Otevřít hlavní menu

Ruská ústavní krize 1993

Sídlo ruského parlamentu koncem října 1993

Ruská ústavní krize 1993 byla politická krize v Ruské federaci mezi ruským prezidentem a ruským parlamentem, která byla vyřešena použitím síly. Ústavní krize vyvrcholila 21. září 1993, když prezident Boris Jelcin nařídil rozpuštění obou komor tehdejšího parlamentu, ačkoliv k tomu neměl ústavní oprávnění. K ospravedlní své akce využil výsledky referenda z dubna téhož roku, které podpořilo předčasné rozpuštění parlamentu. V reakci na to prohlásil parlament Jelcinovo rozhodnutí za neplatné, odvolal ho z funkce prezidenta a zastupujícím prezidentem Ruska jmenoval Alexandra Ruckého.

Začátkem října se situace zhoršila. 3. října demonstranti prorazili policejní barikády v okolí parlamentu. Vůdci protestů následně demonstranty vyzvali aby přebrali kontrolu nad radnicí a budovou televize. Armáda, která původně deklarovala neutralitu, zaútočila na Jelcinův rozkaz 4. října ve čtyři hodiny ráno na budovu parlamentu a zatkla vůdce odporu.

Desetidenní konflikt byl poznamenán nejkrvavějšími pouličními boji v Moskvě od roku 1917. Podle vládních odhadů bylo během bojů zabito 187 lidí a 437 zraněných, zatímco odhady nevládních organizací dosahují až 2 000 obětí.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1993 Russian constitutional crisis na anglické Wikipedii.