ruské federace celkem 1,9 milionu osob, z toho 1,013 milionu vojenských osob. Většinu tvoří vojáci a důstojníci z povolání, kolem 300 tisíc jsou vojáci základní služby, která trvá 12 měsíců. Oficiální rozpočtové výdaje na obranu činily v roce 2015 3,7 bilionu rublů, což bylo asi 19,7 % federálního rozpočtu a asi 3,7 % HDP. Mobilizační rezervy činily v roce 2009 asi 31 milionu osob, do roku 2050 podle demografů klesnou asi na polovinu.

Organizační rozděleníEditovat

Organizačně jsou Ozbrojené síly Ruské federace rozděleny na:

V rámci Ozbrojených sil Ruské federace dále existují tři samostatné druhy vojsk, a to:

CharakteristikaEditovat

Správním úřadem, který má na starosti Ozbrojené síly Ruské federace je Ministerstvo obrany Ruské federace.

V 90. letech se po rozpadu SSSR Rusko osamostatnilo. Procházelo hlubokou ekonomickou krizí. Armáda nebyla prioritou, docházelo k velkému rozkrádání armádní výzbroje a zásob. Ruská armáda sice disponovala jadernými zbraněmi, nebyla však po dlouhou dobu modernizována a její konvenční síla byla v dezolátním stavu. Z dob SSSR zbylo velmi silné námořnictvo, které se však také výrazně zmenšilo.  Těžištěm odstrašující síly Ruska jsou jaderné zbraně. Rusko disponuje zhruba 8500 jadernými hlavicemi, což je zhruba o 800 více než USA a o 8250 více než Čína. I přes počet jaderných hlavic je však jaderný potenciál Ruska ve srovnání s USA omezený díky kontinuálnímu technologickému zaostávání a výrazně méně rozvinutým prvkům komplexního systému jaderných sil [3]

Změna v armádní politice přišla na konci 90. let s příchodem Vladimira Putina, který začal armádu modernizovat. Námořnictvo se zaměřilo především na modernizaci ponorek a menších lodí, které mají spíše sloužit pro účel obrany pobřežních vod. V roce 2008 se nejvyšší ruští představitele rozhodli více modernizovat i pozemní armádu. Důvodem byly nedostatky nejen v zastaralé technice, ale i logistice nebo koordinaci, které se projevily při válce v Jižní Osetii. Tyto reformy přinesly například jednotky zvláštního určení Specnaz nebo vzdušné výsadkové vojsko VDV. I přes tyto snahy byla právě špatná logistika a koordinace a debakl výsadkového vojska přímými příčinami zásadní porážky ruské armády ukrajinskými obránci v úvodní fázi ruské invaze na Ukrajinu [4]

V roce 2013 nařídil Putin remilitarizaci arktického území. V Arktidě má Rusko nejen důležité námořní trasy, ale vyskytují se tu také důležité surovinové zdroje. V této oblasti Rusko jasně dominuje, má světově největší flotilu ledoborců a modernizuje přístavy a letiště.

Ruské válečné letectvo má zhruba 2500 provozuschopných letadel. Stroje značky Suchoj však začínají zastarávat a pro zajištění silné vzdušné obrany je nutné je modernizovat či nahradit technologicky lepšími stroji, které jsou stále ve fázi vývoje a testování (např. Suchoj T-50). Co se týče například bezpilotních letadel, je Rusko mírně pozadu, avšak ztrátu pomalu dohání investicemi do vývoje a výroby.[5]

 
Federální rozpočet na obranu (plná čára) a bezpečnost (přerušovaná čára), v nominální a reálné hodnotě.

Vojenský rozpočet ruské vlády se pohybuje v desítkách miliard amerických dolarů a výdaje každoročně rostou. Nicméně přesná částka není zcela jasná. Různé zdroje se rozcházejí, například The Diplomat uvádí, že rozpočet pro rok 2013 byl 58,2 USD, zatímco státní ruská televizní stanice RT uvádí 68,887 USD.[zdroj?!][ujasnit]  Vezmeme-li částku téměř 69 miliard USD v roce 2013, zjistíme, že od roku 2007 došlo k dvojnásobnému navýšení ruského armádního rozpočtu. Na navyšování ruského rozpočtu mají také vliv tržby prodaných zbraní. Stockholmská mezinárodní instituce uvádí, že tržby předních výrobců zbraní vzrostly v roce 2012 o 28 procent.  Ruský rozpočet v oblasti bezpečnosti roste již od svého vzniku v 90. letech a v roce 2016 by měl dosáhnout téměř 96 miliard USD. Položkami, které výrazně navyšují rozpočet, jsou výdaje na jaderné zbraně, letectví a námořnictví. Prostředky vložené do armády omezuje chronický problém s dlouhodobě nezvládanou korupcí ve všech úrovních armádního systému, způsobující škody mnoha miliard USD.[6][7]

V ozbrojených silách Ruské federace je rozšířena šikana odvedenců, zvaná dědovščina. Tento problém zůstává ruskými oficiálními orgány dlouhodobě neřešen. V roce 2019 zaznamenala ruská vojenská prokuratura 51 000 případů porušení lidských práv vojáků a 9 890 případů sexuálního obtěžování.[8]

StrukturaEditovat

Pozemní jednotkyEditovat

Původní struktura ruské armády (s takzvaným pravidlem tří) byla složena z divizí, které měly deset tisíc vojáků, více než tři sta tanků a bojových vozidel pěchoty a skládaly se ze tří pluků, každý pluk pak měl tři prapory.

Roku 2012 byla armáda reorganizována a divize a pluky byly nahrazeny brigádami, z nichž každá měla jedno až dvě praporní úkolové uskupení. Praporní úkolové uskupení (anglicky Battalion tactical group, rusky Батальонная тактическая группа) tvoří základní taktické jednotky pozemních sil. Samotná jednotka se skládá zhruba z šesti set až osmi set vojáků a důstojníků a má k dispozici kolem deseti až třinácti tanků, baterii raketového dělostřelectva o počtu šesti strojů a baterii hlavňového dělostřelectva o šesti strojích a dvě baterie protivzdušné obrany. Jádro jednotky tvoří mechanizovaný prapor s třiceti až pětačtyřiceti bojovými vozidly pěchoty a s dvěma až třemi rotami pěšáků. Jednotka disponuje silnou palebnou silou, ale má relativně málo pěšáků a není vhodná pro boj ve městě. Množství různých druhů techniky klade vysoké nároky na výcvik velitelů, kteří mají koordinovat bojové operace. Jejich ztrátu nemá armáda kde nahradit.

Největší slabinou praporních uskupení je nedostatek styčných důstojníků, kteří mají koordinovat činnost na úrovni vyšších celků a zajistit logistiku - tzn. dodávky munice, potravin, léků a nové výstroje. Logistické prapory nejsou součástí bojových jednotek a je třeba je zajišťovat prostřednictvím vyššího velení.[9]

Vojenské okruhyEditovat

V období po rozpadu SSSR bylo území Ruska rozděleno do šesti vojenských okruhů: Moskevského, Leningradského, Severokavzského, Povolžsko-Uralského, Sibiřského a Dálněvýchodního. Jednotlivá loďstva byla z hlediska organizace samostatná. Těchto šest vojenských okruhů bylo v rámci reformy sloučeno a byly z nich vytvořeny čtyři nové vojenské okruhy, jejichž součástí jsou již veškeré pozemní, vzdušné a námořní síly Ruska.

Od konce roku 2010 byly pozemní síly, letectvo a námořnictvo rozděleny do čtyř vojenských okruhů:

HistorieEditovat

 
Masový hrob v Čečensku

Válečné zločinyEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Ruské válečné zločiny.
 
Ostatky civilistů zmasakrovaných ruskými vojáky v Buči v dubnu 2022

Porušování práva ozbrojených konfliktů a mezinárodního humanitárního práva ze strany Ozbrojených sil Ruské federace, na které zahraniční pozorovatelé upozorňovali již během válek v Čečensku a ruské intervence v Sýrii, se stalo terčem další kritiky po ruském útoku na Ukrajinu v roce 2022, kdy došlo k opakovaným případům dělostřeleckých útoků na obydlené oblasti, leteckého bombardování nevojenských cílů nebo střelbě do civilního obyvatelstva pokojně protestujícího proti ruské okupaci. Podle některých názorů je toto jednání úmyslné, zatímco Rusko popírá, že by k němu docházelo.[11] Začátkem března 2022 hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu zahájil vyšetřování možných ruských válečných zločinů na Ukrajině na podnět vznesený 39 státy.[12] Světová zdravotnická organizace 8. března 2022 oznámila, že v druhém týdnu invaze vzrostl počet útoků na ukrajinské nemocnice, ambulance a další zdravotnická zařízení.[13] 9. března ruský nálet těžce poškodil dětskou nemocnici a porodnici v obléhaném městě Mariupol.[14]

Opakovaly se také případy kdy ruské ozbrojené síly porušily klid zbraní a ostřelovaly kolony uprchlíků opouštějící obležená města vyznačenými humanitárními koridory.[15][16]

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Archivovaná kopie. www.cfr.org [online]. [cit. 2015-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-09. 
  2. International Institute for Strategic Studies. The Military Balance 2019. [s.l.]: Routledge, 15 February 2019. ISBN 978-1857439885. S. 195. (anglicky) 
  3. S.R.O., as4u.cz,. Ruské strategické síly a americké jaderné prvenství* - Obrana a strategie. www.obranaastrategie.cz [online]. [cit. 2022-07-05]. Dostupné online. 
  4. Ruská invaze na Ukrajinu (2022). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 21438660. 
  5. Ruské projekty bojových bezpilotních letadel. ArmádníNoviny.cz. Dostupné online [cit. 2016-10-18]. 
  6. Ruskou armádu omezuje korupce | ArmádníZpravodaj.cz. armadnizpravodaj.cz [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. 
  7. WEBMASTER@TYDEN.CZ, TYDEN, www tyden cz, e-mail:. Zkorumpovaná ruská generalita připravuje stát o miliardy. TÝDEN.cz [online]. 2012-11-28 [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. 
  8. дедовщина в российской армии 2019 [online]. [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. (rusky) 
  9. Petr Prouza, Nové ruské prapory jsou jako ocelová pěst. Na Ukrajině jim ale chybí silná paže, Česká televize, 24.3.2022
  10. The Arctic Grows in Importance as Russia Establishes New Military District. Russia Monitor [online]. warsawinstitute.org, 2020-06-18 [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Jako v Čečensku a Sýrii. Rusové podle rozvědky na civilní cíle míří úmyslně. Seznam Zprávy [online]. 2022-03-06 [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  12. MORTON, Becky. Ukraine: Russia faces war crimes investigation. BBC News [online]. BBC [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Attacks on Ukrainian hospitals, ambulances increasing rapidly, WHO warns. Reuters [online]. 2022-03-09 [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Mariupol Children's Hospital Destroyed By Russian Air Strike, Triggering Global Horror, Outrage. RFE/RL [online]. 2022-03-09 [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ADDARIO, Lynsey; KRAMER, Andrew E. Ukrainian Family's Dash for Safety Ends in Death. The New York Times. 2022-03-06. Dostupné online [cit. 2022-03-28]. (anglicky) 
  16. GRAHAM-HARRISON, Emma; DYKE, Joe. How Russia is using tactics from the Syrian playbook in Ukraine. The Guardian. 2022-03-24. Dostupné online [cit. 2022-03-28]. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat